Základní povinnosti při správě dat podle §5. §5/1 Správce dat při vytváření, úpravě, pozměňování, uchovávání, zpřístupňování a využívání dat a provozních údajů chrání jejich důvěryhodnost, užitečnost a význam

Povinnosti zde uvedené mají úřady plnit již od 27. 5. 2026, kdy nabyl tento paragraf účinnosti.

Zákon stanoví obecnou povinnost pro řádnou správu dat. Vychází z toho, že data představují v současnosti hodnotu sama o sobě a nakládání s nimi proto musí být vnímáno jako hospodaření s významným aktivem veřejné správy. Proto je nutné zajistit jejich řádnou a odpovědnou správu.

Dobrá správa dat je také zásadním předpokladem pro dlouhodobou udržitelnost kvality dat veřejné správy. Bez ní jejich kvalita v čase degraduje. Nekvalita dat pak výrazně omezuje možnosti, jak je spolehlivě využít a sdílet, a to jak pro účely, pro které primárně vznikla, tak i pro digitalizaci služeb nebo rozhodování státu.

Řádná správa dat zahrnuje široké spektrum činností a pravidel fungování organizace, které je možné rozdělit do pěti oblastí.

Pro praktické naplnění této povinnosti doporučuje Digitální a informační agentura správcům dat provést následující klíčové kroky:

• stanovení rolí a odpovědností ve správě dat,
• vymezení a prioritizaci věcných oblastí dat,
• systematické posuzování dopadů změn informačních systémů na data.

Po zavedení těchto základních předpokladů dobré správy dat v celé organizaci je nutné postupně oblast po oblasti zapojit role odpovědné za data a pracovat na popisu dat a datových rozhraní (podrobnosti najdete ve vysvětlení k §6).

§5/2 Pokud správce dat využívá pro správu dat provozovatele informačního systému veřejné správy, zajistí si k datům a provozním údajům nepřetržitý a úplný přístup.

Zakotvuje povinnost udržovat tzv. datovou suverenitu, kterou Informační koncepce ČR pojímá jako princip s cílem mít „neustálý a plný přístup a kontrolu vůči všem datům informačních systémů ve své správě“. To zaručují zejména:

• smluvní zajištění – data jsou ve vlastnictví objednatele (úřadu), a to úplně všechna, včetně customizačních parametrů a zdrojových kódů,
• architektura řešení – je plně transparentní a také data (tabulky) jsou také transparentní. Řešení informačního systému jsou navržena a realizována tak, že úřad má kdykoli přístup ke svým datům, i po konci životního cyklu ISVS, a to ve standardizovaném, otevřeném a dlouhodobě stabilním formátu,
• znalosti – úřad je schopen vlastními silami svých zaměstnanců rozumět všem datům a interpretovat jejich význam.

Cestou k zajištění datové suverenity v praxi je mj. uplatňovat již v raných fázích přípravy změn informačních systémů, typicky veřejných zakázek, doporučení D40 a související.

§5/3 Správce dat si stanoví vnitřní pravidla pro správu dat, provozních údajů a datových rozhraní, uplatňuje je v praxi a zajišťuje jejich dodržování. Správce dat vymezí ve vnitřních pravidlech pro správu dat, provozních údajů a datových rozhraní principy a opatření pro řádnou správu dat, provozních údajů a datových rozhraní.

Stanovuje povinnost přijmout vnitřní pravidla pro správu dat. Metodické pokyny a vzory pro regulaci nakládání s daty a provozními údaji uvnitř úřadu připravila Digitální a informační agentura v podobě návrhu interních pravidel a principů správy dat.

§6/1 Správce dat popíše do datového slovníku data vedená v informačním systému veřejné správy metadaty podle otevřené formální normy zveřejněné Digitální a informační agenturou způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Stanovuje povinnost popisovat data vedená v informačních systémech veřejné správy jednotným způsobem, díky kterému budou napříč veřejnou správou dostupné informace o tom, jaká data jsou vedena, o jakých subjektech či objektech a v jakém významu.

