Sada otevřených dat zámků v Libereckém kraji. Jedná se o zámky, které jsou za normálních podmínek zpřístupněné veřejnosti. Sada obsahuje jejich název, adresy, zatřídění, popis, souřadnice, webové stránky, turistickou oblast atd. Zdrojem je datový sklad cestovního ruchu krajského úřadu Libereckého kraje.
Vrstva vznikla jako podklad pro návrh zelené infrastruktury hlavního města Prahy. Cílem vrstvy je poskytnout informace o historických cestách, které zanikly od stavu 19.století a v současnosti nejsou evidovány jako součást cestní sítě. Data udávají informaci o poloze zaniklé cesty a majetkovém vlastnictví dané parcely, informaci o tom, zda je historická parcela stále součástí dnešního katastru a zda je trasa cesty v souběhu s návrhem tras cyklogenerelu.
Vrstva vznikla jako podklad pro návrh zelené infrastruktury hlavního města Prahy. Cílem vrstvy je poskytnout informace o historických cestách, které zanikly od stavu 19.století a v současnosti nejsou evidovány jako součást cestní sítě. Data udávají informaci o poloze zaniklé cesty a majetkovém vlastnictví dané parcely.
Vzhledem k nepřesnosti map II.vojenského mapování je poloha zaniklé cesty přibližná.
Záplavová území jsou podle §66 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území stanovuje Ministerstvo životního prostředí vyhláškou ( vyhláška 79/2018 Sb.). Poznámka: Webová služba WFS prošla topologickou korekturou. Průběh polygonů záplavových území v této vrstvě je pouze orientační, pro získání závazných informací o přesném průběhu kontaktujte místně příslušný vodoprávní úřad nebo správce daného vodního toku. Informace o datové sadě, prohlížečky a data ke stažení zde: https://heis.vuv.cz/isvs/zapluz
Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb. o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.
Záplavové plochy aktivní a pasivní zóny na území Plzně.
Datová sada obsahuje data záplavových území včetně menších přítoků při úrovni povodně Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území města Brna. Podle Zákona o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. § 66 odst. jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na základě hydrotechnických výpočtů správce dotčeného vodního toku. V zastavěných územích, zastavitelných plochách a dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny stanovuje vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění. Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od stanoveného záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, zvláštní povodně způsobené porušením vodních děl, ledové jevy apod. Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z uvedeného vodního toku, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod. Data povodní Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny jsou zobrazeny v aplikaci Voda v Brně. Bližší informace o záplavových územích jsou k dispozici na stránkách „Povodňový plán České republiky“ včetně grafického znázornění v mapové podobě. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
Datová sada obsahuje data záplavových území včetně menších přítoků při úrovni povodně Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území města Brna. Podle Zákona o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. § 66 odst. jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na základě hydrotechnických výpočtů správce dotčeného vodního toku. V zastavěných územích, zastavitelných plochách a dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny stanovuje vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění. Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od stanoveného záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, zvláštní povodně způsobené porušením vodních děl, ledové jevy apod. Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z uvedeného vodního toku, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod. Data povodní Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny jsou zobrazeny v aplikaci Voda v Brně. Bližší informace o záplavových územích jsou k dispozici na stránkách „Povodňový plán České republiky“ včetně grafického znázornění v mapové podobě. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
Datová sada obsahuje data záplavových území včetně menších přítoků při úrovni povodně Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území města Brna. Podle Zákona o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. § 66 odst. jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na základě hydrotechnických výpočtů správce dotčeného vodního toku. V zastavěných územích, zastavitelných plochách a dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny stanovuje vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění. Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od stanoveného záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, zvláštní povodně způsobené porušením vodních děl, ledové jevy apod. Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z uvedeného vodního toku, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod. Data povodní Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny jsou zobrazeny v aplikaci Voda v Brně. Bližší informace o záplavových územích jsou k dispozici na stránkách „Povodňový plán České republiky“ včetně grafického znázornění v mapové podobě. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
Kategorizace záplavových území - drobné vodní toky ( kategorie - aktivní zóna, záplava pro průtok Q100 )
Záplavová čára pro průtok 4020m3/s (cca Q100) pod soutokem. (Operační mapy rozlivu Vltavy a Berounky na území hlavního města Prahy pro různé povodňové průtoky 2009)
Záplavová čára pro průtok 2720 m3/s ( Q20) pod soutokem. (Operační mapy rozlivu Vltavy a Berounky na území hlavního města Prahy pro různé povodňové průtoky 2009)
Záplavová čára pro průtok 1770 m3/s ( Q5) pod soutokem. (Operační mapy rozlivu Vltavy a Berounky na území hlavního města Prahy pro různé povodňové průtoky 2009)
Záplavová čára pro průtok 3440m3/s (Q50) pod soutokem. (Operační mapy rozlivu Vltavy a Berounky na území hlavního města Prahy pro různé povodňové průtoky 2009)
Kategorizace záplavových území - Vltava, Berounka ( kategorie - aktivní zóna, průtočná, neprůtočná,
chráněná městem, chráněná individuálně )
Hranice rozlivu - povodeň 2013
Datová sada s prostorovou lokalizací záplavového území dvacetileté vody. Zdrojem dat je Odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. Data stažena zVodohospodářského informačního portálu VODA https://voda.gov.cz/ Průběh polygonů záplavových území v této vrstvě je pouze ORIENTAČNÍ, jedná se o kompilaci dat jednotlivých dílčích záplavových území, v rámci které byly provedeny úpravy (vyhlazení) geometrie v místě návaznosti jednotlivých částí. Pro závazné informace ohledně průběhu polygonů kontaktujte správce daného vodního toku nebo místě příslušný vodoprávní úřad.
