Rok 2021 optikou otevřených dat aneb vláda schválila výroční zprávu

, Radka Domanská

Co se v roce 2021 událo ve světě otevřených dat? Kdo publikoval otevřená data, v jaké kvalitě a kde všude se využívaly? A jak si Česká republika stojí v evropském hodnocení? To a ještě mnohem víc naleznete ve Výroční zprávě o stavu otevřených dat za rok 2021, ze které vám přinášíme krátké shrnutí.

Z pohledu české legislativy došlo k zásadní změně – publikace otevřených dat již není pouze dobrovolnou aktivitou, ale stala se povinností pro podstatně širší okruh subjektů, než tomu bylo dříve. V červenci 2021 byla schválena nová povinnost publikovat formou otevřených dat úřední desky a veřejné registry. Přestože nové povinnosti je nutné plnit až v následujících letech, již v roce 2021 se státní orgány, krajské úřady i obecní úřady obcí s rozšířenou působností začaly na nové povinnosti připravovat a některé úřady data publikovaly s předstihem. Koncem roku 2021 otevřená data publikovalo 53 organizací a lze předpokládat, že toto číslo v budoucnu výrazně vzroste. Nové povinnosti ukázaly, že otevřená data v požadované kvalitě zvládne publikovat i obec s několika tisíci obyvateli. Potenciál počtu publikujících organizací je obrovský, jelikož v České republice je téměř 300 organizačních složek státu, 14 krajů a více než šest tisíc obcí.

Stejně jako v předchozích letech i v roce 2021 se ukázalo, že oblast otevřených dat sehrává významnou roli nejen v národním, ale i v mezinárodním měřítku. Přestože celoevropský trend ukazuje, že evropské země se v agendě otevřených dat v jednotlivých kategoriích zlepšují, Česká republika si v porovnání s ostatními zeměmi pohoršila a umístila se na 23. místě z 34 zemí. V mezinárodním hodnocení Česká republika ztrácí nejvíce v oblasti měření dopadů otevřených dat a v oblasti technické infrastruktury, tj. datových portálů. Český datový portál obsahující Národní katalog otevřených dat je rozvíjen postupně. V roce 2021 byla do Národního katalogu otevřených dat nově přidána např. funkcionalita sdružování datových sad do datových sérií a možnost registrovat kromě souborů ke stažení i datové služby. S ohledem na schopnost reagovat na potřeby uživatelů z řad veřejné správy a veřejnosti i potřeby vyplývající z mezinárodního srovnání je nutné zajistit provoz a rozvoj Národního katalogu otevřených dat i v následujících letech.

V roce 2021 zveřejnilo nové datové sady nejméně 30 organizací, z nichž 13 publikovalo otevřená data v tomto roce poprvé. Došlo také k významnému zlepšení kvality metadat v Národním katalogu otevřených dat. Hlavní příčinou byl fakt, že čtyři organizace, které publikují velké množství datových sad, upravily své lokální katalogy otevřených dat tak, aby byly v souladu s vydaným datovým standardem. Využití lokálního katalogu otevřených dat danou organizací je systematickým řešením publikace většího množství datových sad. Přestože se počet organizací využívajících lokální katalog otevřených dat oproti předchozímu roku zvýšil, stále více než polovina z poskytovatelů využívala nepodporované rozhraní, které neumožňuje vyplnit všechny povinné položky metadat.

Za příklad dobré praxe v publikaci otevřených dat bylo možné v roce 2021 označit na úrovni státní správy například Ministerstvo práce a sociálních věcí, Českou správu sociálního zabezpečení, Český úřad zeměměřický a katastrální a Český statistický úřad a na úrovni samospráv Královéhradecký kraj či statutární město Brno. Všichni tito poskytovatelé otevřených dat měli lokální katalog otevřených dat a vyhovující kvalitu metadat a dostupnosti. Zároveň měli publikační plán, nastavené role v organizaci, průběžně publikovali nové datové sady, pravidelně je aktualizovali, komunikovali s uživateli a ve většině případů i monitorovali využívání svých dat.

Tým národního koordinátora v roce 2021, stejně jako předchozích letech, poskytoval metodickou podporu jednotlivým organizacím skrze projekt Ministerstva vnitra „Rozvoj datových politik v oblasti zlepšování kvality a interoperability dat veřejné správy“. Celkem bylo v roce 2021 realizováno 62 vzdělávacích aktivit, kterých se zúčastnilo 1 168 účastníků, z toho 1 034 zástupců veřejné správy a 134 zástupců odborné veřejnosti. V rámci projektu byla v roce 2021 též aktualizována metodika pro výpočet dopadů v oblasti otevřených dat a zahájena příprava komunikační strategie, která naváže na výzkum trhu uživatelů otevřených dat realizovaný koncem roku 2021. To, že jsou otevřená data stále více využívána, je patrné i z výsledků měření vybraných metrik. V roce 2021 bylo evidováno 62 aplikací, portálů a zpravodajských webů využívajících otevřená data, 220 článků publikovaných na nejvýznamnějších portálech otevřených dat a 8 komunit v oblasti publikace a užívání otevřených dat. V roce 2021 bylo realizováno též 17 konferencí, hackathonů či seminářů souvisejících s otevřenými daty, z nichž nejvýznamnější byla konference pořádaná týmem národního koordinátora otevřených dat.

Stejně jako v předchozích letech byl na Portálu otevřených dat popsán způsob publikace otevřených dat včetně příkladů špatné praxe, kterých se mají publikující organizace vyvarovat. V roce 2022 plánuje tým národního koordinátora otevřených dat dokončit plánované metodické materiály, nahrát obsah všech stávajících školení a vše na portálu zveřejnit. Jednotlivé organizace tak mají všechny potřebné informace a je žádoucí, aby přistoupily k publikaci samotných dat v co největším rozsahu tak, aby byly splněny principy Informační koncepce ČR i cíle vytyčené v Programovém prohlášení vlády ČR. Problémy v oblasti otevřených dat často souvisí se správou dat obecně, a proto je potřeba zaměřit se také na oblast dat jako celek. Jednotlivé organizace veřejné správy by měly evidovat data, která vedou ve svých agendách a měly by vědět, co data znamenají a jak spolu souvisí, jelikož to je předpoklad pro publikaci úplných a kvalitních otevřených dat. Taktéž je potřeba vytvářet tzv. veřejný datový fond, který přinese garantovaná otevřená data.