V rámci lesního hospodaření se vedle úmyslné těžby plánované lesními hospodářskými plány nebo lesními hospodářskými osnovami provádí také těžba nahodilá. K nahodilé těžbě, se přistupuje nejčastěji v případě kalamitních situací způsobených celou řadou abiotických a biotických faktorů, často vyvolaných probíhající změnou klimatu (např. větrná, hmyzová mokrý sníh, ledovka nebo sucho). Objem nahodilé těžby je důležitým ukazatelem ekologické stability lesních ekosystémů, jejíž míra z velké části závisí na zdravotním stavu a na vhodné druhové i věkové skladbě porostu. Vytvořeno z podkladových dat organizace Český statistický úřad.
Holiny jsou běžnou součástí obhospodařování lesů, proto by měl být v rámci pěstebních postupů kladen důraz na snižování jejich negativního dopadu na lesní ekosystémy. Malé holiny otevírají při vhodně zvolených pěstebních postupech prostor pro přirozené zmlazení, ale i umělou obnovu a umožňují tak vlastníkům lesa rychlou a efektivní přeměnu druhové skladby dřevin. Naopak velkoplošné holiny, vzniklé např. po vytěžení kůrovcového dřeva způsobují náhlou změnu vlastností lesní půdy a výrazně tak znesnadňují následné zalesnění. Vytvořeno z podkladových dat organizace Český statistický úřad.
Mnoho druhů lesních organismů je ohroženo nedostatkem odumřelého dřeva ponechaného v lesích za účelem samovolného rozpadu. Množství odumřelé dřevní hmoty v Česku je menší než v přirozených podmínkách, nicméně se mírně zvyšuje. Vytvořeno z podkladových dat organizace Národní lesnický institut.
Graf struktury holin popisuje velikostní uspořádání odlesněných ploch vznikajících při obhospodařování lesů a jejich význam pro obnovu porostů. Malé holiny mohou při vhodných pěstebních postupech podpořit přirozené zmlazení, umělou obnovu i proměnu druhové skladby dřevin. Velkoplošné holiny naopak zhoršují podmínky lesní půdy a komplikují zalesnění. Sledování struktury holin podporuje šetrné lesní hospodaření, stabilitu ekosystémů, ochranu produkčních i mimoprodukčních funkcí lesa a adaptaci lesů na změnu klimatu. Vytvořeno z podkladových dat organizace Národní lesnický institut.
Věková struktura lesů je nerovnoměrná. Z hlediska trvalé udržitelnosti a vyrovnanosti těžebních možností (normality) mají porosty do 60 let menší plochu, než je žádoucí, a porosty starší mají plochu větší. Tento stav, který z hlediska ekonomického představuje riziko ztrát, je naopak velmi pozitivní z hlediska podpory biodiverzity. Lesní porosty vyššího věku totiž představují příznivé životní prostředí pro druhy vázané na ekosystémy s vysokým podílem odumřelé dřevní hmoty. Vytvořeno z podkladových dat organizace Národní lesnický institut.