Směrnice o otevřených datech přinesla požadavek na publikaci dynamických dat - dat, které podléhají průběžné aktualizaci nebo aktualizaci v reálném čase, zejména z důvodu jejich významné proměnlivosti nebo rychlého zastarávání. Netušíte, jestli se právě vás povinnost týká? Tápete v tom, co je rychlé zastarávánívíte? Nevíte, co si představit pod bezodkladnou publikací, nebo nepřiměřenou zátěží? Připravili jsme pro vás rozhodovací strom, který vám pomůže rychle a snadno zjistit, zda se tato povinnost týká i vašich dat.
Na začátku června 2024 vešla v platnost povinnost publikovat tzv. data s vysokou hodnotou (HVD - high value data) – data, jejichž opětovné použití přináší významné výhody pro společnost, životní prostředí a ekonomiku. Formou otázek a odpovědí vám, proto poskytujeme přehled souvislostí, které vám umožní HVD lépe pochopit a využít jejich potenciál.
Podmínky pro otevírání dat na straně jejich poskytovatelů a přívětivost katalogu otevřených dat pro jejich uživatele zkoumala dvě dotazníková šetření, která v jarních měsících letošního roku realizovala Digitální a informační agentura jako podklad pro další rozvoj Národního katalogu otevřených dat (NKOD). Co jsme se z nich dozvěděli?
Digitální a informační agentrua poslala 22. dubna 2024 do mezirezortního připomínkového řízení návrh zákona o správě dat a o řízeném přístupu k datům. Ten vznikl v rámci projektu Národního plánu obnovy zaměřeného na správu dat a má za cíl zefektivnit práci s daty ve veřejném sektoru.
Data hrají zcela zásadní roli pro schopnost státu rozhodovat se efektivně a účinně, a to nejen v době krizí. Také v oblastech, v nichž stát potřebuje řešit dlouhodobé společenské problémy, mají data nezastupitelnou roli. Pokud je však nebudou úřady kvalitně spravovat, nebude možné je k analýze nebo rozhodování využít. Systematická péče o data a jejich dobrá znalost má navíc ekonomické přínosy i pro samotné organizace. Proto DIA vede aktuálně projekt z Národního plánu obnovy zaměřený na kvalitní správu dat, který potrvá do konce roku 2025.
Hackathony nad otevřenými daty se staly už tradičním zdrojem inovací a inspirace ve veřejné správě. 19. a 20. ledna se konal již pátý ročník celostátní akce #hackujstat, kterou opět pořádal ve svém sídle Nejvyšší kontrolní úřad. První hackathon veřejné správy se uskutečnil v roce 2017 a od té doby stále roste popularita podobných akcí také u dalších institucí. Například Královéhradecký kraj organizuje hackathon nad svými otevřenými daty od roku 2019 a díky této akci dokázal zlepšit kvalitu svých otevřených dat. O tom, že odvedl dobrou práci svědčí i to, že kvalitu jeho dat ve srovnání s jinými kraji na lednovém hackathonu ocenil i jeden z týmů.
V prosinci 2023 dvě velké mezinárodní instituce - Evropská komise a OECD - publikovaly tradiční hodnocení vyspělosti (nejen) otevřených dat. Česká republika si v obou udržela místa nad celkovým průměrem a v evropském Open Data Maturity Indexu se dokonce opět umístila v kategorii Fast trackers. Co je obsahem hodnotících zpráv a v jakých oblastech bychom se měli zlepšit?
Vznik prostředí, které podporuje efektivnější práci s daty má v ČR minimálně tři roky zpoždění.
Veřejný sektor neví, jaká data má k dispozici, kdo jaká data potřebuje a mnoho důležitých rozhodnutí není daty dostatečně podloženo.
Lidé musí obíhat úřady a dokládat opakovaně své informace, protože si je instituce mezi sebou nevyměňují.
Potenciál využití dat je však mnohem větší.
Kromě lepších služeb občanům může pomoci k celkové vyšší efektivitě fungování státu. Přečtěte si krátké shrnutí toho, proč jsou data důležitá a jaké aktivity v oblasti dat probíhají.
