Data, která chrání Evropská města

Moderní evropská města čelí stále komplexnějším výzvám – od dopadů klimatických změn přes bezpečnostní rizika v přelidněných centrech až po ochranu zdraví obyvatel. Klíčovým spojencem samospráv se v tomto boji stávají otevřená data.

Vilnius nasazuje AI proti toxické rostlině

Skvělým příkladem je litevský Vilnius, který v roce 2025 hrdě nesl titul Evropské zelené město. S pomocí otevřených dat zde vyřešili vážný ekologický problém – nekontrolované šíření nebezpečného bolševníku Sosnovského. Tato invazivní rostlina způsobuje při kontaktu s kůží těžké poleptání, avšak klasické terénní inspekce byly pro město příliš nákladné a pomalé. Samospráva proto propojila letecké snímky z dronů s algoritmy umělé inteligence. Výsledný systém dnes automaticky mapuje zasažené zóny a na základě větrných vzorců dokáže předvídat další šíření rostliny. Vilnius díky tomu přesně cílí likvidační práce a nově vytvořená data navíc zpřístupnil na Evropském datovém portálu, takže si sami obyvatelé mohou snadno ověřit míru rizika v okolí svého bydliště.

Bezpečnější historická centra díky prevenci

Trojice španělských měst – Cartagena, Molina de Segura a Torre Pacheco – se zase zaměřila na zvýšení bezpečnosti v zalidněných historických centrech. Místní úřady vůbec poprvé integrovaly dříve izolovaná data o dopravě, hluku, kvalitě ovzduší a pohybu lidí do jediné přehledné digitální platformy. Tento krok jim umožnil sledovat potenciální hrozby v reálném čase a přejít od pouhého zpětného reagování na incidenty k jejich včasné prevenci. Sjednocením různých systémů se navíc radikálně zvýšila kompletnost podkladových dat z původních 30–40 % na plné pokrytí. To městským orgánům zásadně usnadňuje rozhodování a řízení davu během velkých veřejných akcí nebo festivalů.

Adaptace na klimatické změny a boj s tepelnými ostrovy

V boji proti extrémním letním teplotám vytvořily španělské samosprávy interaktivní digitální mapy zobrazující v reálném čase teplotu, vlhkost a kvalitu ovzduší. Tyto nástroje pomáhají krizovému řízení okamžitě identifikovat přehřáté městské tepelné ostrovy a varovat veřejnost během nebezpečných vln veder. Stejná geolokační data posloužila i k optimalizaci veřejného osvětlení, kde regulací intenzity LED lamp města nejen šetří výdaje za elektřinu, ale také aktivně omezují expozici obyvatel škodlivému modrému světlu v nočních hodinách.

Konec datových sil a výhled do budoucna

Zkušenosti z evropských i českých měst jasně potvrzují, že největším bohatstvím moderních samospráv jsou informace. Ty však bohužel příliš často zůstávají uvězněny v izolovaných systémech jednotlivých úřadů. Odstraněním těchto datových sil a jejich propojením do otevřených platforem mohou vznikat užitečné digitální služby nové generace. Přeměna roztříštěných informací ve spolehlivá open data umožňuje městům reagovat na potřeby obyvatel flexibilněji a lépe se připravit na budoucí ekologické i společenské výzvy. Budoucnost úspěšného rozvoje měst zkrátka patří rozhodování založenému na reálných datech.

Data a informace převzaty z článku Making cities safer, healthier and greener with open data