Datová sada s prostorovou lokalizací inovativních firem na území Královéhradeckého kraje. Zdrojem dat je Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Vysvětlivky k datové sadě jsou k dispozici zde

Informace o inscenacích v českých divadlech po r. 1945. Data a místa premiér, autoři, inscenační týmy, herecké obsazení. Sada zahrnuje i informace o nadcházejících divadelních premiérách a je průběžně aktualizována. Data poskytuje aplikace Virtuální Studovna (https://vis.idu.cz) provozovaná Institutem umění - Divadelním ústavem, která informace dále obohacuje o množství fotografií, grafických materiálů, scénografických návrhů a dalších dokumentačních materiálů.

Datová sada obsahuje údaje o výstupech z inspekční činnosti (inspekčních zprávách) realizované v jednotlivých školách a školských zařízeních, zveřejněných na základě § 174 odst. 11 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Jedná se o informace z veřejného registru inspekčních zpráv dostupného na webových stránkách České školní inspekce (https://www.csicr.cz/cz/Dokumenty/Inspekcni-zpravy) a také ve veřejném informačním systému o školách a školských zařízeních InspIS PORTÁL (https://portal.csicr.cz/). K inspekčním zprávám, které jsou v této sadě odkazovány (URL odkaz ke stažení zprávy) za období posledních 10 let od aktualizace sady, jsou připojeny informace o škole (základní identifikace), o období realizace související inspekční činnosti a dále pak URL odkaz na profil školy v systému InspIS PORTÁL.
Datovou sadu představuje CSV soubor, oddělovačem sloupců je čárka. Každý záznam sady obsahuje níže popsané sloupce. Datová sada obsahuje časovou řadu údajů zpětně 10 let od aktuálního data. Periodicita aktualizace je čtvrtletní.

Tento číselník obsahuje inspektoráty České obchodní inspekce. Je používán v datových sadách Pokuty za nejakostní paliva a Poskytnuté informace dle zákona č. 106/1999 Sb. České obchodní inspekce.

Koncentrace naměřené všemi monitorovacími sítěmi jsou ukládány do imisní databáze ISKO. V databázi jsou archivovány údaje již od počátku měření, koncentrace oxidu siřičitého a suspendovaných částic ze staničních sítí ČHMÚ v severních Čechách a v Praze již od roku 1971. S imisními daty jsou do imisní databáze ukládána i doprovodná meteorologická data, která jsou měřena na velké části automatizovaných imisních stanic ČHMÚ a jsou využívána pro hodnocení imisně-meteorologických vztahů. Imisní databáze ISKO zahrnuje kromě výsledků měření ČHMÚ, které zajišťují pracovníci Imisního monitoringu v centru i na pobočkách, i data poskytovaná spolupracujícími institucemi. Jedná se zejména o Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem, Státní zdravotní ústav, ČEZ, a. s., městské úřady a další přispěvatele. V databázi jsou též zahrnuty informace z příhraničních oblastí Slovenska, Německa, Polska a Rakouska. Přehled koncentrací látek znečišťujících ovzduší, pro které jsou stanoveny imisní limity pro ochranu lidského zdraví, naměřené na staničních sítích sledování kvality venkovního ovzduš: r24As – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi As, 2024; r24BaP – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi benzo[a]pyrenu, 2024; r24BZN – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi benzenu, 2024; r24Cd – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi kadmia, 2024; r24NO2 – Přehled stanic s koncentracemi NO2 (roční průměrné a 19. nejvyšší hodinové koncentrace), 2024; r24O3 – Přehled stanic s hodnotami přízemního ozonu (max. denní 8hod. klouzavý průměr, v průměru za 3 roky), 2024; r24PM10 – Přehled stanic s koncentracemi PM10 (roční průměrné a 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace), 2024; r24PM25 – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi PM2,5, 2024; r24SO2zdr – Přehled stanic s koncentracemi SO2 (25. nejvyšší hodinové koncentrace a 4. nejvyšší 24hodinové koncentrace), 2024. Přehled koncentrací látek znečišťujících ovzduší, pro které jsou stanoveny imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace, naměřené na stanicích Státní imisní sítě: r24AOT40 – hodnoty expozičního indexu AOT40, průměr za 5 let, 2024 [µg.m-3.h]; r24NOx – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi NOx, 2024; r24SO2zp – Přehled stanic s koncentracemi SO2 (zimní průměr), 2024; r24SO2rp – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi SO2, 2024.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Koncentrace látek znečišťujících ovzduší v gridu 1x1 km, rok 2024. Imisní limity pro ochranu lidského zdraví SO2 – 4. nejvyšší 24hod. koncentrace SO2 [µg.m-3], PM10 – roční průměrná koncentrace [µg.m-3], PM10 – 36. nejvyšší průměrná 24hod. koncentrace [µg.m-3], PM2.5 – roční průměrná koncentrace [µg.m-3], NO2 – roční průměrná koncentrace [µg.m-3], O3 – 26. nejvyšší maximální denní 8hod. klouzavý průměr koncentrace v průměru za 3 roky, 2022–2024 [µg.m-3], As – roční průměrná koncentrace [ng.m-3], Cd – roční průměrná koncentrace [ng.m-3], benzo[a]pyren – roční průměrná koncentrace [ng.m-3], benzen – roční průměrná koncentrace [µg.m-3]. Oblasti s překročením imisních limitů bez zahrnutí O3. Oblasti s překročením imisních limitů se zahrnutím O3. Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace O3 – hodnoty expozičního indexu AOT40, průměr za 5 let, 2020–2024 [µg.m-3], NOx – roční průměrná koncentrace [µg.m-3], SO2 – rok (roční průměr) a zimní období (zimní průměr) [µg.m-3]. Legislativa (zákon 201/2012 Sb. v platném znění) vyžaduje, aby primárním zdrojem hodnocení byly výsledky stacionárních měření. Naměřené koncentrace mohou být při tvorbě map znečisťujících látek doplněny modelováním a indikativním měřením, aby výsledný odhad poskytoval dostatečné informace o prostorovém rozložení koncentrací znečišťujících látek v ovzduší. V ČR je využíván zejména Eulerovský chemický disperzní model CAMx, doplňkově též Gaussovský model SYMOS a evropský Eulerovský model EMEP. Dále jsou to v případě jednotlivých znečišťujících látek např. nadmořská výška či populační hustota.

Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění

Vrstva umístění vrtů, které sledují stavy hladin podzemních vod mělkých i hlubinných zvodní. V současné době je většina objektů osazena automatickými stanicemi s místním záznamem nebo přenosem dat, které měří 1x denně. Původně vrty sledovali dobrovolní pozorovatelé s četností měření 1x týdně. Nejvíce nových objektů bylo vybudováno v rámci projektu ISPA a zprovozněno v roce 2007. Data se ukládají do Centrální režimové databáze podzemních vod, kterou spravuje oddělení hydrofondu a bilancí.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Vrstva umístění pramenů se sledováním vydatností. V minulosti všechny prameny pozorovali dobrovolní pozorovatelé s četností měření 1x týdně. V současné době se ještě část pramenů pozoruje tímto způsobem a část je osazena přístroji s četností měření 1x denně. Data se ukládají do Centrální režimové databáze podzemních vod, kterou spravuje oddělení hydrofondu a bilancí.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů.

