Český uličník aneb ulice jako ukázková geodata

, Michal Škop

Geodata (prostorová data) patří mezi nejpoužívanější otevřená data. Nejrůznější mapové aplikace mají za základ právě tato otevřená data. Geodata v sobě skrývají i nejrůznější zajímavosti, jedním ze zajímavých zdrojů jsou jména ulic.

Názvy ulic v sobě můžou zrcadlit historii

Známá je například plzeňská “Třída politických omylů”, s dnešním názvem Americká ulice. Ta vznikla v roce 1868 jako Stodolní. Od té doby měla postupně názvy, ať už celá, nebo jedna z polovin ulice: Jungmannova, Františka Josefa I., Wilsonova, Karla IV., Vítězství, Stalinova, Wilsonova, Stalinova (nyní již celá ulice), Moskevská, Ludvíka Svobody, opět Moskevská až po dnešní název Americká.

Za druhé světové války se jednu dobu dnešní Americká ulice jmenovala Třídou Vítězství. Vzhledem k následné prohře nacistického režimu šlo o jeden z mnoha politických omylů, které daly této důležité plzeňské ulici jméno. Zdroj: Sanki 2010, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
Za druhé světové války se jednu dobu dnešní Americká ulice jmenovala Třídou Vítězství. Vzhledem k následné prohře nacistického režimu šlo o jeden z mnoha politických omylů, které daly této důležité plzeňské ulici jméno. Zdroj: Sanki 2010, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Další ukázkou historie obtisklé do jmen ulic jsou ulice pojmenované dle data osvobození a osvobozujících armád v roce 1945. Tento příklad byl zpracován v článku v Seznamu Zprávách. Je zde vidět postup osvobozujících armád v dubnu a květnu přes ČR od Hodonína s ulicí 12. dubna až po Milín u Příbrami, kde byly poslední výstřely druhé světové války na českém území a kde je ulice 11. května. Také pak je na mapě podle jmen ulic snadno vidět, kterou část ČR osvobodila která zahraniční armáda - sovětská, americká, ale i polská a rumunská.

Nejčastější ulice, ulice pojmenované po osobnostech

Deník se zabýval tím, jaké ulice jsou v ČR nejčastější. Nejvíce ulic v ČR nese jméno Zahradní, Krátká, Nádražní, Polní a Školní. Z osobností je nejčastěji zastoupen Jan Amos Komenský, Jan Hus a Miroslav Tyrš.

Rozhlas pro změnu upozornil na obrovskou genderovou nerovnost v pojmenování ulic, kde naprostá většina ulic pojmenovaných po osobnostech v největších třech městech ČR nese jméno podle muže, zatímco podle ženy je to zhruba 10x (Praha) až 20x (Brno, Ostrava) méně. Z žen je nejčastěji ulice pojmenovaná po Boženě Němcové.

“Barevné ulice”

V tomto článku si ukážeme jednoduchý příklad zobrazení “barevných ulic” na mapě ČR. Tedy ulic, které jsou pojmenované po barvách. Důležitější pro nás bude cesta než samotný cíl - jde nám hlavně o to ukázat jednu možnost, jak s českými geodaty pracovat.

Použitá data

Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN) spravovaný Českým úřadem zeměměřičským a katastrálním (ČÚZK) obsahuje mimo jiné informace o všech adresních místech v ČR, tedy o všech adresách domů, které mají číslo popisné (běžné domy) nebo evidenční (chaty, chalupy). Ke každé adrese potom eviduje mj. název ulice, obce, katastrálního území a geografické souřadnice.

Tato data jsou dostupná jako otevřená data. Je možné je získat z RÚIANu dokonce více různými způsoby - minimálně jako datová součást souborů GIS (mapy) nebo jako seznam adresních míst, obojí kvůli velikosti souborů je rozděleno po jednotlivých obcích ČR. Tato data lze najít také pomocí Národního katalogu otevřených dat.

Druhým zdrojem informací o ulicích může být Český statistický úřad, který poskytuje seznam ulic také jako otevřená data. Ovšem v tomto případě nejsou k dispozici geografické souřadnice.

Alternativně by bylo možné použít také data z mezinárodní OpenStreetMap, odkud jsou data také velmi dostupná (ač úplně nesplňují podmínku otevřenosti dle zákonné definice otevřených dat v ČR. Tato průběžně aktualizovaná data jsou dostupná např. z Geofabrik.

Postup zpracování

Geodata

Neboť chceme mít možnost výsledek zobrazit na mapu, použijeme data z RÚIAN, která obsahují i geografické souřadnice.

Neboť RÚIAN neobsahuje přímo seznam ulic (s geografickými souřadnicemi), musíme si poradit jinak. Namísto přímo ulic použijeme adresní místa, u kterých je údaj jak o ulici, tak geografická souřadnice (adresní místa jsou zjednodušeně adresy domů, chat, apod.).

