Co přinesl rok 2020 v oblasti otevřených dat? Přečtěte si výroční zprávu

, Michal Kubáň

Jak vypadal rok 2020 optikou veřejné správy v oblasti otevřených dat? Jak pandemie koronaviru ovlivnila agendu otevřených dat v České republice? Vláda projednala dne 23. srpna 2021 Výroční zprávu o stavu otevřených dat v České republice a my vám z ní přinášíme krátké shrnutí.

V roce 2020 pandemie koronaviru ukázala nejen v České republice, ale i ve světě, že pokud chce společnost reagovat na krizi, tak se musí rozhodovat na základě relevantních a kvalitních dat. Data tak slouží jako základní kameny pro tvorbu opatření, prognóz, programů a reforem. Významnou roli v této oblasti sehrává oblast otevřených dat. Jedná se o informace vytvořené či sbírané veřejnou správou (tedy placené z veřejných prostředků), které jsou zveřejňované způsobem umožňujícím dálkový přístup v otevřeném a strojově čitelném formátu, jejichž zveřejnění nebrání právní překážky (např. ochrana utajovaných informací, ochrana osobních údajů, ochrana osobního tajemství, případně jejich neveřejnost vyplývá z nějakého právního předpisu) a které jsou evidovány v národním katalogu otevřených dat. Takto publikovaná data mohou sloužit jiným úřadům ve veřejné správě k doplnění jejich dat, odborné veřejnosti k tvorbě nových služeb a aplikací či ke kontrole veřejné správy.

Přestože ve veřejné správě je téměř 300 organizačních složek státu, 14 krajů, více než šest tisíc obcí a další organizace, otevřená data v roce 2020 publikovalo jen 40 organizací. Oproti roku 2019 se jednalo o nárůst počtu poskytovatelů o pouhých pět procent, a proto Ministerstvo vnitra nabízí metodickou podporu s cílem zvýšit počet publikovaných otevřených dat a zlepšit jejich kvalitu. Publikace otevřených dat u ministerstev je s ohledem na množství dat a jejich potenciální přínosy pro digitální ekonomiku ČR bohužel neuspokojivá. Některá ministerstva zajišťují publikaci dat v celém resortu, jiná zatím nepublikovala žádnou datovou sadu. Některé resorty sice již mají interní směrnici a plán pro publikaci otevřených dat, ale silně ztrácejí v datové kvalitě, což výrazně komplikuje uživatelům zpracování dat. Za příklady dobré praxe poskytovatelů otevřených dat můžeme označit Českou správu sociálního zabezpečení a Ministerstvo financí.

V mezinárodním hodnocení Evropské komise v tzv. Open Data Maturity Reportu Česká republika klesla na 21. příčku.

Povinné subjekty a informace ve formě otevřených dat definuje zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím a nařízení vlády č. 425/2016 Sb., o seznamu informací zveřejňovaných jako otevřená data. V roce 2020 Ministerstvo vnitra pracovalo na implementaci evropského právního rámce pro otevřená data, tj. směrnice EU č. 2019/1024 o otevřených datech a informacích veřejného sektoru. Transpozici směrnice do české legislativy lze očekávat na podzim roku 2021. Hlavní novinkou bude zavedení principu „open data by default“, dle kterého všechny veřejně dostupné informace v registrech, vedených na základě zákona (nespadající pod výše stanovené výjimky zveřejnění), budou povinně poskytovány jako otevřená data. Další novinkou je rozšíření působnosti zákona č. 106/1999 Sb. i na veřejné podniky a vymezení otevřených dat v zákoně č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí. V průběhu roku 2020 došlo také k legislativní přípravě zakotvení principu předávání dat mezi orgány veřejné správy prostřednictvím tzv. veřejného datového fondu založeného na principech otevřených dat. Legislativní příprava spočívala ve schválení změnového předpisu souvisejícího s přijetím zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby. Jednalo se o sněmovní tisk č. 756 (známý pod zkratkou „DEPO 2“).

V roce 2020 probíhala na evropské úrovni též příprava prováděcího aktu směrnice EU č. 2019/1024, který navíc stanoví seznam datových sad poskytovaných povinně napříč celou EU, jako otevřená data. Ke konci roku 2020 Evropská komise dokončila hodnotící studii dopadů a počítá s tím, že finální seznam bude schválen Výborem pro otevřená data v 1. polovině roku 2021.

Velmi důležitou roli pro uživatele při vyhledávání a práci s datovými sadami v Národním katalogu otevřených dat sehrává i kvalita metadatových záznamů. V roce 2020 však pouze necelá třetina poskytovatelů vyplnila u svých datových sad všechny povinné položky metadat. NKOD zatím toleruje špatně vyplněná metadata, jelikož odstraněním špatně registrovaných dat by se výrazně snížil počet otevřených dat. Je však žádoucí, aby poskytovatelé přeregistrovali historické datové sady a používali rozhraní lokálních katalogů, které umožní dodržet definovaný standard, a tím přispěli k lepší vyhledatelnosti a využití publikovaných datových sad. Komplikací pro uživatele otevřených dat jsou i občasně nedostupné distribuce datových sad (vlastní data), schémata, užití podmínek a uživatelské dokumentace. Téměř polovina poskytovatelů neměla nepřetržitě dostupné distribuce datových sad, které tak nebylo možné stáhnout a dále využít.

Kromě správnosti registrace otevřených dat a jejich dostupnosti sleduje Ministerstvo vnitra i další ukazatele v oblasti otevřených dat. Ministerstvo vnitra vytvořilo v roce 2020 metodiku pro výpočet dopadů otevřených dat, která bude, včetně podrobných výsledků měření, zveřejněna v průběhu roku 2021. Na základě stanovených metrik bylo mimo jiné zjištěno, že nad otevřenými daty bylo vytvořeno 33 aplikací nebo portálů využívajících otevřená data.

Výkonnou roli v rozvoji otevřených dat zajišťuje projekt Ministerstva vnitra “Rozvoj datových politik v oblasti zlepšování kvality a interoperability dat veřejné správy”, který vede gestor agendy otevřených dat v ČR. I přes nepříznivou epidemiologickou situaci bylo v rámci tohoto projektu v roce 2020 zdarma vyškoleno celkem 141 zaměstnanců veřejné správy z 24 organizací veřejné správy i zástupci odborné veřejnosti. V rámci tohoto projektu byla realizována i výroční konference “Otevřená data 2020”, které se zúčastnilo přes 94 účastníků, poprvé jen online. Na Portálu otevřených dat bylo zveřejněno 16 odborných článků.

Příslib publikace otevřených dat byl identifikován u 34 % žádostí k ICT projektům, posuzovaným odborem Hlavního architekta eGovernmentu Ministerstva vnitra v roce 2020. Předpokladem pro publikaci otevřených dat je mj. i zajištění přístupu k datům v informačních systémech (vyjma výše citovaných výjimek zveřejnění). Kompletní přístup k datům byl v roce 2020 zajištěn u 78 % posuzovaných ICT projektů. V roce 2020 bylo evidováno také 22 požadavků na nové datové sady z řad budoucích potenciálních uživatelů, přičemž, kromě jednoho požadavku, nebyly identifikovány legislativní překážky pro jejich zveřejnění. I přes zajištění technického a legislativního rámce pro publikaci otevřených dat se zatím nenastartoval proces publikace většího množství dat z některých resortů, které by mohly být využity pro tvorbu nových služeb, produktů a pro analytické účely.

Kompletní informace se dozvíte ve výroční zprávě.