Datová sada s prostorovou lokalizací záplavového území pětileté vody. Zdrojem dat je Odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. Data stažena zVodohospodářského informačního portálu VODA https://voda.gov.cz/ Průběh polygonů záplavových území v této vrstvě je pouze ORIENTAČNÍ, jedná se o kompilaci dat jednotlivých dílčích záplavových území, v rámci které byly provedeny úpravy (vyhlazení) geometrie v místě návaznosti jednotlivých částí. Pro závazné informace ohledně průběhu polygonů kontaktujte správce daného vodního toku nebo místě příslušný vodoprávní úřad.
Datová sada s prostorovou lokalizací záplavového území pětisetleté vody vody. Zdrojem dat je Odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. Data stažena zVodohospodářského informačního portálu VODA https://voda.gov.cz/ Průběh polygonů záplavových území v této vrstvě je pouze ORIENTAČNÍ, jedná se o kompilaci dat jednotlivých dílčích záplavových území, v rámci které byly provedeny úpravy (vyhlazení) geometrie v místě návaznosti jednotlivých částí. Pro závazné informace ohledně průběhu polygonů kontaktujte správce daného vodního toku nebo místě příslušný vodoprávní úřad.
Datová sada s prostorovou lokalizací na území Libereckého kraje. Rozlišení původu dat je uvedeno v atributu POSKYT_UAP, kde hodnota "A" označuje úseky, kde Liberecký kraj je poskytovatelem údaje o území (oficiální údaj) a „N“ označuje úseky, které byly převzaty na základě spolupráce s příslušnou obcí s rozšířenou působností, jejíž vodoprávní úřad záplavové území stanovil. Uživatelé by si měli ověřit aktuálnost a oficiální status údajů podle tohoto atributu. Data jsou poskytována jako otevřená bez záruky úplnosti nebo právní závaznosti.Při převodu mezi S-JTSK a WGS84 byla použita transformace S-JTSK_To_WGS_1984_1. Při zpětném převodu je nutné použít stejnou transformaci pro zachování prostorové přesnosti.
Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Data záplavových území vychází z průběžné aktualizace územně analytických podkladů ORP Most a jsou vyhlašována dle zákona č. 254/2001 Sb. o vodách - § 66, § 67., vyhlášky č. 252/2013 Sb., § 28. a vyhláška č. 79/2018 Sb.
Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Data záplavových území vychází z průběžné aktualizace územně analytických podkladů ORP Most a jsou vyhlašována dle zákona č. 254/2001 Sb. o vodách - § 66, § 67., vyhlášky č. 252/2013 Sb., § 28. a vyhláška č. 79/2018 Sb.
Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Data záplavových území vychází z průběžné aktualizace územně analytických podkladů ORP Most a jsou vyhlašována dle zákona č. 254/2001 Sb. o vodách - § 66, § 67., vyhlášky č. 252/2013 Sb., § 28. a vyhláška č. 79/2018 Sb.
Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Data záplavových území vychází z průběžné aktualizace územně analytických podkladů ORP Most a jsou vyhlašována dle zákona č. 254/2001 Sb. o vodách - § 66, § 67., vyhlášky č. 252/2013 Sb., § 28. a vyhláška č. 79/2018 Sb.
Datová sada s prostorovou lokalizací záplavového území stoleté vody. Zdrojem dat je Odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. Data stažena zVodohospodářského informačního portálu VODA https://voda.gov.cz/ Průběh polygonů záplavových území v této vrstvě je pouze ORIENTAČNÍ, jedná se o kompilaci dat jednotlivých dílčích záplavových území, v rámci které byly provedeny úpravy (vyhlazení) geometrie v místě návaznosti jednotlivých částí. Pro závazné informace ohledně průběhu polygonů kontaktujte správce daného vodního toku nebo místě příslušný vodoprávní úřad.
Evidence zařízení pevné služby.