Jak říká již první věta Strategie pro správu dat ve veřejné správě (2024–2030) – „Fungování a prosperita jakéhokoliv společenství i jednotlivého člověka jsou v dnešní době stále více závislé na množství, rychlosti a kvalitě informací, které má k dispozici a využívá.“ Doba si žádá stále intenzivněji schopnost zacházet s daty tak, aby byla zachována jejich důvěryhodnost a maximálně využita jejich hodnota. Pro veřejnou správu to platí dvojnásob. Ačkoliv již dnes máme zákonné úpravy, které úřadům říkají, jakým způsobem mají popisovat, evidovat a sdílet data, realita tomu zatím zcela neodpovídá.
Mezi nejdůležitější důvody, proč právě teď začít řešit správu dat, patří:
Pokud chceme ve veřejné správě držet krok s trendy jako jsou digitalizace, automatizace, využití umělé inteligence atd., jsou data klíčovou komoditou a systematická péče o ně klíčovou schopností. Je proto zcela nezbytné připravit náš stát na budoucnost vybudováním solidních základů práce s daty. K tomu je nutné postupně zavádět do úřadů sadu disciplín, souhrnně označovaných jako „správa dat“, díky nim zajistí dobrou znalost, důvěryhodnost a využitelnost svých dat. Prvním krokem na cestě veřejné správy k dobré správě dat je dosažení alespoň její minimální úrovně tak, jak jsme ji formulovali v tzv. minimálním standardu kvalitní správy dat.
Součástí strategie jsou také výsledky rozhovorů s 34 organizacemi veřejné správy. Posloužily ke zmapování toho, v jakém stavu je nyní správa dat, kde jsou silná místa a co je naopak potřeba zlepšit. Výsledky rozhovorů v podstatě potvrdily, že stav správy datového fondu veřejné správy je v ČR dosti problematický. Správa dat je tak jednou ze základních překážek, které komplikují digitalizaci veřejných služeb. Analýza, která z rozhovorů vychází, proto jasně říká, že je potřeba podniknout kroky k dosažení náležité úrovně správy dat neprodleně, jinak nebude možné držet krok s rostoucími nároky a povinnostmi, které jsou na veřejnou správu kladeny.
Kroky navrženými ve strategii chceme vybudovat v úřadech i na centrální úrovni veřejné správy prostředí, ve kterém jsou data kvalitně spravována a efektivně využívána, jak při poskytování služeb, tak i pro podporu informovanějšího rozhodování. Klíčové úkoly pro první implementační období (2024–2025) jsou zde shrnuty a rozděleny do čtyř oblastí:
Úřady se musí naučit s daty ve své správě zacházet tak, aby byla dohledatelná, srozumitelná, dostupná a kvalitní, tj. celkově dobře připravená pro použití při digitalizaci služeb a rozhodování. K tomu je nutné dosáhnout alespoň minimální úrovně kvalitní správy dat do konce r. 2025 ve 32 vybraných úřadech spravujících nejdůležitější data státu.
Klíčové úkoly:
DIA musí posílit svou roli koordinačního a metodického centra pro oblast správy a využívání dat veřejné správy. Připraví proto paragrafové znění zákona o správě dat veřejného sektoru, vytvoří a publikuje sadu metodik a standardů pro správu dat a při jejich implementaci poskytne konzultační podporu a praktickou pomoc úřadům.
Další významné úkoly:
Koordinovaným úsilím úřadů a DIA je nutné zajistit, aby v žádné z digitalizovaných služeb veřejné správy nebylo požadováno opětovné zadání údajů, které jsou veřejné správě již známy nebo jí je klienti již dříve poskytli. Dosažení tohoto cíle je kriticky závislé na schopnosti úřadů zajistit zdroje, včas zahájit projekty směřující k digitalizaci poskytovaných služeb a realizovat je dle harmonogramu digitalizace, v souladu s principy správy a sdílení dat.
Klíčové úkoly:
Aby se mohla veřejná správa ve větším měřítku rozhodovat na základě dat, je nutné nejdříve vytvořit podmínky pro tvorbu datových/analytických produktů (reportů, analýz, odpovědí na dotazy, datových sad apod.) a to buď interními analytickými kapacitami veřejné správy nebo zapojením odborné veřejnosti, které budou data v potřebné formě zpřístupněna.
Klíčové úkoly: