Výpočtová hluková mapa automobilové dopravy v Praze pro denní a noční dobu- deskriptor Ld
Hluková pásma po 5 dB.
Hodnota DB_LO udává dolní hranici intervalu, hodnota DB_HI udává horní hranici intervalu.
Stav 2010

Výpočtová hluková mapa automobilové dopravy v Praze pro denní a noční dobu- deskriptor Ln
Hluková pásma po 5 dB.
Hodnota DB_LO udává dolní hranici intervalu, hodnota DB_HI udává horní hranici intervalu.
Stav 2010

Bodová vrstva umístění jednotlivých kontejnerových hnízd v Jihlavě a místních částech.

Vodní útvar je dle § 2 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) vymezené významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu. Vodní útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary podzemních vod.
Útvar povrchové vody je vymezené soustředění povrchové vody v určitém prostředí, například v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě vodního toku.
Útvary povrchových vod jsou rozděleny do kategorií vod tekoucích ("řeka") a stojatých ("jezero"), případně identifikovány jako silně ovlivněné nebo umělé.
Útvary povrchových vod tekoucích jsou tvořeny navazujícími úseky vodních toků.
Vodní útvary povrchových vod se evidují v rozsahu údajů o jejich územní identifikaci, názvu, číselném identifikátoru, kategorii a typu, identifikace silně ovlivněného a umělého útvaru a názvu dílčího povodí a názvu mezinárodní oblasti povodí, do kterých útvar spadá.
K vodním útvarům jsou přiřazeny vybrané základní hydrologické údaje: plocha povodí a dlouhodobý průměrný průtok za období 1991–2020.
Plocha povodí A [km²] je odvozena z digitální vrstvy rozvodnic základních hydrologických povodí z databáze Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED®.
Hodnota dlouhodobého průměrného průtoku Q [m³.s¯¹] je odvozena za referenční období 1991–2020.
Pro vodní útvary tekoucí jsou hodnoty plochy povodí a Q [m³.s¯¹] odvozeny k závěrovému profilu na hlavním vodním toku, pro vodní útvary stojaté jde o hodnoty vztažené k profilu hráze.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů.
Zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)

Klimatické regiony vymezené podle Quitta (1971) zpracoval na základě pozorování klimatických prvků v období 1961–2000 ČHMÚ. Publikované v Atlas podnebí Česka, 2007.

Pohledové hrany svahů mají v působení krajiny důležitou roli zejména pro svou viditelnost a pohledovou exponovanost z mnoha míst ve městě. V pohledech na městskou krajinu se uplatňují formou kompozičně významných linií rozhraní pohledových plánů a horizontů ve vazbě na prahovou vzdálenost od stanoviště. Vrstva byla vytvořena v průběhu zpracování návrhu Metropolitního plánu a byla upravena pro pátou aktualizaci územně analytických podkladů.

Objektem na vodním toku se rozumí příčná překážka, jako je přehradní hráz, hráz malé vodní nádrže nebo rybníka, jez, stupeň znemožňující přirozenou migraci vodních živočichů nebo stavba sloužící k pozorování stavu povrchových vod umístěná v korytě vodního toku nebo na pozemku sousedícím s korytem vodního toku. Evidence objektů na vodních tocích je státními podniky Povodí vedena a aktualizována v rámci provozního informačního systému Povodí (dále jen „ISYPO“). Rozsah zveřejňovaných údajů je dán platnou legislativou.

Vývoj HDP ČR v běžných cenách a ve stálých cenách roku 2015. Vytvořeno z podkladových dat organizace Český statistický úřad.

Cenomanská vrstva hydrogeologických rajonů

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Kvartérní vrstva hydrogeologických rajonů

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Základní vrstva hydrogeologických rajonů

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

V souladu s přílohou 2 Vyhlášky 106/2025 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o veřejné hydrometeorologické službě, ČHMÚ zpřístupnil verifikované a agregované údaje pro hodnoty koncentrací chemického složení srážek. Jedná se o chemické látky: úhrn srážek (RAIN), vodivost (cond), pH, arsen (As), vápenaté ionty (Ca²⁺), kadmium (Cd), chloridové ionty (Cl⁻), kobalt (Co), chrom (Cr), měď (Cu), fluoridové ionty (F⁻), železo (Fe), rtuť (Hg), draselné ionty (K⁺), hořečnaté ionty (Mg²⁺), mangan (Mn), sodné ionty (Na⁺), amonné ionty (NH₄⁺), nikl (Ni), dusičnanové ionty (NO₃⁻), olovo (Pb), celkový fosfor (P-sum), selen (Se), síranové ionty (SO₄²⁻), stroncium (Sr), vanad (V), zinek (Zn) a vybrané perzistentní organické látky: polycyklické aromatické uhlovodíky (POPs-PAH) a polychlorované bifenyly (POPs-PCB).

