Odpadní zařízení pro občany. Bodová vrstva reprezentující Sběrné dvory hl. m. Prahy a městských částí, dále stabilní sběrny nebezpečného odpadu, Zařízení pro sběr bioodpadu.

Hranice ochranných pásem ze zákona a vyhlášených ochranných pásem maloplošných zvláště chráněných území ; vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2025

Evidence vyhlášených zvláště chráněných území

Vymezení ochranných pásem (OP) památných stromů (PS) vyhlášených podle § 46 zákona č. 114/1992 Sb. Vrstva obsahuje vyhlášená OP i OP ze zákona pro solitérní PS a pro aleje a skupiny PS, ve kterých je určena poloha všech jedinců. Je vzájemně obsahově a polohově laděna s bodovou vrstvou "Památné stromy s určenou polohou jedinců - body". Vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2025

Centrální celostátní evidence památných stromů a jejich ochranných pásem v Ústředním seznamu ochrany přírody

Památné stromy a jejich ochranná pásma na území statutárního města Brna. Součástí dat je název památného stromu, důvod ochrany, číslo dle Ústředního seznamu ochrany přírody (ÚSOP), obvod kmene a poloměr ochranného pásma. Data jsou zobrazena v mapové aplikaci Městská zeleň. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Ochranná pásma vodních zdrojů slouží podle vodního zákona k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m3 za rok a zdrojů podzemní vody pro výrobu balené kojenecké vody nebo pramenité vody. Ochranná pásma vodních zdrojů stanovuje vodoprávní úřad a to na návrh anebo z vlastního podnětu. Návrh podává zpravidla vlastník (převážně státní podniky Povodí). Vyžadují-li to závažné okolnosti, může vodoprávní úřad stanovit ochranná pásma i pro vodní zdroje s nižší kapacitou, než je uvedeno výše. Vodoprávní úřad může ze závažných důvodů své rozhodnutí o stanovení ochranného pásma též změnit, popřípadě je zrušit. Stanovení ochranných pásem je vždy veřejným zájmem. Informace o datové sadě a data ke stažení zde: http://heis.vuv.cz/isvs/opvz

Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb, o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy. Rozsah evidovaných údajů o ochranných pásmech vodních zdrojů pro informační systém veřejné zprávy je stanoven vyhláškou č. 7/2003 Sb., o vodoprávní evidenci ve znění vyhlášky č. 619/2004 Sb, a vyhlášky č. 7/2007 Sb.

Datová sada obsahuje zóny, ve kterých je zakázáno zacházet s pyrotechnickými výrobky s výjimkou kategorie F1 podle § 35b zákona č. 344/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice),
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Účinnost zón s omezeným používáním pyrotechniky je stanovena od 1. 12. 2025.
Datová sada rovněž obsahuje území národních parků, kde je podle § 16 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů zakázáno provádět ohňostroje nebo používat zábavní pyrotechniku.

Poslední aktualizace dat proběhla 12. 12. 2025.

Vrstva opakovaného výskytu vlka vychází z nálezových dat o výskytu vlka obecného v Česku a vymezuje oblast, ve které je možné žádat o finanční podporu na realizaci zabezpečení chovů z Operačního programu Životní prostředí, a zároveň čerpat náhradu újmy za ztížení pastvy hospodářských zvířat v oblastech opakovaného výskytu vlka obecného dle vyhlášky č. 43/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 432/2005 Sb., kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením zemědělského hospodaření.

Vymezení oblasti, ve které je možné žádat o finanční podporu na realizaci zabezpečení chovů z Operačního programu Životní prostředí, a zároveň čerpat náhradu újmy za ztížení pastvy hospodářských zvířat v oblastech opakovaného výskytu vlka obecného dle vyhlášky č. 43/2024 Sb

Vrstva opakovaného výskytu vlka vychází z nálezových dat o výskytu vlka obecného v Česku a vymezuje oblast, ve které je možné žádat o finanční podporu na realizaci zabezpečení chovů z Operačního programu Životní prostředí, a zároveň čerpat náhradu újmy za ztížení pastvy hospodářských zvířat v oblastech opakovaného výskytu vlka obecného dle vyhlášky č. 43/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 432/2005 Sb., kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením zemědělského hospodaření. Toto vymezení je platné pro posuzování nároku za období do 9. 7. 2024.

Vymezení oblasti, ve které je možné žádat o finanční podporu na realizaci zabezpečení chovů z Operačního programu Životní prostředí, a zároveň čerpat náhradu újmy za ztížení pastvy hospodářských zvířat v oblastech opakovaného výskytu vlka obecného dle vyhlášky č. 43/2024 Sb

Opěrné zdi nebyly zbudovány s prvořadým záměrem akustické ochrany, ale souvisejí s tělesem komunikace a mají negativní vliv na akustickou situaci (odraz na odvrácenou stranu komunikace).

V této datové sadě jsou znázorněny nejen vodní toky, ale i ostatní vodní linie. Vodní toky jsou definovány jako povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo po převažující část roku (§ 43 vodního zákona) a mají určeného správce. Ostatní vodní linie jsou jiné povrchové vody liniového charakteru (které nesplňují definici vodního toku) jako jsou např. náhony, převody vody, obtoky, příkopy apod. Ostatní vodní linie zpravidla bezprostředně navazují na vodní toky a utváří kontinuálně propojenou říční síť a nemají určeného správce.

Vedení a aktualizaci dat o vodních tocích a ostatních vodních liniích zajišťují státní podniky Povodí Labe, Povodí Vltavy, Povodí Ohře, Povodí Moravy, Povodí Odry a Lesy České republiky v rámci tzv. Centrální evidence vodních linií. Jedná se o liniové znázornění, které vychází z podkladu ZABAGED a je postupně oboustranně zpřesňováno.

Vrstva osy vodních linií ukazuje oficiální ustanovení vodních toků dle zákona a je zásadní pro správní úkony, které se týkají vodního hospodářství.

Památné stromy a jejich ochranná pásma na území statutárního města Brna. Součástí dat je název památného stromu, důvod ochrany, číslo dle Ústředního seznamu ochrany přírody (ÚSOP), obvod kmene a poloměr ochranného pásma. Data jsou zobrazena v mapové aplikaci Městská zeleň. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Lokalizace objektů památných stromů (jednotlivý strom, stromořadí, skupina stromů) vyhlášených dle § 46 zákona č. 114/1992 Sb. Data o poloze památných stromů jsou vedena ve třech vrstvách: 1. Památné stromy s určenou polohou jedinců - body, 2. Památné stromy bez určení polohy jedinců - linie, 3. Památné stromy bez určení polohy jedinců - polygony. Pro získání kompletního přehledu všech památných stromů v ČR je nutno pracovat se všemi třemi vrstvami. Vrstva Památné stromy s určenou polohou jedinců zahrnuje solitery, aleje a skupiny, pokud mají určenou polohu jedinců. K jednomu řádku v atributové tabulce může existovat více bodů (jedinců PS). (Multipart Features) © AOPK ČR, 2025

Evidence památných stromů

Vrstva PanGeo zobrazuje území náchylné k svahovým a povrchovým nestabilitám na území hlavního města Prahy. Analýza byla provedena na základě časové řady satelitních radarových dat a dostupných archivních geologických dat v roce 2013. Vrstva je výsledkem projektu „PanGeo: Enabling Access to Geological Information“, www.pangeoproject.eu, Analýza byla provedena v roce 2013 na základě různých zdrojů dat: "Radarová metoda PSI" z časové řady mezi léty 1992 až 2005; "Terénní měření" z databází ČGS, poslední aktualizace z roku 2013; "Archivní a převzaté potenciální nestability" z databází ČGS, poslední aktualizace 2013.

Datová sada obsahuje komplexní informace o stavu a správě zeleně v městě Brně (včetně inventarizace) a je zpracována a zobrazena v aplikaci Pasport zeleně.   Dá se rozdělit na 2 části – základní plochy zeleně a biologické, technické prvky a doplňky. Základní plochy zeleně jsou ucelené části území (např. park, areál ZŠ, část sídliště, apod.), na kterých jsou umístěny biologické prvky, technické prvky a doplňky. Jsou to spíše evidenční plochy a jsou důležité zejména u městských částí, které nemají zpracovaný pasport zeleně (na úrovni biologických a technických prvků). Jsou odlišné od Významných ploch zeleně a funkčních ploch zeleně, které jsou součástí aplikace Městská zeleň.  Datová sada obsahuje biologické prvky (např. trávník, stromořadí), technické prvky (např. cesty, pískoviště) a doplňky (např. obrubníky). Jsou to podrobnější údaje, které jsou vždy svázané s danou základní plochou zeleně. Součástí dat je i dendrologie - kvantitativní a kvalitativní informace o biologickém prvku (taxon, rozměry, zdravotní stav, atd.).  Obsahem dat je i silniční zeleň. Správcem silniční zeleně je BKOM a jednotlivé MČ mají na starosti údržbu těchto ploch. Vždy k 30. 9. jsou data od BKOM aktualizována v mapovém projektu PZ a MČ si tyto změny do svých dat zapracují. Datová sada rovněž obsahuje pracovní vrstvu ploch, které jsou dle dat Pasportu zeleně duplicitně ve správě jak OSM, tak jednotlivých MČ. Tato data jsou aktuální k dubnu 2023. Správa dat i prostorové vymezení je v kompetenci jednotlivých správců zeleně na území města (úřady městských částí, Veřejná zeleň města Brna, Správa hřbitovů města Brna, Brněnské komunikace) a liší se tedy v rozsahu mapovaných prvků, přesnosti, míře podrobnosti a způsobu aktualizace. Na základě těchto dat dochází k přidělování finančních prostředků z rozpočtu města Brna. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada obsahuje komplexní informace o stavu a správě zeleně v městě Brně (včetně inventarizace) a je zpracována a zobrazena v aplikaci Pasport zeleně.   Dá se rozdělit na 2 části – základní plochy zeleně a biologické, technické prvky a doplňky. Základní plochy zeleně jsou ucelené části území (např. park, areál ZŠ, část sídliště, apod.), na kterých jsou umístěny biologické prvky, technické prvky a doplňky. Jsou to spíše evidenční plochy a jsou důležité zejména u městských částí, které nemají zpracovaný pasport zeleně (na úrovni biologických a technických prvků). Jsou odlišné od Významných ploch zeleně a funkčních ploch zeleně, které jsou součástí aplikace Městská zeleň.  Datová sada obsahuje biologické prvky (např. trávník, stromořadí), technické prvky (např. cesty, pískoviště) a doplňky (např. obrubníky). Jsou to podrobnější údaje, které jsou vždy svázané s danou základní plochou zeleně. Součástí dat je i dendrologie - kvantitativní a kvalitativní informace o biologickém prvku (taxon, rozměry, zdravotní stav, atd.).  Obsahem dat je i silniční zeleň. Správcem silniční zeleně je BKOM a jednotlivé MČ mají na starosti údržbu těchto ploch. Vždy k 30. 9. jsou data od BKOM aktualizována v mapovém projektu PZ a MČ si tyto změny do svých dat zapracují. Datová sada rovněž obsahuje pracovní vrstvu ploch, které jsou dle dat Pasportu zeleně duplicitně ve správě jak OSM, tak jednotlivých MČ. Tato data jsou aktuální k dubnu 2023. Správa dat i prostorové vymezení je v kompetenci jednotlivých správců zeleně na území města (úřady městských částí, Veřejná zeleň města Brna, Správa hřbitovů města Brna, Brněnské komunikace) a liší se tedy v rozsahu mapovaných prvků, přesnosti, míře podrobnosti a způsobu aktualizace. Na základě těchto dat dochází k přidělování finančních prostředků z rozpočtu města Brna. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada obsahuje komplexní informace o stavu a správě zeleně v městě Brně (včetně inventarizace) a je zpracována a zobrazena v aplikaci Pasport zeleně.   Dá se rozdělit na 2 části – základní plochy zeleně a biologické, technické prvky a doplňky. Základní plochy zeleně jsou ucelené části území (např. park, areál ZŠ, část sídliště, apod.), na kterých jsou umístěny biologické prvky, technické prvky a doplňky. Jsou to spíše evidenční plochy a jsou důležité zejména u městských částí, které nemají zpracovaný pasport zeleně (na úrovni biologických a technických prvků). Jsou odlišné od Významných ploch zeleně a funkčních ploch zeleně, které jsou součástí aplikace Městská zeleň.  Datová sada obsahuje biologické prvky (např. trávník, stromořadí), technické prvky (např. cesty, pískoviště) a doplňky (např. obrubníky). Jsou to podrobnější údaje, které jsou vždy svázané s danou základní plochou zeleně. Součástí dat je i dendrologie - kvantitativní a kvalitativní informace o biologickém prvku (taxon, rozměry, zdravotní stav, atd.).  Obsahem dat je i silniční zeleň. Správcem silniční zeleně je BKOM a jednotlivé MČ mají na starosti údržbu těchto ploch. Vždy k 30. 9. jsou data od BKOM aktualizována v mapovém projektu PZ a MČ si tyto změny do svých dat zapracují. Datová sada rovněž obsahuje pracovní vrstvu ploch, které jsou dle dat Pasportu zeleně duplicitně ve správě jak OSM, tak jednotlivých MČ. Tato data jsou aktuální k dubnu 2023. Správa dat i prostorové vymezení je v kompetenci jednotlivých správců zeleně na území města (úřady městských částí, Veřejná zeleň města Brna, Správa hřbitovů města Brna, Brněnské komunikace) a liší se tedy v rozsahu mapovaných prvků, přesnosti, míře podrobnosti a způsobu aktualizace. Na základě těchto dat dochází k přidělování finančních prostředků z rozpočtu města Brna. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Tato data (Q5) byla zpracována jako součást odborných studií, které sloužily ke stanovení záplavového území (Q100). Nejedná se o úředně stanovená záplavová území podle § 66 zákona č. 254/2001 Sb., ale o informativní vrstvy založené na hydrotechnických výpočtech. Rozlišení původu dat je uvedeno v atributu POSKYT_UAP, kde hodnota "A" označuje úseky, kde Liberecký kraj je poskytovatelem údaje o území (oficiální údaj) a „N“ označuje úseky, které byly převzaty na základě spolupráce s příslušnou obcí s rozšířenou působností, jejíž vodoprávní úřad záplavové území stanovil. Uživatelé by si měli ověřit aktuálnost a oficiální status údajů podle tohoto atributu.

