Portál o datech
Správa dat Vzdělávání Články Datová kvalita Národní katalog otevřených dat Další

Data jsou základ lepších služeb veřejné správy i digitalizace. Je nejvyšší čas s nimi začít správně pracovat

, Radka Domanská

Vznik prostředí, které podporuje efektivnější práci s daty má v ČR minimálně tři roky zpoždění. Veřejný sektor neví, jaká data má k dispozici, kdo jaká data potřebuje a mnoho důležitých rozhodnutí není daty dostatečně podloženo. Lidé musí obíhat úřady a dokládat opakovaně své informace, protože si je instituce mezi sebou nevyměňují. Potenciál využití dat je však mnohem větší.
Kromě lepších služeb občanům může pomoci k celkové vyšší efektivitě fungování státu. Přečtěte si krátké shrnutí toho, proč jsou data důležitá a jaké aktivity v oblasti dat probíhají.

Evropská datová strategie již koncem roku 2020 zdůrazňovala, že je třeba naplno využívat přínosy lepší práce s daty. Proto tato strategie zavádí opatření, která podporují komplexní přístup k ekonomice založené na datech. Jejím cílem je zvýšit využívání dat, datových produktů a služeb na jednotném trhu a také podpořit poptávku po nich. Důkazem je řada nařízení, které Evropská komise postupně vydává (např. Data Governance Act, Data Act, seznam datových sad s vysokou socioekonomickou hodnotou atd.), přinášejících nové povinnosti a příležitosti nejen pro veřejný sektor. V českém prostředí se nástroje a opatření k lepší práci s daty zatím příliš nedařilo uvést v život. Bránilo tomu hned několik překážek. Vypadá to však, že se konečně začíná blýskat na lepší časy.

Koordinace v otevřených datech jako inspirace

Problémy v oblasti dat vyplývají z toho, že data nebyla (a často stále nejsou) na úřadech prioritou. Stávající zákonné povinnosti se plní pouze v omezené míře a chybí dostatečná koordinace na centrální úrovni. Jedinou koordinovanou oblastí, která dlouhodobě dosahuje pozitivních výsledků, jsou otevřená data, tj. veřejná data zpřístupněná ve formátech vhodných pro strojové zpracování, s neomezujícími podmínkami pro využití dat a s nalezitelností těchto dat na jednom místě. V této oblasti je na centrální úrovni zavedena role národního koordinátora a na samotných úřadech existují lokální koordinátoři. Kromě existujícího centrálního portálu a katalogu se kolem otevřených dat vytvořila komunita, která se pravidelně setkává a vyměňuje si zkušenosti.

Za deset let se podařilo díky podpoře evropských fondů, akademického a neziskového sektoru, a také nadšených lidí, kteří prosazovali publikaci a využívání otevřených dat v Česku, přimět 300 organizací, aby publikovaly otevřená data. Nad otevřenými daty pak vznikly desítky až stovky produktů. To, že jsme v otevřených datech na špici, dokazuje i mezinárodní hodnocení Evropské komise, které Česko řadí mezi tzv. Fast-trackers a v oblasti kvality a dopadu dokonce do první desítky nejúspěšnějších zemí. Díky výzkumu a podpoře vznikly vzdělávací materiály, metodiky, nástroje, návody a postupy, které daleko přesahují oblast otevřených dat a ukazují cesty, jak dosáhnout lepší kvality a interoperability dat celkově.

Jako inspirace pro data obecně může sloužit i zavádění datových standardů v ČR, které vycházejí z těch evropských. Velmi pozitivní ohlas měly také akce a školení pořádané týmem národní koordinátorky otevřených dat. Během čtyřletého projektu „Rozvoj datových politik v oblasti zlepšování kvality a interoperability dat veřejné správy“ proběhlo více než 700 hodin školení a konzultací. Projekt skončil v květnu 2023, ale materiály k němu jsou dále dostupné na portálu otevřených dat v sekci vzdělávání a na stránce s výstupy projektu.

Nové oddělení na DIA pomůže k lepší koordinaci evidence a sdílení dat ve veřejné správě

Rok 2023 byl v mnoha ohledech složitý a plný změn. Úřady se musely začít připravovat na nové plošné povinnosti – publikaci veřejných registrů, rejstříků, seznamů a evidencí vedených ze zákona formou otevřených dat, publikaci datových sad s vysokou socioekonomickou hodnotou, publikaci číselníků, a další. Kvůli nedostatečné evidenci dat však samy úřady neměly jasno v tom, co konkrétně by měly zpřístupnit a kde začít.

