Seznam osob, které jsou držiteli autorizace pro zpracování dokumentace, posudku a vyhodnocení vlivů na životní prostředí podle vyhlášky č. 453/2017 Sb. o odborné způsobilosti a o úpravě některých dalších otázek souvisejících s posuzováním vlivů na životní prostředí.
Vrstva barirér zachycuje bariéry, které jsou rozděleny do těchto kategorií: Schody, Překážky, Nevyhovující obrubník (vyšší než 20 mm), Odtok a poškozený poklop odtoku, Nevyhovující povrch, Nevyhovující sklon. Vrstva vznikla v rámci projektu CE-Spaces4All programu Interreg CENTRAL EUROPE 2021-2027 (Registrační číslo projektu: CE0100331)
Výstup projektu CE-Spaces4All programu Interreg CENTRAL EUROPE 2021-2027 (Registrační číslo projektu: CE0100331)
Sezónně očištěno, NACE Rev. 2
Evidence odborně způsobilých osob (fyzických osob k zajišťování úkolů v prevenci rizik a fyzických osob k činnostem koordinátora BOZP na staveništi) za účelem zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Číselník bezpečnostních složek vyjadřujících se k žádosti. Jedná se o seznam bezpečnostních složek či konkrétních útvarů, které se vyjadřují a připomínkují podané žádosti. Číselník kóduje údaje z AIS (Informačního systému dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy (ISDŘ)).
Číselník bezpečnostních složek vyjadřujících se k žádosti. Jedná se o seznam bezpečnostních složek či konkrétních útvarů, které se vyjadřují a připomínkují podané žádosti. Číselník kóduje údaje z AIS (Informačního systému dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy (ISDŘ)).
Bezpečnostní úroveň cloud computingu vyjadřuje možné dopady kybernetického bezpečnostního incidentu na nabízený cloud computing. Bezpečnostní úrovně jsou nízká (1), střední (2), vysoká (3) nebo kritická (4). Číselník kóduje údaje z AIS (Informační systém cloud computingu).
Bezpečnostní úroveň cloud computingu vyjadřuje možné dopady kybernetického bezpečnostního incidentu na nabízený cloud computing. Bezpečnostní úrovně jsou nízká (1), střední (2), vysoká (3) nebo kritická (4). Číselník kóduje údaje z AIS (Informační systém cloud computingu).
Datová sada obsahuje statistické údaje o počtu vyjíždějících osob za jednotlivé okresy a Hlavní město Prahu, jejichž pracoviště bylo v rozhodný okamžik sčítání (26. 3. 2011) v jiné obci než byla obec obvyklého pobytu. Jedná se tedy o vyjížďku mezi okresy České republiky, včetně vyjížďky do Hlavního města Prahy a do zahraničí.
Bilanční územní celky (BUC) jsou dílčí statistické celky vytvořené spojením příslušných základních sídelních jednotek (ZSJ) na základě logických vazeb v území z hlediska veřejné vybavenosti se zohledněním přiměřené velikosti a územní celistvosti, vnitřních dopravních vazeb, přírodních i umělých bariér a respektován hranic městských částí. Hlavním smyslem BUC je rozdělení velkých městských částí do menších územní celků pro analýzu veřejné vybavenosti.
Hranice 366 typů biochor, 94 bioregionů a 4 biogeografických podprovincií na území České republiky publikované v: CULEK, M. et al. (2005). Biogeografické členění České republiky: II. díl. Vydání 1. Praha: AOPK ČR. 590 s., 1 CD. ISBN 80-86064-82-4.; (vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © Culek et al., 2005) a následně zaktualizované dle publikace: Culek M., Grulich V., Laštůvka Z., Divíšek J. (2013): Biogeografické regiony České republiky. - Masarykova univerzita. Brno. 447 s. + mapová příloha. ISBN 978-80-210-6693-9.; (vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © Culek et al., 2013). Digitalizovala AOPK ČR.
Podklad pro vymezení ÚSES a územní plánování
Hranice biosférických rezervací vymezených v rámci programu Člověk a biosféra (Man and the Biosphere Programme) na území ČR; vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2013
Evidence mezinárodně významných částí přírody
Biotop vybraných druhů (vlk, rys, medvěd, los) vymezený v rozsahu nutném pro zachování jejich existence na území ČR. Vymezení je založeno na recentních datech o výskytu těchto druhů, prostorové habitatové analýze a terénní kontrole fragmentace v krajině.
Vymezení prostorů omezujích průchodnost migračních koridorů
Obytné budovy v Mostě - tzv. bloky.