Nejprve tedy stáhneme a rozbalíme soubor se všemi adresními místy v ČR. Získáme tak zvláštní soubor ve formátu CSV pro každou obec v ČR (více jak 6000 souborů).

Jednoduchým skriptem si poté vytvoříme tabulku všech ulic v ČR. Neboť pro náš případ nepotřebujeme celý průběh ulice, každou ulici pro jednoduchost bude geograficky reprezentovat průměrný bod (těžiště) ze všech adres, které jsou v této ulici.

Ještě musíme vyřešit jeden problém. Česká veřejná geodata jsou obvykle v zobrazení S-JTSK Křovák a nejinak je tomu v našem případě. Ovšem pro zobrazování do map se prakticky vždy používá zobrazení WGS 84 známé i z GPS, které používá běžnou zeměpisnou šířku a délku. Transformaci souřadnic z jednoho zobrazení do druhého lze opět snadno provést např. pomocí skriptu, v programech pro GIS jako je QGIS, atd.

Ulice

Nyní už se můžeme vrhnout na samotné “barevné ulice”. Seznam barev můžeme získat např. z Wikidat pomocí dotazu SPARQL.

Ze seznamu barev vyloučíme v našem případě ty, které by odpovídaly spíše něčemu jinému než samotné barvě. Např. ulice Růžová bude daleko spíše pojmenována po růžích než po růžové barvě. Naopak si přidáme Duhovou, která obsahuje více barev. U některých názvů je to samozřejmě sporné, je Vínová podle barvy nebo podle vína? Leckdy je to vidět podle okolních ulic, pokud mají společné téma. Takto jsou “barevné ulice” např. ve Zruči-Senci, v uzavřeném satelitu u Plzně (tam je právě Vínová hned vedle Platinové, Azurové, Lososové a Olivové). Nakonec si tedy vyfiltrujeme seznam “barevných ulic” ze seznamu všech ulic.

Přímo ze seznamu vidíme, že nejčastější “barevná ulice” v ČR je Zelená, která se v ČR vyskytuje 90x. Naopak Hnědá je jen jedna (ve slezském Petřvaldu) stejně jako již zmíněné Azurová, Lososová, Olivová nebo Platinová v Senci (části Zruče-Sence). Fialové a Vínové jsou potom dvě (v Brně a Chebu, resp. v Březí a Zruči-Senci), Oranžové tři. Existují např. i ulice Černé a Bílé, nikoliv však Šedé nebo Šedivé.

Jako poslední krok je zobrazení našeho vytvořeného seznamu “barevných ulic” v mapě. K tomu lze použít nejrůznějších postupů, např. v D3 nebo QGIS.

Výsledek

Výsledná mapa ukazuje i některé zajímavé regionální rozdíly. Na Vysočině z “barevných ulic” je zastoupena pouze Zelená. Naopak v Olomouckém a Plzeňském kraji je více Duhových ulic než Zelených.

Největší koncentrace Černých/Hnědých ulic je v českém Slezsku, jsou zde 4 z celkového počtu 11 v celé ČR.

V celém Plzeňském kraji kromě samotné Plzně a jejího nejbližšího okolí není jediná “barevná ulice”.

Nejzápadnější česká “barevná ulice” je Zelená v Aši, nejvýchodnější Černá v Třinci.

Mapa “barevných ulic” v ČR. Barva bodu vždy odpovídá jménu ulice, Duhové ulice jsou označeny růžovým bodem.
Mapa “barevných ulic” v ČR. Barva bodu vždy odpovídá jménu ulice, Duhové ulice jsou označeny růžovým bodem.

Další užití

Samozřejmě vizualizace jmen ulic je hlavně ukázka, jak relativně snadno lze použít otevřená geografická data v ČR. Tato data jsou již použitá v mnoha aplikacích, asi nejznámější jsou mapové aplikace jako OpenStreetMap, Mapy.cz nebo Mapy od Google.

Nicméně i další potenciál geodat je stále obrovský. Speciálně ve spojení s dalšími daty, ať již otevřenými nebo ne. Tomu ostatně odpovídá i to, že geodata jsou součástí připravované evropské regulace směřující k povinnému zveřejňování dat s vysokou socio-ekonomickou hodnotou. Konkrétně jsou vyjmenovány právě geodata obsahující všechny budovy (ty byly základ pro výše uvedenou ukázku “barevných ulic”) a pozemkové parcely. Pokud vše půjde dobře, tak takovéto mapy tedy bude možné vytvářet pro celou EU. Čím více se otevřou i další geodata, kterými veřejná správa disponuje, tím lépe.