Body sítě CZEPOS představují referenční body permanentních stanic GNSS, definované jako průsečík horní plochy desky anténní konstrukce se svislou osou otvoru umístěného v této desce. Body jsou spravovány Zeměměřickým úřadem.

Souřadnicová síť sestrojená v zobrazení ETRS89-GRS80, které rozděluje zobrazované území na pásma vymezená poledníky na elipsoidu GRS80 resp. na zóny vymezené rovnoběžkami na elipsoidu GRS80. Souřadnicová síť ETRS89-GRS80 je koncipována jako celoevropský standard zajišťující interoperabilitu dat opatřených geodetickými souřadnicemi (zejména dat ortofot a dat výškopisu).

Souřadnicová síť sestrojená v Lambertově azimutálním stejnoplochém souřadnicovém zobrazení Evropského terestrického referenčního systému 1989 (ETRS89-LAEA), která je koncipována jako celoevropský standard využitelný pro provádění prostorových analýz a vyjadřování jejich výsledků.

Body polohového bodového pole (PBP) zahrnují body základního polohového bodového pole (ZPBP) a podrobného polohového bodového pole (PPBP). Správcem je Zeměměřický úřad resp. Katastrální úřady dle příslušné kategorie bodového pole.

Mapovací sítě: SitMap_0Rad - základní pole (cca11,1x12 km; středoevropská mapovací síť viz: EHRENDORFER, F.; HAMANN, U. (1965). Vorschläge zu einer floristischen Kartierung von Mitteleuropa. Berichte der Deutschen Botanischen Gesellschaft. 78, 1, s. 35-50.); SitMap_1Rad - pole síťového mapování vzniklé rozdělením základního pole na čtvrtiny (kvadranty; 1/4) - SLAVÍK, B. (1971). Metodika síťového mapování ve vztahu k připravovanému fytogeografickému atlasu ČSR: Methodik der Netzkartierung in bezug auf den eben bearbeiteten phytogeographischen Atlas der Böhmischen sozialistischen Republik (ČSR). Zprávy Československé botanické společnosti. 6, s. 55-62. ISSN 0009-0662.; SitMap_2Rad - pole síťového mapování vzniklé dvojnásobným rozdělením základního pole na čtvrtiny (1/16)- HÄRTEL, H. (1994). Metodika floristického mapování navrhovaného národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, s. 64-69. In: PETŘÍČEK, V.; VESELÝ, M. (eds.). Metodika mapování přírody a krajiny. Praha: Český ústav ochrany přírody. 69 s.; SitMap_3Rad - pole síťového mapování vzniklé trojnásobným rozdělením základního pole na čtvrtiny (1/64) - HÄRTEL, H. (1994). Metodika floristického mapování navrhovaného národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, s. 64-69. In: PETŘÍČEK, V.; VESELÝ, M. (eds.). Metodika mapování přírody a krajiny. Praha: Český ústav ochrany přírody. 69 s.; SitMap_Botanika - pole síťového mapování vzniklé rozdělením kvadrantu základního pole na 5x5 elementárních polí - KOLBEK, J.; MLADÝ, F.; PETŘÍČEK, V. et al. (1999). Květena Chráněné krajinné oblasti a Biosférické rezervace Křivoklátsko: I. Mapy rozšíření cévnatých rostlin.. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. 300 s. ISBN 80-86064-36-0 podklady - Besselův elipsoid, Křovákovo zobrazení, S-JTSK; © AOPK ČR, 2009 EEARefGrid - pole (10x10 km) monitorovací sítě evropsky významných druhů a přírodních stanovišťů; © EEA, 2013

Mapování, monitoring a celkové rozšíření druhů

Body tíhového bodového pole (TBP) - obsaženy pouze body základního tíhového bodového pole (ZTBP), jejichž správcem je Zeměměřický úřad.

Body výškového bodového pole (VBP) zahrnují body základního výškového bodového pole (ZVBP) a podrobného výškového bodového pole (PVBP). Správcem je Zeměměřický úřad resp. Katastrální úřady dle příslušné kategorie bodového pole.