Sedm dobrých zpráv z dat o České republice

V médiích je snazší narazit na negativní zprávy a obavy o různé aspekty života v České republice. Diskutuje se o problémech, jako je ekonomická nerovnováha, zdravotnictví, nezaměstnanost či životní prostředí. Nicméně je důležité si uvědomit, že existují i pozitivní trendy, které se v naší zemi vyvíjejí a přinášejí zlepšení života pro její obyvatele.

Níže se zaměříme na sedm konkrétních ukazatelů, které naopak ukazují vzrůstající kvalitu života v České republice. Na základě analýzy dostupných otevřených i neotevřených dat ukážeme, že Česká republika je stále zlepšující se místo k životu.

1. Dvacet tisíc radostí namísto smutků

Období těsně po narození je pro děti nejcitlivějším obdobím, a bohužel v této fázi dochází k největšímu počtu úmrtí. Nicméně existuje dobrá zpráva: kojenecká úmrtnost se dlouhodobě snižuje po celém světě a Česká republika se pyšní jednou z nejnižších mír úmrtnosti na světě. Tento pozitivní trend je důsledkem mnoha faktorů, včetně zlepšení zdravotnictví, vzdělávání a osvěty.

V minulosti, konkrétně v roce 1870, zemřel v českých zemích jeden z pěti novorozenců. Po druhé světové válce, při nástupu komunistů k moci v roce 1948, se tento poměr zlepšil na jedno úmrtí z patnácti novorozenců. V roce 1990 pak byl tento poměr již přibližně jedno úmrtí na sto novorozenců. Tento pokrok je nepochybně obrovský. Avšak i nadále dochází ke zlepšování situace a v současnosti je poměr přibližně jedno úmrtí na pět set novorozenců.

Pokud se zaměříme na počty kojenců, kteří díky postupujícímu vývoji přežili od roku 1990, zjistíme, že se jedná o více než dvacet tisíc dětí, což je srovnatelné s počtem obyvatel jednoho okresního města. Každý rok nyní přežije téměř tisíc kojenců, kteří by ještě v roce 1990 neměli tu možnost.

Tento vývoj je důležitým příkladem toho, jak se péče o novorozence a kojence v České republice zlepšuje. Je to vítězství nejen pro jednotlivé rodiny, ale také pro celou společnost, která se snaží chránit a podporovat i ty nejmenší.

2. Šest let života navíc

Naděje dožití v České republice neustále stoupá, což znamená, kolik let průměrně má daná generace ještě před sebou. I když krátkodobě byl tento trend ovlivněn pandemií Covid-19, celkově je jeho směr jasný.

V roce 1920 byla naděje dožití mužů průměrně 47 let a žen 50 let. Nicméně je důležité si uvědomit, že tato čísla byla výrazně ovlivněna vysokou kojeneckou úmrtností. Proto pro děti ve věku 5 let byla naděje dožití průměrně vyšší než při narození - dalších 55 let pro muže a 56 let pro ženy.

V roce 1990, kdy již měla kojenecká úmrtnost malý vliv, dosáhla naděje dožití 68 let u mužů a 75 let u žen. V posledních letech se však tyto čísla dále zvýšila na 74 let u mužů a 81 let u žen. To znamená, že za posledních 30 let jsme získali průměrně 6 let života navíc. Jinými slovy, oproti předchozím generacím jsme ztratili pouze 80 % (tedy 24 ze 30) prožitého času. Každý rok se nám ze zbývajícího života odebere místo 12 měsíců přibližně jen 9 a půl měsíce!

Tento růst naděje dožití je důležitým ukazatelem zlepšení životních podmínek v České republice. Ukazuje, že se nám daří prodlužovat a zlepšovat kvalitu života a péče o zdraví. Je to výsledek pokroku v medicíně, zdravotnictví, výživě a také zlepšení životního stylu a životního prostředí.

Zajímavý obrázek přináší graf naděje dožití u lidí, kterým je 50 let. Zatímco kojeneckou úmrtnost dokázal komunistický režim neustále snižovat, u dospělých již od 60. let k žádnému pozitivnímu posunu nedocházelo. Nezdravý styl života, alkoholismus, kouření apod. dokázaly vyrovnat pozitivní vliv jinak bezpochyby stále se zlepšujícího zdravotnictví. Teprve od roku 1990 dochází opět k prodlužování průměrné doby života i u dospělých.

3. Ekonomika roste

Celková výkonnost ekonomiky se často hodnotí na základě hrubého domácího produktu (HDP). HDP je ukazatelem ekonomické aktivity v dané zemi a vyjadřuje hodnotu všech finálních statků a služeb vyprodukovaných na jejím území během určitého období, nejčastěji za rok. Od roku 1990 HDP v České republice celkově roste, i když se občas v jednotlivých letech může objevit pokles (například během hospodářské krize po roce 2009). Růst ekonomiky pak může mít pozitivní dopad na zvýšení mezd a důchodů.

Poslední dostupný údaj za rok 2022 uvádí HDP České republiky na necelých 7000 miliard korun. Pokud přepočteme minulé hodnoty na současné ceny, zjistíme, že HDP pro rok 1990 činilo necelých 4000 miliard korun dnešních korun (v tehdejších penězích to odpovídalo přibližně 700 miliard korun československých). Nejnižší hodnota HDP byla dosažena v roce 1992, a to zhruba 3300 miliard korun dnešních korun.

Tato data nám poskytují přehled o ekonomickém vývoji České republiky v posledních desetiletích. Významný růst HDP naznačuje rozvoj a prosperitu ekonomiky země.

4. Vyděláváme 2x tolik

V posledním roce Českou republiku postihuje inflace, která se obecně nepodařilo zcela zahrnout do zvyšování mezd. V důsledku toho došlo ke snížení reálných mezd. Nicméně, při zkoumání dlouhodobého trendu lze pozorovat, že průměrná reálná mzda (korigovaná o inflaci) stále roste.

Průměrná mzda se zvýšila z 3 170 korun československých v roce 1989 na 40 353 korun v roce 2022. Avšak celková inflace v tomto období dosahuje přibližně 600 %, což znamená, že za tehdejší korunu bylo možné zakoupit zhruba tolik, co dnes za 7 korun.

Pokud zohledníme tuto inflaci, zjistíme, že občané České republiky mají zhruba dvojnásobnou průměrnou mzdu než při pádu komunistického režimu na přelomu let 1989 a 1990. Při současných cenách by průměrná mzda v roce 1989 činila přibližně 22 400 korun v dnešních cenách, a v roce 1991 pak 15 600 korun. Dnes však průměrná mzda činí 40 400 korun.

Tato data naznačují pozitivní vývoj průměrné mzdy v České republice, i když aktuální inflační vlivy mohou mít dočasný negativní dopad. Důležité je sledovat dlouhodobý trend a zohlednit inflaci při porovnávání mezd a životní úrovně obyvatelstva.

5. Důchodci mají víc peněz

Nejenže průměrné mzdy postupně rostou, ale stejný trend lze pozorovat i u průměrných důchodů. V roce 1989 dosahoval průměrný starobní důchod hodnoty 1 600 korun československých, což by dnes odpovídalo přibližně 11 600 korunám. V roce 1992 dosáhla reálná hodnota průměrného důchodu nejnižší úrovně, a to 8 500 dnešních korun. Avšak v roce 2022 se průměrný důchod již vyšplhal na 17 300 korun a poslední dostupný údaj z března 2023 dokonce uvádí číslo 19 500 korun.

Tento vývoj naznačuje, že průměrné důchody rostou a poskytují vyšší finanční zajištění pro seniory. Postupný růst průměrných důchodů od roku 1989 je důležitým faktorem pro zlepšení životní úrovně důchodců v České republice. Tato zvýšená finanční stabilita přispívá k lepší kvalitě života a zajištění potřeb seniorů ve stáří.

6. Žijeme v lepším prostředí

Hluk je významným faktorem ovlivňujícím kvalitu lidského životního prostředí a představuje potenciální riziko pro lidské zdraví. Jedním z hlavních zdrojů hluku v prostředí venku je silniční doprava. Pro monitorování a mapování hluku se pravidelně provádí studie v pětiletých intervalech ve městských aglomeracích s počtem obyvatel nad 100 tisíc, v oblastech poblíž silnic s intenzivním provozem přes 3 miliony vozidel ročně, železnic s více než 30 tisíci průjezdů vlaků ročně a na hlavních letištích.

Poslední dostupné údaje z let 2012 a 2017 naznačují pokles počtu lidí vystavených vysokému hluku. Tento pokles je patrný zejména ve třetím stupni stupnice obtěžování hlukem, který se vztahuje k jedincům s výraznými pocity obtěžování. Tento trend signalizuje pozitivní vývoj a snahu o snížení negativního dopadu hluku na obyvatele.

7. Hlasování nohama

Hlasování nohama je jednoduchým, avšak výstižným indikátorem vývoje země. Lidé opouštějí zemi, kde není příznivé prostředí a nedochází k pozitivnímu rozvoji, a hledají lepší život pro sebe a své potomky jinde. Naopak, do zemí s výhodnými podmínkami a pozitivním vývojem proudí lidé, kteří tam hledají své životní štěstí.

V dlouhodobém horizontu je saldo migrace v České republice pozitivní, což je příznivým znamením. Lidé přicházejí do ČR častěji než odcházejí. A to je naše poslední shrnující dobrá zpráva o ČR z otevřených i méně otevřených dat.

Použitá data

Zdroje dat jsou v tomto případě různé: od otevřených dat, které jsou registrované v Národním katalogu otevřených dat (NKDO), po dostupná data, která ale nejsou v otevřeném formátu a nejsou registrovaná v NKODu.

• Kojenecká úmrtnost: Otevřená data pro svoji spádovou oblast nabízí město Děčín. Pro celou ČR (a další země) potom jsou data dostupná z veřejné databáze Eurostatu.

• Naděje dožití: Jde o otevřená data ČSÚ registrovaná v NKODu. Nicméně ČSÚ má k tomuto tématu i další data, která byla nakonec pro naše účely jednorázové analýzy lepší, která ale již v NKODu registrovaná nejsou a jsou poskytována ve formátu XLS.

• Hrubý domácí produkt: Otevřená data lze najít v NKODu od poskytovatele Česká informační agentura životního prostředí (CENIA). Pokud ale chceme delší časový interval (jako v této ukázkové analýze), musíme na stránky ČSÚ, kde jsou data k dispozici od roku 1990.

• Průměrné mzdy: Data o inflaci poskytuje jako otevřená data ČSÚ. Data o mzdách jsou opět z ČSÚ, nyní již ale nejsou registrovaná v NKODu a je třeba jít přímo na stránky ČSÚ.

• Průměrný důchod: Data o inflaci jsou stejná jako v předchozím případě, tedy o otevřená data ČSÚ. Data o důchodech potom poskytuje jako otevřená ČSSZ, další data potom lze najít v otevřených datech na jejich webu.

• Hlukové znečištění: Otevřená data z mapování hluku poskytuje jako [otevřená data Česká informační agentura životního prostředí (CENIA)][link_nkdo_hluk].

• Migrace: Data pocházejí z veřejné databáze Eurostatu.

Postup zpracování

V těchto případech je zpracování dat poměrně jednoduché. Hlavním výzvou je najít dostupná data, která odpovídají problému, který chceme analyzovat.

Pro samotné zpracování dat existuje několik přístupů. Jednoduchým řešením je použití tabulkového procesoru, například open-source nástroje LibreOffice, který umožňuje manipulaci s daty a také vizualizaci výsledků.

Další možností je použití programovacího jazyka Python s knihovnou Pandas nebo statistického softwaru R (například R Studio). Tyto nástroje nabízejí rozsáhlejší funkce pro analýzu a manipulaci s daty a také umožňují vizualizaci výsledků.

Pro vizualizaci dat existují také specializované software, které nabízejí pokročilé možnosti vizualizace a interaktivní prezentace výsledků.

Celkově existuje několik možností, jak zpracovat a vizualizovat data, a volba závisí na konkrétních potřebách a preferencích analytika.

Výsledky

Na základě analýzy dostupných dat o České republice jsme zjistili několik pozitivních trendů, které přinášejí zlepšení životních podmínek.

• Prvním pozitivním trendem je pokles kojenecké úmrtnosti, která je dlouhodobě klesající a umístila ČR mezi země s nejnižšími hodnotami. Každý rok přežívá tisíce kojenců díky zlepšujícímu se vývoji.
• Dalším pozitivním ukazatelem je stoupající naděje dožití obyvatel ČR. Průměrný věk, který má jednotlivá generace před sebou, postupně roste a za posledních 30 let jsme zaznamenali přibližně 6 letý nárůst.
• Ekonomická výkonnost ČR se také zlepšuje, což se odráží ve stoupajícím hrubém domácím produktu (HDP). I přes krizové období po roce 2009 lze pozorovat celkový růst ekonomiky, což má pozitivní dopad na zvýšení mezd a důchodů. Při srovnání s minulými obdobími je patrný významný nárůst reálných hodnot. To ukazuje zlepšení životní úrovně obyvatel a jejich ekonomickou stabilitu.
• Posledním pozitivním trendem je migrace, kde saldo v dlouhodobém horizontu ukazuje příliv obyvatel do ČR. Lidé vyhledávají zemi s příznivými podmínkami a pozitivním vývojem, což svědčí o atraktivitě ČR jako místa pro život.

Tyto výsledky naznačují, že i přes mnohé problémy a krizová období existují pozitivní trendy, které ukazují zlepšení životních podmínek v České republice.

Další užití

Analýza pozitivních trendů získaných z dat o České republice může být inspirací pro vytvoření dalších podobných analýz. Tato analýza může být aplikována na různé oblasti a může sloužit různým účelům. Zde je několik příkladů:

1. Srovnávací analýzy mezi zeměmi: Data o pozitivních trendech v České republice mohou být porovnána s daty z jiných zemí. Tímto způsobem lze identifikovat podobnosti a rozdíly ve vývoji a zlepšování životních podmínek mezi různými zeměmi. To může sloužit k identifikaci osvědčených postupů a politik, které by mohly být přeneseny a aplikovány v jiných kontextech.
2. Analýza se zaměřením na konkrétní oblasti: Data o pozitivních trendech mohou být také analyzována v rámci specifických oblastí, jako je ekonomika, zdravotnictví, vzdělávání, životní prostředí nebo sociální politika. Tímto způsobem lze získat hlubší porozumění konkrétním aspektům života a identifikovat faktory, které přispívají k pozitivnímu vývoji v dané oblasti.
3. Dlouhodobá analýza trendů: Data o pozitivních trendech mohou být analyzována z dlouhodobé perspektivy. Tím lze identifikovat a porozumět dlouhodobým změnám a vývoji v určitých oblastech. Například lze sledovat, jak se průměrná mzda postupně zvyšuje nebo jak se snižuje míra nezaměstnanosti v průběhu času.
4. Identifikace oblastí potenciálního zlepšení: Analýza pozitivních trendů může také pomoci identifikovat oblasti, ve kterých stále existuje potenciál pro další zlepšení. Například lze identifikovat oblasti, ve kterých se dosažené výsledky příliš neliší od průměru nebo kde stále existují výzvy a nerovnosti, které je třeba adresovat.

Použité nástroje a zdroje

• Libre Office Calc - open source a zdarma
• Python a knihovna Pandas - open source a zdarma
• Česká správa sociálního zabezpečení - otevřená data
• Národní katalog otevřených dat - otevřená data
• Český statistický úřad
• Eurostat - databáze
• Hraniční kámen na státní hranici mezi Českem a Polskem na svahu Sněžky - Honza Groh (Jagro) – vlastní dílo