Co přinesla konference Jak na data ve veřejné správě 2025

Letošní konference Jak na data ve veřejné správě #data2025 je úspěšně za námi. Byl to den nabitý informacemi o aktuálním dění ve světě dat veřejné správy a přinesl mnoho inspirace, výzev i motivace k další práci. Co jsme se na ní dozvěděli?

Již na jejím zahájení připomněl ředitel Digitální a informační agentury Martin Mesršmíd, že bychom ve veřejné správě měli znásobit společné úsilí a více se zaměřit na správu a kvalitu dat. Zároveň je potřeba rozšířit objem dat, která ve veřejné správě sdílíme a zpřístupňujeme. Důvodů je celá řada, jedním z těch důležitých je Evropská digitální peněženka. Jsme moc rádi, že s námi přijel Martin Skovbjerg Jensen z Danish Agency for Digital Government sdílet zkušenosti se správou dat, jejich sdílením a datovými katalogy. Nezapomněl zdůraznit důležitost komunikace jak s těmi, kdo data užívají, tak i s těmi, kdo je poskytují. AI je dnes velké téma, její možnosti a limity pro analýzu i správu dat vysvětlil Martin Nečaský z MATFYZ.

Ve správě dat veřejné správy už jsme ušli kus cesty i díky našim aktivitám pod vedením kolegy Libora Drlíka. Stále ale máme velmi mnoho práce před sebou. Inspiraci, jak ke kvalitní správě dat přistoupit přinesl Michal Verner z ÚPV, archivaci dat jako součást správy dat představil Zbyšek Stodůlka z Národního archivu. Kolega Martin Cepr ukázal, jak souvisí s tímto tématem datové standardy, nebo jak pomáhá popis dat v záznamu informačního systému, který nahrazuje elektronický podpis. Dočkali jsem se také představení Geoportálu ČR od Jitky Faugnerové včetně toho, co užitečného v něm bude i pro širokou veřejnost, nejen pro odborníky. Michal Verner zas na příkladu integrovaného systému řízení na Úřadu průmyslového vlastnictví ilustroval, jak je principy správy dat možné integrovat do běžného chodu úřadu. A své místo měl na konferenci také nový evropský prostor pro sdílení zdravotnických dat, co se s ním pojí vysvětlila Klára Jiráková z Kraje Vysočina a Ministerstva zdravotnictví.

V druhém bloku jsme se podívali na zkušenosti a novinky se zpřístupňováním dat k vědeckým a výzkumným účelům. Kolega David Hemala vysvětlil, že řízený přístup k datům může pomoci sdílet dosud neveřejná data nejen pro vědu a výzkum, ale i třeba i pro datovou žurnalistiku. ÚZIS zpřístupňuje data pro výzkum prostřednictvím syntetických dat, tuto novinku představil Martin Komenda. Možnosti Národní infrastruktury pro výzkumná data předvedl Jiří Marek, European Open Science Cloud – Masarykova univerzita. Své zkušenosti s (ne)získáním dat k výzkumu a k limitům dat veřejné správy s námi upřímně sdíleli Radim Hladík z FLÚ AV i Jiří Münich z PAQ Research.

Poslední blok se zaměřil na otevřená data a jejich využití, a to od dat o životním prostředí v projektech Envidata a Infoviz Jakuba Brzeziny, přes vizualizaci z hlasování měst a krajů projektu Zastupko, kterou představila Kristýna Zaklová. Otevřená data jsou důležitá i pro média například v článcích o povodních nebo v investigativě v kauze Motol, jak ukázal Jan Cibulka z Českého rozhlasu. A svou roli mohou sehrát i při řešení velkého sociálního problému, jak ukázal na Mapě exekucí Radek Hábl. Rady, jak na to, abyste dokázali přetavit vaše výsledky práce s daty do jasného sdělení, přinesla Kristína Pšorn Zákopčanová a vizualizaci dat se věnoval opět oblíbený workshop od týmu z NKÚ Martin Smetana, Kristýna Půlpán, Václav Flaška. Děkujeme moc všem vystupujícím a sledujícím v sále i online. A kdo nestihl být s námi, nemusí zoufat, konferenci si můžete pustit i ze záznamu na YT DIA, prezentace jsou dostupné na webu. Těšíme se zase za rok!