Data jsou k dispozici od roku 1976 a jsou vázána na lokalitu. Primární data jsou uvedena v intervalech odběru 1 den, 1 týden, 1 měsíc nebo nepravidelně, podle typu měření. Agregovaná data jsou vypočtena z výše uvedených primárních dat. Jedná se o tyto údaje: týdenní, měsíční a roční koncentrace a týdenní, měsíční a roční depozice. Poslední verifikovaná data pocházejí přibližně z období před 18 měsíci k aktuálnímu dni, což odpovídá procesu verifikace dat.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Otevřená datová sada obsahuje seznam platných chráněných území pro zvláštní zásahy do zemské kůry (CHÚZZZK) stanovených podle zákona 44/1988 Sb. (horní zákon) na území České republiky. Podle §34 tohoto zákona se jedná o podzemní zásobníky plynů nebo kapalin, místa ukládání radioaktivních a jiných odpadů v podzemí nebo objekty průmyslového využívání tepelné energie Země. Tato území je nutno respektovat zvláště při zpracování územně plánovací dokumentace.

ČGS poskytuje údaje o CHÚZZZK orgánům veřejné moci a orgánům územního plánování pro zpracování územně analytických podkladů podle platného stavebního zákona. Dále se tyto údaje používají při zpracování komplexních informací o území.

Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) jsou § 28 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) definovány jako oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod. V těchto oblastech se zákonem č. 254/2001 Sb., v rozsahu stanoveném nařízením vlády, zakazuje: (a) zmenšovat rozsah lesních pozemků, (b) odvodňovat lesní pozemky, (c) odvodňovat zemědělské pozemky, (d) těžit rašelinu, (e) těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod, (f) těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny, (g) ukládat radioaktivní odpady, Vláda tyto oblasti vyhlašuje nařízením. Hranice těchto oblastí jsou vymezeny v nařízeních vlády č.40/1978 Sb., č.10/1979 Sb., č.85/1981 Sb., Evidence je vedena v rozsahu územní identifikace, popisu hranic a názvu chráněné oblasti. Informace o datové sadě a data ke stažení zde: https://heis.vuv.cz/isvs/chopav

Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí, Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb. o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.

V souladu s přílohou 2 Vyhlášky 106/2025 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o veřejné hydrometeorologické službě, ČHMÚ zpřístupňuje aktuální operativní (neverifikované) hodinové údaje indexu kvality ovzduší. Index kvality ovzduší (IKO) poskytuje souhrnnou informaci o kvalitě ovzduší na konkrétní měřicí stanici. Tento index byl navržen Úsekem kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem (SZÚ). Konkrétní rady a doporučení SZÚ zaměřené na ochranu lidského zdraví jsou uvedeny zde www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/web_generator/d_szu.pdf. Pravidla pro stanovení IKO a jeho výpočet je uveden na https://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/web_generator/iko3h_cz.pdf.

Informace pro veřejnost prostřednictvím jednoduchého a srozumitelného ukazatele, který komplexně charakterizuje kvalitu ovzduší s ohledem na zdravotně podložená doporučení Světové zdravotnické organizace.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

V souladu s přílohou 2 Vyhlášky 106/2025 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o veřejné hydrometeorologické službě, ČHMÚ zpřístupňuje operativní (neverifikované) hodinové údaje indexu kvality ovzduší. Index kvality ovzduší (IKO) poskytuje souhrnnou informaci o kvalitě ovzduší na konkrétní měřicí stanici. Tento index byl navržen Úsekem kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem (SZÚ). Konkrétní rady a doporučení SZÚ zaměřené na ochranu lidského zdraví jsou uvedeny zde www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/web_generator/d_szu.pdf. Pravidla pro stanovení IKO a jeho výpočet je uveden na https://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/web_generator/iko3h_cz.pdf.

