Zranitelné oblasti jsou § 33 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů definovány jako území, kde se vyskytují: povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Vláda stanovuje zranitelné oblasti nařízením a zároveň v nich akčním programem upravuje používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření. Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu. Zranitelné oblasti jsou stanovené nařízením vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, 12.6.2024 vyšla novela č. 193/2024 Sb., která se mění nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů. Datová sada obsahuje seznam katastrálních území aktuálně vymezených jako zranitelné oblasti. Informace o datové sadě a data ke stažení zde: http://heis.vuv.cz/isvs/zranobl

Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb. o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.

Vrstva zón a aglomerací pro hodnocení a řízení kvality ovzduší na území České republiky. Zóny a aglomerace jsou vymezeny na základě legislativních specifikací Směrnice EU 2008/50/EC a zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Zónou je území vymezené MŽP pro účely sledování a řízení kvality ovzduší; aglomerací je sídelní seskupení, v němž žije nejméně 250 000 obyvatel.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Zemědělská plocha referenční parcely je definována jako souvislá plocha zemědělské půdy o minimální výměře 0,01 ha s definovanou kulturou (orná půda, trvalý travní porost a trvalá kultura). Hranice referenční parcely by měla být identifikovatelná v terénu. Fyzická nebo právnická osoba by na dané referenční parcele měla provádět zemědělskou činnost pod svým jménem a na svou odpovědnost. Referenční parcela je reprezentována souvislou plochou jednoho typu zemědělského pokryvu/kultury (podrobně definované v Národní vyhlášce 307/2014 Sb.) nebo krajinného prvku.

Tato datová sada byla vytvořena v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a rady (EU) 2021/2115, s Nařízením Evropského parlamentu a rady (EU) 2021/2116 a v souladu se Zákonem 252/1997 Sb. o zemědělství.

Záplavová území jsou podle §66 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území stanovuje Ministerstvo životního prostředí vyhláškou ( vyhláška 79/2018 Sb.). Poznámka: Webová služba WFS prošla topologickou korekturou. Průběh polygonů záplavových území v této vrstvě je pouze orientační, pro získání závazných informací o přesném průběhu kontaktujte místně příslušný vodoprávní úřad nebo správce daného vodního toku. Informace o datové sadě, prohlížečky a data ke stažení zde: https://heis.vuv.cz/isvs/zapluz

Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb. o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.

Datová sada obsahuje vodní stavy a jim odpovídající hodnoty průtoků aktuálně platné měrné křivky průtoků /discharge_rating_curve/ pro jednotlivé vodoměrné stanice.
Měrná křivka průtoků vyjadřuje vztah mezi vodním stavem a průtokem a používá se pro přepočet měřených vodních stavů na průtoky. Tento vztah nebývá stabilní a musí být pravidelně ověřován na základě měření průtoku v dané vodoměrné stanici. Při změně tohoto vztahu je třeba zkonstruovat novou měrnou křivku. Vodní stavy jsou udávány v cm, průtoky v m3·s–1.
K aktualizaci dochází při změně měrné křivky.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů.

Datové sady obsahují aktuálně platné hydrologické údaje /hydrological_characteristic/ pro jednotlivé vodoměrné stanice, rozdělené do třech částí:
• M-denní průtoky včetně dlouhodobého průměrného průtoku a dlouhodobé průměrné roční výšky srážek,
• měsíční charakteristiky (průměrný průtok, minimální a maximální průměrný denní průtok),
• N-leté průtoky.
M-denní průtoky a měsíční charakteristiky jsou stanoveny pro aktuálně používané referenční období 1991–2020. M-denní průtoky se udávají číselně pro vybrané hodnoty průměrné doby dosažení nebo překročení M = 30, 60, 90, 120, 150, 180, 210, 240, 270, 300, 330, 355 a 364 dnů v roce. Průtoky jsou udávány v m3·s–1, výška srážek v mm.
K aktualizaci dochází při změně dat.
N-leté průtoky se ve smyslu ČSN 75 1400 „Hydrologické údaje povrchových vod“ ve vodoměrných stanicích určují z funkce překročení ročních kulminačních průtoků pro pravděpodobnosti odpovídající zvoleným dobám opakování. Udávány jsou číselně pro vybrané hodnoty doby opakování N = 1, 2, 5, 10, 20, 50 a 100 let. Průtoky jsou udávány v m3·s–1.
K aktualizaci dochází při změně dat.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů.

V adresáři /hydrology/characteristic/ jsou dva podadresáře /data/ a /metadata/. Podadresář /data/ je dále rozdělen na tři části. Soubory zde byly nahrány poprvé v lednu 2025.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů.

