Hackathony 2019

Hackathony se staly v posledních letech stále oblíbenějším nástrojem, jak přijít s rychlými návrhy nových procesů, aplikací a řešení, které mohou rozvinout prakticky jakoukoliv oblast veřejného nebo soukromého života. Jedná se prakticky o soutěž s cílem nalézt nejlepší řešení předem dané výzvy.

I když “hackovat” je možné prakticky cokoliv, hackathony které využívají některý typ otevřených dat, jsou nejčastějším příkladem takových akcí. Kromě nových nápadů mají hackathony i svoji popularizační rovinu a významně pomáhají v šíření povědomí o přínosech otevřených dat mezi laickou i odbornou veřejností. Jelikož rok 2019 byl na tyto akce v České republice opravdu bohatý, rozhodli jsme se několik těchto akcí blíže analyzovat a poukázat na jejich využití otevřených dat.

Hackathony s cílem zlepšit veřejnou správu

Jako první si představíme hackathony, které svým zaměřením míří zejména na zlepšení témat ve veřejném prostoru (ve městech a národní úrovni).

Hackathon veřejné správy ver. 3.0

pořadatel: Nejvyšší kontrolní úřad

web: https://hackujstat.cz

V září se již tradičně konal nejznámější hackathon v naší zemi zaměřený na témata veřejné správy. Tento hackathon je speciální tím, že je pořádán zejména institucemi státní správy. Minulý rok se zapojilo již 21 partnerů. První místo získala aplikace “Statistika hrou”, která má za cíl prezentovat otevřená data různých institucí zábavným interaktivním způsobem ve formě kvízu. Aplikace má formu chatbota, který provází hráče jednotlivými otázkami. Zacílení na mladší generaci je zde zřejmé, protože je možné tuto hru napojit například na Facebook Messenger. Aplikace je dostupná v rámci tohoto repozitáře githubu. Zajímavostí bylo poté i zapojení Technologické agentury ČR, která poskytla svá data o výzkumu. Rozdíl mezi otevíráním dat veřejné správy a dat výzkumných se totiž neustále sbližují, čemuž odpovídá i nová legislativa EU v podobě Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru, která poprvé pracuje s oběma termíny. Další aplikace, které byly letos během hackathon vyrobeny jsou dostupné na webové adrese soutěže a datové sady jsou dostupné přímo na stránkách akce nebo v rámci Národního katalogu otevřených dat.

Hack Prague 2019

pořadatel: HackPrague

web: https://hackprague.com/hackathon2019/

Měsíci květnu poté patřil již 3. ročník hackathonu Hack Prague, který se zaměřuje na zlepšení Hlavního města Prahy. Záštitu nad akcí převzalo mimo Hlavního města Prahy ještě Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo pro místní rozvoj. Hlavní témata hackathonu byla kvalita života ve městě, mobilita a zapojení veřejnosti do komunitního života. Vítězem se stala aplikace Smart Traffic zaměřená na analýzu dopravní situace pomocí dat z kamerových systémů. Mezi další aplikace, které jsou prakticky hned použitelné, patří aplikace Park & Roll, která může doporučit dostupné nejbližší parkoviště Park and Ride.

Copernicus Hackathon

pořadatel: S.A.B. Aerospace, s.r.o.

web: http://www.czechspaceyear.com/coha/

Akce, která se konala na podzim v Brně, byla poměrně netradičně zaměřena na zpracování tzv. “vesmírných dat” neboli tzv. “downstream” dat z evropských družic Copernicus. Možná to nemusí být na první pohled patrné, ale zpracování vesmírných dat bude pro veřejnou správu čím dál zajímavější a důležitější, zejména pro oblasti jakými jsou např. boj s klimatickou změnou nebo různé druhy dalších celoplošných analýz. Hackathon se zaměřil na využití dat pro některé typy analýz životního prostředí s ohledem na turismusm.

Smart Mobility Hackathon a Smart Health Hackathon

pořadatel: CeeHacks

web: https://www.ceehacks.com/smhprague2019/ a https://www.ceehacks.com/shhprague2019/

Smart Mobility Hackathon se konal v dubnu, snažil pomoci městům a firmám zlepšovat jejich služby v oblasti mobility. Novinkou tohoto roku je poté od stejného pořadatele hackathon Smart Health zaměřující se na oblast zdraví. V rámci tohoto hackathonu se objevila témata zaměřená na zlepšení zdravotního stavu pacientů s cukrovkou nebo na předvídání chování pacientů. Specialitou poté byla “challenge” pro vývoj aplikace s cílem pomoci usnadnit rodinný život s pacientem s Alzheimerovou nemocí.

Hackathony s cílem vylepšit firemní proces nebo nějakou službu

Speciální kategorii hackathonů jsou poté hackathony, které pořádají soukromé společnosti. Nejčastějším důvodem pro uspořádání tohoto typu hackathonu je snaha o vylepšení nabízených služeb a získání nových podnětů, dále se jedná zejména o marketingově zajímavou aktivitu pro danou společnost a v neposlední řadě je možné tyto akce využít jako náborovou akcí pro získání kvalitních zaměstnanců. Letos této možnosti využily například firmy jako je ABB, která uspořádala první hackathon v České republice přímo v továrně, dále společnost Kiwi s Google Development Group Brno připravila tzv. “voicehackathon” specializovaný na turistické a hlasové asistenty. Za další akcí spadající do této kategorie je možné označit Codebrewhack případně hackathon společnosti AT&T a mnoho dalších (První průmyslový hackathon…). Tyto hackathony často využívají dat, které zpřístupní sami společnosti pro účely soutěže.

