Indikátor je vypočítán na základě počtu dílů půdních bloků zařazených do kategorií dle velikosti v registru půdy LPIS. V Česku se nacházejí jedny z největších polí v Evropě, což je výsledkem kolektivizace a intenzifikace zemědělství, která probíhala od konce čtyřicátých, a hlavně v padesátých letech dvacátého století. Tyto charakteristiky sice v posledních letech zvýšily produktivitu a efektivitu, velkovýrobní zemědělství však výrazně ovlivnilo přírodní stanoviště, kvalitu půdy a vody. Vytvořeno z podkladových dat organizace Česká informační agentura životního prostředí.

Mapy zobrazují půdní pokryv České republiky. Vyjadřují typologickou příslušnost půdy v Taxonomickém klasifikačním systému půd ČR (Němeček a kol., 2011) nebo verzi pro lesní půdy (Vokoun a kol., 2002), tj. půdní typ, subtyp, půdní varietu, ev. subvarietu. Data pro vybrané mapové listy také obsahují údaje o půdotvorném substrátu v klasifikaci vycházející z legendy Geologické mapy ČR 1 : 50 000, doplněné o kódy klasifikace (Schuler et al. 2013).
Tato půdní mapa v měřítku 1 : 50 000 je zatím nejpodrobnější půdní mapou, která v plošném rozsahu celého (výhled) území ČR mapuje společně jak zemědělskou tak lesní půdu, a to ve shodném a aktuálním klasifikačním systému půd. V prostředí GIS jsou mapy zpracovávány po mapových listech kladu ZM50, tak aby vytvořili souvislou tematickou vrstvu půdně-typologické mapy.

mapování půd probíhající od roku 2012,
splnění požadavků směrnice INSPIRE