Portál o datech
Správa dat Vzdělávání Otevřená data Datová kvalita Národní katalog dat Svět dat

AI transformuje evropský byznys nejrychleji v historii, společnost z ní má stále obavy

, Jiří Kaňa

Použili jste dnes umělou inteligenci? Zkušenost s AI má stále více Evropanů, avšak způsob, jakým s ní nakládají firmy, studenti a běžné domácnosti, se výrazně liší podle věku i oboru. Unijní data nabízejí přesný pohled na to, kde dnes AI reálně šetří práci a kde naopak naráží na lidský odstup, bezpečnostní rizika či chybějící pravidla.

Nástroj mladé generace

Využívání generativní umělé inteligence mezi obyvateli EU dosáhlo v průměru 32,7 %, což znamená zkušenost u přibližně každého třetího Evropana. Celkový průměr však skrývá propastné věkové i geografické rozdíly. Ve věkové skupině od 16 do 24 let udává aktivní využívání AI 64 % mladých lidí, zatímco u seniorů od 65 do 74 let jde o pouhých 7 %. Mladá generace si tak buduje návyky, jež v budoucnu zásadně promění trh práce.

Na špici adopce se nacházejí Estonsko a Dánsko, kde s generativní AI pracuje přibližně 47 až 48 % obyvatel. U mladých lidí zaznamenávají nejvyšší zapojení Řecko, Estonsko a Česká republika, kde tyto nástroje využívají více než čtyři pětiny studentů. Zkušenost s nástroji jako ChatGPT má již třetina populace ČR, přičemž dochází k výraznému posunu v motivaci: zatímco dříve převládala zvědavost a zábava, dnes již 59 % uživatelů využívá AI k plnění konkrétních pracovních a studijních úkolů.

Dravý přístup mladších ročníků však naráží na nepřipravenost firemního prostředí. Na pracovištích tak masivně vzniká fenomén tzv. stínové AI. Podle mezinárodních průzkumů používá neschválené AI nástroje až 80 % zaměstnanců a více než polovina z nich to před zaměstnavatelem aktivně skrývá. Lidé zkrátka nechtějí dělat manuálně to, co lze automatizovat, a pokud firmy nenabídnou oficiální cestu, zaměstnanci si najdou vlastní způsob, jak pravidla obejít.

Zdroj: data.europa.eu
Zdroj: data.europa.eu

Skokový růst a dvourychlostní trh

Podnikatelské prostředí v Evropě prochází v adopci AI výraznou akcelerací. Zatímco v roce 2021 využívalo technologie AI pouze 7,7 % společností, do roku 2025 se tento podíl zvýšil na 20 %. Ke zdvojnásobení míry adopce došlo během pouhých 2 let od roku 2023. Tento raketový růst má však svou odvrácenou stranu – probíhá velmi živelně.

Přestože téměř tři čtvrtiny společností již AI strategii mají nebo ji připravují, data z trhu ukazují na výrazný paradox: celých 44 % firem využívání umělé inteligence vůbec nesleduje. Pouhých 7 % podniků disponuje formálními procesy a KPI, kterými by reálné přínosy pravidelně měřilo. Zavedení AI tak v praxi probíhá často „od zadu“ – firmy nejprve nasadí populární nástroje a teprve dodatečně zjišťují, k čemu jim vlastně mají sloužit.

Rozvoj je navíc silně selektivní podle oborů:

Pokud jde o konkrétní aplikace, firmy nejčastěji využívají text mining k vyhodnocování psaného obsahu (12 %), generativní tvorbu médií (10 %) a velké jazykové modely pro automatizaci psaní či kódování (9 %). Výzkumy však ukazují jasný rozpor mezi vnitřní efektivitou a finančními výsledky: 85 % firem sice udává příznivý dopad AI na interní produktivitu a úsporu času, ale dopad na růst tržeb potvrzuje jen 18 % podniků (globální data společnosti McKinsey navíc ukazují, že přes 80 % firem nevidí přímý vliv AI na svou ziskovost). V oblastech vyžadujících emoce, osobní přístup a hloubkový vhled navíc AI zůstává pouze doplňkem, který lidský úsudek nedokáže nahradit.

Zdroj: data.europa.eu
Zdroj: data.europa.eu

Vyšší produktivita i strach z nahraditelnosti

S rostoucí přítomností AI v pracovním životě silně rezonuje rozpor mezi praktickými přínosy a obavami o budoucnost. Celé dvě třetiny Evropanů zastávají názor, že AI a robotizace berou lidem práci. V některých oborech navíc vlivem automatizace reálně klesl počet juniorních pozic o 15 až 20 %.

Tato situace vytváří na pracovištích psychologický paradox. Zaměstnanci vnímají, že jim AI pomáhá pracovat rychleji, ale zároveň se obávají, že by přiznáním jejího využívání dali najevo svou nahraditelnost. Aby si udrželi pozici a stíhali termíny, tajně vkládají do veřejných chatbotů citlivá firemní data, zdrojové kódy, zákaznické databáze nebo důvěrné smlouvy.

Tím však organizace vystavují obrovskému právnímu i bezpečnostnímu riziku. Při neopatrném nakládání s daty hrozí firmám likvidační sankce:

Obavy veřejnosti navíc přesahují hranice samotného trhu práce. Podle šetření Ipsos má téměř polovina populace s využitím AI v běžném životě spojená negativní očekávání – lidé se obávají úpadku mezilidské komunikace, narušení soukromí a zneužití médií (deepfakes). Plných 75 % lidí proto volá po přísné regulaci a dohledu, a to zejména u vojenských aplikací, generování obrazu a zvuku či biometrického rozpoznávání.

Zdroj: data.europa.eu
Zdroj: data.europa.eu

Digitální budoucnost

Data ukazují, že se umělá inteligence v Evropě šíří raketovým tempem, ale roztříštěně. Náskok mladé generace a technologických oborů prohlubuje digitální propast, zatímco přirozená společenská touha po plné kontrole nad technologiemi živí obavy z budoucnosti.

Cestou pro firmy ale nemohou být plošné zákazy. Striktní restrikce zaměstnanci stejně obcházejí na soukromých zařízeních, čímž bezpečnostní rizika ještě zvyšují. Skutečným řešením je nastavení jasných vnitřních pravidel, investice do zabezpečených firemních nástrojů a průběžné vzdělávání.

Klíčem k úspěchu je sladit tempo inovací s bezpečností a otevřenou debatou o budoucnosti práce. Pouze tak nebudou z přínosů AI profitovat jen vybrané sektory, zatímco zbytek společnosti ponese rizika.


Data a informace převzaty z článku Artificial intelligence in Europe: How AI is entering everyday life


Pro Českou republiku jsou k dispozici podrobnější informace v Národním katalogu dat v příslušných datových sadách

Další čtení a doporučení