Vrstva obsahuje rozvodnice základních ploch povodí 4. řádu odvozené s využitím digitálního modelu reliéfu 5. generace a vodních toků ZABAGED zpřesněných pomocí leteckého laserového skenování (LLS). Vrstva obsahuje informace o ploše povodí a číselném identifikátoru povodí, pramenného povodí a následujícího povodí (číslo hydrologického povodí, ČHP).

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů
Plocha povodí patří podle normy ČSN 75 1400 mezi standardní hydrologické údaje a je zároveň nezbytným a základním vstupním údajem při odvozování dalších standardních i nestandardních hydrologických údajů (např. N-letých nebo M-denní průtoků). Podle vyhlášky 252/2013 Sb. má za povinnost evidovat plochy povodí a jejich identifikátor Český hydrometeorologický ústav.

Vrstva obsahuje rozvodnice základních ploch povodí 4. řádu rozšířené o rozvodnice ploch k vodoměrným stanicím ve správě ČHMÚ, mimoúrovňovým křížením a vodním dílům. Rozvodnice povodí 4. řádu plus jsou odvozené s využitím digitálního modelu reliéfu 5. generace a vodních toků ZABAGED zpřesněných pomocí leteckého laserového skenování (LLS). Vrstva obsahuje informace o ploše povodí a číselném identifikátoru povodí, pramenného povodí a následujícího povodí (číslo hydrologického povodí, ČHP).

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů
Plocha povodí patří podle normy ČSN 75 1400 mezi standardní hydrologické údaje a je zároveň nezbytným a základním vstupním údajem při odvozování dalších standardních i nestandardních hydrologických údajů (např. N-letých nebo M-denní průtoků). Podle vyhlášky 252/2013 Sb. má za povinnost evidovat plochy povodí a jejich identifikátor Český hydrometeorologický ústav.

Datová sada "Řád vodních toků podle Strahlera" obsahuje údaje o řádu vodních toků na území ČR v klasifikaci podle Strahlera. Datovou sadu vytvořil VÚV TGM, v. v. i., pro potřebu vymezení a určení typologie útvarů povrchových vod v souvislosti s implementací Rámcové směrnice o vodách (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000). Klasifikace byla zpracována nad datovou sadou (resp. geografickou vrstvou) úsekového modelu říční sítě ("jemné úseky") v měřítku 1:10 000, která byla vytvořena v rámci DIBAVOD (VÚV TGM 2006).

Databáze obsahuje informace o seismických profilech odměřených na území České republiky. Vrstva byla transformována do formy vyhovující specifikaci INSPIRE pro objekt Geoph Profile z aplikačního schématu Geophysics.

splnění požadavků směrnice INSPIRE

Datová sada sesuvů, generovaná pro účely INSPIRE z Registru svahových deformací, který obsahuje základní údaje o evidovaných a terénně ověřených svahových deformacích v České republice (sesuvech, proudech, řícení apod.).