Studentské a neziskové hackathony

Téma hackathonů se nevyhýbá ani univerzitnímu a neziskovému sektoru. Za zajímavé akce tohoto typu je možné v roce 2019 označit například Wikimedia Hackathon nebo Soutěž UniT Brno, kterou pořádá BEST Brno jako studentská organizace Vysokého učení technického v Brně. Na studentských hackathon se naopak nejčastěji setkáme právě s různými otevřenými daty jak z veřejného tak z akademického sektoru.

A jak takový hackathon uspořádat?

Zaujaly Vás hackathony natolik, že byste rádi takovou akci uspořádali? Pokud ano, připravili jsme pro vás krátké shrnutí, na co byste neměli zapomenout při přípravě tohoto typu akce. Pokud byste potřebovali bližší konzultaci, neváhejte nám napsat na emailovou adresu otevrenadata@dia.gov.cz a do předmětu zprávy dát “hackathony”.

O čem takový hackathon je?

Hackathon neboli soutěžní akce, která trvá od 24 do 48 hodin s cílem nalézt řešení zadaného problému. Účastníci pracují v týmech nejčastěji ve velikosti 2-6 osob. Není důležité, zda se jedná o práci na softwarovém nebo hardwarovém řešení (není to tedy jen pro IT vývojáře). Důležité je za dobu trvání soutěže vytvořit fungující prototyp, který ukáže, jak by navržené řešení mohlo fungovat v praxi. ¹

Tipy na uspořádání hackathonu

K úspěchu akce potřebujete zejména následujícíh 8 věcí:

1. Zadání, které jasně popisuje problém, který se budete snažit vyřešit. Tento problém může být definován velmi široce jako např. “navrhněte řešení pro zlepšení mobility ve městě” nebo naopak velmi specificky “vylepšete zobrazení datových sad v rámci datového portálu města Prahy”. Obecně ale platí, čím přesněji zadání definujete, tím pravděpodobně získáte použitelnější výsledky.

2. Mentory neboli osoby, které mají blízko k řešenému problému nebo jsou experti na technologie, jež jsou v rámci hackathonu k dispozici.

3. Datové sady, které mohou účastníci hackathonů využít pro tvorbu svých řešení (pokud se jedná o hardwarový hackathon, není toto povinná složka, ale obecně většina hackathonu alespoň některé datové sady využívá).

4. Vhodný prostor, kde se akce bude konat. Při výběru prostoru nesmíte zapomenout na to, že akce probíhá nejčastěji non-stop. Tedy účastníci budou muset někde složit na noc hlavu, dále bude potřeba místnost s občerstvením, místnost pro společné zahájení/vyhlášení, ideální je i místo, kam se dá v klidu zavřít a pracovat. Tedy prostor je jedním z klíčových aspektů pro úspěch celé akce.

5. Zajištěné občerstvení, aby se účastníci mohli plně věnovat práci na řešení problému. Hackathony jako každé týmové akce se dělí na ty, které měli a které neměli dobré občerstvení. Nepodceňujte to:).

6. Porotu, která se ujme finálního zhodnocení připravených řešení. Často se jedná o výběr z mentorů, kteří jsou přítomni na akci. Případně se může se jednat například o zástupce zadavatele problému, který se na hackathonu řešil.

7. Cenu pro vítěze/vítězným tým. Tato cena nemusí být nutně finanční. Nejčastěji se ale o alespoň symbolickou částku “hraje”.

8. Skupinu nadšených lidí, kteří jsou ve finále to nejdůležitější na celé akci. Tedy jde o typ lidí, které se vám podaří nalákat, aby v rámci několikahodinového maratonu pomohli s řešením vašeho problému/výzvy. Je nutné konstatovat, že není vhodné mít přehnaná očekávání o kvalitě výstupů, které vzniknou během 24-48 hodin. Výsledky hackathonu neslouží jako řešení připravená k použití, ale jako návrhy řešení aktuálních nebo potenciálních problémů. Je tak nutné ocenit zejména potenciál nápadů, které během řešení vzniknou.

Závěr

Z výše uvedeného je vidět, že hackathony jsou využívány různými druhy organizací (veřejné, soukromé, akademické) a jsou to právě otevřená data veřejného sektoru, která nastartovala tuto vlnu “hackování”. Čím kvalitnější (a tím i zajímavější na zpracování) tak budou otevřená data veřejné správy, je možné předpokládat, ještě výraznější dopad připravených řešení. Na závěr je nutné dodat, že začátek roku 2020 již přinesl také řadu zajímavých akcí tohoto druhu. Jako příklad lze uvést velmi diskutovaný hackathon “Znám kamaráda” nebo 1. mezinárodní hackathon kontrolních institucí.

Chybí Vám v našem výčtu Váš hackathon? Neváhejte nám napsat na otevrenadata@dia.gov.cz. Do předmětu prosím uveďte “hackathony” a my se vaši akci pokusíme zařadit do některého z dalších článků na našem portálu Národního katalogu otevřených dat.

---