Meteorologická data měřená v intervalu 10 minut (dostupnost dat se liší dle pozorovacího programu stanic), seznam pozorovaných prvků na jednotlivých stanicích je uveden v metadatech stanic. Měřené prvky: teplota vzduchu (°C), maximální teplota vzduchu (°C), minimální teplota vzduchu (°C), přízemní teplota vzduchu (°C), relativní vlhkost vzduchu (%), tlak vzduchu (hPa), trvání slunečního svitu (s), úhrn srážek (mm), výška sněhové pokrývky (cm), vodní hodnota sněhové pokrývky (mm), směr a rychlost větru (stupně, m/s), průměrný směr a rychlost větru (stupně, m/s), maximální náraz větru a jeho směr(m/s, stupně), čas výskytu maximálního nárazu větru (kód), teplota půdy v 5, 10, 20, 50 a 100 cm (°C), průměrná intenzita globálního záření(W/m2), průměrná intenzita rozptýleného záření (W/m2), průměrná intenzita erythemového UV záření (mW/m2). Prvky odvozené z 10minutových měření automatických meteorologických stanic, prvky měřené a pozorované v intervalu 1 hodina a dopočtené charakteristiky v intervalu 1 hodina: tlak vodní páry (hPa), úhrn trvání slunečního svitu (h), úhrn srážek (mm), pokrytí oblohy oblačností (osminy), teplota rosného bodu (°C),, vodorovná dohlednost (kód), tlak vzduchu (hPa), tlak vzduchu přepočtený na hladinu moře (hPa), geopotenciální výška standardní tlakové hladiny 925 hPa (m), geopotenciální výška standardní tlakové hladiny 850 hPa (m), tlaková tendence (hPa), stav počasí v termínu pozorování (kód), průběh počasí (kód).
Opatření č. 2/20 MŽP o vydání úplného znění zřizovací listiny státní organizace ČHMÚ
Obsahuje aktuální hladinu vody v centimetrech oproti obvykle naměřenému stavu. Zároveň obsahuje teplotu ve stupních Celsia a procentuální vlhkost v ovzduší, ale za tyto hodnoty neručíme.
Evidence odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních vod a akumulace či vzdouvání povrchových vod ve vodních nádržích je jednotlivými správci povodí zřízena, vedena a aktualizována v rámci zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod [§ 21 odst. 2 písm. c) bod 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „vodní zákon“].
Evidence odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních vod a akumulace či vzdouvání povrchových vod ve vodních nádržích je jednotlivými správci povodí zřízena, vedena a aktualizována v rámci zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod [§ 21 odst. 2 písm. c) bod 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „vodní zákon“].
Dle nařízení Evropského parlamentu a rady EU 2018/1999 jsou všechny členské státy EU povinny každoročně do 31. července aktuálního roku (t) podávat zprávy o přibližných (aproximativních) inventurách emisí skleníkových plynů za rok (t-1). Jedná se pouze o přibližné odhady. Finální inventury emisí skleníkových plynů jsou publikována následující rok (t+1).
Účel: Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů
Vymezení území, která nesplňují charakteristiku zón ochrany přírody národních parků a neslouží k dosažení cíle zóny národního parku, ale jejich zařazení do příslušné zóny je nezbytné z důvodů udržení celistvosti plochy segmentu zóny. Tato data úzce souvisejí s datovou sadou Zonace velkoplošných zvláště chráněných území a doporučuje se je používat s touto datovou sadou společně. Vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2020
Autorizované osoby podle paragrafu 32 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, mohou na základě jejich autorizace vykonávat následující činnosti, které slouží pro podporu výkonu státní správy v oblasti ochrany ovzduší: Jednorázové měření emisí, Měření úrovně znečištění, Dohled nad tepelným zpracováním odpadu, Zpracování odborného posudku, Zpracování rozptylové studie, Certifikace biopaliv a ověřování zprávy o emisích Rozhodnutí o autorizaci vydává Ministerstvo životního prostředí na dobu neurčitou. Autorizace vydané podle předchozího zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, (jejichž lhůta platnosti vypršela po datu 1. 9. 2012) jsou i nadále platné a není potřeba je dále prodlužovat.
Hranice 366 typů biochor, 94 bioregionů a 4 biogeografických podprovincií na území České republiky publikované v: CULEK, M. et al. (2005). Biogeografické členění České republiky: II. díl. Vydání 1. Praha: AOPK ČR. 590 s., 1 CD. ISBN 80-86064-82-4.; (vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © Culek et al., 2005) a následně zaktualizované dle publikace: Culek M., Grulich V., Laštůvka Z., Divíšek J. (2013): Biogeografické regiony České republiky. - Masarykova univerzita. Brno. 447 s. + mapová příloha. ISBN 978-80-210-6693-9.; (vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © Culek et al., 2013). Digitalizovala AOPK ČR.
Hranice biosférických rezervací vymezených v rámci programu Člověk a biosféra (Man and the Biosphere Programme) na území ČR; vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2013
Biotop vybraných druhů (vlk, rys, medvěd, los) vymezený v rozsahu nutném pro zachování jejich existence na území ČR. Vymezení je založeno na recentních datech o výskytu těchto druhů, prostorové habitatové analýze a terénní kontrole fragmentace v krajině.
Na území ČR výrazně převládá výskyt porostů s jednoduchou strukturou. Porosty s bohatou strukturou se nacházejí především v přirozených lesních ekosystémech a porostech s výběrným způsobem hospodaření, jejichž výskyt na našem území je velmi řídký. Ve větší míře se u nás vyskytují porosty, které se svojí prostorovou a věkovou skladbou porostům s bohatou strukturou pouze blíží, a to především ve fázi obnovy, případně jde o porosty spontánně vznikající na dříve nelesních pozemcích (sukcese). Vytvořeno z podkladových dat organizace Ústav pro hospodářskou úpravu lesů.
Vymezení ploch definovaných jako tzv. brownfields. Brownfields jsou definované jako "plochy uvnitř urbanizovaného území, které ztratily svoji původní funkci, jsou úplně, popřípadě zčásti opuštěné nebo minimálně využívané". Může se jednat o průmyslové, zemědělské, vojenské areály, drážní pozemky a také o areály veřejné vybavenosti (např. zařízení zdravotnictví, sportu aj.). Fyzicky a ekonomicky negativně ovlivňují své okolí a v důsledku své původní činnosti jsou pravděpodobně kontaminovány nebo jinak zdevastovány, což snižuje jejich atraktivitu pro budoucí využití." Více informací lze nalézt v dokumentu Vymezení lokalit brownfields v zastavěném území města Brna z roku 2014. Součastí dat je původní a doporučené využití plochy, kategorie brownfield a další informace. Data jsou zobrazena v mapové aplikaci Brownfields - rozvojové lokality. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
V rámci lesního hospodaření se vedle úmyslné těžby plánované lesními hospodářskými plány nebo lesními hospodářskými osnovami provádí také těžba nahodilá. K nahodilé těžbě, se přistupuje nejčastěji v případě kalamitních situací způsobených celou řadou abiotických a biotických faktorů, často vyvolaných probíhající změnou klimatu (např. větrná, hmyzová mokrý sníh, ledovka nebo sucho). Objem nahodilé těžby je důležitým ukazatelem ekologické stability lesních ekosystémů, jejíž míra z velké části závisí na zdravotním stavu a na vhodné druhové i věkové skladbě porostu. Vytvořeno z podkladových dat organizace Český statistický úřad;Ústav pro hospodářskou úpravu lesů.
V rámci lesního hospodaření se vedle úmyslné těžby plánované lesními hospodářskými plány nebo lesními hospodářskými osnovami provádí také těžba nahodilá. K nahodilé těžbě, se přistupuje nejčastěji v případě kalamitních situací způsobených celou řadou abiotických a biotických faktorů, často vyvolaných probíhající změnou klimatu (např. větrná, hmyzová mokrý sníh, ledovka nebo sucho). Objem nahodilé těžby je důležitým ukazatelem ekologické stability lesních ekosystémů, jejíž míra z velké části závisí na zdravotním stavu a na vhodné druhové i věkové skladbě porostu. Vytvořeno z podkladových dat organizace Český statistický úřad.
Celková produkce odpadů je součtem celkové produkce ostatních a nebezpečných odpadů. Snížení produkce odpadů je možné předcházením jejich vzniku, což je v souladu s principy oběhového hospodářství. Vytvořeno z podkladových dat organizace Česká informační agentura životního prostředí;Český statistický úřad.
Celková produkce odpadů je součtem celkové produkce ostatních a nebezpečných odpadů. Snížení produkce odpadů je možné předcházením jejich vzniku, což je v souladu s principy oběhového hospodářství. Vytvořeno z podkladových dat organizace Česká informační agentura životního prostředí;Český statistický úřad.
Holiny jsou běžnou součástí obhospodařování lesů, proto by měl být v rámci pěstebních postupů kladen důraz na snižování jejich negativního dopadu na lesní ekosystémy. Malé holiny otevírají při vhodně zvolených pěstebních postupech prostor pro přirozené zmlazení, ale i umělou obnovu a umožňují tak vlastníkům lesa rychlou a efektivní přeměnu druhové skladby dřevin. Naopak velkoplošné holiny, vzniklé např. po vytěžení kůrovcového dřeva způsobují náhlou změnu vlastností lesní půdy a výrazně tak znesnadňují následné zalesnění. Vytvořeno z podkladových dat organizace Český statistický úřad.
Hodnocení vývoje objemu odebraných podzemních a povrchových vod s rozdělením dle jednotlivých sektorů. Vytvořeno z podkladových dat organizace Ministerstvo zemědělství;Výzkumný ústav vodohospodářský TGM, v.v.i.;Český statistický úřad.
Biomasa použitá k výrobě biopaliv, meziprodukty určené k výrobě biopaliv a samotná biopaliva musí plnit tzv. kritéria udržitelnosti. Splnění kritérií udržitelnosti se prokazuje tzv. Prohlášením o splnění kritérií udržitelnosti“ vydaným prodejcem biomasy, výrobcem, dovozcem nebo prodejcem meziproduktu určeného k výrobě biopaliv nebo výrobcem, dovozcem či prodejcem biopaliva. Oprávněnost vydávat tento doklad se prokazuje certifikátem vydaným osobou oprávněnou Ministerstvem životního prostředí k této činosti. DS identifikuje certifikované osoby oprávněné k vydávání Prohlášení o splnění kritérií udržitelnosti, číslo a platnost certifikátu, druh produktu, ke kterému je certifikovaná osoba oprávněna vydávat Prohlášení a identifikační číslo osoby, která vydala certifikát.
English description below Dataset obsahuje údaje o objektech, které spadají do kategorie cirkulární ekonomiky, tzn. bezobalové obchody, re-use centra, sdílené služby apod. Data jsou updatovaná 1x měsíčně. Souřadnicový systém: GCS WGS84. Datasets includes information about objects which belongs to the circular economy, eg. shared services, re-use centers, etc. App is updated once a month. Coordinates system: GCS WGS84
Evidence obsahuje údaje o vymezení citlivých oblastí v ČR, Údaje evidence zpracovává a do informačního systému veřejné správy ukládá Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce. Citlivé oblasti jsou vodním zákonem definovány jako vodní útvary povrchových vod: a) v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti může dojít v důsledku vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod, b) které jsou využívány nebo se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, v níž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l, nebo c) u nichž je z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem nutný vyšší stupeň čištění odpadních vod. Citlivé oblasti vymezuje vláda nařízením. Vymezení citlivých oblastí podléhá přezkoumání v pravidelných intervalech nepřesahujících 4 roky, Pro citlivé oblasti a pro vypouštění odpadních vod do povrchových vod ovlivňujících kvalitu vody v citlivých oblastech stanovuje vláda nařízením ukazatele přípustného znečištění odpadních vod a jejich hodnoty. Citlivé oblasti jsou aktuálně stanoveny nařízením vlády č, 401/2015 Sb, o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Podle § 15 odst, 1 nařízení vlády č, 401/2015 Sb, ve znění pozdějších předpisů jsou všechny povrchové vody na území České republiky vymezeny jako citlivé oblasti.
Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č, 254/2001 Sb, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí, Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č, 252/2013 Sb, o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy,
Klasifikace pokryvu zemského povrchu v rozsahu ČR. Cílem projektu CORINE Land Cover 1990 (CLC_90) bylo vytvořit databázi krajinného pokryvu na základě jednotné metodiky. Databáze byla vytvořena interpretací snímků družice LANDSAT nasnímaných mezi roky 1986 – 1995. Výstupem je mapa vegetačního pokryvu v měřítku 1:100 000, rozděleného do 44 tříd. S pomocí této databáze lze zajistit podporu ochraně ekosystémů, sledovat důsledky klimatických změn, vyhodnocovat rozvoj v zemědělství atd.
Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.
Změnová databáze CLC2000-Changes (CHA2000_CZ) byla odvozena za databáze CLC1990 vizuálním porovnáním rastrových podkladů z roku 1990 a 2000. Identifikuje plochy s různým krajinným pokryvem v databázích CLC90 a CLC2000. Zaznamenány byly všechny změny splňující mapovací kritéria (rozloha > 5 ha, posun hranic > 100 m). Více o popisu metodologie zpracování v Büttner, G., Kosztra, B. 2007. CLC2006 Technical Guidelines, European Environment Agency (EEA).
Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.
Databáze s klasifikací pokryvu zemského povrchu v rozsahu ČR v roce 2000. CORINE Land Cover 2000 (CLC_2000) je aktualizací databáze krajinného pokryvu z roku 1990. Na území České republiky je registrováno 28 kategorií krajinného pokryvu z celkového počtu 44 kategorií, které zahrnuje databáze CLC2000. Tyto třídy jsou uspořádány v hierarchické struktuře o třech úrovních, v nejvyšší úrovni jsou rozděleny do pěti skupin (urbanizovaná území, zemědělské plochy, lesy a polopřírodní oblasti, humidní území, vodní plochy).
Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.
Změnová databáze CLC2006-Changes (CHA06_CZ) byla odvozena za databáze CLC2000 vizuálním porovnáním rastrových podkladů z roku 2000 a 2006. Zaznamenány byly všechny změny splňující mapovací kritéria (rozloha > 5 ha, posun hranic > 100 m). Více o popisu metodologie zpracování v Büttner, G., Kosztra, B. 2007. CLC2006 Technical Guidelines, European Environment Agency (EEA).
Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.