Na území ČR výrazně převládá výskyt porostů s jednoduchou strukturou. Porosty s bohatou strukturou se nacházejí především v přirozených lesních ekosystémech a porostech s výběrným způsobem hospodaření, jejichž výskyt na našem území je velmi řídký. Ve větší míře se u nás vyskytují porosty, které se svojí prostorovou a věkovou skladbou porostům s bohatou strukturou pouze blíží, a to především ve fázi obnovy, případně jde o porosty spontánně vznikající na dříve nelesních pozemcích (sukcese). Vytvořeno z podkladových dat organizace Národní lesnický institut.
V rámci lesního hospodaření se vedle úmyslné těžby plánované lesními hospodářskými plány nebo lesními hospodářskými osnovami provádí také těžba nahodilá. K nahodilé těžbě, se přistupuje nejčastěji v případě kalamitních situací způsobených celou řadou abiotických a biotických faktorů, často vyvolaných probíhající změnou klimatu (např. větrná, hmyzová mokrý sníh, ledovka nebo sucho). Objem nahodilé těžby je důležitým ukazatelem ekologické stability lesních ekosystémů, jejíž míra z velké části závisí na zdravotním stavu a na vhodné druhové i věkové skladbě porostu. Vytvořeno z podkladových dat organizace Český statistický úřad;Národní lesnický institut.
V rámci lesního hospodaření se vedle úmyslné těžby plánované lesními hospodářskými plány nebo lesními hospodářskými osnovami provádí také těžba nahodilá. K nahodilé těžbě, se přistupuje nejčastěji v případě kalamitních situací způsobených celou řadou abiotických a biotických faktorů, často vyvolaných probíhající změnou klimatu (např. větrná, hmyzová mokrý sníh, ledovka nebo sucho). Objem nahodilé těžby je důležitým ukazatelem ekologické stability lesních ekosystémů, jejíž míra z velké části závisí na zdravotním stavu a na vhodné druhové i věkové skladbě porostu. Vytvořeno z podkladových dat organizace Český statistický úřad.
Holiny jsou běžnou součástí obhospodařování lesů, proto by měl být v rámci pěstebních postupů kladen důraz na snižování jejich negativního dopadu na lesní ekosystémy. Malé holiny otevírají při vhodně zvolených pěstebních postupech prostor pro přirozené zmlazení, ale i umělou obnovu a umožňují tak vlastníkům lesa rychlou a efektivní přeměnu druhové skladby dřevin. Naopak velkoplošné holiny, vzniklé např. po vytěžení kůrovcového dřeva způsobují náhlou změnu vlastností lesní půdy a výrazně tak znesnadňují následné zalesnění. Vytvořeno z podkladových dat organizace Český statistický úřad.
Cílené přibližování se vhodné druhové skladbě lesů je klíčovým aspektem přírodě blízkého hospodaření v lesích. Současná druhová skladba lesů je od rekonstruované přirozené i doporučené skladby výrazně odlišná, a to zejména v důsledku plošného vysazování smrkových a borových monokultur v minulosti. Stejnověké monokultury jehličnanů, často nevhodného ekotypu, snižují biodiverzitu a jsou výrazně náchylnější na poškození v důsledku biotických i abiotických faktorů. Vytvořeno z podkladových dat organizace Národní lesnický institut.
Generalizovaná mapa Ostravy v měřítku 1:100 000, která vzniká zevšeobecněním a zjednodušením obsahu, hranic, linií mapy. Obsahuje vrstvy: komunikace, zastavěná území, průmysl, vodní toky, vodní plochy, zeleň, les, železnice a nádraží.
Generalizovaná mapa Ostravy v měřítku 1:50 000, která vzniká zevšeobecněním a zjednodušením obsahu, hranic, linií mapy. Obsahuje vrstvy: hlavní a vedlejší komunikace, zastavěná území, průmysl, vodní toky, vodní plochy, zeleň, les, železnice a nádraží.
Lesy jsou podle své převažující funkce zařazovány do kategorií lesů hospodářských, ochranných, nebo lesů zvláštního určení. Kategorizace lesů je definována zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích. Vytvořeno z podkladových dat organizace Národní lesnický institut.
Mnoho druhů lesních organismů je ohroženo nedostatkem odumřelého dřeva ponechaného v lesích za účelem samovolného rozpadu. Množství odumřelé dřevní hmoty v Česku je menší než v přirozených podmínkách, nicméně se mírně zvyšuje. Vytvořeno z podkladových dat organizace Národní lesnický institut.
V rámci lesního hospodaření se vedle úmyslné těžby plánované lesními hospodářskými plány nebo lesními hospodářskými osnovami provádí také těžba nahodilá. K nahodilé těžbě, se přistupuje nejčastěji v případě kalamitních situací způsobených celou řadou abiotických a biotických faktorů, často vyvolaných probíhající změnou klimatu (např. větrná, hmyzová mokrý sníh, ledovka nebo sucho). Objem nahodilé těžby je důležitým ukazatelem ekologické stability lesních ekosystémů, jejíž míra z velké části závisí na zdravotním stavu a na vhodné druhové i věkové skladbě porostu. Vytvořeno z podkladových dat organizace Český statistický úřad.
Významné hospodářské využití lesů má za následek odklonění od přírodních podmínek, což na mnoha místech vede ke snížení jejich odolnosti. Zvyšování odolnosti lesů a zlepšování jejich produkčních i mimoprodukčních funkcí lze dosáhnout využíváním přírodě blízkých způsobů hospodaření a udržováním rozmanité struktury lesů. Vytvořeno z podkladových dat organizace Národní lesnický institut.
Využívání přirozené obnovy v porostech s vhodnou druhovou skladbou je jedním z principů přírodě blízkých způsobů hospodaření. Větší využívání přirozené obnovy a vhodných způsobů hospodaření by mohlo výrazně snížit náklady a potřebu sadebního materiálu a lidských zdrojů, kterých je v době kalamity nedostatek, a zároveň dosáhnout vyšší hodnotové produkce lesa. Vytvořeno z podkladových dat organizace Český statistický úřad.
Využívání přirozené obnovy v porostech s vhodnou druhovou skladbou je jedním z principů přírodě blízkých způsobů hospodaření. Větší využívání přirozené obnovy a vhodných způsobů hospodaření by mohlo výrazně snížit náklady a potřebu sadebního materiálu a lidských zdrojů, kterých je v době kalamity nedostatek, a zároveň dosáhnout vyšší hodnotové produkce lesa. Vytvořeno z podkladových dat organizace Český statistický úřad.
Mapy zobrazují půdní pokryv České republiky. Vyjadřují typologickou příslušnost půdy v Taxonomickém klasifikačním systému půd ČR (Němeček a kol., 2011) nebo verzi pro lesní půdy (Vokoun a kol., 2002), tj. půdní typ, subtyp, půdní varietu, ev. subvarietu. Data pro vybrané mapové listy také obsahují údaje o půdotvorném substrátu v klasifikaci vycházející z legendy Geologické mapy ČR 1 : 50 000, doplněné o kódy klasifikace (Schuler et al. 2013).
Tato půdní mapa v měřítku 1 : 50 000 je zatím nejpodrobnější půdní mapou, která v plošném rozsahu celého (výhled) území ČR mapuje společně jak zemědělskou tak lesní půdu, a to ve shodném a aktuálním klasifikačním systému půd. V prostředí GIS jsou mapy zpracovávány po mapových listech kladu ZM50, tak aby vytvořili souvislou tematickou vrstvu půdně-typologické mapy.
mapování půd probíhající od roku 2012,
splnění požadavků směrnice INSPIRE
Holiny jsou běžnou součástí obhospodařování lesů, proto by měl být v rámci pěstebních postupů kladen důraz na snižování jejich negativního dopadu na lesní ekosystémy. Malé holiny otevírají při vhodně zvolených pěstebních postupech prostor pro přirozené zmlazení, ale i umělou obnovu a umožňují tak vlastníkům lesa rychlou a efektivní přeměnu druhové skladby dřevin. Naopak velkoplošné holiny, vzniklé např. po vytěžení kůrovcového dřeva způsobují náhlou změnu vlastností lesní půdy a výrazně tak znesnadňují následné zalesnění. Vytvořeno z podkladových dat organizace Národní lesnický institut.
Věková struktura lesů je nerovnoměrná. Z hlediska trvalé udržitelnosti a vyrovnanosti těžebních možností (normality) mají porosty do 60 let menší plochu, než je žádoucí, a porosty starší mají plochu větší. Tento stav, který z hlediska ekonomického představuje riziko ztrát, je naopak velmi pozitivní z hlediska podpory biodiverzity. Lesní porosty vyššího věku totiž představují příznivé životní prostředí pro druhy vázané na ekosystémy s vysokým podílem odumřelé dřevní hmoty. Vytvořeno z podkladových dat organizace Národní lesnický institut.