Uhrazené faktury organizace Úřad pro civilní letectví (resort dopravy) v roce 2017
Uhrazené faktury organizace Úřad pro civilní letectví (resort dopravy) v roce 2018
Uhrazené faktury organizace Úřad pro civilní letectví (resort dopravy) v roce 2019
Uhrazené faktury organizace Úřad pro civilní letectví (resort dopravy) v roce 2020
Uhrazené faktury organizace Úřad pro civilní letectví (resort dopravy) v roce 2021
Uhrazené faktury organizace Úřad pro civilní letectví (resort dopravy) v roce 2022
Uhrazené faktury organizace Úřad pro civilní letectví (resort dopravy) v roce 2023
Uhrazené faktury organizace Úřad pro civilní letectví (resort dopravy) v roce 2024
Ekologické faktury, zádržné k ekologickým fakturám, přijaté faktury a ostatní platby – výdaje pomocné kapitoly Fondu privatizace, které nejsou součástí státního rozpočtu.
Uhrazené faktury Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (resort dopravy) v roce 2016
Uhrazené faktury organizace Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (resort dopravy) v roce 2017
Uhrazené faktury organizace Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (resort dopravy) v roce 2018
Uhrazené faktury organizace Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (resort dopravy) v roce 2019
Uhrazené faktury organizace Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (resort dopravy) v roce 2020
Uhrazené faktury organizace Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (resort dopravy) v roce 2021
Uhrazené faktury organizace Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (resort dopravy) v roce 2022
Uhrazené faktury organizace Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (resort dopravy) v roce 2023
Uhrazené faktury organizace Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (resort dopravy) v roce 2024
Oblasti s potenciálně významným povodňovým rizikem (Areas of Potential Significant Flood Risk, zkráceno „APSFR“), pro které budou dále zpracovávány mapy povodňového nebezpečí a rizik a plány pro zvládání povodňových rizik, byly identifikovány z pohledu rizika fluviálních povodní. Postup vymezení oblastí s potenciálně významným povodňovým rizikem je podrobně popsán v Návrhu metodiky předběžného vyhodnocení povodňových rizik v České republice (viz příloha č. 1 zprávy Předběžné vyhodnocení povodňových rizik v České republice 2011). Metodika je postavena na možných nepříznivých účincích budoucích povodní (podle čl. 4d Směrnice). Hlavními kritérii výběru byl počet trvale žijících osob a hodnota majetku dotčená teoretickou povodní s pravděpodobností výskytu 5, 20 a 100 let a to pro katastrální území jednotlivých obcí. Kvantitativní vyjádření hledisek předběžného vyhodnocení povodňového rizika bylo založeno na definici rizika, tj. kombinace pravděpodobnosti výskytu nežádoucího jevu (povodně, scénáře nebezpečí) a jeho nepříznivých dopadů na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost. Tento přístup, který zohledňuje více scénářů nebezpečí, umožnil zahrnout do vyhodnocení i přínosy stávajících strukturálních protipovodňových opatření. Výsledné úseky vodních toků, které definují oblasti s potenciálně významným povodňovým rizikem, byly popsány číselným kódem se značkou povodí, říčním kilometrem, slovním vyjádřením vymezení úseku, názvem vodního toku a geografickými souřadnicemi.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 2007/60/ES (Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik).
Hodnocení minulých povodní bylo založeno na informacích, které jsou o těchto povodních dostupné, V ČR je současný způsob dokumentace a vyhodnocení povodní upraven §76 vodního zákona. Zprávy o povodních zpracovávají povodňové orgány obcí a správci vodních toků, souhrnnou zprávu za povodí zpracovávají správci povodí a souhrnnou hodnotící zprávu, včetně analýzy rozsahu a výše povodňových škod a účelnosti provedených opatření, zpracovávají povodňové orgány krajů. Evidenci vyhodnocených povodní zajišťují správci povodí. Evidenci povodní z hlediska hydrologického, včetně meteorologických údajů o příčinách přirozených povodní, zajišťuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Významné povodně, které zasáhly rozsáhlá území a způsobily značné škody a ztráty na lidských životech, byly počínaje povodní v roce 1997 vyhodnocovány v rámci komplexních projektů, zpracovaných na základě usnesení vlády ČR a financovaných s podporou státního rozpočtu, Tímto způsobem byly vyhodnoceny povodně v červenci 1997, v srpnu 2002, v březnu až dubnu 2006, přívalové povodně v červnu až červenci 2009, povodně v květnu až červnu 2010 a v srpnu 2010. Zprávy o starších povodních již nejsou úplné a systematicky vedené. Pokud byly zaznamenány ve stanicích pozorovacích sítí ČHMÚ, jsou jejich hydrologické charakteristiky uloženy v databázích ústavu. Zpravidla však již nejsou k dispozici úplné údaje o důsledcích povodní, rozsahu a výši celkových povodňových škod. Zprávy za ucelená povodí jsou uloženy u státních podniků Povodí, většinou i s informacemi o povodňových škodách na tocích a vodohospodářských objektech. Dále jsou pro některé povodně k dispozici zprávy povodňových orgánů územních celků (obcí a krajů).
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 2007/60/ES (Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik).
Datová sada obsahuje údaje o vymezení rozsahu povodně s dobou opakování 100 let (středně vysoká pravděpodobnost výskytu), formálně upravené pro potřeby reportingu podle směrnice 2007/60/ES (FD). Výchozí datovou sadou jsou rozlivy Q100 I, plánovacího cyklu vytvořené v rámci tvorby map povodňového nebezpečí a povodňových rizik v roce 2013.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 2007/60/ES (Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik).
Formulář pro zanechání zpětné vazby k portálu Data KHK.
Fenologické záznamy na fenologických stanicích ČHMÚ jsou zapisovány podle předepsané metodiky ČHMÚ pro fenologická pozorování lesních rostlin. Na stanicích jsou sledovány tyto druhy bylin a dřevin: blatouch bahenní, brusnice borůvka, hluchavka bílá, jahodník obecný, jaterník podléška, jetel plazivý, konvalinka vonná, kopretina luční, podběl obecný, pryskyřník prudký, psárka luční, rákos obecný, sasanka hajní, sněženka podsněžník, srha říznačka, třezalka tečkovaná, vrbka úzkolistá, vřes obecný, borovice lesní, bříza bělokorá, buk lesní, dub letní, habr obecný, javor klen, javor mléč, jeřáb obecný, lípa srdčitá, líska obecná, modřín opadavý, olše lepkavá, slivoň trnka, smrk ztepilý, svída dřín, svída krvavá, třešeň ptačí, trnovník akát a vrba jíva. U bylin jsou sledovány tyto vybrané fenofáze: butonizace, počátek kvetení 10 %, počátek kvetení 50 %, počátek kvetení 100 %, konec kvetení, zralost plodů 10 %, první listy 10 %. U dřevin jsou sledovány tyto vybrané fenofáze: butonizace, počátek kvetení 10 %, počátek kvetení 50 %, počátek kvetení 100 %, konec kvetení, zralost plodů 10 %, zralost plodů 50 %, zralost plodů 100 %, rašení, první listy 10 %, první listy 50 %, první listy 100 %, plné olistění, žloutnutí listů 10 %, žloutnutí listů 100 %, opad listů 10 %, opad listů 100 %, janské výhony. Údaje jsou uvedeny v pořadovém dni roku tzv. Julianech dle Juliánského kalendáře.
Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů
V letech 2010 - 2014 byla data finančního výkazu pro hodnocení plnění rozpočtu kapitol, OSS a SF (SF jen do roku 2014) zasílána do IISSP správci jednotlivých kapitol. Od roku 2015 probíhá plnění hodnot systému Monitor v oblasti státního rozpočtu z modulu RISRE systému IISSP. Tato data plně nahrazují dříve používaná data z výkazu Fin 2-04 U. Od roku 2015 mají státní fondy vlastní výkaz - FIN 1-12 SF.
V letech 2010 - 2014 byla data finančního výkazu pro hodnocení plnění rozpočtu kapitol, OSS a SF (SF jen do roku 2014) zasílána do IISSP správci jednotlivých kapitol. Od roku 2015 probíhá plnění hodnot systému Monitor v oblasti státního rozpočtu z modulu RISRE systému IISSP. Tato data plně nahrazují dříve používaná data z výkazu Fin 2-04 U. Od roku 2015 mají státní fondy vlastní výkaz - FIN 1-12 SF.