Operátor ICT v loňském roce vytvořil nový lokální katalog otevřených dat. Rozhodl se pro vlastní open source řešení, které nyní dává k dispozici i dalším subjektům. Důvodů, proč se Praha rozhodla vytvořit nový lokální katalog bylo hned několik. Jednou z motivací bylo vytvoření takového nástroje, který by pražské organizace a městské části mohly využít pro publikaci svých dat a byly přitom vedeny přímo jako jejich poskytovatelé. Už je tedy nebudou muset publikovat prostřednictvím Hlavního města Prahy. To stávající řešení neumožňovalo.
Rok 2022 lze označit za milník v oblasti otevřených dat. Uběhlo již více než 10 let od doby, kdy otevřená data v České republice začali prosazovat zástupci akademického sektoru, neziskové organizace a další nadšenci. V roce 2022 začaly platit první plošné povinnosti, které se projevily ve významném nárůstu organizací poskytujících otevřená data. Navíc se Česká republika výrazně posunula v mezinárodním hodnocení Evropské komise, a to na 12. místo mezi tzv. Fast-trackers. To a mnohem víc se dozvíte ve výroční zprávě o stavu otevřených dat za loňský rok.
V médiích je snazší narazit na negativní zprávy a obavy o různé aspekty života v České republice. Diskutuje se o problémech, jako je ekonomická nerovnováha, zdravotnictví, nezaměstnanost či životní prostředí. Nicméně je důležité si uvědomit, že existují i pozitivní trendy, které se v naší zemi vyvíjejí a přinášejí zlepšení života pro její obyvatele.
Když poslanci ODS, KDU-ČSL, US a ČSSD 26. 1. 2001 odhlasovali změnu exekučního řádu zavádějícího soukromé exekutory dle poslaneckého návrhu skupiny poslanců pod vedením tehdy už ministra Pavla Němce, většina z nich asi netušila, že tento zákon bude devastující pro stovky tisíc lidí v ČR. A že jeho neblahé důsledky se budou muset řešit i v roce 2023. A byla to právě data, která stála na začátku pozitivních změn v posledních letech.
V dnešní době, kdy jsou informace velmi cenným zbožím, je schopnost využívat veřejně přístupná a otevřená data stále důležitější. Nedávný unikátní výzkum mezi poskytovateli, zpracovateli a uživateli otevřených dat ukázal, že veřejně přístupná data mohou být velmi prospěšná i pro novináře. V následujícím článku se dozvíte, jak mohou novináři využít informace z veřejných zdrojů k nalezení nových a exkluzivních témat. Jak mohou být úspěšní u čtenářů, posluchačů či diváků nejen díky zpravodajskému instinktu či investigativním schopnostem, ale i díky moderním technologiím a digitálním dovednostem. Jak veřejné zdroje mohou novinářům pomoci odhalovat korupční praktiky, zneužívání moci a další veřejně prospěšná témata klíčová pro udržení demokratických procesů v naší zemi a společnosti.
V posledních letech se otevřená data stala klíčovým nástrojem pro zvýšení transparentnosti a odpovědnosti hlavně veřejných institucí a podniků. V Česku však dosud nebyly provedeny široce zaměřené průzkumy veřejného mínění, které by odpovídaly na klíčové otázky týkající se využití a dostupnosti otevřených dat. V tomto článku se zaměříme na výsledky průzkumu mezi třemi sty respondenty, které nám pomohou lépe pochopit postoje a názory na tuto důležitou oblast. Výsledky průzkumu jsou důležité pro poskytovatele, zpracovatele i uživatele otevřených dat v Česku, aby mohli lépe porozumět potřebám a požadavkům svých cílových skupin. Následující článek vychází z Analýzy a výzkumu trhu otevřených dat v České republice, která se stala podkladem pro vznik Komunikační strategie pro cílové skupiny otevřených dat.
Je 28. 1. 2023 14:27 a Michal Kubal s Marcelou Augustovou právě v České televizi říkají, že v prezidentských volbách jsou sečteny 3,5 % okrsků, 52 tisíc hlasů a s 53 % vede Petr Pavel. Ale je to “zatím malá ochutnávka, která se výrazným způsobem může měnit”. V té chvíli ale už čtenáři Seznam Zpráv vidí v článku s predikcí výsledků, že novým prezidentem se s jistotou více jak 99 % stane Petr Pavel. To bylo možné jen díky otevřených datům!
V roce 2022 bylo v České republice vyhlášeno celkem 700 bankrotů obchodních společností, což představuje meziroční pokles o 41 bankrotů. Zároveň se meziročně snížil i počet krachujících fyzických osob podnikatelů, a to konkrétně na 5 135 a počet osobních bankrotů klesl na 13 259. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz , kterou provedla společnost CRIF – Czech Credit Bureau. Následující článek popisuje, jak pomocí informací publikovaných v Národním katalogu otevřených dat usnadnit zaměstnancům vyhledávání klíčových lhůt pro uplatnění nesplacených mzdových nároků u zaměstnavatelů v insolvenci.
Jako každý rok, i v roce 2022 vydala Evropská komise zprávu o stavu otevřených dat, tzv. Open Data Maturity Report (ODMR). Studie má za účel vyhodnotit úroveň vyspělosti evropských států v opendatové agendě. Z celkově hodnocených 35 zemí byla Česká republika zařazena na 12. příčku, což je velký posun kupředu oproti předchozímu roku, ve kterém jsme se umístili na 23. místě. Jakých pokroků ČR v loňském roce dosáhla? A na kterých oblastech musíme ještě zpracovat?
Inflace je opět realitou posledních několika let. Dopadá prakticky na každého a média se jí začala opět věnovat. Detailní mezinárodní data nám umožní inflace rozebrat na jednotlivé složky a zasadit je do širšího kontextu okolních zemí.
Otevřená data mají pozitivní dopad na atraktivitu měst a obcí pro investory. Proto agentura CzechInvest zorganizovala v rámci série online setkání zaměřených na municipality diskuzní fórum k otevřeným datům. Téměř třicet zástupců municipalit diskutovalo trendy v oblasti open dat a sdílelo mezi sebou příklady z praxe. S jakými úskalími se při otevírání dat setkávají? A co je k otevírání dat motivuje? Nejen to se dozvíte v nejnovější části série o sdílení praxe otevřených dat v ČR.
Geodata (prostorová data) patří mezi nejpoužívanější otevřená data. Nejrůznější mapové aplikace mají za základ právě tato otevřená data. Geodata v sobě skrývají i nejrůznější zajímavosti, jedním ze zajímavých zdrojů jsou jména ulic.
Na konci srpna 2022 český zákonodárce splnil povinnost implementovat evropskou směrnici č. 2019/1024, o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (dále „OD Směrnice“). Stalo se tak s více než ročním zpožděním způsobeným politickou situací a volbami. Implementační novela ovlivnila zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí a zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje. Novela byla publikována ve sbírce zákonů dne 31. 8. 2022 pod číslem 241/2022 Sb. a většina jejích ustanovení nabyla účinnosti hned 1. 9. 2022 (dále „implementační novela“). V tomto článku přinášíme krátké shrnutí hlavních novinek týkajících se otevřených dat, které implementace přinesla.
Požáry v Českosaském Švýcarsku opět důrazně připomněly potřebu sledovat jak změnu klimatu tak i aktuální počasí.
„Pouze na základě podrobných informací o životním prostředí je veřejnost schopna poznat jeho stav, uvědomovat si v čase jeho proměny, přijmout odpovědnost za jeho kvalitu a činit kvalifikovaná rozhodnutí k jeho ochraně,“ konstatoval Městský soud v Praze v roce 2018 ve sporu o historická data o teplotách a srážkách mezi novinářem ČRo Janem Cibulkou a Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). Díky tomuto soudnímu rozhodnutí jsou alespoň základní data o počasí v ČR dnes dostupná zdarma.
Odbor analýz a podpory řízení Krajského úřadu Královéhradeckého kraje spravuje datový portál Data KHK, jehož nedílnou součástí je i katalog otevřených dat, ve kterém jsou veřejně publikovány sady otevřených dat, které mají územní působnost v rámci celého Královéhradeckého kraje. Náš článek pojednává o procesu vzniku publikování otevřených dat na krajských webových stránkách až po současnost, kdy publikujeme 54 sad otevřených dat, a to na uživatelsky vhodném datovém portálu Data KHK, ve kterém je tato data možné stahovat v několika formátech a pokud je to možné, tak je jejich součástí i mapový výstup. Publikování sad otevřených dat prošlo dynamickým vývojem a my bychom se chtěli podělit o naše zkušenosti.