splnění požadavků směrnice INSPIRE

Měsíčně aktualizovaný přehled spaloven odpadu: Informace pro tento přehled jsou získány z pravidelných hlášení České inspekce životního prostředí. Sledovány jsou tyto informace: změna provozovatele nebo názvu zdroje, technologické úpravy, změny ve složení odpadů, odstavení zdroje nebo zahájení provozu. Tato hlášení také informují o provedených měřeních a plnění emisních limitů. Některé souhrnné informace (zejména množství spáleného odpadu) jsou získávány ze souhrnné provozní evidence. Zveřejňují se ve formě přehledných tabulek, které obsahují následující údaje: identifikační údaje (kraj, název provozovatele, název zařízení, identifikační číslo (IČ), identifikační číslo provozovny (IČP), adresa provozovatele, adresa zařízení) a provozní údaje (rok uvedení do provozu, kapacita v tunách za rok, množství spáleného odpadu za poslední tři roky v tunách za rok), plnění emisních limitů a příslušné poznámky k provozním změnám, provedeným měřením apod.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Měsíčně aktualizovaný přehled zařízení spoluspalujících odpad. Informace pro tento přehled jsou získány z pravidelných hlášení České inspekce životního prostředí. Sledovánay jsou tyto informace: změna provozovatele nebo názvu zdroje, technologické úpravy, změny ve složení odpadů, odstavení zdroje nebo zahájení provozu. Tato hlášení také informují o provedených měřeních a plnění emisních limitů. Některé souhrnné informace (zejména množství spáleného odpadu) jsou získávány ze souhrnné provozní evidence. Zveřejňují se ve formě přehledných tabulek, které obsahují následující údaje: identifikační údaje (kraj, název provozovatele, název zařízení, identifikační číslo (IČ), identifikační číslo provozovny (IČP), adresa provozovatele, adresa zařízení) a provozní údaje (rok uvedení do provozu, kapacita v tunách za rok, množství spáleného odpadu za poslední tři roky v tunách za rok), plnění emisních limitů a příslušné poznámky k provozním změnám, provedeným měřením apod.Informace pro tento přehled jsou získány z pravidelných hlášení České inspekce životního prostředí. Sledují se tyto informace: změna provozovatele nebo názvu zdroje, technologické úpravy, změny ve složení odpadů, odstavení zdroje nebo zahájení provozu. Tato hlášení také informují o provedených měřeních a plnění emisních limitů. Některé souhrnné informace (zejména množství spáleného odpadu) jsou získávány ze souhrnné provozní evidence. Zveřejňují se ve formě přehledných tabulek, které obsahují následující údaje: identifikační údaje (kraj, název provozovatele, název zařízení, identifikační číslo (IČ), identifikační číslo provozovny (IČP), adresa provozovatele, adresa zařízení) a provozní údaje (rok uvedení do provozu, kapacita v tunách za rok, množství spáleného odpadu za poslední tři roky v tunách za rok), plnění emisních limitů a příslušné poznámky k provozním změnám, provedeným měřením apod.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Bodová lokalizace sídel pracovišť AOPK ČR (ředitelství, regionální pracoviště a jejich detašovaná pracoviště); © AOPK ČR, 2025

Informace pro veřejnost

Dvourozměrná sloučená informace maximální radarové odrazivosti MAX_Z pro území Česka. Informace sloučená z radarů ČHMÚ Brdy-Praha a Skalky (v případě servisních odstávek nebo poruchy radarů jsou do sloučené informace doplňována data ze zahraničních radarů). Maximální radarová odrazivost v každém gridovém bodě udává maximální odrazivost měřenou ve vertikálním sloupci nad daným gridovým bodem. Dvourozměrná informace je ukládána v georeferencovaném gridovém poli s prostorovým rozlišením 1x1km v projekci kompatibilní s webovými mapovými podklady OpenStreetMaps/GoogleMaps/Mapy.cz (EPSG:3857). Sloučená informace je vytvářena v časovém kroku 5 minut.
Data jsou uložena ve formátu HDF5 dle specifikace ODIM HDF5 dostupné na: https://www.eumetnet.eu/wp-content/uploads/2021/07/ODIM_H5_v2.4.pdf

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Dvourozměrná sloučená informace radarové odrazivosti v konstantní výškové hladině 2km nad hladinou moře PseudoCAPPI_2km. Jedná se o produkt, který je po konverzi pomocí Marshall-Palmerova Z-R vztahu operativně využívaný pro radarový odhad intenzity srážek na zemském povrchu. Informace sloučená z radarů ČHMÚ Brdy-Praha a Skalky (v případě servisních odstávek nebo poruchy radarů jsou do sloučené informace doplňována data ze zahraničních radarů). Dvourozměrná informace je ukládána v georeferencovaném gridovém poli s prostorovým rozlišením 1x1km v projekci kompatibilní s webovými mapovými podklady OpenStreetMaps/GoogleMaps/Mapy.cz (EPSG:3857). Sloučená informace je vytvářena v časovém kroku 5 minut.
Data jsou uložena ve formátu HDF5 dle specifikace ODIM HDF5 dostupné na: https://www.eumetnet.eu/wp-content/uploads/2021/07/ODIM_H5_v2.4.pdf

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Dvourozměrná sloučená informace výšky radarových odrazů ECHO_TOP pro území Česka. Informace sloučená z radarů ČHMÚ Brdy-Praha a Skalky (v případě servisních odstávek nebo poruchy radarů jsou do sloučené informace doplňována data ze zahraničních radarů). Produkt výšky radarových odrazů ECHO_TOP v každém gridovém bodě udává maximální výšku, ve které byla zaznamenána radiolokační odrazivost alespoň 4dBZ. Dvourozměrná informace je ukládána v georeferencovaném gridovém poli s prostorovým rozlišením 1x1km v projekci kompatibilní s webovými mapovými podklady OpenStreetMaps/GoogleMaps/Mapy.cz (EPSG:3857). Sloučená informace je vytvářena v časovém kroku 5 minut.
Data jsou uložena ve formátu HDF5 dle specifikace ODIM HDF5 dostupné na: https://www.eumetnet.eu/wp-content/uploads/2021/07/ODIM_H5_v2.4.pdf

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Povinně zveřejňované smlouvy Správy Národního parku Šumava

Souhrnné údaje z hlášení v ISPOP (celkové emise provozoven, kategorie provozovaných zdrojů, druhy paliv, součtový příkon, atd.)

