Nová výroční zpráva o stavu otevřených dat aneb proč se stal rok 2022 významným milníkem

Rok 2022 lze označit za milník v oblasti otevřených dat. Uběhlo již více než 10 let od doby, kdy otevřená data v České republice začali prosazovat zástupci akademického sektoru, neziskové organizace a další nadšenci. V roce 2022 začaly platit první plošné povinnosti, které se projevily ve významném nárůstu organizací poskytujících otevřená data. Navíc se Česká republika výrazně posunula v mezinárodním hodnocení Evropské komise, a to na 12. místo mezi tzv. Fast-trackers. To a mnohem víc se dozvíte ve výroční zprávě o stavu otevřených dat za loňský rok.

Poslední ministerstva, která dříve otevřená data nepublikovala, zveřejnila v roce 2022 první otevřené datové sady. Nové datové sady publikovaly i stávající poskytovatelé otevřených dat, např. Český statistický úřad zveřejnil výsledky sčítání lidu za rok 2021 či volební data. Státní ústav pro kontrolu léčiv otevřel informace o léčivých přípravcích, Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo datové sady o psychiatrické péči, vybrané výstupy Národního screeningového centra nebo Národní knihovna České republiky zpřístupnila Českou národní bibliografii a centrální adresář knihoven a informačních institucí. Nejvíce nových poskytovatelů se v minulém roce objevilo mezi obcemi, což souviselo s povinností publikovat úřední desky také formou otevřených dat. Většina z nich však kromě povinných dat zatím další datové sady nepublikovala. Řada poskytovatelů upravila své lokální katalogy otevřených dat tak, aby dodržovaly stanovené standardy, a tím zlepšila i vyhledatelnost datových sad. V roce 2022 též vznikl nový lokální katalog otevřených dat pro Hlavní město Praha ve formátu open source. Mohou jej tak využít i ostatní poskytovatelé.

Dobrá praxe

Příkladem dobré praxe v publikaci otevřených dat na úrovni státní správy v roce 2022 jsou stejně jako v předchozích letech Česká správa sociálního zabezpečení či Český statistický úřad. Obě organizace publikovaly velké množství otevřených dat s pouze drobnými chybami v kvalitě metadat a dostupnosti otevřených dat. Současně s tímto obě organizace přistupovaly k publikaci otevřených dat systematicky, jelikož měly řádně nastaveny role v organizaci, využívaly lokální katalog otevřených dat, průběžně publikovaly nové datové sady dle publikačního plánu, komunikovaly s uživateli a zároveň monitorovaly využívání svých dat. Na úrovni samospráv je příkladem dobré praxe Královéhradecký kraj a Statutární město Brno.

Nárůst zájmu veřejnosti

Zájem o oblast otevřených dat v průběhu let roste. Oproti roku 2021 se v roce 2022 zvýšil počet akcí souvisejících s otevřenými daty, počet článků i počet vytvořených produktů nad otevřenými daty. Zároveň poskytovatelé zlepšili kvalitu metadat a dostupnosti svých dat, k čemuž výrazně přispěly i aktivity týmu národní koordinátorky pro otevřená data. Jednou z významných aktivit týmu mimo publikační aktivity v roce 2022 bylo provedení výzkumu trhu uživatelů, kteří otevřená data zpracovávají. Ukázalo se, že uživatelé dat z řad veřejnosti, soukromého sektoru i veřejné správy chtějí mít k dispozici kvalitní, aktuální, a hlavně správně zpracovaná data, která budou snadno a rychle získatelná. Obecně se ukázalo, že uživatelé upřednostňují, aby data byla veřejná, volně použitelná, přičemž chtějí mít o nich dostatečné informace tak, aby je mohli správně interpretovat a využít. Tým národní koordinátorky pro otevřená data se domnívá, že k nárůstu kvality otevřených dat by přispělo využívání otevřených dat samotnými organizacemi veřejné správy (tzv. dogfooding), což například aplikovalo Ministerstvo zemědělství, Agentura ochrany přírody a krajiny, Česká školní inspekce, Nejvyšší kontrolní úřad nebo Univerzita Karlova.