Tato povinnost je naplňována tvorbou tzv. konceptuálního popisu dat. Jeho význam i praktický způsob provedení vysvětlují školení a materiály dostupné na Portálu o datech.

Digitální a informační agentura doporučuje postupovat při popisu dat v souladu s Metodikou popisu dat. Výsledkem musí být v každé věcné oblasti dat tzv. datový slovník, který je vytvořen v jednotné, lidsky i strojově čitelné podobě. Tu definuje otevřená formální norma pro slovníky.

§6/2 Správce dat popíše jím vytvářená datová rozhraní metadaty podle otevřené formální normy zveřejněné Agenturou způsobem umožňujícím dálkový přístup

Na popisování dat podle předchozího odstavce v zákoně i v praxi logicky navazuje povinnost popsat datová rozhraní, tzn. konkrétní technické způsoby zpřístupnění spravovaných dat. Cílem obou těchto druhů popisu je zajistit dohledatelnost dat ve veřejné správě. Směřují tedy k tomu zachytit a zpřístupnit informaci nejen o tom, jaká data jsou v informačních systémech veřejné správy spravována (v datových slovnících), ale také o tom, jakými konkrétními cestami jsou již zpřístupňována (v popisu datových rozhraní). Dohledatelnost dat je nutným předpokladem pro efektivní zajištění řízeného přístupu k datům podle hlavy III zákona.

Zákon stanovuje povinnost popsat všechna trvale existující rozhraní bez ohledu na to, zda jsou či nejsou přístupná veřejně, tedy jak neveřejná API, tak i veřejné sady otevřených dat. Správce dat by měl po dokončení datového slovníku nejdříve identifikovat všechna rozhraní, kterými jsou data z dané oblasti zpřístupňována. Každé takové rozhraní pak popíše sadou metadat, kterou stanoví otevřená formální norma pro datová rozhraní.

Pro tvorbu popisu dat i datových rozhraní Digitální a informační agentura doporučuje zvolit některý z podporovaných modelovacích nástrojů pro tvorbu popisu dat (Archi nebo Enterprise Architect) a využít jí vytvořenou šablonu.

Oba druhy popisu je vhodné vytvořit a udržovat ve stejném nástroji a úložišti. Nedílnou součástí popisu datového rozhraní je totiž zachycení vazeb na pojmy z datového slovníku. Tyto pojmy odpovídají datům obsaženým v rozhraní. Použitím podporovaných nástrojů a šablon si správce dat zajistí, že může následně využít služby Digitální a informační agentury pro validaci hotových popisů a jejich překlad do podoby katalogizačního záznamu. Díky tomu bude tento záznam v souladu s otevřenou formální normou.

§7/1 Správce dat vytváří a spravuje lokální katalog dat. Správce dat do lokálního katalogu dat zapíše metadata podle § 6; to neplatí, vylučuje-li zápis omezení vyplývající z jiného právního předpisu, mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, nebo oprávněného zájmu České republiky nebo jiné osoby.

Dohledatelnost dat napříč veřejnou správou bude zajištěna katalogizací dat. Díky ní bude možné prohledávat popisy dat a datových rozhraní vytvořené všemi správci dat. Ze strany správce dat je potřeba vytvořit nebo, ve většině případů, využít existující lokální katalog dat. Do něj nahraje datové slovníky a katalogizační záznamy datových rozhraní v podobě, která odpovídá příslušným otevřeným formálním normám. Tento princip katalogizace veřejná správa dobře zná. Již řadu let jej využívá v oblasti otevřených dat.

§7/2 Správce dat průběžně aktualizuje datový slovník a metadata datových rozhraní zapisované do lokálního katalogu dat; změnu rozsahu nebo podoby spravovaných dat nebo poskytovaných datových rozhraní správce dat zapíše nejpozději do 7 pracovních dnů od jejího zjištění.

