Série Praxe otevřených dat v ČR: CzechInvest motivuje samosprávy k otevírání dat

, Lenka Kováčová

Otevřená data mají pozitivní dopad na atraktivitu měst a obcí pro investory. Proto agentura CzechInvest zorganizovala v rámci série online setkání zaměřených na municipality diskuzní fórum k otevřeným datům. Téměř třicet zástupců municipalit diskutovalo trendy v oblasti open dat a sdílelo mezi sebou příklady z praxe. S jakými úskalími se při otevírání dat setkávají? A co je k otevírání dat motivuje? Nejen to se dozvíte v nejnovější části série o sdílení praxe otevřených dat v ČR.

Úvod

V letošním roce proběhlo již šesté diskuzní fórum pro obce – online prostor pro inspiraci a diskuzi mezi zástupci měst a obcí v celém Česku. Hosté z řad zástupců municipalit prezentovali trendy a příklady z praxe v oblasti otevřených dat. Diskutovaná témata zahrnovala i obecné představení otevřených dat a nastínění jejich důležitosti pro samosprávy. Zástupci měst a obcí, kteří již s otevřenými daty pracují, přiblížili svým kolegům z jiných krajů, jaké výhody otevřená data přináší a která data konkrétně by měli veřejnosti zpřístupnit.

CzechInvest pořádá Diskuzní fórum již druhým rokem. Jedná se o specifický formát online akce, na které se snažíme šířit dobrou praxi a poskytnout zástupcům obcí a měst prostor pro vzájemnou diskuzi nad vybranými tématy. V minulosti jsme rozebírali např. brownfieldy, nakládání s odpady, marketing obce směrem k investorům, kulturní a kreativní průmysly nebo strategické plánování, a další témata připravujeme na příští rok na základě podnětů od municipalit. Kromě toho realizujeme řadu aktivit k podpoře rozvoje podnikatelského prostředí. Sbíráme data a připravujeme různé datové přehledy, které mohou obce využívat, konzultujeme projekty regenerace brownfieldů a rozvoje průmyslových zón nebo podněcujeme spolupráci obcí a firemního sektoru tam, kde to dává smysl,“ doplňuje Martin Marek z regionální kanceláře agentury CzechInvest v Olomouci.

Jak začít s otevíráním dat

V první části Diskuzního fóra se podělili o své zkušenosti v oblasti otevřených dat zástupci města Děčína, města Brna a Královéhradeckého kraje. V rámci prezentací představili své přístupy k práci s daty a jejich otevírání. Kromě ukázek výsledků formou datových portálů nebo GIS vizualizací upozornili hosté i na možná úskalí a problematické momenty, které doplnili o tipy do začátků jako např. následující:

Během druhé, tedy diskuzní části, účastníci probrali celou řadu dalších témat, zejména v souvislosti se zaváděním otevřených dat v obci a jeho náročností.

Open data nejsou bez práce a obec bude potřebovat nadšeného úředníka, který s procesem začne a který mu alokuje část svého času. Kromě jiného, je potřeba vyřešit právní hledisko používání jednotlivých dat, nalézt vhodné technické řešení a zajistit tuto oblast zejména finančně. Náročnost časová, finanční i personální se pak bude odvíjet nejen od množství dat, ale také od frekvence aktualizace.

Jak bylo demonstrováno na několika příkladech, v řadě západních zemí je práce s otevřenými daty důležitou součástí místního rozvoje. Města jako Londýn, Gent nebo Washington disponují poměrně obsáhlými datovými portály s velkým množstvím kvalitních a aktualizovaných dat, kterými je možné se inspirovat. V rámci České republiky to pak mohou být právě hosté Diskuzního fóra pro obce a města, tedy Brno, Děčín či Královéhradecký kraj. Ne všechny příklady, ani ty ze zahraničí, lze však považovat za dobrou praxi. Kvantita dat nemusí být vždy hlavním pozitivem, pokud je na úkor kvality, přehlednosti či praktičnosti jejich využití.

Jak se na otevírání dat připravit

Začít s otevíráním dat nicméně není zvlášť obtížné, stačí se inspirovat u zkušenějších, případně se na ně přímo obrátit s prosbou o asistenci. Dalším výchozím bodem můžou být vzdělávací aktivity, které nabízí zdarma Ministerstvo vnitra na Portálu otevřených dat. To se stará rovněž o Národní katalog otevřených dat, v kterém se pak publikované otevřené datové sady koncentrují.

