Využití otevřených dat Zeměměřického úřadu pro povolování dočasných staveb - část 1
, Michal MedPrvní ze série článků o využití otevřených dat Zeměměřického úřadu se zabývá hledáním problému, který by otevřená data pomohla vyřešit, a výběrem vhodných datových sad.
Úvod
V dubnu 2019 Zeměměřický úřad otevřel datové sady Data200 a Data50. Databáze Data200 je digitální geografický model území ČR odpovídající přesností a stupněm generalizace měřítku 1:200 000. Data50 jsou pak digitálním geografickým modelem území ČR odvozeným z kartografické databáze pro Základní mapu ČR 1:50 000. Zamysleli jsme se nad tím, jak data využít ke zjednodušení procesu povolování dočasných staveb v ochranných pásmech letiště.
Popis problému
Letiště Václava Havla má hodně práce se schvalováním dočasných staveb v okolí letiště. Na letišti, nad ním a v jeho okolí se nachází celá řada ochranných pásem, které mají různá omezení, ať už se jedná o bezletové zóny, zóny s omezeným vstupem nebo zóny se stavebním omezením. Ochranná pásma jsou definována v Leteckém předpisu L14 - letiště, schváleným Ministerstvem dopravy ČR a zpracovaným Úřadem pro civilní letectví.
Zmíněný problém se dotýká schvalování dočasných staveb, které výškově mohou zasahovat do Ochranného pásma leteckých staveb (popsaných v hlavě 11 dokumentu L14), především stavebních jeřábů. Většina staveb v okolí letiště do ochranného pásma nezasahuje – jedná se často o výrobní nebo překladní haly – při jejich výstavbě je však potřeba využití jeřábů, které by do ochranných pásem zasáhnout mohly. V každém takovém případě musí dát stavební firma k posouzení letišti, zda se jejich jeřáb pod limit ochranného pásma vejde, nebo ne. Případů nebývá tolik, jsou však řešeny geodetickou nivelací na místě měřením nadmořské výšky povrchu a jeho porovnáním s výškou ochranných pásem. To je časově docela náročné. Nadmořská výška terénu je přitom měřena a poskytována Zeměměřickým úřadem.
Cílem je tedy použít data Zeměměřického úřadu k vytvoření digitálního modelu terénu, vytvořit si modely ochranných pásem letiště a v aplikaci nadmořské výšky těchto objektů porovnávat. Letiště tak může stavitelům většinu staveb schválit nebo domítnout pouhým kliknutím v aplikaci a geodeti budou vyjíždět do terénu pouze v mezních případech (vstupní data budou mít pouze omezenou přesnost).
Použitá data
Data pocházející minimálně ze dvou zdrojů slouží k tvorbě digitálního modelu reliéfu a k modelu ochranných pásem.
Data výškopisu
Nejpodrobnějšími daty obsahujícími nadmořskou výšku reliéfu poskytovanými veřejnými institucemi (avšak nikoli veřejně) v ČR je Digitální model reliéfu, který obsahuje data pořízená laserovým skenováním. Tato datová sada ovšem nepatří mezi otevřené datové sady a její pořizovací cena odpovídá ceníku.
Dalšími datovými sadami s informacemi o povrchu jsou datové sady Data50 a Data200, které jsou od dubna 2019 zařazeny mezi otevřené datové sady. Datová sada Data50 je odvozená z kartografické databáze Základní mapy 1:50 000 a obsahuje digitální geografický model ČR odpovídající přesností a stupněm generalizace měřítku 1:50 000. Databáze obsahuje 59 typů geografických objektů (feature), které jsou rozděleny do osmi tématických oblastí. Podle těchto oblastí je datová sada rozdělena do podskupin. Každá podskupina obsahuje soubory ve formátu SHP pro každý typ geografického objektu. Nadmořská výška je součástí tématického celku Reliéf v souboru Vrstevnice.shp.
Kvalita dat by měla být popsána v metadatech a jelikož kvalitou je i jejich přesnost, pak nás zajímá přesnost vrstevnic. Ta je udávaná v metrech jako výškový rozdíl dvou vrstevnic vedle sebe. V metadatech tato informace není, z dalších dokumentů Zeměměřického úřadu a dat samotných však vyplývá, že data obsahují tři typy vrstevnic:
- základní, které jsou rozlišeny po deseti metrech,
- doplňkové, které jsou uváděny s přesností na pět metrů a zhušťují síť základních vrstevnic především v plošších územích,
- zdůrazněné, které jsou rozlišeny po 50 metrech a pravděpodobně slouží pouze k tomu, aby byly v mapě zobrazeny silnější čarou.
Přesnost 10 (respektive 5) metrů je potřeba vzít v úvahu i v aplikaci při zjišťování maximální možné výšky dočasné stavby. Pokud tedy bude výška požadované stavby blíže než 5 metrů k výškovému omezení ochranného pásma, pak by měli maximální povolenou výšku přeměřit geodeti v terénu.
Data200 obsahují také informace o reliéfu, jedná se však o data odvozená z datové sady Data50 generalizovaná na přesnost 50 (respektive 25) metrů.
Data ochranných pásem
Ochranná pásma leteckých staveb jsou definována v hlavě 11 Předpisu L14. Na základě definic uvedených v textu jsme se rozhodli data vymodelovat.
V druhé části článku se podíváme na to, jak data zpracovat.