Popis dat a datových rozhraní, stejně jako celkový rozvoj správy dat v úřadě, není jednorázovou aktivitou, ale kontinuálním procesem. Všechny popisy musí být průběžně aktualizovány. Jejich aktualizace musí být zajištěna vždy, když se mění rozsah, podoba či význam dat vedených v informačním systému veřejné správy.

Protože k těmto změnám obvykle dochází v rámci větších projektů nebo veřejných zakázek, Digitální a informační agentura doporučuje již v jejich rané fázi vytvořit nebo aktualizovat popis dat a datových rozhraní. Zákon předpokládá, že požadavky na aktualizaci popisů tak budou řešeny včas a systematicky v rámci změn informačních systémů. Díky tomu budou aktuální datový slovník a metadata datových rozhraní dostupné v lokálním katalogu již při uvedení nové verze systému do provozu, nejpozději však do sedmi pracovních dnů od provedení změny.

§7/3 Správce dat zveřejňuje obsah lokálního katalogu dat prostřednictvím národního katalogu dat.

Lokální katalogy dat jsou registrovány v národním katalogu dat. Díky tomu může národní katalog pravidelně přebírat jejich obsah a zveřejňovat jej na jednom místě. Existence národního katalogu a odpovědnost za jeho správu stanovuje zákon v § 9.

§8/1 Správce dat, který je ohlašovatelem agendy podle zákona o základních registrech, vytváří jako součást svého lokálního katalogu dat datový slovník agendy s popisem dat vedených v rámci agendy.

Povinnosti týkající se datových slovníků podle §6 odst. 1 a §7 se vztahují na všechny správce dat. Zákon však v §8 rozlišuje rozsah těchto povinností podle vztahu správce informačního systému k příslušné agendě. Zákon tak následuje logiku agendového uspořádání české veřejné správy a povinnost vytvořit a katalogizovat datový slovník agendy ukládá ohlašovateli agendy, který definuje subjekty, objekty, jejich vlastnosti a vzájemné vztahy, o nichž jsou vedena data.

Ostatní správci pak tento datový slovník využívají při popisu dat ve svých informačních systémech, které spadají pod stejnou agendu. Tento přístup zajišťuje jednotný popis dat v rámci jedné agendy a předchází vzniku rozdílných datových slovníků pro stejnou věcnou oblast.

§8/2 Správce dat, který je ústředním správním úřadem, vytváří jako součást svého lokálního katalogu dat datový slovník správce dat, do kterého přebírá v rozsahu nezbytném pro výkon své agendy datové slovníky agend podle odstavce 1 a doplňuje je o popis dat vedených v jím spravovaném informačním systému veřejné správy, pokud v datových slovnících agend nejsou popsána.

Stanovuje ústředním správním úřadům povinnost přebírat příslušné datové slovníky agend a v případě potřeby je doplnit o popis dat vedených v jimi spravovaných informačních systémech veřejné správy. To platí tehdy, pokud jsou struktura nebo význam dat podrobnější či odlišné od popisu v datovém slovníku agendy. Pokud se neliší, úřad datový slovník agendy přebírá beze změn.

Takto vzniká datový slovník správce dat, který je tvořen převzatými datovými slovníky agend a jejich případným rozšířením. Ústřední správní úřad má zároveň povinnost vést datový slovník správce dat ve svém lokálním katalogu dat.

§8/3 Správce dat, který není ústředním správním úřadem, přebírá do svého lokálního katalogu dat datové slovníky agend podle odstavce 1 v rozsahu potřebném pro popis dat vedených v jím spravovaném informačním systému veřejné správy.

Správce dat, který není ústředním správním úřadem, nemá povinnost popisovat svá data v datových slovnících. Pro popis dat vedených ve svých informačních systémech veřejné správy pouze přebírá a využívá datové slovníky agend vytvořené ohlašovateli agend.