Základní báze geografických dat České republiky (ZABAGED®) je vektorový geografický digitální model území České republiky (ČR). Polohopisnou část ZABAGED® tvoří v současné době 136 typů geografických objektů sídel, komunikací, rozvodných sítí a produktovodů, vodstva, územních jednotek a chráněných území, vegetace a povrchu, terénního reliéfu a vybrané údaje o geodetických bodech. Objekty jsou reprezentovány dvourozměrnou vektorovou prostorovou složkou a popisnou složkou, obsahující kvalitativní a kvantitativní informace o objektech.

Datová sada obsahuje údaje o vymezení útvarů povrchových vod v ČR, formálně upravené pro potřeby reportingu podle směrnice 2000/60/ES (WFD). Výchozí datovou sadou jsou útvary povrchových vod II, plánovacího cyklu schválené v roce 2013 a vedené v evidenci ISVS, Prostorová i popisná složka útvarů byla upravena podle směrných dokumentů a požadavků Evropské komise na reporting Plánů oblastí povodí v roce 2016. Vrstva Centrelinie představuje úsekový model souvislé hydrologické sítě složené z povrchových vod tekoucích a virtuálních úseků nahrazujících povrchové vody stojaté.

Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu plánů povodí podle směrnice 2000/60/ES (Rámcová směrnice o vodě - Water Framework Directive).

Datová sada obsahuje údaje o vymezení útvarů povrchových vod v ČR, formálně upravené pro potřeby reportingu podle směrnice 2000/60/ES (WFD). Výchozí datovou sadou jsou útvary povrchových vod II. plánovacího cyklu schválené v roce 2013 a vedené v ISVS. Prostorová i popisná složka útvarů byla upravena podle směrných dokumentů a požadavků Evropské komise na reporting Plánů oblastí povodí v roce 2016. Vrstva linie představuje znázornění útvarů povrchových vod tekoucích v modelu multipart bez virtuálních úseků.

Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu plánů povodí podle směrnice 2000/60/ES (Rámcová směrnice o vodě - Water Framework Directive).

Datová sada obsahuje údaje o vymezení útvarů povrchových vod v ČR, formálně upravené pro potřeby reportingu podle směrnice 2000/60/ES (WFD). Výchozí datovou sadou jsou útvary povrchových vod II. plánovacího cyklu schválené v roce 2013 a vedené v ISVS. Prostorová i popisná složka útvarů byla upravena podle směrných dokumentů a požadavků Evropské komise na reporting Plánů oblastí povodí v roce 2016. Vrstva polygonů představuje znázornění povrchových vod stojatých.

Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu plánů povodí podle směrnice 2000/60/ES (Rámcová směrnice o vodě - Water Framework Directive).

Datová sada obsahuje údaje o vymezení útvarů podzemních vod v ČR, formálně upravené pro potřeby reportingu podle směrnice 2000/60/ES (WFD). Výchozí datovou sadou jsou útvary podzemních vod vedené v evidenci ISVS. Prostorová i popisná složka útvarů byla upravena podle směrných dokumentů a požadavků Evropské komise na reporting Plánů oblastí povodí v roce 2016.

Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu plánů povodí podle směrnice 2000/60/ES (Rámcová směrnice o vodě - Water Framework Directive).

Vrstva obsahuje vymezení oblastí hlavních povodí České republiky (oblasti povodí Labe, Dunaje a Odry) formálně upravené pro potřeby podle směrnice 2000/60/ES (WFD). Mezinárodní i dílčí oblasti povodí definuje vyhláška 393/2010 Sb. o oblastech povodí. Prostorová i popisná složka byla upravena podle směrných dokumentů a požadavků Evropské komise na reporting Plánů oblastí povodí v roce 2016.

Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu plánů povodí podle směrnice 2000/60/ES (Rámcová směrnice o vodě - Water Framework Directive).

Datová sada obsahuje údaje o vymezení dílčích povodí na území České republiky, formálně upravené pro potřeby reportingu podle směrnice 2000/60/ES (WFD). Mezinárodní i dílčí povodí určuje Vyhláška č. 393/2010 Sb,, o oblastech povodí. Prostorová i popisná složka byla upravena podle směrných dokumentů a požadavků Evropské komise na reporting Plánů oblastí povodí v roce 2016.

Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu plánů povodí podle směrnice 2000/60/ES (Rámcová směrnice o vodě - Water Framework Directive).

Datová sada obsahuje vybraná místa monitoringu podzemních a povrchových vod. Prostorová i popisná složka dat byla upravena podle směrných dokumentů a požadavků Evropské komise na reporting Plánů oblastí povodí v roce 2016.

Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu plánů povodí podle směrnice 2000/60/ES (Rámcová směrnice o vodě - Water Framework Directive),

Vrstva obsahuje vymezení chráněných území s vazbou na vodu a je formálně upravena pro potřeby reportingu podle směrnice 2000/60/ES (WFD). Obsažena jsou chráněná území, která nebyla reportována na základě jiné legislativy, tedy Ramsarské mokřady a maloplošná zvláště chráněná území. Prostorová i popisná složka dat byla upravena podle směrných dokumentů a požadavků Evropské komise na reporting Plánů oblastí povodí v roce 2016.

Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu plánů povodí podle směrnice 2000/60/ES (Rámcová směrnice o vodě - Water Framework Directive),

Otevřená datová sada obsahuje výběr nejzajímavějších lokalit z registru významných geologických lokalit na území České republiky. Jedná se o geologické, geomorfologické, mineralogické nebo paleontologické lokality, které demonstrují horninové prostředí ČR a jeho vývoj. Některé lokality jsou chráněné, jiné jsou k ochraně navržené a další jsou vedeny v evidenci pro svou zajímavost, jedinečnost nebo slouží jako dokumentace geologických jevů.

Výstrahy vydává ČHMÚ v souladu s doporučením Světové meteorologické organizace

Zveřejnění dat dle Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20.června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru a Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/138 ze dne 21. prosince 2022

Emisní bilance (celorepubliková a krajská) v členění REZZO 1-4 a ve struktuře NFR (Nomenclature for reporting)

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Dle nařízení Evropského parlamentu a rady EU 2018/1999 jsou všechny členské státy EU povinny každoročně do 15. března následujícího roku (t+1) podávat Evropské Komisi Národní inventarizační zprávu společně s oficiálními tabulkami pro reporting (CRF – Common Reporting Format) a k 15. září sekretariátu Rámcové Úmluvy OSN o změně klimatu, což je zavedeno od roku 2024 v rámci nových podmínek Pařížské dohody nově už ve formátu CRT (Common Reporting Tables). V rámci Pařížské dohody se ČR jako člen EU přihlásila s ostatními členskými státy EU společně snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o nejméně 40 % ve srovnání s rokem 1990.

Účel: Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Propojení databáze vrtů s databází hydrogeologických objektů obsahující i studny, prameny apod. Záznamy obsahují základní údaje o objektu a u většiny z nich (cca 89 %) i formalizovaný popis geologického profilu. Databáze je budována od r. 1970 byla transformována do formy vyhovující specifikaci INSPIRE.

splnění požadavků směrnice INSPIRE

Hranice územních obvodů regionálních pracovišť AOPK ČR; © AOPK ČR, 2025

Informace pro žadatele

Pro vymezení rozlivů bylo kombinováno více zdrojů dat, především leteckých snímků, údajů z terénních měření, satelitních snímků, ale i záznamů od veřejnosti dostupných na internetu. Za rozliv je zde považováno území, které bylo zaplaveno vylitím vody z koryta toku. Nezahrnuje tedy plochy, kde k výskytu vody došlo jiným způsobem, jako např. zachycením deště v terénních depresích.
I přes velké množství dostupných dat zůstává v procesu vymezení rozlivů vysoká míra nejistoty a jejich přesné stanovení v plném rozsahu povodně není reálně dosažitelné. Prioritně byly zpracovány nejvíce zasažené lokality, kde zároveň bylo k dispozici nejvíce dat včetně terénního zaměření. U méně postižených území byly mnohdy jediným zdrojem dat satelitní snímky a z pravidla je na nich rozliv povodně určen s výrazně nižší přesností.
Rozlivy byly zpracovány ve dvou kategoriích přesnosti. První kategorie s vyšší přesností zahrnuje území, kde byl dostatek dat pro relativně přesné stanovení rozlivu a kde byla nalezena shoda na jejich vymezení s příslušnými státními podniky Povodí. První kategorie je oficiálním výstupem hodnotící zprávy z povodně. Jedná se zpravidla o úseky vodních toků, kde N-letost kulminačního průtoku přesáhla 20 let. Do druhé kategorie pak spadají rozlivy stanovené s řádově nižší přesností. Lze je využít k různým účelům, ale je třeba vždy uvážit nejistoty v nich obsažené.

Datová sada obsahuje jednotlivé údaje o čistírnách odpadních vod v aglomeracích nad 2000 EO včetně lokalit bez připojení na stokovou soustavu, včetně informací o kapacitě čistíren odpadních vod, typu čištění, odstraňování dusíku a fosforu a údaje o účinnosti čištění.

Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu plánů povodí podle směrnice 91/271/EHS (Směrnice o čištění městských odpadních vod - Urban Waste Water Treatment Directive).

Povrchové vody na území České republiky jsou podle § 15 odst, 1 nařízení vlády č. 401/2015 Sb. ve znění pozdějších předpisů všechny vymezeny jako citlivé oblasti.