Český statistický úřad začal v minulých měsících zveřejňovat výsledky Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2021, a rovnou také jako otevřená data. Sčítání má více jak 150 letou tradici, počátky sahají do Rakouska-Uherska a tak se přímo nabízí ukázkové srovnání s jižními sousedy.
V minulém článku jsme popisovali, proč je důležité otevírat data z úředních desek a jaký je aktuální stav publikace úředních desek. Zmiňovali jsme, že ke dni 27.5.2022 mělo zveřejněnou úřední desku s vazbou na otevřenou formální normu (OFN) celkem 373 subjektů, z toho 154 obcí s rozšířenou působností, 10 krajů, 184 státních orgánů a 25 dalších organizací, na které se povinnost publikace otevřených dat nevztahovala. Jak jsme k číslům o stavu publikace došli a kdo publikoval otevřená data k úředním deskám správně? Co jsou nejčastější chyby v publikaci? V článku se dozvíte nejen to, zejména vám ukážeme využití propojených dat pomocí SPARQL dotazů pro zjištění aktuálních dat o úřadech z Registru práv a povinností i dotazů do Národního katalogu otevřených dat, které lze využít i pro jiné analýzy. Co je to SPARQL a jak psát dotazy jsme psali v dřívějším článku.
Je to víc než čtvrt roku, co vešla v platnost nová povinnost pro obce s rozšířenou působností, kraje a státní orgány publikovat úřední desky jako otevřená data. Po letech boje s nestandardizovanými daty o tom, co se ve vašem okolí děje, tak v Národním katalogu otevřených dat máme 665 datových sad podle datového standardu pro úřední desky. Kolika úřadům se podařilo splnit povinnost? A proč je důležité data z úředních desek otevírat?
Datové sady otevřených dat Královéhradeckého kraje se v rámci realizace datového portálu Data KHK dočkaly svého lokálního katalogu. Jsou zde umístěny k využití pro širokou veřejnost a bonusem navíc je jejich inovativní zobrazení v několika formátech, z nichž nejzajímavější pro občany jsou mapové výstupy. V této formě otevřená data kraje dostaly status přívětivého formátu, který jednoduchou formou přibližuje celé téma otevřených dat všem občanům a posouvá veřejnost k lepšímu pochopení celé problematiky otevřených dat, která již zcela neodmyslitelně patří do naší budoucnosti. Toto řešení je inspirací nejen pro další vyšší územně samosprávné celky jako jsou kraje, ale pro celou oblast veřejné správy.
Kolik ukrajinských válečných uprchlíků je v ČR, v našem kraji, v naší obci? Díky aktuálním datům a jejich analýze víme, kam směřují, a umíme vysvětlit proč.
Tento článek patří do série Praxe otevřených dat v České republice a zprostředkovává praxi poskytovatele otevřených dat. Článek pro vás připravili zástupci Královéhradeckého kraje, kteří se rozhodli sdílet svoji cestu za zlepšením interoperability vlastních dat.
Webové uživatelské rozhraní Národního katalogu otevřených dat poskytuje základní vyhledávání datových sad. Nalezení datových sad od vybraného poskytovatele, či s daným klíčovým slovem je triviální úlohou. Co ale třeba získání všech datových sad, které splňují otevřenou formální normu Úřední desky? Pro efektivní vyhodnocení takového dotazu je třeba použít jiné rozhraní, například SPARQL nebo GraphQL. Co ale GraphQL vlastně je, jak vypadá dotaz v tomto jazyce a jaká data je možné získat? Právě na tyto otázky se snaží odpovědět tento článek.
Obce s rozšířenou působností, krajské úřady a státní orgány musí od 1. února 2022 publikovat svoje úřední desky jako otevřená data. Díky tomu se informace z úředních desek stávají daleko dostupnější. Vznikly zde podmínky pro kreativní revoluci v použití těchto informací srovnatelnou s dobou, kdy se přecházelo z čistě fyzických úředních desek na internetové.
Velká novela nepřinesla v oblasti opětovného užití informací veřejného sektoru a otevřených dat jen povinnost poskytovat jako otevřená data informace o úředních deskách (o této povinnosti jsme již psali). Ještě významnější dopad pro následné efektivní využití zveřejněných informací veřejného sektoru má nový § 5a odstavec 2, kterým byla zavedena povinnost poskytovat veřejně dostupné informace obsažené v registrech jako otevřená data.
Aš a Kraslice jsou na západním konci ČR, Karviná s Orlovou na východním. Přesto volebním chováním jsou na společném extrému v rámci ČR. Detailní klasické geografické mapy s volebními výsledky jsou již tradiční součástí volebního servisu médií. Ukážeme si proto podrobnější analýzu výsledků parlamentních voleb 2021 za pomoci otevřených dat - cílem je mapa ČR, ale ne klasická geografická, nýbrž “volební”.
Kdykoliv v dnešní době hledáme informace na webu, typicky začínáme s některým z vyhledávačů jako je DuckDuckGo, Seznam.cz, Google nebo Bing. Ty nám umožňují hledat webové stránky na základě jejich textového obsahu. V době před vyhledávači se webové stránky hledaly v tzv. katalozích, kde byly zaregistrované webové stránky v různých kategoriích. Zatímco v oblasti webových stránek byly katalogy překonány právě vyhledávači, v oblasti publikace dat na Webu tak daleko ještě nejsme, a pro hledání dat stále spoléháme na katalogy, ve kterých jsou data zaregistrována.
Pro zajištění dohledatelnosti otevřených dat v ČR slouží Národní katalog otevřených dat (NKOD) a registrace dat v něm je jednou ze zákonných podmínek pro to, aby data mohla být nazývána otevřená.
Jedním z přínosů otevřených dat je poskytnutí možnosti participace odborné veřejnosti na monitorování datové kvality, případně na aktivitách typu čištění dat („data cleansing“). Tyto aktivity mají smysl jak směrem k uživatelům dat – poskytnou-li ti, kteří data čistí, výsledky své činnosti dalším uživatelům, kteří tak mohou následně pracovat s kvalitnějšími daty, tak směrem k tvůrcům otevřených dat, kteří na základě toho mohou podniknout kroky ke zvyšování datové kvality na úrovni „zdroje“. V tomto článku stručně zmíníme některé pojmy a techniky spadající do řízení datové kvality a následně je aplikujeme na příkladě dat o projektech výzkumu, vývoje a inovacích, které jsou finacovány ze státního, příp. krajských rozpočtů. Naznačené přístupy mohou být využity i u řady dalších datových sad jiných poskytovatelů otevřených dat.
Otevřená data jsou fenomén, který se v posledních letech pomalu zabydluje v českém prostředí, a hlavně českém právním řádu. Věcně navazují na problematiku informací veřejného sektoru, kterou nalezneme zakotvenou v zákoně č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. V článku shrnujeme základní fakta o právní úpravě otevřených dat.
Dopravní data jsou základním předpokladem pro efektivní plánování dopravy. Pro ucelený přehled o dopravní situaci je vždy dobré spojit více datových zdrojů, jako jsou například dopravní nehody, data z Národního dopravního informačního systému NDIC, data ze Sčítání dopravy či v poslední době stále více populárnější data z dopravní navigace Waze. Jak a kde poslední zmíněná data získat, co nabízí a jak je využít v plánování dopravy, si ukážeme v tomto článku.
Jak vypadal rok 2020 optikou veřejné správy v oblasti otevřených dat? Jak pandemie koronaviru ovlivnila agendu otevřených dat v České republice? Vláda projednala dne 23. srpna 2021 Výroční zprávu o stavu otevřených dat v České republice a my vám z ní přinášíme krátké shrnutí.
V rámci dalšího rozvoje digitálních služeb veřejné správy a samosprávy vzniká podle právě přijatého zákona č. 261/2021 Sb. nová povinnost pro obce s rozšířenou působností, kraje a státní orgány zveřejňovat metadata informací z úředních desek jako otevřená data. Tato povinnost dopadne na několik stovek úřadů státní správy a samosprávy v České republice a je třeba se na ni rychle připravit - v účinnost totiž vstupuje již od února příštího roku.
Kolik kterým místem projíždí aut, kolik z nich jezdí nebezpečně rychle. To jsou jen některé statistiky, které lze získat z otevřených dat z dopravních kamer.
Věděli jste, že se slovo ‘budova’ vyskytuje v zákonech v různých významech? Například v Zákoně č. 406/2000 Sb. (Zákon o hospodaření energií) označuje vyhřívané objekty, zatímco v Zákoně č. 256/2013 Sb. (Zákon o katastru nemovitostí) označuje i objekty nevyhřívané.
Článek popisuje, jak lze s otevřenými daty pracovat ve výuce již na základní škole. Miroslav Mráz z brněnské ZŠ Labyrinth představuje projekt, na kterém pracoval se žáky 7. třídy.
Jak kvalitně, rychle a levně informovat občany nebo turisty? Díky otevřeným datům si lze usnadnit práci. Jak přesně to funguje, předvádí ukázková aplikace pro vedení obcí na přípravu letáků o turistických cílech a sportovištích v obci.
Dokončení série článků o využití otevřených dat Zeměměřického úřadu se zabývá využitím dat upravených v předchozí části v aplikaci pro povolování dočasných staveb v okolí letiště. Také rozebírá možná rozšíření a problémy řešení i další využití.
Pokračování série článků o využití otevřených dat Zeměměřického úřadu se zabývá postupem zpracování dat pro tvorbu modelu ochranných pásem a rasterizaci vrstevnic za účelem tvorby digitálního modelu reliéfu.
První ze série článků o využití otevřených dat Zeměměřického úřadu se zabývá hledáním problému, který by otevřená data pomohla vyřešit, a výběrem vhodných datových sad.
Článek popisuje postup jak nad otevřenými daty vytvořit automatickou aktualizaci pro zobrazování do analytického dashboardu pomocí nástrojů zdarma a bez nutnosti umět programovat.
V minulém dílu seriálu jsme se seznámili s datovým modelem RDF, který je vhodný pro sdílení znalostních grafů ve strojově zpracovatelné podobě otevřených dat. V tomto dílu si ukážeme, jak můžeme se znalostními grafy reprezentovanými v modelu RDF pracovat pomocí dotazovacího jazyka SPARQL.
V polovině prosince minulého roku Evropská komise publikovala na Evropském datovém portále výsledky každoroční studie, která hodnotí členské státy Evropské unie v oblasti otevřených dat. Studie European Data Maturity Report 2020 po roce zařadila Česko opět na 21. příčku, na které se ocitlo před dvěma lety.
Článek se zaměřuje na různé aspekty výběru datového katalogu v prostředí české samosprávy. Na příkladu města Brna jsou zde do hloubky srovnány hlavně dva katalogizační systémy - CKAN a ArcGIS HUB. Specifikace a popsané funkcionality těchto dvou systémů mohou posloužit jako vodítko při výběru vhodného systému i dalším organizacím.
Mapy s volebními výsledky jsou již tradiční součástí volebního servisu mnoha médií. Ale poněvadž při letošních krajských volbách 2020 žádné médium celou tuto mapu nedělalo, vytvoříme si ji sami - sami si potom můžete postup zopakovat např. při příštích volbách.
Článek se zaměřuje na podstatu fungování geolokačních dat mobilních operátorů s cílem přiblížit tato data veřejnosti a nastínit možnosti vlastní analýzy, včetně praktické ukázky. Zároveň bude cílem poukázat na potenciál publikace těchto dat v Národním katalogu otevřených dat.
Pro mnoho veřejných institucí se poskytování otevřených dat stalo běžným způsobem sdílení informací s veřejností. S rostoucím počtem poskytovatelů otevřených dat a s různorodostí dat, která jsou takto poskytována, se ukazuje, že nutným předpokladem použitelnosti dat je sjednocování jejich podoby. Na to pamatuje i legislativa, která v zákoně 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím zavádí pojem otevřené formální normy (OFN) jako písemně vydanou specifikaci požadavků na zajištění schopnosti různých programových vybavení vzájemně si poskytovat služby a efektivně spolupracovat.
V tomto článku pojem otevřené formální normy rozvedeme. Ukážeme, proč jsou OFN v praxi důležité na příkladu cestování po ČR a popíšeme, jak k OFN přistupuje Ministerstvo vnitra jako koordinátor oblasti otevřených dat veřejné správy v ČR.
V minulém dílu seriálu jsme se seznámili s pojmem znalostní graf (angl. Knowledge Graph). V tomto dílu si ukážeme, jakým způsobem lze znalostní grafy strojově reprezentovat v podobě vhodné pro jejich sdílení na webu jako otevřená data.
V květnu 2012 začal Google používat pojem Knowledge Graph (česky znalostní graf) pro označení svojí znalostní báze, kterou používá pro doplňování výsledků vyhledávání. Od té doby se pojem rozšířil do řady oblastí a zasáhl i do světa otevřených dat. V tomto seriálu si znalostní grafy představíme a podíváme se, jak lze s nimi strojově pracovat a jaké mohou najít uplatnění a dokonce jej již nachází ve světě otevřených dat.
Česká republika se stává kosmopolitní zemí. Jde o logický vývoj společnosti, která se internacionalizuje, a to zejména z důvodů nabídky pracovních příležitostí a obecně relativně vysoké kvality života. Pojďme se podívat na tento jev podrobněji očima dat.
Jednou ze základních vizualizací jsou choropletové mapy. Ukážeme si, jak sestrojit takovou mapu ČR za pomoci otevřených dat a open source nástrojů.
Hackathony se staly v posledních letech stále oblíbenějším nástrojem, jak přijít s rychlými návrhy nových procesů, aplikací a řešení, které mohou rozvinout prakticky jakoukoliv oblast veřejného nebo soukromého života. Jedná se prakticky o soutěž s cílem nalézt nejlepší řešení předem dané výzvy.
I když “hackovat” je možné prakticky cokoliv, hackathony které využívají některý typ otevřených dat, jsou nejčastějším příkladem takových akcí. Kromě nových nápadů mají hackathony i svoji popularizační rovinu a významně pomáhají v šíření povědomí o přínosech otevřených dat mezi laickou i odbornou veřejností. Jelikož rok 2019 byl na tyto akce v České republice opravdu bohatý, rozhodli jsme se několik těchto akcí blíže analyzovat a poukázat na jejich využití otevřených dat.
Ministerstvo zdravotnictví ČR začalo 27.3.2020 zveřejňovat na svém dashboardu dlouho očekávaná otevřená data z krajských hygienických stanic o onemocnění způsobených virem COVID-19.
Použijeme je na vytvoření grafu průběhu počtu potvrzených osob s nákazou virem COVID-19. Tentokrát použijeme Python. Cílem je vytvořit tento graf (inspirovaný grafy z Financial Times).
V současné době registruje Národní katalog otevřených dat (NKOD) přes 135 000 datových sad, další stále přibývají. Získat a udržet si přehled o takovémto množství sad je samozřejmě náročné. Z hlediska uživatele-vývojáře, který chce s datovými sadami pracovat, je klíčové mít přehled o tom, jaké další datové sady od jiných poskytovatelů jsou k dispozici a které lze s vybranými datovými sadami propojit. Národní katalog otevřených dat nabízí facetové vyhledávání/filtrování, nicméně i tak se může stát, že relevantní sadu dotyčný vývojář nenajde. Připravili jsme proto jednoduchý doporučovací systém, který pro danou datovou sadu vrátí trojici nejpodobnějších sad jiných poskytovatelů.
Český statistický úřad (ČSÚ) každoročně publikuje v Národním katalogu otevřených dat (NKOD) počty zemřelých za celou ČR. Data zachycují nejen samotnou příčinu úmrtí, ale také další zajímavé atributy jako například pohlaví zemřelých anebo kategorizaci nemocí.
Samotná surová data však nejsou příliš přistupná analytické práci a laická veřejnost jen stěží dokáže s těmito daty jednoduše pracovat. Rozhodli jsme se proto vytvořit nástroj, který široké veřejnosti umožní získat ucelený obrázek o celkové situaci v této oblasti. Nástroj by měl být přístupný, jednoduše ovladatelný a vizuálně přitažlivý tak, aby se s ním potenciálním uživatelům dobře pracovalo a aby byli schopni rychle a jednoduše získat informace, které potřebují. Z těchto důvodů jsme se proto rozhodli vytvořit filtrovací analytický nástroj pomocí technologie Power BI.
Přehledné zobrazení výsledku hlasování je užitečné pro novináře a jejich čtenáře, pro politiky nebo pro nejrůznější lobby.