Základní ukazatele z personální oblasti Českého telekomunikačního úřadu k 31.12. - členění zaměstnanců podle pohlaví a věku.
Základní ukazatele z personální oblasti Českého telekomunikačního úřadu k 31.12. - členění zaměstnanců podle pohlaví a vzdělání.
Datová sada obsahuje časovou řadu základních ukazatelů za zaměstnance podniků používající vybrané digitální technologie.
Základní ukazatele o trhu elektronických komunikací - počet zaměstnanců.
Datové sada obsahuje časovou řadu se základními údaji výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) od roku 1993 za kraje České republiky. Obsaženy jsou údaje o počtu zaměstnaných, nezaměstnaných, míře ekonomické aktivity, míře nezaměstnanosti včetně údajů podle pohlaví.
Zdroj: VŠPS - výběrová šetření pracovních sil. Od roku 2001 údaje vycházejí z výsledků SLDB 2001,od roku 2011 vycházejí z definitivních výsledků SLDB 2011.
Mimořádná revize 1. září 2021 vzhledem k metodické změně u ekonomického postavení osob na rodičovské dovolené.
Do roku 2022 včetně byla pro váhy výběrového souboru používána krátkodobá projekce koncového stavu demografických dat obyvatelstva ČR k 31. 12. předchozího roku na střed aktuálního čtvrtletí.
Od roku 2023 je pro všechna čtvrtletí daného roku používána projekce koncového stavu demografických dat k 31. 12. předchozího roku po odečtení odhadu osob žijících mimo soukromé domácnosti resp. mimo byty.
Datová sada s prostorovou lokalizací zámků na území Královéhradeckého kraje. Zdrojem dat je Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu Krajského úřadu Královéhradeckého kraje.
Datová sada obsahuje kromě specifikace umístění a adresy rovněž informace o přístupnosti a vstupu, provozovateli zámku (identifikační číslo, právní formu, sídlo, kód adresy, ID datové schránky), webové stránky, kontaktní e-mail a telefonní kontakt, pokud jsou k dispozici. Souřadnicový systém je použit WGS 1984.Původním zdrojem dat je Živý kraj - Destinační agentura pro Karlovarský kraj, z.s.
Sada otevřených dat zámků v Libereckém kraji. Jedná se o zámky, které jsou za normálních podmínek zpřístupněné veřejnosti. Sada obsahuje jejich název, adresy, zatřídění, popis, souřadnice, webové stránky, turistickou oblast atd. Zdrojem je datový sklad cestovního ruchu krajského úřadu Libereckého kraje.
Vrstva vznikla jako podklad pro návrh zelené infrastruktury hlavního města Prahy. Cílem vrstvy je poskytnout informace o historických cestách, které zanikly od stavu 19.století a v současnosti nejsou evidovány jako součást cestní sítě. Data udávají informaci o poloze zaniklé cesty a majetkovém vlastnictví dané parcely, informaci o tom, zda je historická parcela stále součástí dnešního katastru a zda je trasa cesty v souběhu s návrhem tras cyklogenerelu.
Vrstva vznikla jako podklad pro návrh zelené infrastruktury hlavního města Prahy. Cílem vrstvy je poskytnout informace o historických cestách, které zanikly od stavu 19.století a v současnosti nejsou evidovány jako součást cestní sítě. Data udávají informaci o poloze zaniklé cesty a majetkovém vlastnictví dané parcely.
Vzhledem k nepřesnosti map II.vojenského mapování je poloha zaniklé cesty přibližná.
Záplavová území jsou podle §66 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území stanovuje Ministerstvo životního prostředí vyhláškou ( vyhláška 79/2018 Sb.). Poznámka: Webová služba WFS prošla topologickou korekturou. Průběh polygonů záplavových území v této vrstvě je pouze orientační, pro získání závazných informací o přesném průběhu kontaktujte místně příslušný vodoprávní úřad nebo správce daného vodního toku. Informace o datové sadě, prohlížečky a data ke stažení zde: https://heis.vuv.cz/isvs/zapluz
Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb. o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.
Záplavové plochy aktivní a pasivní zóny na území Plzně.
Datová sada obsahuje data záplavových území včetně menších přítoků při úrovni povodně Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území města Brna. Podle Zákona o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. § 66 odst. jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na základě hydrotechnických výpočtů správce dotčeného vodního toku. V zastavěných územích, zastavitelných plochách a dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny stanovuje vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění. Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od stanoveného záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, zvláštní povodně způsobené porušením vodních děl, ledové jevy apod. Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z uvedeného vodního toku, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod. Data povodní Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny jsou zobrazeny v aplikaci Voda v Brně. Bližší informace o záplavových územích jsou k dispozici na stránkách „Povodňový plán České republiky“ včetně grafického znázornění v mapové podobě. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
Datová sada obsahuje data záplavových území včetně menších přítoků při úrovni povodně Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území města Brna. Podle Zákona o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. § 66 odst. jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na základě hydrotechnických výpočtů správce dotčeného vodního toku. V zastavěných územích, zastavitelných plochách a dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny stanovuje vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění. Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od stanoveného záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, zvláštní povodně způsobené porušením vodních děl, ledové jevy apod. Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z uvedeného vodního toku, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod. Data povodní Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny jsou zobrazeny v aplikaci Voda v Brně. Bližší informace o záplavových územích jsou k dispozici na stránkách „Povodňový plán České republiky“ včetně grafického znázornění v mapové podobě. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.