Vybraným, vzácným nebo vědecky a kulturně významným druhům rostlin a živočichů poskytuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (ZOPK), zvláštní, přísnější ochranu. Podle míry ohrožení jednotlivých druhů jsou stanoveny tři kategorie ochrany, a to druhy kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené. Vytvořeno z podkladových dat organizace Ministerstvo životního prostředí.
Otevřená datová sada obsahuje základní údaje z území České republiky o plochách se známým nebo předpokládaným výskytem hlubinných důlních děl, vzniklých za účelem těžby nebo průzkumu nerostných surovin. Důlní díla jsou v rámci zákresů rozložena nepravidelně a v různých hloubkách. Polygony mohou obsahovat i zcela nepoddolované úseky. Možné postižení terénu hornickou činností je většinou menší než, je rozsah zákresů a pro konkrétní lokality.
Účelem je inventarizace území se zjištěným poddolováním v souladu s ustanovením § 17 geologického zákona (č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů). Tato území mohou mít vliv na vypracování územně plánovací dokumentace a na životní prostředí. ČGS poskytuje údaje o poddolovaných územích orgánům veřejné moci a orgánům územního plánování pro zpracování územně analytických podkladů podle platného stavebního zákona. Dále se tyto údaje používají při zajišťování projevů starých důlních děl a zpracování komplexních informací o území.
Významné hospodářské využití lesů má za následek odklonění od přírodních podmínek, což na mnoha místech vede ke snížení jejich odolnosti. Zvyšování odolnosti lesů a zlepšování jejich produkčních i mimoprodukčních funkcí lze dosáhnout využíváním přírodě blízkých způsobů hospodaření a udržováním rozmanité struktury lesů. Vytvořeno z podkladových dat organizace Národní lesnický institut.
Podíl obyvatel připojených na veřejný vodovod a kanalizaci v jednotlivých krajích. Vytvořeno z podkladových dat organizace Český statistický úřad;Ministerstvo zemědělství.
Využívání přirozené obnovy v porostech s vhodnou druhovou skladbou je jedním z principů přírodě blízkých způsobů hospodaření. Větší využívání přirozené obnovy a vhodných způsobů hospodaření by mohlo výrazně snížit náklady a potřebu sadebního materiálu a lidských zdrojů, kterých je v době kalamity nedostatek, a zároveň dosáhnout vyšší hodnotové produkce lesa. Vytvořeno z podkladových dat organizace Český statistický úřad.
Využívání přirozené obnovy v porostech s vhodnou druhovou skladbou je jedním z principů přírodě blízkých způsobů hospodaření. Větší využívání přirozené obnovy a vhodných způsobů hospodaření by mohlo výrazně snížit náklady a potřebu sadebního materiálu a lidských zdrojů, kterých je v době kalamity nedostatek, a zároveň dosáhnout vyšší hodnotové produkce lesa. Vytvořeno z podkladových dat organizace Český statistický úřad.
Výsledky Registru kontaminovaných ploch za období 1998–2022. Vytvořeno z podkladových dat organizace Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.
Výsledky dlouhodobého monitoringu vstupů do půdy (sedimenty) za období 1995-2021. Vytvořeno z podkladových dat organizace Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.
Podrobný gravimetrický kvazigeoid QGZÚ-2013 představuje transformační plochu umožňující převod nadmořských výšek H vyjádřených ve Výškovém systému baltském – po vyrovnání (Bpv) a elipsoidických výšek h určených v Evropském terestrickém referenčním systému 1989 (ETRS89) /realizace ETRF2000/ nad rotačním elipsoidem Geodetického referenčního systému 1980 (GRS80). Datový obsah tvoří výšková anomálie zeta vyjádřená v uzlových bodech pravidelné sítě (3'' x 3'') zeměpisných souřadnic ETRS89. Výšková anomálie realizuje vlastní transformační vztah, který má tvar h = H + zeta. Úplná střední chyba výškové anomálie zeta činí na území ČR 1 cm, v horském terénu a v příhraničních oblastech (do 10 km od státních hranic) může dosahovat hodnot vyšších, nejvýše však 3 cm. Model kvazigeoidu byl získán kombinovaným regionálním řešením lineární gravimetrické okrajové úlohy pro poruchový gravitační potenciál zemského tělesa, a to za významného přispění revidovaného kompletního souboru podrobných bodů gravimetrických mapování ČR zaměřených při geofyzikálním průzkumu mezi lety 1950 až 2010 a dalších dat.
Koncentrace látek znečišťujících ovzduší v gridu 1x1 km, roky 2018–2022. Imisní limity pro ochranu lidského zdraví SO2 – 4. nejvyšší 24hod. koncentrace SO2 [µg.m-3], PM10 – roční průměrná koncentrace [µg.m-3], PM10 – 36. nejvyšší průměrná 24hod. koncentrace [µg.m-3], PM2.5 – roční průměrná koncentrace [µg.m-3], NO2 – roční průměrná koncentrace [µg.m-3], O3 – 26. nejvyšší maximální denní 8hod. klouzavý průměr koncentrace v průměru za 3 roky, 2021–2023 [µg.m-3], As – roční průměrná koncentrace [ng.m-3], Cd – roční průměrná koncentrace [ng.m-3], benzo[a]pyren – roční průměrná koncentrace [ng.m-3], benzen – roční průměrná koncentrace [µg.m-3]. Oblasti s překročením imisních limitů bez zahrnutí O3. Oblasti s překročením imisních limitů se zahrnutím O3. Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace O3 – hodnoty expozičního indexu AOT40, průměr za 5 let, 2019–2023 [µg.m-3], NOx – roční průměrná koncentrace [µg.m-3], SO2 – rok (roční průměr) a zimní období (zimní průměr) [µg.m-3]. Legislativa (zákon 201/2012 Sb. v platném znění) vyžaduje, aby primárním zdrojem hodnocení byly výsledky stacionárních měření. Naměřené koncentrace mohou být při tvorbě map znečisťujících látek doplněny modelováním a indikativním měřením, aby výsledný odhad poskytoval dostatečné informace o prostorovém rozložení koncentrací znečišťujících látek v ovzduší. V ČR je využíván zejména Eulerovský chemický disperzní model CAMx, doplňkově též Gaussovský model SYMOS a evropský Eulerovský model EMEP. Dále jsou to v případě jednotlivých znečišťujících látek např. nadmořská výška či populační hustota.
Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění
Politika územního rozvoje (PÚR) - celostátní nástroj územního plánování. slouží zejména pro koordinaci územního rozvoje na celostátní úrovni a pro koordinaci územně plánovací činnosti krajů a současně jako zdroj důležitých argumentů při prosazování zájmů ČR v rámci územního rozvoje Evropské unie.
Územně plánovací dokumentace (ÚPD) je soubor schválených územně plánovacích podkladů, které stanovují základní koncepci rozvoje území, jeho urbanistické uspořádání, ochranu hodnot a koncepci veřejné infrastruktury. Pořizování územně plánovací dokumentace nebo jejich změn ve smyslu stavebního zákona (283/2021 Sb.).
Pořizování Zásad územního rozvoje (ZÚR) zkráceným postupem podle § 42a stavebního zákona se týká především aktualizací ZÚR, kdy krajské zastupitelstvo rozhodne, že aktualizace bude pořízena zkráceným postupem podle uvedeného paragrafu stavebního zákona
Pořizování změn územních plánů zkráceným postupem spočívá ve vyloučení společného jednání a zjednodušení stanovisek, které se podávají až při veřejném projednání. Zkrácený postup je použitelný pouze v případech, kdy změna nevyžaduje zpracování variant řešení.
Územní plány (ÚP) jsou základním obecně závazným dokumentem určeným pro koordinaci rozvoje území. Řídí se zákonem č. 350/2012 Sb., o územním plánování a stavebním řádu.
Posuzování koncepcí (strategických dokumentů), které jsou vymezeny v § 10a zákona č. 100/2001 Sb.
Ministerstvo životního prostředí zřizuje podle § 20 odst. 3 písm. b) zákona č. 542/2020 Sb. Seznam výrobců baterií nebo akumulátorů, který je informačním systémem veřejné správy, v němž jsou obsaženy údaje o výrobcích baterií nebo akumulátorů a pověřených zástupcích. Datová sada obsahuje identifikační údaje jednotlivých pověřených zástupců.
Ministerstvo životního prostředí vede a zveřejňuje Seznam výrobců podle § 20 zákona č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností. Součástí jsou také údaje o pověřených zástupcích. Datová sada obsahuje identifikační údaje pověřených zástupců výrobců elektrozařízení.
