Meteorologická data měřená v intervalu 10 minut (dostupnost dat se liší dle pozorovacího programu stanic), seznam pozorovaných prvků na jednotlivých stanicích je uveden v metadatech stanic. Měřené prvky: teplota vzduchu (°C), maximální teplota vzduchu (°C), minimální teplota vzduchu (°C), přízemní teplota vzduchu (°C), relativní vlhkost vzduchu (%), tlak vzduchu (hPa), trvání slunečního svitu (s), úhrn srážek (mm), výška sněhové pokrývky (cm), vodní hodnota sněhové pokrývky (mm), směr a rychlost větru (stupně, m/s), průměrný směr a rychlost větru (stupně, m/s), maximální náraz větru a jeho směr(m/s, stupně), čas výskytu maximálního nárazu větru (kód), teplota půdy v 5, 10, 20, 50 a 100 cm (°C), průměrná intenzita globálního záření(W/m2), průměrná intenzita rozptýleného záření (W/m2), průměrná intenzita erythemového UV záření (mW/m2). Prvky odvozené z 10minutových měření automatických meteorologických stanic, prvky měřené a pozorované v intervalu 1 hodina a dopočtené charakteristiky v intervalu 1 hodina: tlak vodní páry (hPa), úhrn trvání slunečního svitu (h), úhrn srážek (mm), pokrytí oblohy oblačností (osminy), teplota rosného bodu (°C),, vodorovná dohlednost (kód), tlak vzduchu (hPa), tlak vzduchu přepočtený na hladinu moře (hPa), geopotenciální výška standardní tlakové hladiny 925 hPa (m), geopotenciální výška standardní tlakové hladiny 850 hPa (m), tlaková tendence (hPa), stav počasí v termínu pozorování (kód), průběh počasí (kód).

Opatření č. 2/20 MŽP o vydání úplného znění zřizovací listiny státní organizace ČHMÚ

Datová sada obsahuje polygony dílů půdních bloků, na které byly v roce 2022 aplikovány čistírenské kaly. Uvedené díly půdních bloků jsou extrahovány z prostorové datové sady Veřejného registru půdy (LPIS), verze z července 2023. (Viz např. https://eagri.cz/public/app/eagriapp/lpisdata/ nebo https://eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny2/plpis/.) V databázi LPIS se podařilo identifikovat 95,7% všech dílů půdních bloků, na které byly čistírenské kaly aplikovány – poskytovaný výstup tedy není zcela kompletní. Seznam dílů půdních bloků na které byly aplikovány čistírenské kaly byl poskytnut Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (www.ukzuz.cz). Tato metadata jsou prozatímní, budou doplněna ve spolupráci s MŽP

Dle nařízení Evropského parlamentu a rady EU 2018/1999 jsou všechny členské státy EU povinny každoročně do 31. července aktuálního roku (t) podávat zprávy o přibližných (aproximativních) inventurách emisí skleníkových plynů za rok (t-1). Jedná se pouze o přibližné odhady. Finální inventury emisí skleníkových plynů jsou publikována následující rok (t+1).

Účel: Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Evidence obsahuje údaje o vymezení citlivých oblastí v ČR, Údaje evidence zpracovává a do informačního systému veřejné správy ukládá Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce. Citlivé oblasti jsou vodním zákonem definovány jako vodní útvary povrchových vod: a) v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti může dojít v důsledku vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod, b) které jsou využívány nebo se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, v níž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l, nebo c) u nichž je z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem nutný vyšší stupeň čištění odpadních vod. Citlivé oblasti vymezuje vláda nařízením. Vymezení citlivých oblastí podléhá přezkoumání v pravidelných intervalech nepřesahujících 4 roky, Pro citlivé oblasti a pro vypouštění odpadních vod do povrchových vod ovlivňujících kvalitu vody v citlivých oblastech stanovuje vláda nařízením ukazatele přípustného znečištění odpadních vod a jejich hodnoty. Citlivé oblasti jsou aktuálně stanoveny nařízením vlády č, 401/2015 Sb, o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Podle § 15 odst, 1 nařízení vlády č, 401/2015 Sb, ve znění pozdějších předpisů jsou všechny povrchové vody na území České republiky vymezeny jako citlivé oblasti.

Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č, 254/2001 Sb, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí, Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č, 252/2013 Sb, o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy,

Klasifikace pokryvu zemského povrchu v rozsahu ČR. Cílem projektu CORINE Land Cover 1990 (CLC_90) bylo vytvořit databázi krajinného pokryvu na základě jednotné metodiky. Databáze byla vytvořena interpretací snímků družice LANDSAT nasnímaných mezi roky 1986 – 1995. Výstupem je mapa vegetačního pokryvu v měřítku 1:100 000, rozděleného do 44 tříd. S pomocí této databáze lze zajistit podporu ochraně ekosystémů, sledovat důsledky klimatických změn, vyhodnocovat rozvoj v zemědělství atd.

Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.

Změnová databáze CLC2000-Changes (CHA2000_CZ) byla odvozena za databáze CLC1990 vizuálním porovnáním rastrových podkladů z roku 1990 a 2000. Identifikuje plochy s různým krajinným pokryvem v databázích CLC90 a CLC2000. Zaznamenány byly všechny změny splňující mapovací kritéria (rozloha > 5 ha, posun hranic > 100 m). Více o popisu metodologie zpracování v Büttner, G., Kosztra, B. 2007. CLC2006 Technical Guidelines, European Environment Agency (EEA).

Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.

Databáze s klasifikací pokryvu zemského povrchu v rozsahu ČR v roce 2000. CORINE Land Cover 2000 (CLC_2000) je aktualizací databáze krajinného pokryvu z roku 1990. Na území České republiky je registrováno 28 kategorií krajinného pokryvu z celkového počtu 44 kategorií, které zahrnuje databáze CLC2000. Tyto třídy jsou uspořádány v hierarchické struktuře o třech úrovních, v nejvyšší úrovni jsou rozděleny do pěti skupin (urbanizovaná území, zemědělské plochy, lesy a polopřírodní oblasti, humidní území, vodní plochy).

Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.

Změnová databáze CLC2006-Changes (CHA06_CZ) byla odvozena za databáze CLC2000 vizuálním porovnáním rastrových podkladů z roku 2000 a 2006. Zaznamenány byly všechny změny splňující mapovací kritéria (rozloha > 5 ha, posun hranic > 100 m). Více o popisu metodologie zpracování v Büttner, G., Kosztra, B. 2007. CLC2006 Technical Guidelines, European Environment Agency (EEA).

Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.

Databáze s klasifikací pokryvu zemského povrchu v rozsahu ČR v roce 2006 vznikla v rámci projektu GMES Fast Track Service, zahajeném Evropskou agenturou životního prostředí (EEA). V České republice byl projekt spolufinancován Ministerstvem životního prostředí. Databáze CLC2006 (CLC06_CZ) byla interpretována z aktualizované databáze CLC2000. Velikost nejmenší mapovací jednotky pro polygony CLC2006 byla stanovena na 25 ha. Více o popisu metodologie zpracování v Büttner, G., Kosztra, B. 2007. CLC2006 Technical Guidelines, European Environment Agency (EEA).

Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.

Změnová databáze CORINE Land Cover 2012 byla odvozena z databáze s klasifikací pokryvu zemského povrchu v roce 2006 vizuálním porovnáním rastrových podkladů z roku 2006 a 2012. Zaznamenány byly všechny změny splňující mapovací kritéria (rozloha > 5 ha, posun hranic > 100 m).

Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.

Databáze s klasifikací pokryvu zemského povrchu v rozsahu ČR v roce 2012. Databáze CLC2012 byla interpretována z aktualizované databáze CLC2006. Velikost nejmenší mapovací jednotky pro polygony CLC2012 byla stanovena na 25 ha.

Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.

Revidovaná databáze s klasifikací pokryvu zemského povrchu v rozsahu ČR v roce 2012. V rámci tvorby databáze CLC2018 byla revidována a aktualizována databáze CLC2012. Velikost nejmenší mapovací jednotky pro polygony CLC2012 je stanovena na 25 ha.

Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.