Pollutants with air quality limits set for health protection with an averaging period of 1 calendar year: NO₂_rp_5l: NO₂ – annual average concentration [µg·m⁻³], PM₁₀_rp_5l: PM₁₀ – annual average concentration [µg·m⁻³], PM₂₅_rp_5l: PM₂,₅ – annual average concentration [µg·m⁻³], BZN_rp_5l: benzene – annual average concentration [µg·m⁻³], BaP_rp_5l: benzo[a]pyrene – annual average concentration [ng·m⁻³], As_rp_5l: arsenic – annual average concentration [ng·m⁻³], Pb_rp_5l: lead – annual average concentration [ng·m⁻³], Ni_rp_5l: nickel – annual average concentration [ng·m⁻³], Cd_rp_5l: cadmium – annual average concentration [ng·m⁻³]. Pollutants with air quality limits set for health protection with an averaging period of 24 hours: PM₁₀h24_5l: PM₁₀ – 36th highest 24-hour average concentration in a calendar year [µg·m⁻³], SO₂h24_5l: SO₂ – 4th highest 24-hour average concentration in a calendar year [µg·m⁻³]. Pollutants with air quality limits set for the protection of ecosystems and vegetation: SO₂_rp_5l: SO₂ – annual average concentration [µg·m⁻³], SO₂_zp_5l: SO₂ – average concentration for the winter period (1.10.–31.3.) [µg·m⁻³], NOₓ_rp_5l: NOₓ – annual average concentration [µg·m⁻³].

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Tato data (Q500) byla zpracována jako součást odborných studií, které sloužily ke stanovení záplavového území (Q100). Nejedná se o úředně stanovená záplavová území podle § 66 zákona č. 254/2001 Sb., ale o informativní vrstvy založené na hydrotechnických výpočtech. Rozlišení původu dat je uvedeno v atributu POSKYT_UAP, kde hodnota "A" označuje úseky, kde Liberecký kraj je poskytovatelem údaje o území (oficiální údaj) a „N“ označuje úseky, které byly převzaty na základě spolupráce s příslušnou obcí s rozšířenou působností, jejíž vodoprávní úřad záplavové území stanovil. Uživatelé by si měli ověřit aktuálnost a oficiální status údajů podle tohoto atributu.

English description below. Bodová vrstva všech pítek v Brně. Data obsahují také obrázek jednotlivých pítek. Data jsou ve GCS WGS84 a aktualizace probíhají v nepravidelných intervalech.Point layer of all drinking fountains in Brno. The data also contains an image of each fountain. The data is in GCS WGS84 coordinate system and updates take place at irregular intervals.

„Plán místního systému ekologické stability pro území hl. m. Prahy“ („Plán“) byl pořízen odborem ochrany prostředí (OCP) MHMP jako příslušným orgánem ochrany přírody. Jedná se o oborový podklad ve smyslu § 2 vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb.), který není závazným vymezením ÚSES dle stavebního zákona a příslušných územně plánovacích dokumentací (ÚPD). Všechny změny z Plánu vyplývající je nutno projednat a schválit, a to buď prostřednictvím změn platného územního plánu (ÚP SÚ HMP z roku 1999 ve znění pozdějších změn a úprav) nebo prostřednictvím připravovaného nového ÚP (Metropolitního plánu) HMP. Plán byl zpracován v návaznosti na oborový dokument MŽP ČR „Vyhodnocení a revize koncepce nadregionálního ÚSES v Praze“ z roku 2018, dále na „Plán nadmístního systému ekologické stability pro potřeby aktualizace ZÚR hl. m. Prahy“, pořízený OCP MHMP v roce 2020, a na platnou metodiku MŽP ČR „Metodika vymezování ÚSES“ z roku 2017.

„Plán místního systému ekologické stability pro území hl. m. Prahy“ („Plán“) byl pořízen odborem ochrany prostředí (OCP) MHMP jako příslušným orgánem ochrany přírody. Jedná se o oborový podklad ve smyslu § 2 vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb.), který není závazným vymezením ÚSES dle stavebního zákona a příslušných územně plánovacích dokumentací (ÚPD). Všechny změny z Plánu vyplývající je nutno projednat a schválit, a to buď prostřednictvím změn platného územního plánu (ÚP SÚ HMP z roku 1999 ve znění pozdějších změn a úprav) nebo prostřednictvím připravovaného nového ÚP (Metropolitního plánu) HMP. Plán byl zpracován v návaznosti na oborový dokument MŽP ČR „Vyhodnocení a revize koncepce nadregionálního ÚSES v Praze“ z roku 2018, dále na „Plán nadmístního systému ekologické stability pro potřeby aktualizace ZÚR hl. m. Prahy“, pořízený OCP MHMP v roce 2020, a na platnou metodiku MŽP ČR „Metodika vymezování ÚSES“ z roku 2017.

„Plán místního systému ekologické stability pro území hl. m. Prahy“ („Plán“) byl pořízen odborem ochrany prostředí (OCP) MHMP jako příslušným orgánem ochrany přírody. Jedná se o oborový podklad ve smyslu § 2 vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb.), který není závazným vymezením ÚSES dle stavebního zákona a příslušných územně plánovacích dokumentací (ÚPD). Všechny změny z Plánu vyplývající je nutno projednat a schválit, a to buď prostřednictvím změn platného územního plánu (ÚP SÚ HMP z roku 1999 ve znění pozdějších změn a úprav) nebo prostřednictvím připravovaného nového ÚP (Metropolitního plánu) HMP. Plán byl zpracován v návaznosti na oborový dokument MŽP ČR „Vyhodnocení a revize koncepce nadregionálního ÚSES v Praze“ z roku 2018, dále na „Plán nadmístního systému ekologické stability pro potřeby aktualizace ZÚR hl. m. Prahy“, pořízený OCP MHMP v roce 2020, a na platnou metodiku MŽP ČR „Metodika vymezování ÚSES“ z roku 2017.

Datová sada obsahuje časovou řadu statistických údajů o počtech a rozloze chráněných území v České republice od roku 2015.

Indikátor hodnotí počet obcí, které zpracovávají a mají schválené adaptační strategie a adaptační plány, popř. mají zohledněnou adaptaci na změnu klimatu ve svých jiných strategických, koncepčních a plánovacích dokumentech, které jsou zapojeny do mezinárodních projektů a iniciativ, a počet obyvatel žijících na tomto území. Vytvořeno z podkladových dat organizace Ministerstvo životního prostředí.