Nová povinnost publikace veřejných registrů jako otevřená data

, Jakub Míšek

Velká novela nepřinesla v oblasti opětovného užití informací veřejného sektoru a otevřených dat jen povinnost poskytovat jako otevřená data informace o úředních deskách (o této povinnosti jsme již psali). Ještě významnější dopad pro následné efektivní využití zveřejněných informací veřejného sektoru má nový § 5a odstavec 2, kterým byla zavedena povinnost poskytovat veřejně dostupné informace obsažené v registrech jako otevřená data. Pojem „registr“ je legislativní zkratkou založenou v § 5a odst. 1, která označuje registry, evidence, seznamy nebo rejstříky obsahující informace, které jsou na základě zákona každému přístupné, přičemž se jedná jen o takové registry, které jsou vedené nebo spravované na základě zákona. Nejedná se tedy o dobrovolně vedené registry, které si povinné subjekty vedou samy o svém rozhodnutí. Jinými slovy, § 5a odst. 2 zakládá povinnost poskytovat informace, které jsou na základě zákona veřejné, a které jsou vedené v zákonem založených nebo předvídaných registrech vedle původního způsobu zveřejnění rovněž jako otevřená data. Jedná se o projev zásady „standardního zpřístupnění dokumentů ve formě otevřených dat“ (tzv. „open data by default“) stanovené bodem 16 preambule a čl. 5 odst. 2 Open Data Směrnice, tedy směrnice EU č. 2019/1024.

Z důvodu zachování proporcionality a ochrany osobních údajů se tato povinnost nevztahuje na údaje o jménu a příjmení, datum narození, rodné číslo a adresu trvalého pobytu nebo bydliště. Rok narození a název obce trvalého pobytu jsou zanechány jako údaje poskytované jako otevřená data, aby byla zajištěna možnost zkoumání statistik. Výjimka o vyloučení osobních údajů se nevztahuje na případy, kdy jsou poskytované údaje uvedeny v registrech v souvislosti s podnikáním nebo jinou obdobnou výdělečnou činností nebo v souvislosti s členstvím fyzické osoby ve statutárním nebo jiném orgánu právnické osoby nebo s výkonem funkce statutárního orgánu nebo v souvislosti s postavením skutečného majitele podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů. Poskytovány také musí být data z registrů týkající se dotací, a to z důvodu jejich výslovné veřejnosti zakotvené v § 8b zákona č. 106/1999 Sb. Tyto údaje pak budou poskytovány v rozsahu uvedeném v odst. 3 tohoto ustanovení. Zároveň nesmíme zapomenout, že pokud existuje zvláštní právní úprava (typicky v jiném zákoně), která specificky vymezuje technický způsob poskytování informací zveřejněním, § 5a odst. 2 se vzhledem k aplikaci zásady lex specialis nepoužije.

Je třeba připomenout, že příjemci takto zveřejněných informací, které obsahují osobní údaje, se dostávají do pozice správce údaje ve smyslu Obecného nařízení o ochraně osobních údajů (nařízení EU č. 2016/679, GDPR) se všemi povinnostmi, které se k tomuto postavení váží. Typicky půjde zejména o povinnost zpracovávat osobní údaje za zákonným účelem a na základě zákonného právního titulu dle čl. 6 odst. 1 GDPR. Půjde zpravidla o právní titul oprávněného zájmu podle písm. f) daného odstavce. Nový správce údajů tak bude muset být schopný testem proporcionality prokázat, že jeho zájem na zpracování (nebo zájem třetích osob) je větší, než práva a zájmy dotčených subjektů údajů.

Ustanovení § 5a odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb. obsahuje výjimku pro zveřejňování dokumentů ze sbírky listin. Jde například o listiny ze sbírky obchodního rejstříku a dalších rejstříků osob. Tuto výjimku zákonodárce zařadil proto, že princip zveřejňování informací ve formě otevřených dat (tedy v otevřeném a zejména strojově čitelném formátu) může představovat problém pro plnotextové dokumenty obsažené ve sbírce listin. Naopak technicky a realizačně poměrně jednoduché a stále informačně velmi hodnotné je zveřejňování metadat o těchto dokumentech. Pokud by výjimka nebyla zavedena, dopadla by povinnost na všechny sbírky listin všech povinných subjektů, což by u velké části z nich představovalo zcela zásadní problém z hlediska nákladů na splnění takové povinnosti. Zároveň by informační přidaná hodnota takto zveřejňovaných plnotextových dokumentů těmto nákladům neodpovídala. Je však třeba připomenout, že veřejné dokumenty ze sbírky listin je stále třeba zveřejňovat v souladu s obecnými požadavky na kvalitu poskytovaných informací, které jsou vyjádřeny v § 4b zákona č. 106/1999 Sb.

§ 5a odst. 2 nahradil předchozí právní úpravu povinných otevřených dat spočívající v nařízení vlády č. 425/2016 Sb., které provádělo § 4b odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů v účinnosti do 24. 7. 2021. Nové ustanovení věcně nepředstavuje velký rozdíl, protože i do nařízení vlády č. 425/2016 Sb. mohly být vybírány pouze informace, které již byly na základě zákona veřejně dostupné a byly vedeny v zákonem založených nebo alespoň předvídaných registrech. Z toho důvodu i nadále platí povinnost poskytovat jako otevřená data informace, které byly uvedeny v nařízení vlády č. 425/2016 Sb. Povinné subjekty, které spravují informace, na které tato povinnost doposud nedopadla, ale od července 2021 ji získaly nově, mají na jejich zveřejnění lhůtu do 31. 12. 2023 a to na základě přechodného ustanovení čl. LI zákona č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci.

Při analýze, které informace je potřeba v souladu s § 5a odst. 2 poskytovat jako otevřená data je možné vyjít z jednoduchého schématu dělení informací, kde můžeme definovat následujících 5 kategorií:

Doufáme, že tato klasifikace dat veřejného sektoru může pomoci v rozhodnutí, zda povinné subjekty spravují nějaké informace, ke kterým se nově vztahuje povinnost poskytovat je jako otevřená data. Závěrem připomínáme, že odbor Hlavního architekta eGovernmentu MVČR nabízí podporu a pořádá školení, které se i těmto otázkám věnují.