V lednu 2023 vznikla Digitální a informační agentura, která dostala za úkol mj. plnit koordinační úlohu v oblasti evidence a sdílení dat veřejného sektoru. Ta však neměla dostatečné kapacity pro podporu úřadů v této oblasti a nezměnil to ani přesun stávajícího týmu z Ministerstva vnitra v dubnu 2023. V květnu 2023 skončil projekt podporující oblast otevřených dat a tím se kapacity na centrální úrovni ještě snížily. Koncem srpna 2023 se však podařilo zahájit dva nové projekty z Národního plánu obnovy. Jeden z nich má zajistit podmínky pro kvalitní správu dat. Druhý se zaměřuje na rozvoj národního katalogu otevřených dat. Ke zlepšení kapacit přispěl také vznik našeho nového oddělení, které má koordinaci datových oblastí ve veřejné správě zajistit.

O co se v rámci koordinace datových oblastí v DIA snažíme?

Co se již povedlo a co se chystá?

V roce 2023 jsme v DIA stihli zmapovat stav správy a využívání dat na 34 centrálních úřadech a brzy vyjde souhrnná zpráva z těchto rozhovorů. Dále jsme zvládli nasadit nové funkcionality v Národním katalogu otevřených dat a připravit strategii pro správu dat ve veřejné správě České republiky (2024–2030). Ta je nyní v meziresortním připomínkovém řízení. Každoroční konferenci věnovanou nejen otevřeným datům máme v plánu již na jaro 2024.

V roce 2024 chceme také zahájit širokou podporu k tomu, aby se dařilo ve veřejné správě plnit opatření uvedená ve zmíněné strategii. Podpora bude zahrnovat školení, metodiky, postupy i konzultace pro oblast dat, navážeme přitom na zkušenosti z otevřených dat. V prvním čtvrtletí roku 2024 navíc ve spolupráci s odborem legislativy Ministerstva vnitra zpracujeme paragrafové znění zákona o správě dat, které zavede tzv. řízený přístup k datům a principy kvalitní správy dat. Věcný záměr tohoto zákona byl schválen v srpnu 2023.

Co víc je potřeba udělat?

Aktivitami v nejbližších dvou letech se v DIA budeme snažit zajistit předpoklady pro rozsáhlejší práci s daty, jejich prioritizaci a splnění již existujících povinností i přípravu na plnění těch přicházejících. Koordinace z centrální úrovně však není jedinou zárukou úspěchu. Na úřadech stále až na výjimky nejsou data prioritou, protože úřady nevnímají, jak jsou důležitá a jaký je v nich potenciál. Digitalizace veřejné správy se však bez dat neobejde. Nebude totiž možné poskytovat jednoduché, rychlejší a efektivnější služby, dělat informovaná rozhodnutí ani monitorovat účinnost zaváděných opatření. Veřejná správa tak bez dat nedokáže naplnit zákon o právu na digitální služby ani držet krok s ostatními státy v rámci EU.

Úřady si často stěžují na nevhodný způsob financování, který nijak nezohledňuje, zda jsou data evidována, sdílena či využívána. Je proto žádoucí, aby stát našel způsob, jak finančně zvýhodnit ty, kteří se starají o prioritní (tj. nejvíce potřebná a využívaná) data, zajišťují jejich kvalitu a sdílí je s ostatními (tj. s jinými úřady i veřejností dle typu dat). Transparentní a systematická práce s daty, která má veřejná správa k dispozici, navíc umožní vznik nových datových produktů v komerčním i neziskovém sektoru.

Zavedení obecných principů pro správu a využívání dat je nezbytné nejen pro veřejný sektor, ale musí se zapojit i další aktéři, kteří budou podporovat a vyžadovat jednotný trh s daty. V různých segmentech budou postupně vznikat tzv. datové prostory (Data Spaces), na kterých se brzy ukáže, kdo je a není připraven na sdílení a využívání dat. I tady platí, že štěstí přeje připraveným. ČR by proto neměla otálet a musí rychle naskočit do rozjíždějícího se vlaku práce s daty.