Data50 je digitální geografický model území České republiky (ČR) odvozený z kartografické databáze pro Základní mapu ČR 1 : 50 000. Data jsou poskytována jako otevřená data ve formátu SHP a celkem se skládají z 8 tematických oblastí- Sídelní, kulturní a hospodářské objekty, Komunikace, Produktovody a elektrické vedení, Vodstvo, Hranice územních jednotek, Vegetace a povrch, Terénní reliéf a Popis. Celá datová sada je pravidelně aktualizována.

Digitální model povrchu vznikl metodou autokorelace obrazových bodů z leteckých měřických snímků z jara roku 2025 jako meziprodukt při tvorbě ortofota. Obsahuje všechny objekty, které se nacházely na zemském povrchu v době snímkování (auta, budovy, stromy, ad.). Původní model byl v rozlišení 10 cm/px, pro webové použití byl generalizován na 25 cm/px. Souřadnicový systém georeferencovaného rastru (TIFF) je S-JTSK (EPSG 5514). Hodnoty výšek jsou v systému Bpv.Image službu lze načíst do programu ArcGIS Pro, vizualizovat pomocí Processing templates (Shaded Relief, Hillshade, ApectSlope, Slope), příp. vlastních při zvolení Processing Template - None, kdy se uživateli zjeví původní hodnoty pixelů a model je tak dostupný k vlastním analýzám.Zde je možné stáhnout data digitálního modelu povrchu v originálním rozlišení (10 cm/px) z aktuálního roku: 2025 a data ve stejném formátu z předchozích let: 2024, 2022, 2023. V dřívějších letech byla tvořena data s jinou technickou specifikací. Jako opendata je publikovaný digitální model povrchu z roku 2019, zde odkaz na popis a přímo data ke stažení.Nově je také dostupný Digitální model povrchu - elevation layer, který se hodí jako podklad do lokálních scén 3D prostředí apod.

Vymezení ploch s odlišnými způsoby péče o maloplošná zvláště chráněná území podle § 2 odst. 1 písm. j vyhlášky č. 45/2018 Sb. (dílčích ploch). Geografická data s vymezením dílčích ploch jsou povinnou součástí plánů péče. Tato vrstva obsahuje platné vymezení všech dílčích ploch doručených do Ústředního seznamu ochrany přírody po roce 2018. Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2025.

Dílčí plochy jsou součástí plánů péče o maloplošná zvláště chráněná území ukládaných v Ústředním seznamu ochrany přírody a zpřístupňovaných veřejnosti na základě zákona č. 114/1992 Sb. a § 12 odst. 2 písm. g) vyhlášky č. 45/2018 Sb.

Rozvodnice dílčích povodí dle vyhlášky 393/2010 Sb. o oblastech povodí. Zdrojové rozvodnice byly odvozeny nad digitálním modelem reliéfu 5. generace (DMR5G) a podklady státního mapového díla ZABAGED.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů
Plocha povodí patří podle normy ČSN 75 1400 mezi standardní hydrologické údaje a je zároveň nezbytným a základním vstupním údajem při odvozování dalších standardních i nestandardních hydrologických údajů (např. N-letých nebo M-denní průtoků). Podle vyhlášky 252/2013 Sb. má za povinnost evidovat plochy povodí a jejich identifikátor Český hydrometeorologický ústav.

Rozdělení rozvodnic 1. řádu na dílčí povodí.

Zobrazený obsah tematizuje domácí materiálovou spotřebu (DMC – Domestic Material Consumption), která vyjadřuje celkové množství surovin využitých v národní ekonomice. Sleduje hmotnost vstupů z domácí těžby a čistého dovozu surovin, materiálů a výrobků. Toto téma úzce souvisí s udržitelností hospodářství, protože nadměrné čerpání přírodních zdrojů přispívá k degradaci životního prostředí, ztrátě biodiverzity a zvyšování emisí skleníkových plynů. Ukazatel DMC slouží jako klíčový indikátor při hodnocení efektivity materiálového hospodaření a míry závislosti na dovozu. Jeho snižování je jedním z cílů Státní politiky životního prostředí a přechodu na oběhové hospodářství, které usiluje o minimalizaci odpadů, efektivní využívání druhotných surovin a omezení tlaků na přírodní zdroje. Vysoká materiálová náročnost ekonomiky bývá spojena s výrobními sektory a stavebnictvím, což klade důraz na potřebu inovací, úspor a systémových změn ve spotřebě i produkci. Vytvořeno z podkladových dat organizace Český statistický úřad.

Cílené přibližování se vhodné druhové skladbě lesů je klíčovým aspektem přírodě blízkého hospodaření v lesích. Současná druhová skladba lesů je od rekonstruované přirozené i doporučené skladby výrazně odlišná, a to zejména v důsledku plošného vysazování smrkových a borových monokultur v minulosti. Stejnověké monokultury jehličnanů, často nevhodného ekotypu, snižují biodiverzitu a jsou výrazně náchylnější na poškození v důsledku biotických i abiotických faktorů. Vytvořeno z podkladových dat organizace Národní lesnický institut.

Otevřená datová sada obsahuje údaje o jednotlivých hlubinných důlních dílech ústících na povrch a o evidovaných propadech hlubinných důlních děl na území České republiky. Atributy zahrnují podrobné informace o každém objektu, např. přesnou lokalizaci ústí, topografickou situaci, vlastnické vztahy, technické údaje, soudobý stav těchto děl, jejich nebezpečnost a případné zajištění. Dále jsou zde vazby na signatury zdrojových zpráv uložených v archivu Geofond ČGS a na digitální dokumentaci ve formátu *.jpg - např. výřez mapy, fotografie, nákres.

Údaje z databáze jsou průběžně využívány při šetření ohlášených projevů důlních děl podle § 35 horního zákona, při vyjadřování k územnímu plánu a v rámci poskytování územně analytických podkladů podle platného stavebního zákona.

Tato data (Q20) byla zpracována jako součást odborných studií, které sloužily ke stanovení záplavového území (Q100). Nejedná se o úředně stanovená záplavová území podle § 66 zákona č. 254/2001 Sb., ale o informativní vrstvy založené na hydrotechnických výpočtech. Rozlišení původu dat je uvedeno v atributu POSKYT_UAP, kde hodnota "A" označuje úseky, kde Liberecký kraj je poskytovatelem údaje o území (oficiální údaj) a „N“ označuje úseky, které byly převzaty na základě spolupráce s příslušnou obcí s rozšířenou působností, jejíž vodoprávní úřad záplavové území stanovil. Uživatelé by si měli ověřit aktuálnost a oficiální status údajů podle tohoto atributu.

Základní jednotku Ekologicky významného prvku (EVP) představuje souvislá plocha zemědělské půdy, jakož i nezemědělské půdy, pokud plní zemědělskou mimoprodukční funkci. Ekologicky významný prvek (EVP) může být reprezentován i jiným tvarem, který je součástí zemědělsky využívané plochy nebo k ní přiléhá. Druhy Ekologicky významných prvků (EVP) jsou definovány v Nařízení vlády č. 307/2014 Sb.

Tato datová sada je vytvořena v souladu se zákonem 252/1997 Sb. o zemědělství a národní vyhláškou 307/2014 Sb.

Ekonomické přínosy z aktivit na ochranu životního prostředí sestávají z tržeb z prodeje služeb na ochranu životního prostředí, z tržeb z prodeje vedlejších produktů a z úspor z opětovného využití vedlejších produktů. Přínosy jsou sledovány i dle programového zaměření. Vytvořeno z podkladových dat organizace Český statistický úřad.

Datová sada obsahuje časovou řadu statistických údajů o investičních výdajích na ochranu životního prostředí, neinvestičních nákladech a ekonomických přínosech z aktivit na ochranu životního prostředí – vše podle jednotlivých domén od roku 2015.

Datová sada obsahuje časovou řadu statistických údajů o investičních výdajích na ochranu životního prostředí, neinvestičních nákladech a ekonomických přínosech z aktivit na ochranu životního prostředí – vše podle jednotlivých domén od roku 2015.

Datová sada obsahuje časovou řadu statistických údajů o emisích hlavních znečišťujících látek do ovzduší v České republice od roku 2005.

Významné riziko pro životní prostředí i lidské zdraví představují staré ekologické zátěže, které zahrnují kontaminovaná místa, jež vznikla nevhodným nakládáním s nebezpečnými látkami v minulosti. Nezbytné je proto jejich řešení v podobě inventarizace a následné sanace. Většinou se jedná o bývalé průmyslové objekty, skládky odpadů, čerpací stanice apod. Vytvořeno z podkladových dat organizace Ministerstvo životního prostředí;Česká informační agentura životního prostředí.

Seznam vydaných osvědčení odborné způsobilosti v geologii podle zákona č. 62/1988 Sb. a vyhlášky č. 206/2001 Sb. o osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce.

Dvourozměrná sloučená informace maximální radarové odrazivosti MAX_Z pro území Česka. Informace sloučená z radarů ČHMÚ Brdy-Praha a Skalky (v případě servisních odstávek nebo poruchy radarů jsou do sloučené informace doplňována data ze zahraničních radarů). Maximální radarová odrazivost v každém gridovém bodě udává maximální odrazivost měřenou ve vertikálním sloupci nad daným gridovým bodem. Extrapolační předpověď je prováděna metodou COTREC, kdy poslední dostupná sloučená informace je přesouvána podle vektorů přesunu získaných porovnáním poslední a o 10 minut starší sloučené informace MAX_Z. Předpovídána je pouze změna polohy výskytu radarové odrazivosti nikoli změna její intenzity. Dvourozměrná informace je ukládána v georeferencovaném gridovém poli s prostorovým rozlišením 1x1km v projekci kompatibilní s webovými mapovými podklady OpenStreetMaps/GoogleMaps/Mapy.cz (EPSG:3857). Předpovědní sloučené informace jsou vytvářeny v časovém kroku 5 minut pro předpovědní termíny +10min, +20min, +30min, +40min, +50min, +60min. Předpovědi z jednoho výpočetního termínu jsou uloženy v jednom archivním souboru TAR. Data jsou uložena ve formátu HDF5 dle specifikace ODIM HDF5 dostupné na: https://www.eumetnet.eu/wp-content/uploads/2021/07/ODIM_H5_v2.4.pdf

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Dvourozměrná sloučená informace radarové odrazivosti v konstantní výškové hladině 2km nad hladinou moře PseudoCAPPI_2km. Jedná se o produkt, který je po konverzi pomocí Marshall-Palmerova Z-R vztahu operativně využívaný pro radarový odhad intenzity srážek na zemském povrchu. Informace sloučená z radarů ČHMÚ Brdy-Praha a Skalky (v případě servisních odstávek nebo poruchy radarů jsou do sloučené informace doplňována data ze zahraničních radarů). Extrapolační předpověď je prováděna metodou COTREC, kdy poslední dostupná sloučená informace je přesouvána podle vektorů přesunu získaných porovnáním poslední a o 10 minut starší sloučené informace MAX_Z. Předpovídána je pouze změna polohy výskytu radarové odrazivosti nikoli změna její intenzity. Dvourozměrná informace je ukládána v georeferencovaném gridovém poli s prostorovým rozlišením 1x1km v projekci kompatibilní s webovými mapovými podklady OpenStreetMaps/GoogleMaps/Mapy.cz (EPSG:3857). Předpovědní sloučené informace jsou vytvářeny v časovém kroku 5 minut pro předpovědní termíny +10min, +20min, +30min, +40min, +50min, +60min. Předpovědi z jednoho výpočetního termínu jsou uloženy v jednom archivním souboru TAR. Data jsou uložena ve formátu HDF5 dle specifikace ODIM HDF5 dostupné na: https://www.eumetnet.eu/wp-content/uploads/2021/07/ODIM_H5_v2.4.pdf

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Využití pitné vody z vodovodů pro veřejnou potřebu jednotlivými skupinami odběratelů. Vytvořeno z podkladových dat organizace Ministerstvo zemědělství.