Datová sada poskytuje údaje o počtu řidičů – cizinců, kterým byly zaznamenány body za protiprávní jednání v provozu na pozemních komunikacích. Stavy bodového hodnocení osob jsou aktuální k datu generování statistiky (31. 03. 2026). Údaje jsou čerpány z Informačního systému Centrálního registru řidičů. Za cizince jsou považovány osoby, které nemají občanství České republiky.
Datová sada poskytuje údaje o počtu řidičů, kterým byly zaznamenány body za protiprávní jednání v provozu na pozemních komunikacích. Stavy bodového hodnocení osob jsou aktuální k datu generování statistiky (k 31. 03. 2026). Údaje jsou čerpány z Informačního systému Centrálního registru řidičů.
Body sítě CZEPOS představují referenční body permanentních stanic GNSS, definované jako průsečík horní plochy desky anténní konstrukce se svislou osou otvoru umístěného v této desce. Body jsou spravovány Zeměměřickým úřadem.
Na území ČR výrazně převládá výskyt porostů s jednoduchou strukturou. Porosty s bohatou strukturou se nacházejí především v přirozených lesních ekosystémech a porostech s výběrným způsobem hospodaření, jejichž výskyt na našem území je velmi řídký. Ve větší míře se u nás vyskytují porosty, které se svojí prostorovou a věkovou skladbou porostům s bohatou strukturou pouze blíží, a to především ve fázi obnovy, případně jde o porosty spontánně vznikající na dříve nelesních pozemcích (sukcese). Vytvořeno z podkladových dat organizace Národní lesnický institut.
Hladina rybníka měřená jako výška nad mořem
Data z úpravny vody pro Bolevák.
Mapa bonity klimatu hl. m. Prahy - aktualizace 2008. Bonita klimatu - komplexní charakteristika dle všech hodnocených klimatologických hledisek
Data byla vytvořená pomocí prostředku ArcGIS 9.2, Spatial Analyst. Vrstva byla převedena z rastrové vrstvy bonita, s horizontálním rozlišením 25m. Pro realizaci této mapy byla využita tato data: Digitalní referenční mapa Praha-bloková mapa budovy Liniová vrstva uličních úseku Vektorová data tématické vrstvy Úpn-doprava-liniová vrstva silniční sítě Výstupy z Modelového hodnocení kvality ovzduší v Praze-aktualizace 2006 firmou ATEM s.r.o. Digitální model terénu DMR25 Ortofotosnímky ČR.
Výsledná mapa bonity vznikla na základě váženého průměru dílčích map pomocí mapové algebry.
Mapa bonity klimatu hl. m. Prahy - aktualizace 2008. Data byla vytvořená pomocí prostředku ArcGIS 9.2, Spatial Analyst. Vrstva byla převedena z rastrové vrstvy bonita, s horizontálním rozlišením 25m. Pro realizaci této mapy byla využita tato data: Digitalní referenční mapa Praha-bloková mapa budovy Liniová vrstva uličních úseku Vektorová data tématické vrstvy Úpn-doprava-liniová vrstva silniční sítě Výstupy z Modelového hodnocení kvality ovzduší v Praze-aktualizace 2006 firmou ATEM s.r.o. Digitální model terénu DMR25 Ortofotosnímky ČR.
Vrstva vznikla kombinací vrstvy vegetačního pokryvu a rastrové vrstvy urbanizace, která byla vytvořená z uzlových bodů 25x25 m. Pro každý bod se vypočítal poměr ploch zástavby ve čtverci 100 x 100 m k celkové ploše zájmového území. Výslednávrstva byla překlasifikována do pěti kategorií (I - nejlepší pro kvalitu bonity, V - nejhorší)
Mapa bonity klimatu hl. m. Prahy - aktualizace 2008. Data byla vytvořená pomocí prostředku ArcGIS 9.2, Spatial Analyst. Vrstva byla převedena z rastrové vrstvy bonita, s horizontálním rozlišením 25m. Pro realizaci této mapy byla využita tato data: Digitalní referenční mapa Praha-bloková mapa budovy Liniová vrstva uličních úseku Vektorová data tématické vrstvy Úpn-doprava-liniová vrstva silniční sítě Výstupy z Modelového hodnocení kvality ovzduší v Praze-aktualizace 2006 firmou ATEM s.r.o. Digitální model terénu DMR25 Ortofotosnímky ČR.
Vrstva vznikla na základě algoritmu pro výpočet globální solární radiace.Výslednávrstva byla překlasifikována do pěti kategorií (I - nejlepší pro kvalitu bonity, V - nejhorší)