Nový lokální katalog otevřených dat nabízí řešení nejen pro Prahu. Zdarma přes něj mohou svá data publikovat i další

Operátor ICT v loňském roce vytvořil nový lokální katalog otevřených dat. Rozhodl se pro vlastní open source řešení, které nyní dává k dispozici i dalším subjektům. Důvodů, proč se Praha rozhodla vytvořit nový lokální katalog bylo hned několik. Jednou z motivací bylo vytvoření takového nástroje, který by pražské organizace a městské části mohly využít pro publikaci svých dat a byly přitom vedeny přímo jako jejich poskytovatelé. Už je tedy nebudou muset publikovat prostřednictvím Hlavního města Prahy. To stávající řešení neumožňovalo.

Přinášíme Vám zkušenosti přímo od Operátora, ale také z Ústeckého kraje, kde toto nové řešení implementují pro vlastní potřeby. Na otázky ohledně lokálního katalogu nám odpovídal Ladislav Bláha z Operátora ICT a Tomáš Kejzlar z Datového centra ÚK, kteří mají implementaci katalogu na starosti.

Jaké výhody Vám přineslo zavedení nového lokálního katalogu?

LB: Implementaci a provoz má plně na starosti Operátor ICT, a.s.. Vyvíjíme ho v interním týmu, takže máme projekt zcela pod kontrolou a můžeme ho rozvíjet podle potřeb uživatelů.

Co všechno Vaše řešení LKODu umí?

LB: Základem je vytváření, úprava a správa katalogizačních záznamů o otevřených datech. Nový katalog je již plně kompatibilní s rozhraním DCAT-AP-CZ, které vyžaduje jak Národní katalog otevřených dat, tak Evropský datový portál. Toto předchozí aplikace CKAN neumožňovala. Nově jsme teď vyřešili napojení na ArcGIS. Institut plánování a rozvoje hl. M. Prahy (IPR) provozuje pražský geoportál a v něm spravují metadata o datových sadách, které se automatický synchronizují s LKODem.

Jak jste vyřešili problém s registrací datový sad podřízených organizací následně do Národního katalogu otevřených dat, tak aby tam byly vidět původní poskytovatelé dat?

LB: Technicky je to vyřešeno pomocí JSON-LD endpointu. Každá organizace má svůj, jeho URL pak vyplní v registraci lokálního katalogu, kterou odešle ze své datové schránky. Pak se v NKOD zobrazuje jako poskytovatel se svými datovými sadami. Teoreticky tak může jednu instalaci LKODu používat libovolné množství organizací. Popis je dostupný i v OFN pro Rozhraní katalogů otevřených dat: DCAT-AP-CZ.

Proč jste se rozhodli pro open source řešení?

LB: Protože vývoj obecně v rámci datové platformy Golemio je takto nastaven, chceme dávat k dispozici vyvinutá řešení dalším organizacím. Myslíme si, že je to správná cesta, když se jednou investují veřejné prostředky do vývoje softwaru, tak má být k dispozici pro další použití

S kým jste na vývoji spolupracovali?

Na vývoji LKODu jsme spolupracovali s odborníky z týmu Národní koordinátorky otevřených dat, Ministerstva financí, z Karlovy univerzity a Masarykovy univerzity. V současné době na jeho rozvoji a provozu pracuje hlavně tým datové platformy Golemio. Aktuálně lokální katalog implementuje Ústecký kraj a Ministerstvo školství. Ministerstvo průmyslu a obchodu si řešení otestovalo a má také zájem o jeho implementaci. Operátor ICT plánuje lokální katalog dál vyvíjet a udržovat a to včetně podpory pro další subjekty. V rámci provozu vytváří a spravuje účty organizací a poskytuje jim konzultace k použití LKODu.

Ústecký kraj se rozhodl pro spuštění lokálního katalogu otevřených dat především z důvodu snazší publikace datových sad. Jde o důležitou službu, kterou má datová platforma Portabo poskytovat.

Jaké výhody Vám nasazení lokálního katalogu přináší?

TK: Věříme, že nasazením lokálního katalogu jako služby datové platformy podpoříme větší publikaci otevřených dat napříč subjekty veřejné správy v Ústeckém kraji.

Jaké jsou zkušenosti s implementaci?

TK: Operátor ICT, od kterého aplikaci LKODu přebíráme, nám při implementaci maximálně vychází vstříc, reaguje na naše podněty a průběžně dělá úpravy aplikace tak, aby byla nasaditelná i pro jiné subjekty, než je samotné město Praha. Od prvotního testování k ostrému nasazení uběhl přibližně rok. Nyní jsme ve stavu, že nám katalog běží v produkčním prostředí datové platformy a jsme schopni ho poskytovat jako službu nejen samotnému kraji, ale i městům a jimi zřizovaným organizacím.

Máte nějaké vlastní specifikace?

TK: Nad rámec aplikace, kterou dostáváme od kolegů z Operátora ICT, máme v plánu napojení na náš systém pro správu identit, abychom byli schopni zajistit jednotnou správu uživatelských účtů, rolí a oprávnění. Poslední dobou cítíme potřebu začít nějak systematicky řešit i katalogizaci vlastních dat, která sbíráme především z IoT zařízení. Využití LKODu je jednou z variant, nad kterou uvažujeme a to tím spíš, že se v našem případě obvykle jedná o dynamická data, která nově podléhají povinnosti publikace.

Plánujete své zkušenosti předávat dalším poskytovatelům?

TK: Určitě ano. Již nyní komunikujeme s městy v našem kraji a ve většině případů mají o využití katalogu zájem. Bavíme se s nimi nejen o využití katalogu samotného, ale hlavně o tom, která data zpřístupňovat a jak to technicky a organizačně řešit.

Nové řešení LKODu, které přináší Operátor ICT je další alternativou vedle referenční implementace a ArcGIS řešení, které využívají převážně kraje. Existence lokálního katalogu výrazně snižuje administrativní zátěž při katalogizaci dat (více o katalogizaci otevřených dat najdete v našem e-learningu). Využívání nějakého řešení lokálních katalogů doporučujeme především větším úřadům, zejména ministerstvům a centrálním úřadům. Aktuální přehled lokálních katalogů je k dispozici v NKOD.