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Síť imisních měřicích stanic registrovaných v databázi ISKO v letech 2018–2022. Základem pro hodnocení kvality ovzduší jsou koncentrace naměřené na monitorovacích stanicích. Měřicí síť je nejhustší v oblastech s nejvyššími koncentracemi škodlivin, nicméně pokrývá celou ČR. Páteřní sítí monitorovacích stanic je Státní síť imisního monitoringu (SSIM), kterou provozuje ČHMÚ. Její součástí jsou jak stanice s automatizovaným měřicím programem (AIM), tak i stanice s manuálním měřicím programem (MIM), ze kterých jsou odebrané vzorky analyzovány v laboratořích ČHMÚ. V mnoha případech je na jedné lokalitě znečištění ovzduší sledováno současně automatickými i manuálními metodami. Státní síť imisního monitoringu je doplněna monitorovacími stanicemi dalších organizací, jejichž měření je rovněž využíváno při hodnocení kvality ovzduší.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Evidence obsahuje údaje o vyhodnocení stavu útvarů podzemních vod v ČR. Stavem podzemních vod vodní zákon rozumí obecné vyjádření stavu útvaru podzemní vody určené kvantitativním nebo chemickým stavem, podle toho, který je horší. Dobrým stavem podzemních vod se rozumí takový stav útvaru podzemních vod, kdy je jeho kvantitativní i chemický stav přinejmenším dobrý, Dobrým chemickým stavem podzemních vod se rozumí chemický stav potřebný pro dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí (§ 23a), při kterém koncentrace znečišťujících látek nepřekračují normy environmentální kvality. Normou environmentální kvality se rozumí koncentrace znečišťující látky nebo skupiny látek ve vodě, sedimentech nebo živých organismech, která nesmí být překročena z důvodů ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Kvantitativním stavem podzemních vod se rozumí vyjádření míry ovlivnění útvaru podzemních vod přímými a nepřímými odběry. Hodnocení stavu útvarů podzemních vod spočívá v hodnocení jejich chemického a kvantitativního stavu. Pro hodnocení stavu útvarů podzemních vod se využívají výsledky získané ze sítě zjišťování stavu podzemních vod, analýz všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí a hodnocení dopadů lidské činnosti na stav útvarů podzemních vod. Stav vodních útvarů je hodnocen v rámci zpracování plánů povodí. Stav útvarů podzemních vod se eviduje v rozsahu údajů o jejich identifikátoru a klasifikaci jejich chemického a kvantitativního stavu. Informace o datové sadě a data ke stažení zde: http://heis.vuv.cz/isvs/UtvaryPZVStav

Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb,, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb. Údaje o stavu útvarů podzemních vod jsou evidovány v souladu s § 22 odst, 4 písm, b) vodního zákona. Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb. o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.

Stavem povrchových vod se podle vodního zákona rozumí obecné vyjádření stavu útvaru povrchové vody určené ekologickým nebo chemickým stavem, podle toho, který je horší. Ekologickým stavem se rozumí vyjádření kvality struktury a funkce vodních ekosystémů vázaných na povrchové vody. Dobrým stavem povrchových vod se rozumí takový stav útvaru povrchové vody, kdy je jeho ekologický i chemický stav přinejmenším dobrý. Dobrým chemickým stavem povrchových vod se rozumí chemický stav potřebný pro dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí, při kterém koncentrace znečišťujících látek nepřekračují normy environmentální kvality. Normou environmentální kvality se rozumí koncentrace znečišťující látky nebo skupiny látek ve vodě, sedimentech nebo živých organismech, která nesmí být překročena z důvodů ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Ekologický potenciál určuje stav silně ovlivněného nebo umělého vodního útvaru povrchové vody. Stav a potenciál útvarů povrchových vod se eviduje v rozsahu údajů o jejich číselném identifikátoru a klasifikaci jejich chemického a ekologického stavu/potenciálu. Stav vodních útvarů je hodnocen v rámci zpracování plánů povodí. Informace o datové sadě a data ke stažení zde: http://heis.vuv.cz/isvs/UtvaryPOVStav

Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb, o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.

Otevřená datová sada obsahuje údaje o evidovaných svahových deformacích (sesuvech, proudech, skalní řícení apod.) na území České republiky. Jednotlivé sesuvy jsou dále děleny na aktivní, dočasně uklidněné a uklidněné. Databáze je založena na terénně ověřených zákresech svahových deformací v měřítku 1 : 10 000 a jejich strukturovaném popisu, včetně fotodokumentace. Stávající forma dat odpovídá zpřesněné metodice sledování svahových deformací (dříve svahových nestabilit) z roku 2021.

Účelem je inventarizace území se zjištěnými svahovými deformacemi v souladu s ustanovením § 17 geologického zákona (č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů). Tato území mohou mít vliv na vypracování územně plánovací dokumentace a na životní prostředí. ČGS poskytuje údaje o svahových deformacích orgánům veřejné moci a orgánům územního plánování pro zpracování územně analytických podkladů podle platného stavebního zákona.

Vymezení lokalit světového přírodního dědictví UNESCO na území ČR. Součástí datové sady je i vymezení ochranného pásma a pásma péče o krajinu a udržitelného rozvoje. Vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2021

Evidence mezinárodně významných částí přírody

Česká republika je stejně jako všechny státy, které jsou smluvními stranami Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), povinna plnit mezinárodní opatření ke zmírnění změny klimatu způsobené antropogenní činností, v jejichž rámci musí pravidelně zveřejňovat také projekce emisí skleníkových plynů. Reportingem projekcí ČR naplňuje i své závazky jako členský stát EU podle článku 18 nařízení č. 2018/1999. Za provádění a předkládání těchto reportů je zodpovědný Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), který každé dva roky, 15. března (t-2), podává zprávy Evropské komisi a sekretariátu UNFCCC, které je následně využívají k tvorbě dalších právních předpisů a politických opatření ke snížení emisí nebo zvýšení propadů (pohlcování) skleníkových plynů.

Účel: Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Urban Atlas je součástí služby Copernicus pro monitorování území. Obsahuje podrobné informace o využití území ve městech a jejich okolí a jeho změnách. Jedná se o vektorová data v měřítku cca 1 : 10 000, která jsou vytvářena nad družicovými snímky každých 6 let od roku 2006. Mapována jsou evropská města s více než 50 000 obyvateli (od r. 2012, pro předchozí roky města s více než 100 000 obyvateli). Technické specifikace k jednotlivým vrstvám jsou k dispozici na http://land.copernicus.eu/user-corner/technical-library, obecné informace na http://land.copernicus.eu.

Urban Atlas je vytvářen jako součást služby evropského programu Copernicus pro monitorování území pravidelně každých 6 let. Jedná se o výřez vrstvy na území ČR pro lepší zpřístupnění služby českým uživatelům. Vytvoření dat bylo financováno Evropskou unií.

Úřední deska Správy Národního parku Národního parku Šumava, dle OFN Úřední desky (https://ofn.gov.cz/úřední-desky/2021-07-20/)

Vrstva obsahuje metodicky sjednocené vymezení územního systému ekologické stability (ÚSES, dle § 2 vyhl. č. 395/1992 Sb.), všech hierarchických úrovní (lokální, regionální a nadregionální) a typů (biocentra, biokoridory a interakční prvky) na území chráněných krajinných oblastí (CHKO) Beskydy, Bílé Karpaty, Blaník, Blanský les, Broumovsko, České středohoří, Český kras, Český les, Český ráj, Jeseníky, Jizerské hory, Křivoklátsko, Lužické hory, Moravský kras, Orlické hory, Pálava, Slavkovský les, Třeboňsko, Žďárské vrchy a Železné hory. Dále obsahuje hranice aktualizovaných nadregionálních biocenter napříč celou Českou republikou vymezené nad katastrálními příp. lesnickými obrysovými mapami. Proběhla revize (ve smyslu § 3 vyhl. 395/1992 Sb) veškeré stávající dokumentace a aktualizace vymezení skladebných částí místního, regionálního a nadregionálního ÚSES na území výše uvedených CHKO v návaznosti na vymezení ÚSES v sousedních katastrálních územích mimo CHKO. Základním metodickým podkladem pro plány ÚSES byla aktualizovaná Metodika vymezování ÚSES (MŽP, 2017) s ohledem zejména na specifické požadavky ochrany přírody a krajiny na území CHKO. Byl zde zdůrazněn specifický biologický aspekt řešeného území, tedy především zahrnutí vybraných přírodních a přírodě blízkých biotopů a zajištění jejich konektivity. ; © AOPK ČR, 2025

Vrstva ÚSES přispěje k naplnění Státní politiky životního prostředí 2012 – 2020 (MŽP, 2012) a to zejména v oblasti prioritního cíle 3.1.1 - Zvýšení ekologické stability krajiny. Bude moct být využita jako odborný dokument orgánů ochrany přírody, jako podklad pro ÚPD, pozemkové úpravy, lesní hospodářské plán a pro rozhodování o daném území. Zároveň přispěje k účelnému vynakládání finančních prostředků OPŽP na realizaci projektů zaměřených na zakládání biocenter, biokoridorů a interakčních prvků v rámci specifického cíle.

Evidence obsahuje údaje o vymezení a charakteristikách útvarů podzemních vod v ČR. Vodní útvar je dle vodního zákona definován jako vymezené významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu. Vodní útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary podzemních vod. Útvar podzemní vody je vymezené soustředění podzemní vody v příslušném kolektoru nebo kolektorech; kolektorem se rozumí horninová vrstva nebo souvrství hornin s dostatečnou propustností, umožňující významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr. Útvary podzemních vod jsou vymezeny v hloubkové svrchní, základní a hlubinné vrstvě a jsou zjednodušeně vyjádřeny plochami ve třech vrstvách hydrogeologických rajónů (svrchní vrstvy kvartérních sedimentů a coniaku, základní vrstvy a hlubinné vrstvy bazálního křídového kolektoru). Útvary podzemních vod se evidují v rozsahu údajů o jejich územní identifikaci, názvu a číselném identifikátoru, názvu a číselném identifikátoru hydrogeologického rajonu, a jejich příslušnosti k mezinárodní oblasti povodí, dílčímu povodí, správci povodí, správnímu obvodu kraje, popřípadě krajů. Aktuální vymezení útvarů povrchových vod je určeno vyhláškou č. 5/2011 Sb,, o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod, ve znění pozdějších předpisů. Informace o datové sadě a data ke stažení zde: http://heis.vuv.cz/isvs/UtvaryPZV

Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb., a zákona č. 150/2010 Sb. Údaje o vymezení útvarů podzemních vod jsou evidovány v souladu s § 22 odst, 4 písm, a) vodního zákona, Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.

Vodní útvar je dle § 2 odst, 3 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) vymezené významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu. Vodní útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary podzemních vod. Útvar povrchové vody je vymezené soustředění povrchové vody v určitém prostředí, například v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě vodního toku. Umělý vodní útvar je vodní útvar povrchové vody vytvořený lidskou činností. Silně ovlivněný vodní útvar je útvar povrchové vody, který má v důsledku lidské činnosti podstatně změněný charakter. Útvary povrchových vod jsou rozděleny do kategorií vod tekoucích ("řeka") a stojatých ("jezero"), případně identifikovány jako silně ovlivněné nebo umělé. Útvary povrchových vod tekoucích jsou tvořeny navazujícími úseky vodních toků. K jednotlivým útvarům je identifikováno příslušné mezipovodí. Vodní útvary povrchových vod se evidují v rozsahu údajů o jejich územní identifikaci, názvu, číselném identifikátoru, kategorii a typu, identifikace silně ovlivněného a umělého útvaru a názvu dílčího povodí a názvu mezinárodní oblasti povodí, do kterých útvar spadá. V rámci plánovaní v oblasti vod představuje útvar povrchových vod jednotku pro hodnocení chemického a ekologického stavu. Vymezení útvarů je platné v rámci celého 6ti letého plánovacího cyklu (2010-2015, 2016-2021, 2022-2027). Před každým plánovacím cyklem může být vymezení revidováno. Informace o datové sadě a data ke stažení zde: http://heis.vuv.cz/isvs/UtvaryPOV

Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy. Vymezení vodních útvarů je předmětem Vyhlášky č. 49/2011 Sb.

Datová sada obsahuje základní údaje o vymezení aglomerací nad 2000 EO v ČR, formálně upravené pro potřeby reportingu podle Směrnice Rady č. 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod. Popisná složka zahrnuje údaje o odvádění a způsobu čištění odpadních vod ze všech aglomerací nad 2 000 EO včetně názvů, souřadnic, množství přiváděného znečištění a informací o napojení na stokovou soustavu.

Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu plánů povodí podle směrnice 91/271/EHS (Směrnice o čištění městských odpadních vod - Urban Waste Water Treatment Directive),