Informace pro veřejnost prostřednictvím jednoduchého a srozumitelného ukazatele, který komplexně charakterizuje kvalitu ovzduší s ohledem na zdravotně podložená doporučení Světové zdravotnické organizace.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Indikátor je vypočítán na základě počtu dílů půdních bloků zařazených do kategorií dle velikosti v registru půdy LPIS. V Česku se nacházejí jedny z největších polí v Evropě, což je výsledkem kolektivizace a intenzifikace zemědělství, která probíhala od konce čtyřicátých, a hlavně v padesátých letech dvacátého století. Tyto charakteristiky sice v posledních letech zvýšily produktivitu a efektivitu, velkovýrobní zemědělství však výrazně ovlivnilo přírodní stanoviště, kvalitu půdy a vody. Vytvořeno z podkladových dat organizace Česká informační agentura životního prostředí.

Veřejná místa v Brně, kde je nainstalována indukční smyčka (tj. zařízení zesilující zvuk nedoslýchavým občanům se sluchadly) nebo je k dispozici personál, který ovládá znakový jazyk. Součástí dat jsou základní údaje (název objektu, příp. stručný popis), kontaktní údaje na objekty (adresa, telefon, webové stránky), příp. upřesnění polohy indukční smyčky. Data jsou zobrazena v aplikaci Mapa přístupnosti - sluchově postižení. Prostřednictvím této aplikace je možné upozorňovat na chyby v datech a navrhovat přidání dalších míst s indukční smyčkou nebo se znakujícím personálem. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Koncentrace naměřené všemi monitorovacími sítěmi jsou ukládány do imisní databáze ISKO. V databázi jsou archivovány údaje již od počátku měření, koncentrace oxidu siřičitého a suspendovaných částic ze staničních sítí ČHMÚ v severních Čechách a v Praze již od roku 1971. S imisními daty jsou do imisní databáze ukládána i doprovodná meteorologická data, která jsou měřena na velké části automatizovaných imisních stanic ČHMÚ a jsou využívána pro hodnocení imisně-meteorologických vztahů. Imisní databáze ISKO zahrnuje kromě výsledků měření ČHMÚ, které zajišťují pracovníci Imisního monitoringu v centru i na pobočkách, i data poskytovaná spolupracujícími institucemi. Jedná se zejména o Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem, Státní zdravotní ústav, ČEZ, a. s., městské úřady a další přispěvatele. V databázi jsou též zahrnuty informace z příhraničních oblastí Slovenska, Německa, Polska a Rakouska. Přehled koncentrací látek znečišťujících ovzduší, pro které jsou stanoveny imisní limity pro ochranu lidského zdraví, naměřené na staničních sítích sledování kvality venkovního ovzduš: r23As – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi As, 2023; r23BaP – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi benzo[a]pyrenu, 2023; r23BZN – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi benzenu, 2023; r23Cd – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi kadmia, 2023; r23NO2 – Přehled stanic s koncentracemi NO2 (roční průměrné a 19. nejvyšší hodinové koncentrace), 2023; r23O3 – Přehled stanic s hodnotami přízemního ozonu (max. denní 8hod. klouzavý průměr, v průměru za 3 roky), 2023; r23PM10 – Přehled stanic s koncentracemi PM10 (roční průměrné a 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace), 2023; r23PM25 – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi PM2,5, 2023; r23SO2zdr – Přehled stanic s koncentracemi SO2 (25. nejvyšší hodinové koncentrace a 4. nejvyšší 24hodinové koncentrace), 2023. Přehled koncentrací látek znečišťujících ovzduší, pro které jsou stanoveny imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace, naměřené na stanicích Státní imisní sítě: r23AOT40 – hodnoty expozičního indexu AOT40, průměr za 5 let, 2023 [µg.m-3.h]; r23NOx – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi NOx, 2023; r23SO2zp – Přehled stanic s koncentracemi SO2 (zimní průměr), 2023; r23SO2rp – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi SO2, 2023.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Koncentrace látek znečišťujících ovzduší v gridu 1x1 km, rok 2023. Imisní limity pro ochranu lidského zdraví SO2 – 4. nejvyšší 24hod. koncentrace SO2 [µg.m-3], PM10 – roční průměrná koncentrace [µg.m-3], PM10 – 36. nejvyšší průměrná 24hod. koncentrace [µg.m-3], PM2.5 – roční průměrná koncentrace [µg.m-3], NO2 – roční průměrná koncentrace [µg.m-3], O3 – 26. nejvyšší maximální denní 8hod. klouzavý průměr koncentrace v průměru za 3 roky, 2021–2023 [µg.m-3], As – roční průměrná koncentrace [ng.m-3], Cd – roční průměrná koncentrace [ng.m-3], benzo[a]pyren – roční průměrná koncentrace [ng.m-3], benzen – roční průměrná koncentrace [µg.m-3]. Oblasti s překročením imisních limitů bez zahrnutí O3. Oblasti s překročením imisních limitů se zahrnutím O3. Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace O3 – hodnoty expozičního indexu AOT40, průměr za 5 let, 2019–2023 [µg.m-3], NOx – roční průměrná koncentrace [µg.m-3], SO2 – rok (roční průměr) a zimní období (zimní průměr) [µg.m-3]. Legislativa (zákon 201/2012 Sb. v platném znění) vyžaduje, aby primárním zdrojem hodnocení byly výsledky stacionárních měření. Naměřené koncentrace mohou být při tvorbě map znečisťujících látek doplněny modelováním a indikativním měřením, aby výsledný odhad poskytoval dostatečné informace o prostorovém rozložení koncentrací znečišťujících látek v ovzduší. V ČR je využíván zejména Eulerovský chemický disperzní model CAMx, doplňkově též Gaussovský model SYMOS a evropský Eulerovský model EMEP. Dále jsou to v případě jednotlivých znečišťujících látek např. nadmořská výška či populační hustota.

Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění

Vrstva umístění vrtů, které sledují stavy hladin podzemních vod mělkých i hlubinných zvodní. V současné době je většina objektů osazena automatickými stanicemi s místním záznamem nebo přenosem dat, které měří 1x denně. Původně vrty sledovali dobrovolní pozorovatelé s četností měření 1x týdně. Nejvíce nových objektů bylo vybudováno v rámci projektu ISPA a zprovozněno v roce 2007. Data se ukládají do Centrální režimové databáze podzemních vod, kterou spravuje oddělení hydrofondu a bilancí.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Vrstva umístění pramenů se sledováním vydatností. V minulosti všechny prameny pozorovali dobrovolní pozorovatelé s četností měření 1x týdně. V současné době se ještě část pramenů pozoruje tímto způsobem a část je osazena přístroji s četností měření 1x denně. Data se ukládají do Centrální režimové databáze podzemních vod, kterou spravuje oddělení hydrofondu a bilancí.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů.

Vrstva umístění vodoměrných stanic Více než 90% měření se provádí pomocí automatických stanic, a to buď s místním záznamem nebo s dálkovým přenosem. Pozorované vodní stavy se převádějí na průtoky pomocí měrných křivek, které se stanovují na základě hydrometrických měření. Data z těchto stanic se ukládají do Centrální režimové databáze množství povrchových vod, kterou spravuje oddělení hydrofondu a bilancí.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Síť imisních měřicích stanic registrovaných v databázi ISKO v roce 2023. Základem pro hodnocení kvality ovzduší jsou koncentrace naměřené na monitorovacích stanicích. Měřicí síť je nejhustší v oblastech s nejvyššími koncentracemi škodlivin, nicméně pokrývá celou ČR. Páteřní sítí monitorovacích stanic je Státní síť imisního monitoringu (SSIM), kterou provozuje ČHMÚ. Její součástí jsou jak stanice s automatizovaným měřicím programem (AIM), tak i stanice s manuálním měřicím programem (MIM), ze kterých jsou odebrané vzorky analyzovány v laboratořích ČHMÚ. V mnoha případech je na jedné lokalitě znečištění ovzduší sledováno současně automatickými i manuálními metodami. Státní síť imisního monitoringu je doplněna monitorovacími stanicemi dalších organizací, jejichž měření je rovněž využíváno při hodnocení kvality ovzduší.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Vrstva zón a aglomerací pro hodnocení a řízení kvality ovzduší na území České republiky. Zóny a aglomerace jsou vymezeny na základě legislativních specifikací Směrnice EU 2008/50/EC a zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Zónou je území vymezené MŽP pro účely sledování a řízení kvality ovzduší; aglomerací je sídelní seskupení, v němž žije nejméně 250 000 obyvatel.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů