Uprchlíci v datech

Kolik ukrajinských válečných uprchlíků je v ČR, v našem kraji, v naší obci? Díky aktuálním datům a jejich analýze víme, kam směřují, a umíme vysvětlit proč.

Ministerstvo vnitra začalo v březnu 2022 pravidelně uvolňovat data, kde se v ČR přihlašují uprchlíci z Ukrajiny. Ta jsou na úrovni okresů i jednotlivých obcí, je možné z nich sestavovat mapy a podrobně je analyzovat.

Zásadní důležitost aktuálních dat jsme už viděli během stále probíhající pandemie covidu. Vláda, regionální správy, ale i podnikatelé nebo školy musely často pružně reagovat na aktuální místní situaci. Podobně nyní vyvstala potřeba mít aktuální data ohledně válečných uprchlíků z Ukrajiny napadené Ruskem, aby bylo možné co nejlépe reagovat na mnoha úrovních - od vlády až po obce.

Pomocí dostupných dat se budeme snažit odpovědět na 2 otázky:

1. Kolik uprchlíků a kam v ČR směřuje?
2. Proč uprchlíci směřují právě do těchto oblastí?

Použitá data

1. Ministerstvo vnitra ČR: Počty osob s uděleným pobytovým oprávněním v souvislosti s válkou na Ukrajině
2. Český statistický úřad: Cizinci podle státního občanství, věku a pohlaví - rok 2020
3. Český statistický úřad: Obyvatelstvo podle pětiletých věkových skupin a pohlaví v krajích a okresech
4. Český úřad zeměměřický a katastrální: RUIAN Stát - SHP

Datové sady 2 až 4 jsou publikovány jako otevřená data - tj. je např. možné si je vyhledat v Národním katalogu otevřených dat.

Datová sada 1 s počty uprchlíků je publikována pouze ve formátu XLS(X) v souborech, které se každý den vyměňují za nový s proměnným názvem. Tento způsob samozřejmě zdaleka není optimální a způsobuje zbytečné problémy při dalším zpracování (např. médiím, která tato data používají). Na druhou stranu je však pozitivní, že tato data byla poměrně rychle veřejně dostupná alespoň tímto způsobem.

Postup zpracování

1. Kolik uprchlíků kam v ČR směřuje?

Cíl: Vytvoříme mapy okresů a jednotlivých obcí, kde zobrazíme kolik uprchlíků tam získalo pobytové oprávnění - vztaženo na počet obyvatel (tj. počet uprchlíků v poměru s počtem dosavadních obyvatel).

Nejprve si připravíme data za jednotlivé okresy a obce. Upravíme si data z ČSÚ o počtech obyvatel v obcích a okresech - zde můžeme např. použít postup z článku Kartogram ČR (choropleth, choropletová mapa).

Data z MVČR o počtech uprchlíků (lidí, kterým bylo uděleno pobytové oprávnění) jsou poskytována po obcích. Pouze je tedy ještě agregujeme podle okresů (např. pomocí kontingenčních tabulek v tabulkových procesorech Libre Office, Excel, Google Sheets, apod.)

Samotné vytvoření mapy uděláme např. opět podle postupu popsaného v článku Kartogram ČR (choropleth, choropletová mapa).

Z obou map je vidět, že nejvíce uprchlíků směřuje do velkých měst (Praha, Brno, Plzeň), což se dá očekávat, neboť je zde obecně snazší nalézt bydlení či práci a zároveň je praktické mít na jednom místě úřady, lékaře nebo školské zařízení.

Na první pohled překvapivé ale může být, že více uprchlíků směřuje do Čech než na Moravu a do Slezska. Speciálně potom na úplnou západní hranici ČR, což jsou ale místa nejvzdálenější od Ukrajiny, z hranic Ukrajiny je to do Karlových Varů zhruba 2x tak daleko jako do Ostravy. A přitom počet uprchlíků je v Karlových Varech vyšší než v 6x lidnatější Ostravě.

Přejděme tedy k druhé části, kde se zaměříme na možné vysvětlení tohoto zdánlivého paradoxu.

2. Proč uprchlíci směřují právě do těchto oblastí?

Cíl: Porovnáme počty uprchlíků směřujících do jednotlivých regionů ČR s počty Ukrajinců, kteří tam již žijí (resp. žili před začátkem války).

Pro tuto analýzu je nutné připravit také přehledy o počtech cizinců žijících v ČR. Tato data poskytuje ČSÚ nejpodrobněji po okresech a poslední dostupné údaje jsou k přelomu let 2020 a 2021. Opět nám bude stačit jednoduché agregování pomocí kontingenčních tabulek v některém z tabulkových procesorů.

Pro grafické zobrazení můžeme použít např. webovou open source aplikaci RAWGraphs (ale obdobně bychom mohli použít i jiné nástroje).

Vidíme jasný trend: Čím více lidí z Ukrajiny již žilo v daném okrese, tím více válečných uprchlíků tam směřuje.

Výsledek

Z map v první části jsme zjistili, že nejvíce uprchlíků směřuje do největších měst a větších průmyslových center v Čechách, v podstatě jedinou výjimkou na Moravě je město Brno. Nadprůměrně uprchlíků míří na úplný západ ČR.

Z grafu ve druhé části jsme viděli, že čím více Ukrajinců již žilo v nějakém okrese, tím více válečných uprchlíků tam dnes směřuje. Je to nakonec logické - uprchlíci jedou tam, kde už mají nějaké zázemí (např. rodinné příslušníky, známé), ale i informace. Tento výklad potvrzuje i to, že pokud bychom stejný graf vytvořili pro jiné větší skupiny cizinců v ČR (země Slovensko, Vietnam, Rusko, Německo, Polsko), tak se tento trend v grafu neprojeví.

Vidíme tedy možnou odpověď na “paradox” toho, že více lidí utíká do Čech než na Moravu a do Slezska. V Čechách totiž bylo více Ukrajinců už před válkou, speciálně v průmyslovějších okresech.

Podařilo se nám tak najít možné vysvětlení i části českého západu - existující průmyslové zóny se svým zázemím ubytoven i pracovních agentur zaměřených na cizince (plzeňská Borská pole, Bor u Tachova, apod.).

A co okresy Karlovy Vary a Cheb? Zde se nabízí vysvětlení, že přestože Ukrajina byla napadena Ruskem, mezi obyvateli Ukrajiny a Ruska existuje mnoho rodinných a přátelských vazeb. A je notoricky známo, že západočeské lázně jsou mezi Rusy oblíbené a že přímo v nich i v okolí žijí nebo vlastní nemovitosti. A skutečně právě do lázeňských měst zamířilo výrazně nadprůměrné množství ukrajinských uprchlíků, jak vidíme třeba z výše zobrazené mapy po obcích.

Na konci března 2022 evidují Karlovy Vary zhruba 4000 lidí, Mariánské Lázně (okres Cheb) 2000 a Františkovy Lázně (okres Cheb) 500 uprchlíků. Data tedy tomuto vysvětlení odpovídají. Proti Ukrajincům válčí Rusko, ne Rusové žijící v ČR.

Další užití

V tomto článku jsme se zaměřili na aktuální otázku válečných uprchlíků z Ukrajiny. Ale už v průběhu analýzy bylo vidět, že většina částí našeho postupu by našla použití i v mnoha jiných analýzách.

Typicky jde o propojení

• populačních dat z ČSÚ na různých geografických úrovních (obce, ORP, okresy, kraje, apod.) nebo dle pohlaví a věku (věk byl např. velmi důležitý údaj u analýz šíření nemoci Covid-19),
• mapových podkladů poskytovaných ČÚZK v RÚIAN.

Tato data pak slouží jako základ pro nejrůznější další analýzy - válečných uprchlíků (tento článek), hustota nebo stáří obyvatel, volební analýzy, atd.

Použité nástroje a zdroje

• Libre Office Calc - open source a zdarma
• RAWGraphs - open source a zdarma
• Kartogram ČR (choropleth, choropletová mapa)