Oblasti s potenciálně významným povodňovým rizikem (Areas of Potential Significant Flood Risk, zkráceno „APSFR“), pro které budou dále zpracovávány mapy povodňového nebezpečí a rizik a plány pro zvládání povodňových rizik, byly identifikovány z pohledu rizika fluviálních povodní. Postup vymezení oblastí s potenciálně významným povodňovým rizikem je podrobně popsán v Návrhu metodiky předběžného vyhodnocení povodňových rizik v České republice (viz příloha č. 1 zprávy Předběžné vyhodnocení povodňových rizik v České republice 2011). Metodika je postavena na možných nepříznivých účincích budoucích povodní (podle čl. 4d Směrnice). Hlavními kritérii výběru byl počet trvale žijících osob a hodnota majetku dotčená teoretickou povodní s pravděpodobností výskytu 5, 20 a 100 let a to pro katastrální území jednotlivých obcí. Kvantitativní vyjádření hledisek předběžného vyhodnocení povodňového rizika bylo založeno na definici rizika, tj. kombinace pravděpodobnosti výskytu nežádoucího jevu (povodně, scénáře nebezpečí) a jeho nepříznivých dopadů na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost. Tento přístup, který zohledňuje více scénářů nebezpečí, umožnil zahrnout do vyhodnocení i přínosy stávajících strukturálních protipovodňových opatření. Výsledné úseky vodních toků, které definují oblasti s potenciálně významným povodňovým rizikem, byly popsány číselným kódem se značkou povodí, říčním kilometrem, slovním vyjádřením vymezení úseku, názvem vodního toku a geografickými souřadnicemi.

Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 2007/60/ES (Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik).

Hodnocení minulých povodní bylo založeno na informacích, které jsou o těchto povodních dostupné, V ČR je současný způsob dokumentace a vyhodnocení povodní upraven §76 vodního zákona. Zprávy o povodních zpracovávají povodňové orgány obcí a správci vodních toků, souhrnnou zprávu za povodí zpracovávají správci povodí a souhrnnou hodnotící zprávu, včetně analýzy rozsahu a výše povodňových škod a účelnosti provedených opatření, zpracovávají povodňové orgány krajů. Evidenci vyhodnocených povodní zajišťují správci povodí. Evidenci povodní z hlediska hydrologického, včetně meteorologických údajů o příčinách přirozených povodní, zajišťuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Významné povodně, které zasáhly rozsáhlá území a způsobily značné škody a ztráty na lidských životech, byly počínaje povodní v roce 1997 vyhodnocovány v rámci komplexních projektů, zpracovaných na základě usnesení vlády ČR a financovaných s podporou státního rozpočtu, Tímto způsobem byly vyhodnoceny povodně v červenci 1997, v srpnu 2002, v březnu až dubnu 2006, přívalové povodně v červnu až červenci 2009, povodně v květnu až červnu 2010 a v srpnu 2010. Zprávy o starších povodních již nejsou úplné a systematicky vedené. Pokud byly zaznamenány ve stanicích pozorovacích sítí ČHMÚ, jsou jejich hydrologické charakteristiky uloženy v databázích ústavu. Zpravidla však již nejsou k dispozici úplné údaje o důsledcích povodní, rozsahu a výši celkových povodňových škod. Zprávy za ucelená povodí jsou uloženy u státních podniků Povodí, většinou i s informacemi o povodňových škodách na tocích a vodohospodářských objektech. Dále jsou pro některé povodně k dispozici zprávy povodňových orgánů územních celků (obcí a krajů).

Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 2007/60/ES (Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik).

Datová sada obsahuje údaje o vymezení rozsahu povodně s dobou opakování 100 let (středně vysoká pravděpodobnost výskytu), formálně upravené pro potřeby reportingu podle směrnice 2007/60/ES (FD). Výchozí datovou sadou jsou rozlivy Q100 I, plánovacího cyklu vytvořené v rámci tvorby map povodňového nebezpečí a povodňových rizik v roce 2013.

Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 2007/60/ES (Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik).

Databáze obsahuje situaci měřících stanovišť vertikálního elektrického profilování a měřené sondážní křivky na území České republiky. Registr měření geoelektrickou metodou vertikálního elektrického sondování (VES) je budován od r. 1994. Vrstva byla transformována do formy vyhovující specifikaci INSPIRE pro objekt Geoph Station z aplikačního schématu Geophysics.

splnění požadavků směrnice INSPIRE

Geologické jednotky (geotechnické typy) na území hl. m. Prahy v měřítku 1:25000

Hranice kandidátských, národních a mezinárodních geoparků. Pro účely pořizování ÚAP je poskytováno pouze vymezení národních a mezinárodních geoparků (nejsou poskytovány kandidátské geoparky). Vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2025

Evidence objektů obecné ochrany přírody