Nové povinnosti

Kromě povinnosti zveřejnit úřední desky formou otevřených dat, dochází postupně i k plnění povinnosti publikovat veřejné registry, rejstříky, seznamy a evidence vedené ze zákona. Tato povinnost v plném rozsahu začne platit až od roku 2024, nicméně již v roce 2022 začaly resorty za podpory našeho týmu analyzovat, na co všechno tato povinnost dopadne a jaká data jsou již zveřejněna. V září 2022 Česká republika transponovala novelou zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, do českého právního řádu evropskou směrnici o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru. Tato zákonná úprava přinesla například povinnost publikovat dynamická data ve formě otevřených dat, povinnost zveřejňovat datové soubory s vysokou socio-ekonomickou hodnotou jako otevřená data či zdůraznění povinnosti publikovat data dle otevřených formálních norem. Na evropské úrovni bylo v květnu 2022 přijato nařízení o evropské správě dat (tzv. Data Governance Act), které umožní opětovné užití informací veřejného sektoru s nějakou formou právní ochrany, jako je například ochrana osobních údajů, práv duševního vlastnictví nebo obchodního tajemství. V této souvislosti je v České republice připravován zákon o správě dat veřejného sektoru který by měl vedle otevřených dat zavést nový způsob sdílení dat např. pro vědecké účely, tzv. řízený přístup k datům.

Evidence dat

Předpokladem pro sdílení dat (nejen formou otevřených dat) je úplná a správná evidence dat ve veřejné správě. Již ve výroční zprávě za rok 2021 bylo uvedeno, že jednotlivé organizace veřejné správy by měly evidovat data, která vedou ve svých agendách a měly by vědět, co data znamenají a jak spolu souvisí, jelikož to je předpoklad pro publikaci úplných a kvalitních otevřených dat. V září 2022 byla zpracována analýza, která ukázala, že evidence dat neprobíhá řádně dle metodik, čímž dochází k nesouladu údajů evidovaných v Registru práv a povinností a údajů vedených a spravovaných agendovými informačními systémy. Aktuální stav evidence dat tedy neumožňuje vytvářet mapu údajů veřejné správy pro zajištění funkčnosti veřejného datového fondu ani jeho následné využívání a plnit tak dílčí cíl 5.10. Informační koncepce České republiky. Pro zlepšení evidence dat se tým národní koordinátorky pro otevřená data podílel na aktualizaci metodiky definice údajů v agendě s využitím principů konceptuálního datového modelování a poskytoval také prototypy nástrojů, které mohly organizace veřejné správy pro zlepšení evidence svých údajů využít.

A co dál?

Za poslední tři roky se tým národní koordinátorky pro otevřená data v souvislosti se zlepšením kvality a interoperability dat dále zabýval vydáváním otevřených formálních norem, návrhem prototypů rozvoje Národního katalogu otevřených dat a poskytoval rozsáhlou metodickou podporu prostřednictvím školení a konzultací. V červnu 2023 došlo k výraznému úbytku personálních kapacit z důvodu konce projektu, který metodickou podporu zajišťoval, což může mít významný vliv na plnění stávajících i nových povinností v oblasti otevřených dat. I přestože všechny vytvořené návody, postupy a školící materiály budou nadále k dispozici na Portálu otevřených dat, bude vzhledem k výraznému personálnímu oslabení velice složité udržet nastavený trend a umístění na předních příčkách v mezinárodním hodnocení. Z tohoto důvodu je nezbytné i po ukončení projektu zajistit kapacity pro plnění legislativních povinností, publikační činnosti a osvětě a pomoci organizacím a úřadům v oblasti otevřených dat. Výrazným milníkem pro další osud otevřených dat je i zřízení Digitální a informační agentury, která má plnit úlohu koordinace evidence a sdílení dat.