Vrstva umístění vodoměrných stanic Více než 90% měření se provádí pomocí automatických stanic, a to buď s místním záznamem nebo s dálkovým přenosem. Pozorované vodní stavy se převádějí na průtoky pomocí měrných křivek, které se stanovují na základě hydrometrických měření. Data z těchto stanic se ukládají do Centrální režimové databáze množství povrchových vod, kterou spravuje oddělení hydrofondu a bilancí.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Síť imisních měřicích stanic registrovaných v databázi ISKO v roce 2024. Základem pro hodnocení kvality ovzduší jsou koncentrace naměřené na monitorovacích stanicích. Měřicí síť je nejhustší v oblastech s nejvyššími koncentracemi škodlivin, nicméně pokrývá celou ČR. Páteřní sítí monitorovacích stanic je Státní síť imisního monitoringu (SSIM), kterou provozuje ČHMÚ. Její součástí jsou jak stanice s automatizovaným měřicím programem (AIM), tak i stanice s manuálním měřicím programem (MIM), ze kterých jsou odebrané vzorky analyzovány v laboratořích ČHMÚ. V mnoha případech je na jedné lokalitě znečištění ovzduší sledováno současně automatickými i manuálními metodami. Státní síť imisního monitoringu je doplněna monitorovacími stanicemi dalších organizací, jejichž měření je rovněž využíváno při hodnocení kvality ovzduší.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Vrstva zón a aglomerací pro hodnocení a řízení kvality ovzduší na území České republiky. Zóny a aglomerace jsou vymezeny na základě legislativních specifikací Směrnice EU 2008/50/EC a zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Zónou je území vymezené MŽP pro účely sledování a řízení kvality ovzduší; aglomerací je sídelní seskupení, v němž žije nejméně 250 000 obyvatel.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Tato datová sada obsahuje prostorová data biogeografického členění České republiky. Toto členění bylo původně vypracováno pro účely vymezování územního systému ekologické stability krajiny. Má svou vlastní hierarchii, která se skládá z individuálních a typologických jednotek. Vyšší jednotky (biogeografické provincie, podprovincie a regiony) mají individuální charakter. Na území Česka jsou zastoupeny dvě provincie, čtyři podprovincie a 94 bioregionů. Hierarchicky nižší jednotky (biochory a skupiny typů geobiocénů) mají typologický charakter. Všechny jednotky s výjimkou skupin typů geobiocénů byly vymezeny v mapách v měřítku 1 : 50 000 a jsou součástí tohoto datasetu. Zdroje: * CULEK, M. et al. (1996). Biogeografické členění České republiky. Praha: Enigma. 347 s. ISBN 80-85368-80-3. * CULEK, M. et al. (2005). Biogeografické členění České republiky: II. díl. Vydání 1. Praha: AOPK ČR. 590 s., 1 CD. ISBN 80-86064-82-4. * CULEK, M. et al. (2013). Biogeografické regiony České republiky. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita. 447 s., 1 mapa. ISBN 978-80-210-6693-9.

Toto členění bylo původně vypracováno pro účely vymezování územního systému ekologické stability krajiny.

data odvozená z ploch a koridorů Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Karlovarského kraje (nabytí účinnosti 13. 7. 2018) prostorové rozlišení 1 : 100 000 (měřítko vydání ZÚR) údržba je vázána na vydávané aktualizace ZÚR podmínky pro přístup a užití - bez omezení omezení veřejného přístupu - bez omezení

Využití území dle Zásad územního rozvoje.

data odvozená z ploch a koridorů Aktualizací č. 1, 2a, 2b, 3, 4, 6, 7, 8a a 8b Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje (nabytí účinnosti 5. 9. 2024) prostorové rozlišení 1 : 100 000 (měřítko vydání ZÚR) údržba je vázána na vydávané aktualizace ZÚR podmínky pro přístup a užití – bez omezení omezení veřejného přístupu – bez omezení

Aktualizace Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje dle Zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpis

data odvozená z ploch a koridorů Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje prostorové rozlišení 1:100.000 (měřítko vydání ZÚR údržba je vázána na vydávané aktualizace ZÚR podmínky pro přístup a užití - bez omezení omezení veřejného přístupu - bez omezení

Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje

Datová sada obsahuje prostorová data o chráněných územích v České republice, která mají přidělenou kategorii chráněného území dle kategorizace Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). Součástí jsou jak zvláště chráněná území, tak smluvně chráněná území. Chráněná území v této datové sadě jsou členěna do kategorií IUCN dle číselníku INSPIRE (http://inspire.ec.europa.eu/codelist/IUCNDesignationValue). Ne všechny kategorie musejí být v konkrétním čase naplněny; © AOPK ČR, 2025

Zákon č. 114/1992 Sb. a vyhláška č. 45/2018 Sb., naplnění směrnice INSPIRE

Datová sada obsahuje prostorová data o územích soustavy Natura 2000 v České republice. Zahrnuje evropsky významné lokality dle směrnice Evropské unie 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a také ptačí oblasti dle směrnice 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků. Lokality jsou členěny dle číselníku INSPIRE (http://inspire.ec.europa.eu/codelist/Natura2000DesignationValue) do 5 kategorií: proposed Sites of Community Importance, Sites of Community Importance, Special Areas of Conservation, proposed Special Protection Areas a Special Protection Areas. Ne všechny kategorie musí být v konkrétním čase naplněny.

Naplnění směrnice INSPIRE

Datová sada obsahuje ochranná pásma zvláště chráněných území. Tato ochranná pásma zvláště chráněných území jsou vyhlašována v souladu s § 37 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, k zabezpečení vybraných zvláště chráněných území v ČR před rušivými vlivy z okolí; © AOPK ČR, 2024

Naplnění směrnice INSPIRE

Datová sada obsahuje prostorová data o všech chráněných územích dle tématu č. 9 uvedeného v příloze I evropské směrnice INSPIRE (2007/2/EC), která shromažďuje Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Konkrétně se datová sada skládá z lokalit soustavy Natura 2000, chráněných území dle IUCN, biosférických rezervací UNESCO, ramsarských lokalit a dalších území chráněných na národní úrovni (ochranná pásma zvláště chráněných území, smluvně chráněná území); © AOPK ČR, 2013 - 2025

Naplnění směrnice INSPIRE

Datová sada obsahuje prostorová data o mokřadech mezinárodního významu dle Ramsarské úmluvy (ramsarské lokality) v České republice; © AOPK ČR, 2017

Naplnění směrnice INSPIRE

Datová sada obsahuje prostorová data o biosférických rezervacích vymezených v rámci programu UNESCO Člověk a biosféra v České republice; © AOPK ČR, 2013

Naplnění směrnice INSPIRE

Rozšíření evropsky významných druhů je geografický výstup z hodnocení stavu evropsky významných druhů a typů přírodních stanovišť na základě povinnosti dané čl. 17 Směrnice Rady 92/43/ EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Uvedeno je rozšíření druhů v polích 1 x 1 km referenční geografické sítě (EEA) z dat hodnotících zpráv 2013. Postupy a komentáře k hodnocení viz CHOBOT, K. (ed.) (2016). Druhy a přírodní stanoviště: Hodnotící zprávy o stavu v České republice. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a Ministerstvo životního prostředí. 226 s. ISBN 978-80-88076-20-9; AOPK ČR, 2013

Naplnění směrnice INSPIRE

Rozšíření evropsky významných typů přírodních stanovišť (habitatů) je geografický výstup z hodnocení stavu evropsky významných druhů a typů přírodních stanovišť na základě povinnosti dané čl. 17 Směrnice Rady 92/43/ EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. . Uvedeno je rozšíření habitatů v polích 1 x 1 km referenční geografické sítě EEA z dat hodnotících zpráv 2013. Bližší postup a komentář k hodnocení viz CHOBOT K. (2016). Druhy a přírodní stanoviště. Hodnotící zprávy o stavu v České republice 2013. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR & Ministerstvo životního prostředí, Praha. 226 str., ISBN 978-80-8076-20-9. Klasifikace biotopů a jejich zařazení do přírodních stanovišť viz CHYTRÝ, M.; KUČERA, T.; KOČÍ, M. (eds.) et al. (2010). Katalog biotopů České republiky. 2.upr. a rozš. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 445 s. ISBN 978-80-87457-03-0. © AOPK ČR, 2013

Naplnění směrnice INSPIRE

Souřadnicová síť sestrojená v zobrazení ETRS89-GRS80, které rozděluje zobrazované území na pásma vymezená poledníky na elipsoidu GRS80 resp. na zóny vymezené rovnoběžkami na elipsoidu GRS80. Souřadnicová síť ETRS89-GRS80 je koncipována jako celoevropský standard zajišťující interoperabilitu dat opatřených geodetickými souřadnicemi (zejména dat ortofot a dat výškopisu).

Souřadnicová síť sestrojená v Lambertově azimutálním stejnoplochém souřadnicovém zobrazení Evropského terestrického referenčního systému 1989 (ETRS89-LAEA), která je koncipována jako celoevropský standard využitelný pro provádění prostorových analýz a vyjadřování jejich výsledků.