Zranitelné oblasti jsou § 33 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů definovány jako území, kde se vyskytují: povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Vláda stanovuje zranitelné oblasti nařízením a zároveň v nich akčním programem upravuje používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření. Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu. Zranitelné oblasti jsou stanovené nařízením vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, 12.6.2024 vyšla novela č. 193/2024 Sb., která se mění nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů. Datová sada obsahuje seznam katastrálních území aktuálně vymezených jako zranitelné oblasti. Informace o datové sadě a data ke stažení zde: http://heis.vuv.cz/isvs/zranobl
Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb. o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.
Vrstva zón a aglomerací pro hodnocení a řízení kvality ovzduší na území České republiky. Zóny a aglomerace jsou vymezeny na základě legislativních specifikací Směrnice EU 2008/50/EC a zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Zónou je území vymezené MŽP pro účely sledování a řízení kvality ovzduší; aglomerací je sídelní seskupení, v němž žije nejméně 250 000 obyvatel.
Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů
Zemědělská plocha referenční parcely je definována jako souvislá plocha zemědělské půdy o minimální výměře 0,01 ha s definovanou kulturou (orná půda, trvalý travní porost a trvalá kultura). Hranice referenční parcely by měla být identifikovatelná v terénu. Fyzická nebo právnická osoba by na dané referenční parcele měla provádět zemědělskou činnost pod svým jménem a na svou odpovědnost. Referenční parcela je reprezentována souvislou plochou jednoho typu zemědělského pokryvu/kultury (podrobně definované v Národní vyhlášce 307/2014 Sb.) nebo krajinného prvku.
Tato datová sada byla vytvořena v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a rady (EU) 2021/2115, s Nařízením Evropského parlamentu a rady (EU) 2021/2116 a v souladu se Zákonem 252/1997 Sb. o zemědělství.
Záplavová území jsou podle §66 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území stanovuje Ministerstvo životního prostředí vyhláškou ( vyhláška 79/2018 Sb.). Poznámka: Webová služba WFS prošla topologickou korekturou. Průběh polygonů záplavových území v této vrstvě je pouze orientační, pro získání závazných informací o přesném průběhu kontaktujte místně příslušný vodoprávní úřad nebo správce daného vodního toku. Informace o datové sadě, prohlížečky a data ke stažení zde: https://heis.vuv.cz/isvs/zapluz
Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb. o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.
Datová sada obsahuje vodní stavy a jim odpovídající hodnoty průtoků aktuálně platné měrné křivky průtoků /discharge_rating_curve/ pro jednotlivé vodoměrné stanice.
Měrná křivka průtoků vyjadřuje vztah mezi vodním stavem a průtokem a používá se pro přepočet měřených vodních stavů na průtoky. Tento vztah nebývá stabilní a musí být pravidelně ověřován na základě měření průtoku v dané vodoměrné stanici. Při změně tohoto vztahu je třeba zkonstruovat novou měrnou křivku. Vodní stavy jsou udávány v cm, průtoky v m3·s–1.
K aktualizaci dochází při změně měrné křivky.
Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů.
Datové sady obsahují aktuálně platné hydrologické údaje /hydrological_characteristic/ pro jednotlivé vodoměrné stanice, rozdělené do třech částí:
• M-denní průtoky včetně dlouhodobého průměrného průtoku a dlouhodobé průměrné roční výšky srážek,
• měsíční charakteristiky (průměrný průtok, minimální a maximální průměrný denní průtok),
• N-leté průtoky.
M-denní průtoky a měsíční charakteristiky jsou stanoveny pro aktuálně používané referenční období 1991–2020. M-denní průtoky se udávají číselně pro vybrané hodnoty průměrné doby dosažení nebo překročení M = 30, 60, 90, 120, 150, 180, 210, 240, 270, 300, 330, 355 a 364 dnů v roce. Průtoky jsou udávány v m3·s–1, výška srážek v mm.
K aktualizaci dochází při změně dat.
N-leté průtoky se ve smyslu ČSN 75 1400 „Hydrologické údaje povrchových vod“ ve vodoměrných stanicích určují z funkce překročení ročních kulminačních průtoků pro pravděpodobnosti odpovídající zvoleným dobám opakování. Udávány jsou číselně pro vybrané hodnoty doby opakování N = 1, 2, 5, 10, 20, 50 a 100 let. Průtoky jsou udávány v m3·s–1.
K aktualizaci dochází při změně dat.
Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů.
V adresáři /hydrology/characteristic/ jsou dva podadresáře /data/ a /metadata/. Podadresář /data/ je dále rozdělen na tři části. Soubory zde byly nahrány poprvé v lednu 2025.
Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů.
Základní báze geografických dat České republiky (ZABAGED®) je vektorový geografický digitální model území České republiky (ČR). Polohopisnou část ZABAGED® tvoří v současné době 136 typů geografických objektů sídel, komunikací, rozvodných sítí a produktovodů, vodstva, územních jednotek a chráněných území, vegetace a povrchu, terénního reliéfu a vybrané údaje o geodetických bodech. Objekty jsou reprezentovány dvourozměrnou vektorovou prostorovou složkou a popisnou složkou, obsahující kvalitativní a kvantitativní informace o objektech.
Datová sada obsahuje údaje o vymezení útvarů povrchových vod v ČR, formálně upravené pro potřeby reportingu podle směrnice 2000/60/ES (WFD). Výchozí datovou sadou jsou útvary povrchových vod II, plánovacího cyklu schválené v roce 2013 a vedené v evidenci ISVS, Prostorová i popisná složka útvarů byla upravena podle směrných dokumentů a požadavků Evropské komise na reporting Plánů oblastí povodí v roce 2016. Vrstva Centrelinie představuje úsekový model souvislé hydrologické sítě složené z povrchových vod tekoucích a virtuálních úseků nahrazujících povrchové vody stojaté.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu plánů povodí podle směrnice 2000/60/ES (Rámcová směrnice o vodě - Water Framework Directive).
Datová sada obsahuje údaje o vymezení útvarů povrchových vod v ČR, formálně upravené pro potřeby reportingu podle směrnice 2000/60/ES (WFD). Výchozí datovou sadou jsou útvary povrchových vod II. plánovacího cyklu schválené v roce 2013 a vedené v ISVS. Prostorová i popisná složka útvarů byla upravena podle směrných dokumentů a požadavků Evropské komise na reporting Plánů oblastí povodí v roce 2016. Vrstva linie představuje znázornění útvarů povrchových vod tekoucích v modelu multipart bez virtuálních úseků.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu plánů povodí podle směrnice 2000/60/ES (Rámcová směrnice o vodě - Water Framework Directive).
Datová sada obsahuje údaje o vymezení útvarů povrchových vod v ČR, formálně upravené pro potřeby reportingu podle směrnice 2000/60/ES (WFD). Výchozí datovou sadou jsou útvary povrchových vod II. plánovacího cyklu schválené v roce 2013 a vedené v ISVS. Prostorová i popisná složka útvarů byla upravena podle směrných dokumentů a požadavků Evropské komise na reporting Plánů oblastí povodí v roce 2016. Vrstva polygonů představuje znázornění povrchových vod stojatých.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu plánů povodí podle směrnice 2000/60/ES (Rámcová směrnice o vodě - Water Framework Directive).
Datová sada obsahuje údaje o vymezení útvarů podzemních vod v ČR, formálně upravené pro potřeby reportingu podle směrnice 2000/60/ES (WFD). Výchozí datovou sadou jsou útvary podzemních vod vedené v evidenci ISVS. Prostorová i popisná složka útvarů byla upravena podle směrných dokumentů a požadavků Evropské komise na reporting Plánů oblastí povodí v roce 2016.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu plánů povodí podle směrnice 2000/60/ES (Rámcová směrnice o vodě - Water Framework Directive).
Vrstva obsahuje vymezení oblastí hlavních povodí České republiky (oblasti povodí Labe, Dunaje a Odry) formálně upravené pro potřeby podle směrnice 2000/60/ES (WFD). Mezinárodní i dílčí oblasti povodí definuje vyhláška 393/2010 Sb. o oblastech povodí. Prostorová i popisná složka byla upravena podle směrných dokumentů a požadavků Evropské komise na reporting Plánů oblastí povodí v roce 2016.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu plánů povodí podle směrnice 2000/60/ES (Rámcová směrnice o vodě - Water Framework Directive).
Datová sada obsahuje údaje o vymezení dílčích povodí na území České republiky, formálně upravené pro potřeby reportingu podle směrnice 2000/60/ES (WFD). Mezinárodní i dílčí povodí určuje Vyhláška č. 393/2010 Sb,, o oblastech povodí. Prostorová i popisná složka byla upravena podle směrných dokumentů a požadavků Evropské komise na reporting Plánů oblastí povodí v roce 2016.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu plánů povodí podle směrnice 2000/60/ES (Rámcová směrnice o vodě - Water Framework Directive).
Datová sada obsahuje vybraná místa monitoringu podzemních a povrchových vod. Prostorová i popisná složka dat byla upravena podle směrných dokumentů a požadavků Evropské komise na reporting Plánů oblastí povodí v roce 2016.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu plánů povodí podle směrnice 2000/60/ES (Rámcová směrnice o vodě - Water Framework Directive),
Vrstva obsahuje vymezení chráněných území s vazbou na vodu a je formálně upravena pro potřeby reportingu podle směrnice 2000/60/ES (WFD). Obsažena jsou chráněná území, která nebyla reportována na základě jiné legislativy, tedy Ramsarské mokřady a maloplošná zvláště chráněná území. Prostorová i popisná složka dat byla upravena podle směrných dokumentů a požadavků Evropské komise na reporting Plánů oblastí povodí v roce 2016.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu plánů povodí podle směrnice 2000/60/ES (Rámcová směrnice o vodě - Water Framework Directive),
Otevřená datová sada obsahuje výběr nejzajímavějších lokalit z registru významných geologických lokalit na území České republiky. Jedná se o geologické, geomorfologické, mineralogické nebo paleontologické lokality, které demonstrují horninové prostředí ČR a jeho vývoj. Některé lokality jsou chráněné, jiné jsou k ochraně navržené a další jsou vedeny v evidenci pro svou zajímavost, jedinečnost nebo slouží jako dokumentace geologických jevů.
Výstrahy vydává ČHMÚ v souladu s doporučením Světové meteorologické organizace
Zveřejnění dat dle Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20.června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru a Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/138 ze dne 21. prosince 2022
Emisní bilance (celorepubliková a krajská) v členění REZZO 1-4 a ve struktuře NFR (Nomenclature for reporting)
Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů
Dle nařízení Evropského parlamentu a rady EU 2018/1999 jsou všechny členské státy EU povinny každoročně do 15. března následujícího roku (t+1) podávat Evropské Komisi Národní inventarizační zprávu společně s oficiálními tabulkami pro reporting (CRF – Common Reporting Format) a k 15. září sekretariátu Rámcové Úmluvy OSN o změně klimatu, což je zavedeno od roku 2024 v rámci nových podmínek Pařížské dohody nově už ve formátu CRT (Common Reporting Tables). V rámci Pařížské dohody se ČR jako člen EU přihlásila s ostatními členskými státy EU společně snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o nejméně 40 % ve srovnání s rokem 1990.
Účel: Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů
Otevřená datová sada obsahuje základní údaje o všech bilancovaných výhradních ložiskách (B) a schválených prognózních zdrojích vyhrazených (P) i nevyhrazených nerostů (R) na území České republiky. Ministerstvo životního prostředí vydává osvědčení o výhradním ložisku, zjistí-li se vyhrazený nerost v množství a jakosti, které umožňují důvodně očekávat jeho nahromadění.
Tyto údaje ze subregistrů B, P, R jsou součástí Surovinového informačního systému (SurIS) České geologické služby, který mmj. zahrnuje i všechny ostatní kategorie nerostných surovin.
Údaje vznikají v souladu s ustanoveními zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména § 6.
Propojení databáze vrtů s databází hydrogeologických objektů obsahující i studny, prameny apod. Záznamy obsahují základní údaje o objektu a u většiny z nich (cca 89 %) i formalizovaný popis geologického profilu. Databáze je budována od r. 1970 byla transformována do formy vyhovující specifikaci INSPIRE.
splnění požadavků směrnice INSPIRE
Ozonosondážní data měřená na území Česka. Měřena jsou meteorologická data ve volné atmosféře v rozsahu od zemského povrchu až do výšky cca 33 km. Obsahují pro každou měřenou hladinu informace o času měření, atmosférickém tlaku, geopotenciální výšce, teplotě vzduchu, relativní vlhkosti, teplotě rosného bodu, směru větru, rychlosti větru, zeměpisných souřadnicích měření, koncentraci ozonu a teplotě uvnitř boxu s ozonovým čidlem. Vertikální rozlišení je cca 6 m. Detailní popis struktury dat je v souboru “radiosondaz_popis_cz.pdf”
Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů
Radiosondážní data měřená na území Česka na stanici Prostějov ve správě A ČR. Měřena jsou meteorologická data ve volné atmosféře v rozsahu od zemského povrchu až do výšky cca 33 km. Obsahují pro každou měřenou hladinu informace o času měření, atmosférickém tlaku, geopotenciální výšce, teplotě vzduchu, relativní vlhkosti, teplotě rosného bodu, směru větru, rychlosti větru a zeměpisných souřadnicích měření. Vertikální rozlišení je pro vzestupnou část letu (ascent) cca 6 m, při sestupné části letu (descent) je proměnlivé v závislosti na rychlosti pádu. Detailní popis struktury dat je v souboru “radiosondaz_popis_cz.pdf”.
Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů
Radiosondážní data měřená na území Česka na stanici Praha, Libuš. Měřena jsou meteorologická data ve volné atmosféře v rozsahu od zemského povrchu až do výšky cca 33 km. Obsahují pro každou měřenou hladinu informace o času měření, atmosférickém tlaku, geopotenciální výšce, teplotě vzduchu, relativní vlhkosti, teplotě rosného bodu, směru větru, rychlosti větru a zeměpisných souřadnicích měření. Vertikální rozlišení je pro vzestupnou část letu (ascent) cca 6 m, při sestupné části letu (descent) je proměnlivé v závislosti na rychlosti pádu. Detailní popis struktury dat je v souboru “radiosondaz_popis_cz.pdf”.
Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů