Uhrazené faktury organizace Správa železnic (resort dopravy) v roce 2023
Uhrazené faktury organizace Správa železnic (resort dopravy) v roce 2024
Uhrazené faktury Správa železniční dopravní cesty (resort dopravy) v roce 2016
Uhrazené faktury organizace Správa železniční dopravní cesty (resort dopravy) v roce 2017
Uhrazené faktury Úřad pro civilní letectví (resort dopravy) v roce 2016
Uhrazené faktury organizace Úřad pro civilní letectví (resort dopravy) v roce 2017
Uhrazené faktury organizace Úřad pro civilní letectví (resort dopravy) v roce 2018
Uhrazené faktury organizace Úřad pro civilní letectví (resort dopravy) v roce 2019
Uhrazené faktury organizace Úřad pro civilní letectví (resort dopravy) v roce 2020
Uhrazené faktury organizace Úřad pro civilní letectví (resort dopravy) v roce 2021
Uhrazené faktury organizace Úřad pro civilní letectví (resort dopravy) v roce 2022
Uhrazené faktury organizace Úřad pro civilní letectví (resort dopravy) v roce 2023
Uhrazené faktury organizace Úřad pro civilní letectví (resort dopravy) v roce 2024
Uhrazené faktury Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (resort dopravy) v roce 2016
Uhrazené faktury organizace Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (resort dopravy) v roce 2017
Uhrazené faktury organizace Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (resort dopravy) v roce 2018
Uhrazené faktury organizace Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (resort dopravy) v roce 2019
Uhrazené faktury organizace Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (resort dopravy) v roce 2020
Uhrazené faktury organizace Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (resort dopravy) v roce 2021
Uhrazené faktury organizace Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (resort dopravy) v roce 2022
Uhrazené faktury organizace Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (resort dopravy) v roce 2023
Uhrazené faktury organizace Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (resort dopravy) v roce 2024
Oblasti s potenciálně významným povodňovým rizikem (Areas of Potential Significant Flood Risk, zkráceno „APSFR“), pro které budou dále zpracovávány mapy povodňového nebezpečí a rizik a plány pro zvládání povodňových rizik, byly identifikovány z pohledu rizika fluviálních povodní. Postup vymezení oblastí s potenciálně významným povodňovým rizikem je podrobně popsán v Návrhu metodiky předběžného vyhodnocení povodňových rizik v České republice (viz příloha č. 1 zprávy Předběžné vyhodnocení povodňových rizik v České republice 2011). Metodika je postavena na možných nepříznivých účincích budoucích povodní (podle čl. 4d Směrnice). Hlavními kritérii výběru byl počet trvale žijících osob a hodnota majetku dotčená teoretickou povodní s pravděpodobností výskytu 5, 20 a 100 let a to pro katastrální území jednotlivých obcí. Kvantitativní vyjádření hledisek předběžného vyhodnocení povodňového rizika bylo založeno na definici rizika, tj. kombinace pravděpodobnosti výskytu nežádoucího jevu (povodně, scénáře nebezpečí) a jeho nepříznivých dopadů na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost. Tento přístup, který zohledňuje více scénářů nebezpečí, umožnil zahrnout do vyhodnocení i přínosy stávajících strukturálních protipovodňových opatření. Výsledné úseky vodních toků, které definují oblasti s potenciálně významným povodňovým rizikem, byly popsány číselným kódem se značkou povodí, říčním kilometrem, slovním vyjádřením vymezení úseku, názvem vodního toku a geografickými souřadnicemi.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 2007/60/ES (Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik).
Hodnocení minulých povodní bylo založeno na informacích, které jsou o těchto povodních dostupné, V ČR je současný způsob dokumentace a vyhodnocení povodní upraven §76 vodního zákona. Zprávy o povodních zpracovávají povodňové orgány obcí a správci vodních toků, souhrnnou zprávu za povodí zpracovávají správci povodí a souhrnnou hodnotící zprávu, včetně analýzy rozsahu a výše povodňových škod a účelnosti provedených opatření, zpracovávají povodňové orgány krajů. Evidenci vyhodnocených povodní zajišťují správci povodí. Evidenci povodní z hlediska hydrologického, včetně meteorologických údajů o příčinách přirozených povodní, zajišťuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Významné povodně, které zasáhly rozsáhlá území a způsobily značné škody a ztráty na lidských životech, byly počínaje povodní v roce 1997 vyhodnocovány v rámci komplexních projektů, zpracovaných na základě usnesení vlády ČR a financovaných s podporou státního rozpočtu, Tímto způsobem byly vyhodnoceny povodně v červenci 1997, v srpnu 2002, v březnu až dubnu 2006, přívalové povodně v červnu až červenci 2009, povodně v květnu až červnu 2010 a v srpnu 2010. Zprávy o starších povodních již nejsou úplné a systematicky vedené. Pokud byly zaznamenány ve stanicích pozorovacích sítí ČHMÚ, jsou jejich hydrologické charakteristiky uloženy v databázích ústavu. Zpravidla však již nejsou k dispozici úplné údaje o důsledcích povodní, rozsahu a výši celkových povodňových škod. Zprávy za ucelená povodí jsou uloženy u státních podniků Povodí, většinou i s informacemi o povodňových škodách na tocích a vodohospodářských objektech. Dále jsou pro některé povodně k dispozici zprávy povodňových orgánů územních celků (obcí a krajů).
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 2007/60/ES (Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik).
Datová sada obsahuje údaje o vymezení rozsahu povodně s dobou opakování 100 let (středně vysoká pravděpodobnost výskytu), formálně upravené pro potřeby reportingu podle směrnice 2007/60/ES (FD). Výchozí datovou sadou jsou rozlivy Q100 I, plánovacího cyklu vytvořené v rámci tvorby map povodňového nebezpečí a povodňových rizik v roce 2013.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 2007/60/ES (Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik).