Seznam aktivních výdajových smluv v daném roce, pro zjištění čerpání smlouvy je nutné pracovat s datovou sadou Faktury
Záplavové plochy n-leté vody na území Plzně.
Záplavové plochy n-leté vody na území Plzně.
3D model budov centra města Plzně z roku 2024 v rozsahu mapových listů 8-4/3, 8-5/1, 9-4/4 a 9-5/2. Sada obsahuje i 3D objekty jako mosty apod. Další informace naleznete na https://mapy.plzen.eu/o-gis/nase-projekty/3d-model-mesta/
Obsahuje budovu Cukrovarská 21 a její okolí s dostupnými daty: 3D modelu, digitální model terénu, letecké snímky, výstupy z dronů (kolmé, šikmé snímky a termosnímek)
3D model budov centra Ostravy. Stav k r. 2001.
3D model mostů zobrazuje mosty na území města Brna v jednoduché podobě ploch ve 3D. Model mostů vznikl v roce 2017 metodou stereofotogrammetrie z leteckých měřických snímků z března 2017. Přesnost zjištění výšky a souřadnic metodou stereofotogrammetrie je odhadována do 20 cm.Model je ke stažení v několika formátech:DGN (SJTSK)DWG (SJTSK)SHP (SJTSK)
3D model budov ZOO 2011, výběhů a zeleně nad leteckým snímkem s umístěním nejvýznamnějších expozic. Více na http://mapy.plzen.eu/aplikace-a-mapy/tematicke-kategorie/uzemni-cleneni/3d-model-plzne.aspx
Obsahuje areál ZOO Plzeň a okolí s dostupnými daty: 3D modelu, digitální model terénu, digitální model povrchu a letecké snímky.
Záplavové plochy n-leté vody na území Plzně.
Datová sada s prostorovou lokalizací absolventů vysokých škol podle oborů za rok 2022. Zdrojem dat je Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest.
Datová sada s prostorovou lokalizací adresářů na jednotlivé obecní/městské úřady obcí v Královéhradeckém kraji. Zdrojem dat je Odbor kancelář ředitele Krajského úřadu Královéhradeckého kraje.
Datová sada obsahující základní informace obcí Libereckého kraje a jejich úřadů.
Adresní body - bodová vrstva obsahující RUIAN kód adresy, jméno ulice, číslo orientační, číslo popisné ev. číslo evidenční.
Definiční body adresních míst s adresními a územními identifikacemi
Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN) je jedním ze čtyř základních registrů České republiky, jeho fungování je upraveno zákonem č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. Plně funkční je od 1. 7. 2012. Správcem RÚIAN je Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK). Je součástí Informačního systému veřejné správy. RÚIAN vede popisné a lokalizační údaje o územních prvcích, územně evidenčních jednotkách, účelových územních prvcích, jejich vazbách a o adresách. Z pohledu veřejné správy je nejdůležitějším referenčním prvkem RÚIAN adresa, na kterou se odkazují ostatní informační systémy veřejné správy. V rámci projektu RÚIAN funguje agendový Informační systém územní identifikace (ISÚI). Prostřednictvím ISÚI dochází k zápisu nových a aktualizaci či rušení existujících záznamů v RÚIAN. Editory územních prvků jsou, vedle správce registru, obce, stavební úřady a ČSÚ. Pro vnitřní potřeby města Brna byla nad rámec RÚIAN vytvořena datová vrstva specifických čísel stavebních objektů (Identifikační bod objekt - IBO). Tato čísla zajišťují jednoznačnou identifikaci a lokalizaci i těch stavebních objektů ve městě, na které se nevztahuje žádná ze stávajících územních identifikací. Jedná se o: Číslo areálové - slouží k podrobné lokalizaci objektů v areálech a je přidělováno budovám, které v nich leží a nemají přiděleno číslo popisné, popřípadě evidenční. Číslo je složeno z čísla popisného hlavní budovy areálu (zpravidla vrátnice, administrativní centrum apod.) a z dodatečného, v rámci areálu jednoznačného, identifikátoru – tzv. přípony. Přípona může nabývat alfabetických, alfanumerických i numerických hodnot. Číslo zástavby umožňuje lokalizaci objektů, které nemají přiděleno žádné standardní číslo územní identifikace (ani číslo areálové) a je přidělováno všem budovám, které byly identifikovány jako stavební objekty (chaty, komíny, kapličky, regulační stanice, drobné stavební objekty, garáže, ...). Tato datová vrstva je udržována v aplikaci Registr územní identifikace Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
Agendy evidované v Registru práv a povinností ve smyslu § 51 zákona č. 111/2009 Sb. o základních registrech.
Seznam schválených agentur zprostředkujících zaměstnání
Přehled uvádí rovněž kontaktní údaje na agroturistické destinace a webové stránky. Dále uvádí specifikaci agroturistických destinací (zaměření).
Kalendář akcí na městské části Praha 12
Kalendář akcí v ZOO Praha
Seznam akreditovaných vzdělávacích programů zveřejněný podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, a to pro účely zajištění vzdělávacích a kvalifikačních kurzů, dalšího vzdělávání sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách, vzdělávání vedoucích pracovníků zaměstnanců uvedených v § 115 odst. 1 písm. 1 tohoto zákona a pro účely odborné podpory fyzických osob, které poskytují pomoc příjemci příspěvku na péči.
Aktivní příspěvky na politiku zaměstnanosti
Datová sada obsahuje data záplavových území včetně menších přítoků při úrovni povodně Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území města Brna. Podle Zákona o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. § 66 odst. jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na základě hydrotechnických výpočtů správce dotčeného vodního toku. V zastavěných územích, zastavitelných plochách a dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny stanovuje vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění. Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od stanoveného záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, zvláštní povodně způsobené porušením vodních děl, ledové jevy apod. Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z uvedeného vodního toku, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod. Data povodní Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny jsou zobrazeny v aplikaci Voda v Brně. Bližší informace o záplavových územích jsou k dispozici na stránkách „Povodňový plán České republiky“ včetně grafického znázornění v mapové podobě. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.