Dnes na Portálu o datech vznikla sekce týkající se popisu dat pomocí slovníků, což je jedna z disciplín zajišťující kvalitní popis dat. Sekce obsahuje metodiku popisu dat a školení, představuje nástroje umožňující tvorbu popisu dat s návody a šablonami, a zavádí znalostní bázi pro popis dat.
Evropská komise zveřejnila letošní výsledky zprávy o stavu vyspělosti otevřených dat v evropských zemích - Open Data Maturity Report. Česká republika se umístila na skvělém 8. místě a poprvé se ocitla ve skupině tzv. Trend setters. Významný pokrok byl zaznamenán v oblasti Portal a povedlo se obhájit taktéž (sdílené) 1. místo v oblasti Impact.
Na POD byla zveřejněna Zpráva o stavu otevřených dat v ČR za loňský rok. Velmi kladně je hodnoceno měření dopadu otevřených dat, které ukázalo, že o otevřená data je stále větší zájem. Analýza dále říká, že v organizacích veřejné správy je silné povědomí o otevřených datech a dosavadní aktivity týmu národní koordinátorky jsou hodnoceny velmi kladně. Navzdory tomu se řada povinností stále neplní, a to především v oblasti všech veřejných registrů, které měly být všechny otevřené do konce roku 2023, což se nestalo.
Směrnice o otevřených datech přinesla požadavek na publikaci dynamických dat - dat, které podléhají průběžné aktualizaci nebo aktualizaci v reálném čase, zejména z důvodu jejich významné proměnlivosti nebo rychlého zastarávání. Netušíte, jestli se právě vás povinnost týká? Tápete v tom, co je rychlé zastarávánívíte? Nevíte, co si představit pod bezodkladnou publikací, nebo nepřiměřenou zátěží? Připravili jsme pro vás rozhodovací strom, který vám pomůže rychle a snadno zjistit, zda se tato povinnost týká i vašich dat.
Na začátku června 2024 vešla v platnost povinnost publikovat tzv. data s vysokou hodnotou (HVD - high value data) – data, jejichž opětovné použití přináší významné výhody pro společnost, životní prostředí a ekonomiku. Formou otázek a odpovědí vám, proto poskytujeme přehled souvislostí, které vám umožní HVD lépe pochopit a využít jejich potenciál.
Podmínky pro otevírání dat na straně jejich poskytovatelů a přívětivost katalogu otevřených dat pro jejich uživatele zkoumala dvě dotazníková šetření, která v jarních měsících letošního roku realizovala Digitální a informační agentura jako podklad pro další rozvoj Národního katalogu otevřených dat (NKOD). Co jsme se z nich dozvěděli?
Co mi otevřená data přinesou a proč bych je měl chtít? Jak pomohou mé obci či mému úřadu?
Jak postupovat při otevírání dat? Jaké jsou příklady dobré a špatné praxe? A jaké jsou právní aspekty otevírání dat?
Kde najdu otevřená data? Co jsou otevřené formáty XML, CSV či RDF? Kde si mohu říct o další otevřená data nebo nahlásit chybu v datech?