Ministerstvo životního prostředí zřizuje podle § 20 odst. 3 písm. c) zákona č. 542/2020 Sb. Seznam výrobců pneumatik, což je informační systém veřejné správy, v němž jsou obsaženy údaje o výrobcích pneumatik a pověřených zástupcích. Datová sada obsahuje identifikační údaje pověřených zástupců.
Vrstva povodňového ohrožení byla získána od Povodí Moravy, s. p. Hodnoty povodňového ohrožení vychází z rychlosti proudění a hloubky vody, pomocí nichž se určuje intenzita povodně. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
Vrstva povodňového rizika byla získána od Povodí Moravy, s. p. Povodňové riziko je stanoveno pomocí matice rizika s využitím povodňového ohrožení a informací o zranitelnosti území. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
Nařízení vlády č. 71/2003 stanovuje povrchové vody, které jsou vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů, s rozdělením na vody lososové a kaprové, za účelem zvýšení ochrany těchto vod před znečištěním a zlepšení jejich jakosti tak, aby se staly trvale vhodnými pro podporu života ryb náležejících k původním druhům zajišťujícím přirozenou rozmanitost nebo k druhům, jejichž přítomnost je vhodná; dále toto nařízení upravuje způsob zjišťování a hodnocení stavu jakosti uvedených povrchových vod. Pro účely tohoto nařízení se rozumí: lososovými vodami – povrchové vody, které jsou nebo se stanou vhodnými pro život ryb lososovitých (Salmonidae) a lipana (Thymallus thymallus) kaprovými vodami – povrchové vody, které jsou nebo se stanou vhodnými pro život ryb kaprovitých (Cyprinidae) nebo jiných druhů jako je štika (Esox lucius), okoun (Perca fluviatilis) a úhoř (Anguilla anguilla). Lososové/kaprové vody jsou tvořeny úseky vodních toků (kmenový tok nebo jeho úsek a jeho přítoky). K jednotlivým kaprovým/lososovýn vodám je identifikováno příslušné dílčí povodí. Lososové/kaprové vody se evidují v rozsahu údajů o jejich územní identifikaci, názvu, číselném identifikátoru, názvu vodního toku, druhu a hodnocení stavu jakosti vzhledem k požadovaným hodnotám. Informace o datové sadě a data ke stažení zde: http://heis.vuv.cz/isvs/rybvod
Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí, Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb. o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.
V souladu se zákonem 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí, v platném znění. ČHMÚ zpřístupnil verifikované primární a agregované údaje pro látky znečišťující venkovní ovzduší. Jedná se o základní znečišťující látky s imisním limitem dle současné legislativy: arsen (As), benzen, benzo[a]pyren, kadmium (Cd), oxid uhelnatý (CO), nikl (Ni), oxid dusičitý (NO2), oxidy dusíku (NOX), přízemní ozon (O3), olovo (Pb), suspendované částice PM10, suspendované částice PM2,5, oxid siřičitý (SO2). Údaje vycházejí z naměřených dat na stanicích ve vlastnictví ČHMÚ za období 1969–2022. Primární data jsou uvedena v intervalech měření: 30min, 1h nebo 24h dle typu měření. Agregovaná data jsou vypočtena z výše uvedených primárních dat. Jedná se tyto údaje: denní průměry, měsíční průměry, roční průměry a počty překročení hodnoty imisního limitu. Verifikovaná data za další kalendářní roky počínaje rokem 2020 budou vždy dostupná k 1. 7. roku následujícího.
Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů
Ministerstvo životního prostředí definuje Soustavu indikátorů odpadového hospodářství ČR a zpracovává každoročně k hodnocení stavu odpadového hospodářství a plnění Plánu odpadového hospodářství České republiky sadu základních indikátorů s klíčovými údaji o produkci odpadů v ČR, krajích a ORP, nakládání s odpady v ČR, krajích a údaje o separaci a účinnosti separace odpadů v ČR a krajích.
Datová sada obsahuje základní indikátory odpadového hospodářství ČR.
Celková produkce komunálních odpadů je součtem produkce směsného komunálního odpadu a komunálního odpadu vyjma směsného. Vytvořeno z podkladových dat organizace Česká informační agentura životního prostředí;Český statistický úřad.