Jak již bylo zmíněno, důležitým aspektem efektivní práce s otevřenými daty je také personální zajištění této oblasti. Je vhodné vyčlenit konkrétního pracovníka, který se bude alespoň na částečný úvazek této oblasti věnovat a bude za ni zodpovědný nejen jako kontaktní osoba pro již zveřejněná data, ale také jako jakýsi garant dalšího rozvoje otevřených dat v obci. Praktické může být tuto náplň práce danému zaměstnanci přímo popsat do smlouvy. Nebude pak mít pocit, že dělá něco, co by ve své pracovní době dělat neměl.

Nejen z personálního, ale i z technického a finančního hlediska může být uchopení otevřených dat náročné zejména pro menší města. Městům této velikosti často chybí adekvátní analytické oddělení či automatizace, a tak je propojení na další systémy komplikovanější. Práci mohou znesnadňovat také zastaralé IT systémy (např. bez možnosti exportování dat) nebo data chybějící, neúplná či nesourodá. K naučení práce s otevřenými daty pro menší obce mohla přispět relativně nová povinnost zveřejňování úředních desek touto formou, avšak řada obcí se snažila ji splnit jednorázově (často skrze externího dodavatele) s vynaložením co možná nejmenšího úsilí a dále se v této oblasti neposunula. Zejména tyto menší obce by jistě do budoucna ocenily v oblasti otevírání dat co možná největší podporu ze strany centrálních orgánu nebo např. krajů.

V každém případě je dobré být v této oblasti proaktivní, zjišťovat si informace a vzdělávat se. Důležité je také komunikovat s relevantními místními subjekty, ať už uvnitř úřadu nebo s regionálními partnery. Vhodným prvním krokem může být také datový audit, který pomůže nejen odhalit nedostatky v systematické práci s daty a data si utřídit, ale také rozkrýt potenciální datové sady, jejichž převedení do úrovně otevřených dat nemusí znamenat příliš mnoho další práce. Jednou z možností, kterou některá města či kraje také využívají pro ověření smysluplnosti otevírání určitých datových sad a potenciálu jejich reálného využití, mohou být také akce typu hackathon, během které nadšenci na jednom místě několik hodin či dnů pracují na tvorbě nejrůznějších aplikací využívajících otevřená data, a to formou soutěží v týmech o nejlepší nápad a jeho provedení.

Jak otevřít myšlení

Zásadním aspektem otevřených dat na úrovni municipalit však může být již zmíněná potřeba „změny myšlení“ směrem k větší otevřenosti, tzn. přestat vnímat data v obcích jako jakési interní know-how, ale jako cosi veřejného, k čemu by měl mít každý přístup. Tato transparentnost může v konečném důsledku přinášet dané obci či regionu pouze další synergie a benefity tím, že externí podnikatelské i nepodnikatelské, veřejné i soukromé subjekty budou jejich data co možná nejvíce využívat. K tomuto trendu mohou pomoci aktivity zmíněných veřejných institucí, proaktivních měst v této oblasti a třeba i akce typu Diskuzního fóra pro obce a města.

Open data mají obrovský potenciál, od studentských výzkumných projektů přes objektivní informování veřejnosti až po komerční využití startupy i zavedenými firmami. Municipality, které data otevírají, ukazují určitou transparentnost a chuť následovat aktuální trendy. Takovéto obce pak budou viditelnější směrem ke státní správě, veřejnosti i firmám, a otevřená data v konečném důsledku přispějí ke zlepšení kvality života v obci. Často vyhledávanými oblastmi jsou dopravní data, brownfieldy, envirodata nebo data o hospodaření města a jeho vývoji,“ shrnuje závěry diskuze o otevřených datech Michal Urban, ředitel divize podnikatelského prostředí agentury CzechInvest.

Ve spolupráci s organizací Otevřená města připravil CzechInvest také sérii webinářů Next City, tematicky zaměřenou na digitalizaci samospráv. Zástupci měst a obcí tak měli možnost prohloubit svoje znalosti v kyberbezpečnosti či digitalizaci městské agendy. Cílem bylo podpořit zavádění prvků digitalizace do veřejné správy ke zvýšení efektivity a transparentnosti. CzechInvest realizuje tyto aktivity díky projektu podpořenému z Operačního programu Zaměstnanost, podobným tématům se plánuje věnovat i v budoucnu.

Autor

Tým agentury CzechInvest