V rámci lesního hospodaření se vedle úmyslné těžby plánované lesními hospodářskými plány nebo lesními hospodářskými osnovami provádí také těžba nahodilá. K nahodilé těžbě, se přistupuje nejčastěji v případě kalamitních situací způsobených celou řadou abiotických a biotických faktorů, často vyvolaných probíhající změnou klimatu (např. větrná, hmyzová mokrý sníh, ledovka nebo sucho). Objem nahodilé těžby je důležitým ukazatelem ekologické stability lesních ekosystémů, jejíž míra z velké části závisí na zdravotním stavu a na vhodné druhové i věkové skladbě porostu. Vytvořeno z podkladových dat organizace Český statistický úřad.
Holiny jsou běžnou součástí obhospodařování lesů, proto by měl být v rámci pěstebních postupů kladen důraz na snižování jejich negativního dopadu na lesní ekosystémy. Malé holiny otevírají při vhodně zvolených pěstebních postupech prostor pro přirozené zmlazení, ale i umělou obnovu a umožňují tak vlastníkům lesa rychlou a efektivní přeměnu druhové skladby dřevin. Naopak velkoplošné holiny, vzniklé např. po vytěžení kůrovcového dřeva způsobují náhlou změnu vlastností lesní půdy a výrazně tak znesnadňují následné zalesnění. Vytvořeno z podkladových dat organizace Český statistický úřad.
Indikátor je vypočítán na základě počtu dílů půdních bloků zařazených do kategorií dle velikosti v registru půdy LPIS. V Česku se nacházejí jedny z největších polí v Evropě, což je výsledkem kolektivizace a intenzifikace zemědělství, která probíhala od konce čtyřicátých, a hlavně v padesátých letech dvacátého století. Tyto charakteristiky sice v posledních letech zvýšily produktivitu a efektivitu, velkovýrobní zemědělství však výrazně ovlivnilo přírodní stanoviště, kvalitu půdy a vody. Vytvořeno z podkladových dat organizace Česká informační agentura životního prostředí.
Mapy zobrazují půdní pokryv České republiky. Vyjadřují typologickou příslušnost půdy v Taxonomickém klasifikačním systému půd ČR (Němeček a kol., 2011) nebo verzi pro lesní půdy (Vokoun a kol., 2002), tj. půdní typ, subtyp, půdní varietu, ev. subvarietu. Data pro vybrané mapové listy také obsahují údaje o půdotvorném substrátu v klasifikaci vycházející z legendy Geologické mapy ČR 1 : 50 000, doplněné o kódy klasifikace (Schuler et al. 2013).
Tato půdní mapa v měřítku 1 : 50 000 je zatím nejpodrobnější půdní mapou, která v plošném rozsahu celého (výhled) území ČR mapuje společně jak zemědělskou tak lesní půdu, a to ve shodném a aktuálním klasifikačním systému půd. V prostředí GIS jsou mapy zpracovávány po mapových listech kladu ZM50, tak aby vytvořili souvislou tematickou vrstvu půdně-typologické mapy.
mapování půd probíhající od roku 2012,
splnění požadavků směrnice INSPIRE
Holiny jsou běžnou součástí obhospodařování lesů, proto by měl být v rámci pěstebních postupů kladen důraz na snižování jejich negativního dopadu na lesní ekosystémy. Malé holiny otevírají při vhodně zvolených pěstebních postupech prostor pro přirozené zmlazení, ale i umělou obnovu a umožňují tak vlastníkům lesa rychlou a efektivní přeměnu druhové skladby dřevin. Naopak velkoplošné holiny, vzniklé např. po vytěžení kůrovcového dřeva způsobují náhlou změnu vlastností lesní půdy a výrazně tak znesnadňují následné zalesnění. Vytvořeno z podkladových dat organizace Národní lesnický institut.