Správa dat Vzdělávání Články Datová kvalita Národní katalog otevřených dat Další

Vedení institucí většinou otevírání dat podporuje

, Pavla Zetková

Podmínky pro otevírání dat na straně jejich poskytovatelů a přívětivost katalogu otevřených dat pro jejich uživatele zkoumala dvě dotazníková šetření, která v jarních měsících letošního roku realizovala Digitální a informační agentura jako podklad pro další rozvoj Národního katalogu otevřených dat (NKOD). Co jsme se z nich dozvěděli?

Vyhledávání není obtížené, ale musíte vědět, co hledáte

Národní katalog vnímali respondenti výzkumu většinou jako spíše přívětivý. Takto ho hodnotily téměř dvě třetiny respondentů dotazníkového šetření.

U většiny uživatelů národního katalogu se formát dat, který upřednostňují, shoduje s tím, který také reálně využívají. Nejpreferovanější formáty jsou CSV, JSON a GeoJSON. Uživatelé také rádi pracují s formátem XLS.

Vyhledávání v národním katalogu většinou respondenti nevnímali jako složité, jako obtížné nebo spíše obtížné ho hodnotilo 35 % nich. Vyhledávání podle poskytovatelů, témat nebo předdefinovaných klíčových slov používá v NKOD jen menší část jeho uživatelů. Většina respondentů uvedla, že vyhledává tak, že zadá předpokládaný název nebo část názvu požadované datové sady. Na rychlost vyhledávání v katalogu má vliv povědomí o parametrech datové sady (zejména ve vztahu k názvu a užívaného pojmosloví) a popis ze strany poskytovatele.

A co používají uživatelé jako zdroj informací vedle národního katalogu? Často uváděli přímo weby poskytovatelů dat, tedy různých státních institucí. Také ale zmiňovali veřejné rejstříky a platformy jako například OSINT nebo Zenodo.

Vedení institucí agendu otevřených dat podporuje, přesto na agendu otevírání dat nejsou dostatečné kapacity

Osloveni byli poskytovatelé, kteří do NKOD poskytují alespoň dvě datové sady. Většina respondentů zastupujících tyto organizace, uvedla, že zveřejňování v NKOD realizují vlastními kapacitami (80 %).

Větší část respondentů vnímá, že jejich organizace nemá na zajištění agendy otevřených dat dostatečné kapacity (58 %). Pracovníci, kteří ji v těchto organizacích zajišťují jsou nejčastěji pracovníci IT útvarů, ale také pracovníci vyčlenění na práci s daty (analýza dat, správa dat GIS) apod. Respondenti také uváděli, že v jejich organizaci je vnímána oblast otevřených dat a NKOD jako agenda, na kterou je potřeba specifická odbornost (73 %).

Podporu ze strany vedení organizace pro otevírání dat pociťují téměř dvě třetiny respondentů (64 %). Mírná většina respondentů také oceňuje, že vedení jejich organizace vnímá přínosy otevírání dat.

Respondenti z řad zástupců poskytovatelů dat také měli možnost zhodnotit metodické vedení ve vztahu k NKOD, které je jim poskytováno ze strany DIA (hodnocení jako ve škole). Nejpozitivněji vnímali respondenti právní podporu (průměrná známka 2,44), dále hodnotili podporu v oblasti publikace dat (průměrné hodnocení 2,5), nejvíce rezerv podpory ze strany DIA identifikovali v oblasti katalogizace (průměrná známka 2,54).

Mezi respondenty z řad poskytovatelů dat do NKOD převažovala spokojenost s nabídkou vzdělávacích aktivit v oblasti otevřených dat (92 % bylo spokojeno nebo spíše spokojeno).

Jako největší překážky pro otevírání dat vnímali respondenti nepochopení smyslu otevřených dat a případnou absenci podpory na straně vedení organizací, které daty disponují. Dále to byly finanční a personální kapacity pro zajištění činností spojených s otevíráním a aktualizací dat.

Pro zájemce je celý výzkum k dispozici ke stažení.