Kam by měla kráčet česká otevřená data dle mezinárodních institucí?

V prosinci 2023 dvě velké mezinárodní instituce - Evropská komise a OECD - publikovaly tradiční hodnocení vyspělosti (nejen) otevřených dat. Česká republika si v obou udržela místa nad celkovým průměrem a v evropském Open Data Maturity Indexu se dokonce opět umístila v kategorii Fast trackers. Co je obsahem hodnotících zpráv a v jakých oblastech bychom se měli zlepšit?

Open Data Maturity Index 2023

Jako každý rok, i na sklonku 2023 vydala Evropská komise studii o vyspělosti otevřených dat, která je postavená na srovnání naplňování různých kritérií ze strany evropských zemí v oblasti zajišťování dostupnosti dat a podpory opakovaného využití informací veřejného sektoru. Pokrok je sledován ve čtyřech oblastech:

• Politika - úroveň rozvoje vnitrostátních politik podporujících otevřená data;
• Portál - fungování vnitrostátních datových portálů;
• Kvalita - kvalita metadat na národní úrovni;
• Dopad - monitorování opakovaného využití a dopadu otevřených dat.

Co se týče České republiky, je velice pozitivně hodnocený každoroční sběr informací od největších poskytovatelů dat ze strany týmu národní koordinátorky. Díky tomu víme, že některé úřady organizují hackathony pro podporu opětovného využívání svých otevřených dat a získávání zpětné vazby na jejich kvalitu. Jiné resorty sbírají feedback pravidelnou komunikací s uživateli-zpracovateli dat a sledují návštěvnost svých portálů a nejstahovanější datasety. Všechny odpovědi týkající se stavu otevírání dat ve státní správě a samosprávě jsou pak zpracovány do podoby Zprávy o stavu otevřených dat v ČR, která je publikovaná na Portálu o datech. Kladný ohlas získaly taktéž iniciativy DIA zaměřené na zjišťování potřeb uživatelů, sběr podnětů dat k otevření a vzdělávací aktivity, kterých cílem je zvýšení kompetencí zástupců veřejné správy i dodavatelů. Na druhé straně, je třeba přiznat, že ne všechny podněty ze strany veřejnosti jsou úřady reflektovány a větší pozornost by měla být věnována i kvalitě dat jako takových. 

Největší úspěchem v loňském hodnocení, je opětovné umístění ČR na první místě (s dalšími 4 zeměmi) v kategorii Impact. Pravidelný monitoring využívání otevřených dat v praxi nám umožňuje na evropské úrovni představit kvalitní příklady aplikací, služeb, portálů, nebo článků, které reagují na společenské problémy a přinášejí zajímavá řešení. A to ve všech oblastech sledovaných ze strany Komise - vládnutí, ekonomika, společnost a životní prostředí. 

Největší rezervy máme dle výsledků studie v kategorii Portál. Český Portál o datech a Národní katalog otevřených dat dle Komise neumožňuje uživatelům podat zpětnou vazbu týkající se kvality dostupných datových sad, nebo sdílení zkušeností přes diskusní fórum. Dlouhodobě taktéž ztrácíme body z důvodu našeho rozhodnutí neimplementovat na webových stránkách analytické služby, které by podrobně sledovaly aktivitu jednotlivých uživatelů a pracovaly s cookies. Doporučeno nám bylo zahrnout na portál funkce, které umožní online interakci mezi poskytovateli a uživateli, větší důraz na prezentaci příkladů využití dat a jinou formu monitoringu potřeb uživatelů. 

V rámci rozvoje portálu tak již dnes na data.gov.cz naleznete sekce Aplikace a Návrhy na data k otevření. Původní Open Data Wishlist jsme zpřehlednili a na Portálu o datech budou kromě podnětů k otevření od veřejnosti přibývat i přísliby dané v rámci schvalování Odborem Hlavního architekta egovernmentu. Seznam dat, po kterých je strany uživatelů poptávka upozorní na nedostatek zveřejněných dat ze strany poskytovatelů a umožní týmu národní koordinátorky vytvořit větší na správce dat a zvýšit tak jejich dopad. Podobně se můžete zapojit i do sběru podnětů k fungování a obsahu našich webových stránek. V roce 2024 má být ODM Index postaven na nové metodologii, uvidíme tedy, jak obstojíme v příštím hodnocení. 

Open, Useful and Re-usable data (OURdata) Index 2023

Na rozdíl od ODM Indexu, se OURdata Index zaměřuje i na mimoevropské země. Je obecně vnímán jako nástroj na monitoring vytváření a implementace národních politik v oblasti otevřených dat veřejného sektoru a podpory jejich sladění se standardy a osvědčenými postupy OECD. Sbíraná data v posledním ročníku reflektovaly období 2020-2021.

V rámci dotazníku se OECD zaměřuje na tři pilíře:

• Dostupnost dat - úroveň implementace formálních požadavků na zveřejňování otevřených dat;
• Přístupnost dat - rozsah, v jakém jsou data s vysokou hodnotou dostupné v otevřených formátech, s dobrou kvalitou metadat a prostřednictvím API;
• Podpora opětovného využití dat - úroveň vládního zapojení při podpoře re-use.

Česká republika se v hodnocení umístila těsně nad průměrem zemí OECD, které se do šetření zapojily a byla zařazena do kategorie Enhanced performance. Zaostává především v publikaci otevřených dat z justice, meteorologie, vlastnictví společností, dopravy a školství. Větší množství dat by taktéž mělo být dostupných přes API. Podobně jako v případě Evropské komise, i OECD vyzývá k většímu zapojení byznysu a pravidelnému získávání zpětné vazby od uživatelů prostřednictvím portálu.

Závěrem je nutné zmínit, že oba dotazníky jsou postavené na sebehodnocení ze strany participujících zemí, přičemž každé tvrzení musí být řádně odůvodněno a doplněno důkazem. Reflektují tak spíš sledování trendů, které nastavují jiné strategické dokumenty mezinárodního charakteru než úroveň otevírání dat v jednotlivých státech, která je navíc vnímaná vždy jinak ze strany poskytovatelů a uživatelů. V případě dalších podnětů ke zlepšení se na nás můžete vždy obrátit na otevrenadata@dia.gov.cz.