Česko je v digitalizaci na špici Evropy, potvrzuje Open Data Maturity Report 2025

Výsledky mezinárodního hodnocení EU Open Data Maturity Report (ODMR) za loňský rok potvrzují špičkovou vyspělost otevřených dat v České republice, která je dlouhodobě aktivním spolutvůrcem trendů v této oblasti. Díky dlouhodobé strategii a důrazu na inovace se Česko pevně usadilo mezi lídry, kteří definují podobu moderní, transparentní a datově řízené státní správy 21. století.

V konkurenci 36 zemí

Výsledky za rok 2025 jsou pro Českou republiku více než příznivé. Celkové skóre dosáhlo úctyhodných 94 %, což zemi opětovně zařadilo do nejprestižnější kategorie Trendsetterů. V rámci EU nám patří 11. příčka, v celkovém hodnocení všech 36 sledovaných evropských zemí pak 12. místo. Tento výsledek vynikne zejména v porovnání s celoevropským průměrem, který činí 81 %. Klíčovým ukazatelem je také kontinuita – Česko si udrželo stabilní úroveň z roku 2024, což dokazuje, že nejde o náhodný výkyv, ale o výsledek dlouhodobé práce a systémových reforem.

Pro země v této elitní skupině (skóre 94–100 %) je typická hluboká integrace datové politiky do státní správy. Trendsetteři disponují pokročilou legislativou, která pružně reaguje na vývoj v EU (včetně implementace datových sad s vysokou hodnotou, tzv. HVDs). Typická je pro ně vysoká míra koordinace aktivit a národní portály špičkově přizpůsobené uživatelům.

Klíče k úspěchu

Report hodnotí vyspělost zemí ve čtyřech klíčových kategoriích: Politika, Portál, Kvalita a Dopad.

Dominantním pilířem, kde Česko doslova exceluje, je oblast Dopadu (100 %), která měří, jak otevřená data skutečně mění životy lidí. Právě v měření dopadu otevřených dat je Česko evropským unikátem. Zatímco v rámci celé Evropy jde o nejméně rozvinutou sférou, kde většina zemí dosahuje podprůměrných výsledků, Česko získalo plných 100 % již čtvrtým rokem v řadě. Konkrétní příklady využití otevřených dat uvádíme níže.

I když dominuje dopad, Česko vykazuje stabilitu ve všech 4 pilířích.

Politika (99 %). Vysoké hodnocení v této oblasti odráží především fakt, že Česká republika má jasně definovanou strategii a legislativní základy, které nás řadí na špičku EU. V plošné realizaci cílů jsme na dobré cestě, ale zdaleka ne u cíle, kdy budou plně funkční tyto tři technologické a organizační pilíře:

• Platformy pro výměnu dat: Česko intenzivně buduje sdílený datový fond, který si lze představit jako digitální dálnici nebo centrální uzel pro bezpečný tok informací mezi registry. Naším cílem je, aby se změna nahlášená na jednom úřadě automaticky propsala do všech ostatních systémů. Ačkoliv infrastrukturu rozvíjíme, stále nás čeká kus cesty, než občan definitivně přestane hrát roli doručovatele potvrzení mezi úřady.
• API pro integraci: Rozhraní API jsou neviditelným motorem služeb 21. století, díky nimž spolu systémy „mluví“ bez lidské pomoci. Ačkoliv u nás vznikla síť univerzálních konektorů, které už dnes pohání aplikace jako eDoklady nebo Portál občana, v celoplošném nasazení má stát stále značné dluhy. Právě nedostatečná připravenost úřadů na napojení API pro sdílení otevřených dat je u nás hlavním důvodem, proč zatím stoprocentně neplníme kvalitativní požadavky na HVDs. Cílem je stav, kdy integrace a publikace dat přes API nebude výjimkou, ale standardem napříč celou státní správou, a digitální služby státu budou fungovat stejně hladce jako moderní internetové bankovnictví.
• Governance: Digitální a informační agentura se v průběhu let stala koordinátorem a věcným gestorem, který dává úřadům systém pravidel, standardů a doporučení, jak mají data sdílet a publikovat. Cílem agentury je tak zajistit funkční, stabilní a propojený ekosystém pro publikaci a sdílení nejen otevřených dat.

Kvalita (88,9 %): Přestože jde o nejnáročnější oblast kvůli přísným evropským standardům pro katalogizaci dat (DCAT-AP), Česko se i zde drží nad průměrem EU (83,4 %).

Portál (88,1 %): Modernizace Národního katalogu otevřených dat výrazně zvýšila uživatelský komfort a efektivitu vyhledávání. Mezi klíčová vylepšení patří integrace katalogu aplikací a podnětů, štítků pro HVDs a dynamická data, což uživatelům usnadňuje orientaci v nejdůležitějších zdrojích. Klíčovým technickým posunem bylo zavedení validátoru pro lokální katalogy otevřených dat, který dohlíží na kvalitu dat přímo u zdroje.

Data v praxi: Od záchrany životů po transparentní politiku

Právě stoprocentní hodnocení v kategorii Dopad se nejlépe zrcadlí v konkrétních projektech, které využívají otevřená data k řešení reálných problémů. Tato data přinášejí hmatatelnou hodnotu v každodenním životě a tam, kde na ní záleží nejvíce:

Česká cesta otevřených dat není jen o technologiích, ale především o nástrojích, které šetří čas, chrání zdraví a posilují demokracii.

Budoucnost je v AI

Aby si Česko udrželo pozici mezi Trendsettery, definuje report priority, které je třeba zohlednit do budoucna:

• Politika: Další rozvoj tematických komunit a důraz na datové sady s vysokou hodnotou.
• Portál: Investice do nástrojů, které umožní lépe porozumět potřebám uživatelů při zachování jejich soukromí.
• Kvalita: Využití umělé inteligence (AI) pro automatizovanou kontrolu a zvyšování kvality metadat.
• Dopad: Implementace komplexního rámce pro hodnocení dopadů ve spolupráci s evropskými partnery.

Poděkování za společné úsilí

Dosažení vysoké pozice evropského benchmarku je úspěchem spolupráce napříč celým státem i odbornou veřejností. Velké poděkování patří pracovníkům veřejné sféry, kteří v roli kurátorů dat odvádějí mravenčí práci při otevírání státu. Stejně důležitou roli hrají komunity vývojářů, analytiků a neziskových organizací. Právě jejich kreativita a zájem o data vdechují celému ekosystému život a udržují Českou republiku na špici digitální Evropy.

Jak se měří vyspělost v oblasti otevřených dat?

Zpráva o vyspělosti otevřených dat je komplexní hodnocení sestavované portálem data.europa.eu, který provozuje Evropská komise. Sleduje úroveň otevřených dat ve všech 27 členských státech EU, zemích ESVO (Island, Norsko, Švýcarsko) a kandidátských zemích (Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Severní Makedonie, Srbsko a Ukrajina). Metodika se zaměřuje na čtyři klíčové pilíře: Politiku, Portál, Dopad a Kvalitu. Cílem není jen sestavení žebříčku, ale motivace zemí k efektivnímu využívání datového potenciálu pro rozvoj ekonomiky i celé společnosti.