Změnová databáze CORINE Land Cover 2018 byla odvozena z databáze s klasifikací pokryvu zemského povrchu v roce 2012 vizuálním porovnáním rastrových podkladů z roku 2012 a 2018. Zaznamenány byly všechny změny splňující mapovací kritéria (rozloha > 5 ha, posun hranic > 100 m).

Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.

Databáze s klasifikací pokryvu zemského povrchu v rozsahu ČR v roce 2018. Databáze CLC2018 byla interpretována z aktualizované databáze CLC2012. Velikost nejmenší mapovací jednotky pro polygony CLC2018 byla stanovena na 25 ha.

Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.

Vymezení ploch s odlišnými způsoby péče o maloplošná zvláště chráněná území podle § 2 odst. 1 písm. j vyhlášky č. 45/2018 Sb. (dílčích ploch). Geografická data s vymezením dílčích ploch jsou povinnou součástí plánů péče. Tato vrstva obsahuje platné vymezení všech dílčích ploch doručených do Ústředního seznamu ochrany přírody po roce 2018. Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2024.

Dílčí plochy jsou součástí plánů péče o maloplošná zvláště chráněná území ukládaných v Ústředním seznamu ochrany přírody a zpřístupňovaných veřejnosti na základě zákona č. 114/1992 Sb. a § 12 odst. 2 písm. g) vyhlášky č. 45/2018 Sb.

Rozvodnice dílčích povodí dle vyhlášky 393/2010 Sb. o oblastech povodí. Zdrojové rozvodnice byly odvozeny nad digitálním modelem reliéfu 5. generace (DMR5G) a podklady státního mapového díla ZABAGED.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Otevřená datová sada obsahuje údaje o jednotlivých hlubinných důlních dílech ústících na povrch a o evidovaných propadech hlubinných důlních děl na území České republiky. Atributy zahrnují podrobné informace o každém objektu, např. přesnou lokalizaci ústí, topografickou situaci, vlastnické vztahy, technické údaje, soudobý stav těchto děl, jejich nebezpečnost a případné zajištění. Dále jsou zde vazby na signatury zdrojových zpráv uložených v archivu Geofond ČGS a na digitální dokumentaci ve formátu *.jpg - např. výřez mapy, fotografie, nákres.

Údaje z databáze jsou průběžně využívány při šetření ohlášených projevů důlních děl podle § 35 horního zákona, při vyjadřování k územnímu plánu a v rámci poskytování územně analytických podkladů podle platného stavebního zákona.

Tyto stránky jsou aktualizovány na základě informací krajských úřadů, které od 1. 1. 2003 vydávají povolení. Typy povolení jsou následující: Povolení dle § 17 odst. 1 a 2 zákona 86/2002 Sb. – povolení vydaná do 1. 9. 2012. Povolení dle § 11 odst. 2 d) zákona 201/2012 Sb. – povolení vydaná po 1. 9. 2012. Integrovaná povolení dle § 13 odst. 3 zákona 76/2002 Sb. – pro zařízení splňující určitá kritéria (zejména kapacitní omezení) v rámci kategorizace dle přílohy č. 1 zákona 76/2002 Sb.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Dvourozměrná sloučená informace maximální radarové odrazivosti MAX_Z pro území Česka. Informace sloučená z radarů ČHMÚ Brdy-Praha a Skalky (v případě servisních odstávek nebo poruchy radarů jsou do sloučené informace doplňována data ze zahraničních radarů). Maximální radarová odrazivost v každém gridovém bodě udává maximální odrazivost měřenou ve vertikálním sloupci nad daným gridovým bodem. Extrapolační předpověď je prováděna metodou COTREC, kdy poslední dostupná sloučená informace je přesouvána podle vektorů přesunu získaných porovnáním poslední a o 10 minut starší sloučené informace MAX_Z. Předpovídána je pouze změna polohy výskytu radarové odrazivosti nikoli změna její intenzity. Dvourozměrná informace je ukládána v georeferencovaném gridovém poli s prostorovým rozlišením 1x1km v projekci kompatibilní s webovými mapovými podklady OpenStreetMaps/GoogleMaps/Mapy.cz (EPSG:3857). Předpovědní sloučené informace jsou vytvářeny v časovém kroku 5 minut pro předpovědní termíny +10min, +20min, +30min, +40min, +50min, +60min. Předpovědi z jednoho výpočetního termínu jsou uloženy v jednom archivním souboru TAR. Data jsou uložena ve formátu HDF5 dle specifikace ODIM HDF5 dostupné na: https://www.eumetnet.eu/wp-content/uploads/2021/07/ODIM_H5_v2.4.pdf

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Dvourozměrná sloučená informace radarové odrazivosti v konstantní výškové hladině 2km nad hladinou moře PseudoCAPPI_2km. Jedná se o produkt, který je po konverzi pomocí Marshall-Palmerova Z-R vztahu operativně využívaný pro radarový odhad intenzity srážek na zemském povrchu. Informace sloučená z radarů ČHMÚ Brdy-Praha a Skalky (v případě servisních odstávek nebo poruchy radarů jsou do sloučené informace doplňována data ze zahraničních radarů). Extrapolační předpověď je prováděna metodou COTREC, kdy poslední dostupná sloučená informace je přesouvána podle vektorů přesunu získaných porovnáním poslední a o 10 minut starší sloučené informace MAX_Z. Předpovídána je pouze změna polohy výskytu radarové odrazivosti nikoli změna její intenzity. Dvourozměrná informace je ukládána v georeferencovaném gridovém poli s prostorovým rozlišením 1x1km v projekci kompatibilní s webovými mapovými podklady OpenStreetMaps/GoogleMaps/Mapy.cz (EPSG:3857). Předpovědní sloučené informace jsou vytvářeny v časovém kroku 5 minut pro předpovědní termíny +10min, +20min, +30min, +40min, +50min, +60min. Předpovědi z jednoho výpočetního termínu jsou uloženy v jednom archivním souboru TAR. Data jsou uložena ve formátu HDF5 dle specifikace ODIM HDF5 dostupné na: https://www.eumetnet.eu/wp-content/uploads/2021/07/ODIM_H5_v2.4.pdf

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Oblasti s potenciálně významným povodňovým rizikem (Areas of Potential Significant Flood Risk, zkráceno „APSFR“), pro které budou dále zpracovávány mapy povodňového nebezpečí a rizik a plány pro zvládání povodňových rizik, byly identifikovány z pohledu rizika fluviálních povodní. Postup vymezení oblastí s potenciálně významným povodňovým rizikem je podrobně popsán v Návrhu metodiky předběžného vyhodnocení povodňových rizik v České republice (viz příloha č. 1 zprávy Předběžné vyhodnocení povodňových rizik v České republice 2011). Metodika je postavena na možných nepříznivých účincích budoucích povodní (podle čl. 4d Směrnice). Hlavními kritérii výběru byl počet trvale žijících osob a hodnota majetku dotčená teoretickou povodní s pravděpodobností výskytu 5, 20 a 100 let a to pro katastrální území jednotlivých obcí. Kvantitativní vyjádření hledisek předběžného vyhodnocení povodňového rizika bylo založeno na definici rizika, tj. kombinace pravděpodobnosti výskytu nežádoucího jevu (povodně, scénáře nebezpečí) a jeho nepříznivých dopadů na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost. Tento přístup, který zohledňuje více scénářů nebezpečí, umožnil zahrnout do vyhodnocení i přínosy stávajících strukturálních protipovodňových opatření. Výsledné úseky vodních toků, které definují oblasti s potenciálně významným povodňovým rizikem, byly popsány číselným kódem se značkou povodí, říčním kilometrem, slovním vyjádřením vymezení úseku, názvem vodního toku a geografickými souřadnicemi.

Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 2007/60/ES (Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik).

Hodnocení minulých povodní bylo založeno na informacích, které jsou o těchto povodních dostupné, V ČR je současný způsob dokumentace a vyhodnocení povodní upraven §76 vodního zákona. Zprávy o povodních zpracovávají povodňové orgány obcí a správci vodních toků, souhrnnou zprávu za povodí zpracovávají správci povodí a souhrnnou hodnotící zprávu, včetně analýzy rozsahu a výše povodňových škod a účelnosti provedených opatření, zpracovávají povodňové orgány krajů. Evidenci vyhodnocených povodní zajišťují správci povodí. Evidenci povodní z hlediska hydrologického, včetně meteorologických údajů o příčinách přirozených povodní, zajišťuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Významné povodně, které zasáhly rozsáhlá území a způsobily značné škody a ztráty na lidských životech, byly počínaje povodní v roce 1997 vyhodnocovány v rámci komplexních projektů, zpracovaných na základě usnesení vlády ČR a financovaných s podporou státního rozpočtu, Tímto způsobem byly vyhodnoceny povodně v červenci 1997, v srpnu 2002, v březnu až dubnu 2006, přívalové povodně v červnu až červenci 2009, povodně v květnu až červnu 2010 a v srpnu 2010. Zprávy o starších povodních již nejsou úplné a systematicky vedené. Pokud byly zaznamenány ve stanicích pozorovacích sítí ČHMÚ, jsou jejich hydrologické charakteristiky uloženy v databázích ústavu. Zpravidla však již nejsou k dispozici úplné údaje o důsledcích povodní, rozsahu a výši celkových povodňových škod. Zprávy za ucelená povodí jsou uloženy u státních podniků Povodí, většinou i s informacemi o povodňových škodách na tocích a vodohospodářských objektech. Dále jsou pro některé povodně k dispozici zprávy povodňových orgánů územních celků (obcí a krajů).

Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 2007/60/ES (Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik).

Datová sada obsahuje údaje o vymezení rozsahu povodně s dobou opakování 100 let (středně vysoká pravděpodobnost výskytu), formálně upravené pro potřeby reportingu podle směrnice 2007/60/ES (FD). Výchozí datovou sadou jsou rozlivy Q100 I, plánovacího cyklu vytvořené v rámci tvorby map povodňového nebezpečí a povodňových rizik v roce 2013.

Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 2007/60/ES (Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik).

Fenologické záznamy na fenologických stanicích ČHMÚ jsou zapisovány podle předepsané metodiky ČHMÚ pro fenologická pozorování lesních rostlin. Na stanicích jsou sledovány tyto druhy bylin a dřevin: blatouch bahenní, brusnice borůvka, hluchavka bílá, jahodník obecný, jaterník podléška, jetel plazivý, konvalinka vonná, kopretina luční, podběl obecný, pryskyřník prudký, psárka luční, rákos obecný, sasanka hajní, sněženka podsněžník, srha říznačka, třezalka tečkovaná, vrbka úzkolistá, vřes obecný, borovice lesní, bříza bělokorá, buk lesní, dub letní, habr obecný, javor klen, javor mléč, jeřáb obecný, lípa srdčitá, líska obecná, modřín opadavý, olše lepkavá, slivoň trnka, smrk ztepilý, svída dřín, svída krvavá, třešeň ptačí, trnovník akát a vrba jíva. U bylin jsou sledovány tyto vybrané fenofáze: butonizace, počátek kvetení 10 %, počátek kvetení 50 %, počátek kvetení 100 %, konec kvetení, zralost plodů 10 %, první listy 10 %. U dřevin jsou sledovány tyto vybrané fenofáze: butonizace, počátek kvetení 10 %, počátek kvetení 50 %, počátek kvetení 100 %, konec kvetení, zralost plodů 10 %, zralost plodů 50 %, zralost plodů 100 %, rašení, první listy 10 %, první listy 50 %, první listy 100 %, plné olistění, žloutnutí listů 10 %, žloutnutí listů 100 %, opad listů 10 %, opad listů 100 %, janské výhony. Údaje jsou uvedeny v pořadovém dni roku tzv. Julianech dle Juliánského kalendáře.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Databáze obsahuje situaci měřících stanovišť vertikálního elektrického profilování a měřené sondážní křivky na území České republiky. Registr měření geoelektrickou metodou vertikálního elektrického sondování (VES) je budován od r. 1994. Vrstva byla transformována do formy vyhovující specifikaci INSPIRE pro objekt Geoph Station z aplikačního schématu Geophysics.

splnění požadavků směrnice INSPIRE