Meteorologická data měřená v intervalu 10 minut (dostupnost dat se liší dle pozorovacího programu stanic), seznam pozorovaných prvků na jednotlivých stanicích je uveden v metadatech stanic. Měřené prvky: teplota vzduchu (°C), maximální teplota vzduchu (°C), minimální teplota vzduchu (°C), přízemní teplota vzduchu (°C), relativní vlhkost vzduchu (%), tlak vzduchu (hPa), trvání slunečního svitu (s), úhrn srážek (mm), výška sněhové pokrývky (cm), vodní hodnota sněhové pokrývky (mm), směr a rychlost větru (stupně, m/s), průměrný směr a rychlost větru (stupně, m/s), maximální náraz větru a jeho směr(m/s, stupně), čas výskytu maximálního nárazu větru (kód), teplota půdy v 5, 10, 20, 50 a 100 cm (°C), průměrná intenzita globálního záření(W/m2), průměrná intenzita rozptýleného záření (W/m2), průměrná intenzita erythemového UV záření (mW/m2). Prvky odvozené z 10minutových měření automatických meteorologických stanic, prvky měřené a pozorované v intervalu 1 hodina a dopočtené charakteristiky v intervalu 1 hodina: tlak vodní páry (hPa), úhrn trvání slunečního svitu (h), úhrn srážek (mm), pokrytí oblohy oblačností (osminy), teplota rosného bodu (°C),, vodorovná dohlednost (kód), tlak vzduchu (hPa), tlak vzduchu přepočtený na hladinu moře (hPa), geopotenciální výška standardní tlakové hladiny 925 hPa (m), geopotenciální výška standardní tlakové hladiny 850 hPa (m), tlaková tendence (hPa), stav počasí v termínu pozorování (kód), průběh počasí (kód).
Dle nařízení Evropského parlamentu a rady EU 2018/1999 jsou všechny členské státy EU povinny každoročně do 31. července aktuálního roku (t) podávat zprávy o přibližných (aproximativních) inventurách emisí skleníkových plynů za rok (t-1). Jedná se pouze o přibližné odhady. Finální inventury emisí skleníkových plynů jsou publikována následující rok (t+1).
Databáze s klasifikací pokryvu zemského povrchu v rozsahu ČR v roce 2018. Databáze CLC2018 byla interpretována z aktualizované databáze CLC2012. Velikost nejmenší mapovací jednotky pro polygony CLC2018 byla stanovena na 25 ha.
Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.
Vymezení ploch s odlišnými způsoby péče o maloplošná zvláště chráněná území podle § 2 odst. 1 písm. j vyhlášky č. 45/2018 Sb. (dílčích ploch). Geografická data s vymezením dílčích ploch jsou povinnou součástí plánů péče. Tato vrstva obsahuje platné vymezení všech dílčích ploch doručených do Ústředního seznamu ochrany přírody po roce 2018. Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2024.
Rozvodnice dílčích povodí dle vyhlášky 393/2010 Sb. o oblastech povodí. Zdrojové rozvodnice byly odvozeny nad digitálním modelem reliéfu 5. generace (DMR5G) a podklady státního mapového díla ZABAGED.
Otevřená datová sada obsahuje údaje o jednotlivých hlubinných důlních dílech ústících na povrch a o evidovaných propadech hlubinných důlních děl na území České republiky. Atributy zahrnují podrobné informace o každém objektu, např. přesnou lokalizaci ústí, topografickou situaci, vlastnické vztahy, technické údaje, soudobý stav těchto děl, jejich nebezpečnost a případné zajištění. Dále jsou zde vazby na signatury zdrojových zpráv uložených v archivu Geofond ČGS a na digitální dokumentaci ve formátu *.jpg - např. výřez mapy, fotografie, nákres.
Údaje z databáze jsou průběžně využívány při šetření ohlášených projevů důlních děl podle § 35 horního zákona, při vyjadřování k územnímu plánu a v rámci poskytování územně analytických podkladů podle platného stavebního zákona.
V souladu se zákonem 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí ČHMÚ zpřístupnil naměřené hodnoty ukazatelů jakosti podzemní vody v objektech podzemních vod ve správě ČHMÚ.
V souladu se zákonem 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí ČHMÚ zpřístupnil denní a týdenní hladiny v objektech sledování množství podzemních vod ve správě ČHMÚ s aktuálním pozorováním. .
V souladu se zákonem 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí ČHMÚ zpřístupnil hydrologická data vyhodnocená ve vodoměrných stanicích s aktuálním pozorováním ve správě ČHMÚ. Jedná se o průměrné průtoky [m3.s–1]. v hodinovém, denním i měsíčním kroku a o přirozené průměrné měsíční průtoky, hydrologické údaje za referenční období 1991-2020 a 1981-2010, průměrné teploty [°C].v denním a měsíčním kroku. Průměrný hodinový průtok vody je vyhodnocen z pozorovaných vodních stavů na základě vztahu mezi vodním stavem a průtokem (měrná křivka průtoků). Tento vztah je průběžně ověřován a případně upravován prováděním měření průtoku v profilu vodoměrné stanice. Průměrný denní průtok je odvozen z průměrných hodinových průtoků. Průměrný měsíční průtok vody je odvozen z průměrných denních průtoků, za dodržení podmínky jejich úplnosti v daném měsíci. Přirozený průtok představuje průtok ve smyslu vyhlášky MZe č. 252/2013 Sb. „o evidencích“ a vyhlášky MZe č. 431/2001 Sb. „o vodní bilanci“. Jedná se o průtok vyhodnocený (na základě měření) a dále upravený podle dostupných údajů o množství odběrů, vypouštění a dalších údajů o jeho ovlivnění (manipulace na vodních dílech), včetně údajů o odběrech podzemních vod. Referenčním obdobím se rozumí období hydrologických roků daného intervalu. Zpřístupněná data představují základní hydrologické údaje (dlouhodobá průměrná srážka Pa v mm, dlouhodobý průtok Qa v m3·s-1, M-denní průtoky Q30d až Q364d v m3·s-1) a měsíční charakteristiky (průměrný průtok, minimální a maximální průměrný denní průtok v m3·s-1). Základem stanovení M-denních průtoků byl empirický výpočet z hodnot průměrných denních průtoků. Průměrná denní teplota vody je zpracována z naměřených hodnot teplot vody v profilu vodoměrné stanice. Průměrná měsíční teplota vody je odvozena z průměrných denních teplot vody, za dodržení podmínky jejich úplnosti v daném měsíci.
Tyto stránky jsou aktualizovány na základě informací krajských úřadů, které od 1. 1. 2003 vydávají povolení. Typy povolení jsou následující: Povolení dle § 17 odst. 1 a 2 zákona 86/2002 Sb. – povolení vydaná do 1. 9. 2012. Povolení dle § 11 odst. 2 d) zákona 201/2012 Sb. – povolení vydaná po 1. 9. 2012. Integrovaná povolení dle § 13 odst. 3 zákona 76/2002 Sb. – pro zařízení splňující určitá kritéria (zejména kapacitní omezení) v rámci kategorizace dle přílohy č. 1 zákona 76/2002 Sb.
Databáze obsahuje situaci měřících stanovišť vertikálního elektrického profilování a měřené sondážní křivky na území České republiky. Registr měření geoelektrickou metodou vertikálního elektrického sondování (VES) je budován od r. 1994. Vrstva byla transformována do formy vyhovující specifikaci INSPIRE pro objekt Geoph Station z aplikačního schématu Geophysics.
splnění požadavků směrnice INSPIRE
Databáze obsahuje údaje o geofyzikálních měřeních provedených převážně Geofyzikou Brno od počátku padesátých let minulého století. Podle měřítka původního zákresu do map rozlišujeme prozkoumanost regionální, která znázorňuje rozsáhlá měření v mapách 1 : 200 000, a prozkoumanost lokální se zákresy měření menšího rozsahu v měřítku 1 : 50 000. Vrstva byla transformována do formy vyhovující specifikaci INSPIRE pro objekt Campaign z aplikačního schématu Geophysics.
splnění požadavků směrnice INSPIRE
Ročně aktualizovaný geografický navigátor: Geografický navigátor uvádí souhrnné roční informace o zařízeních pro spalování a spoluspalování odpadů, které jsou získávány ze souhrnné provozní evidence. Jsou to tyto: identifikační číslo (IČ), název zařízení, adresa provozovatele, adresa zařízení, uvedení do provozu, druhy spalovaných odpadů, jmenovitá kapacita, množství spáleného odpadu v tunách za rok, počet a krátký popis spalovacích linek, výčet zařízení pro snižování emisí, roční emise všech ohlašovaných znečišťujících látek.
Geologická mapa ČR v měřítku 1 : 500 000 z roku 2007, upravená pro účely splnění požadavků INSPIRE (výřez pouze pro území ČR, harmonizace dat připojením pojmů z INSPIRE kódovníků).
splnění požadavků směrnice INSPIRE
Meteorologická data měřená v denním kroku (dostupnost dat se liší dle pozorovacího programu stanic), seznam pozorovaných prvků na jednotlivých stanicích je uveden v metadatech stanic. Měřené prvky: teplota vzduchu (°C), maximální teplota vzduchu (°C), minimální teplota vzduchu (°C), minimální teplota vzduchu za noc (°C), přízemní teplota vzduchu (°C), relativní vlhkost vzduchu (%), tlak vodní páry (hPa), tlak vzduchu (hPa), trvání slunečního svitu (s), úhrn srážek (mm), index předchozích srážek (mm), výška sněhové pokrývky (cm), výška nového sněhu (cm), denní rozdíl celkové výšky sněhu (cm), vodní hodnota sněhové pokrývky (mm), směr a rychlost větru (stupně, m/s), maximální náraz větru a jeho směr (m/s, stupně), čas výskytu maximálního nárazu větru (kód), teplota půdy v 5, 10, 20, 50 a 100 cm (°C), výpar z vodní hladiny (mm), denní sumy globálního záření (kJ/m2), denní sumy rozptýleného záření (kJ/m2), ozon (kód).
Cenomanská vrstva hydrogeologických rajonů
Kvartérní vrstva hydrogeologických rajonů
Základní vrstva hydrogeologických rajonů
Otevřená datová sada obsahuje seznam platných chráněných ložiskových území (CHLÚ) stanovených podle § 16-19 zákona 44/1988 Sb. (horní zákon) na území České republiky. Smyslem je ochrana výhradních ložisek nerostných surovin, které je nutno respektovat zvláště při zpracování územně plánovací dokumentace.
ČGS poskytuje údaje o CHLÚ orgánům veřejné moci a orgánům územního plánování pro zpracování územně analytických podkladů podle platného stavebního zákona. Dále se tyto údaje používají při zpracování komplexních informací o území.
Otevřená datová sada obsahuje seznam platných chráněných území pro zvláštní zásahy do zemské kůry (CHÚZZZK) stanovených podle zákona 44/1988 Sb. (horní zákon) na území České republiky. Podle §34 tohoto zákona se jedná o podzemní zásobníky plynů nebo kapalin, místa ukládání radioaktivních a jiných odpadů v podzemí nebo objekty průmyslového využívání tepelné energie Země. Tato území je nutno respektovat zvláště při zpracování územně plánovací dokumentace.
ČGS poskytuje údaje o CHÚZZZK orgánům veřejné moci a orgánům územního plánování pro zpracování územně analytických podkladů podle platného stavebního zákona. Dále se tyto údaje používají při zpracování komplexních informací o území.
Koncentrace naměřené všemi monitorovacími sítěmi jsou ukládány do imisní databáze ISKO. V databázi jsou archivovány údaje již od počátku měření, koncentrace oxidu siřičitého a suspendovaných částic ze staničních sítí ČHMÚ v severních Čechách a v Praze již od roku 1971. S imisními daty jsou do imisní databáze ukládána i doprovodná meteorologická data, která jsou měřena na velké části automatizovaných imisních stanic ČHMÚ a jsou využívána pro hodnocení imisně-meteorologických vztahů. Imisní databáze ISKO zahrnuje kromě výsledků měření ČHMÚ, které zajišťují pracovníci Imisního monitoringu v centru i na pobočkách, i data poskytovaná spolupracujícími institucemi. Jedná se zejména o Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem, Státní zdravotní ústav, ČEZ, a. s., Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., Českou geologickou službu, Hydrobiologický ústav, městské úřady a další přispěvatele. V databázi jsou též zahrnuty informace z příhraničních oblastí Slovenska, Německa, Polska a Rakouska. Přehled koncentrací látek znečišťujících ovzduší, pro které jsou stanoveny imisní limity pro ochranu lidského zdraví, naměřené na staničních sítích sledování kvality venkovního ovzduš: r22As – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi As, 2022; r22BaP – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi benzo[a]pyrenu, 2022; r22BZN – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi benzenu, 2022; r22Cd – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi kadmia, 2022; r22NO2 – Přehled stanic s koncentracemi NO2 (roční průměrné a 19. nejvyšší hodinové koncentrace), 2022; r22O3 – Přehled stanic s hodnotami přízemního ozonu (max. denní 8hod. klouzavý průměr, v průměru za 3 roky), 2022; r22PM10 – Přehled stanic s koncentracemi PM10 (roční průměrné a 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace), 2022; r22PM25 – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi PM2,5, 2022; r22SO2zdr – Přehled stanic s koncentracemi SO2 (25. nejvyšší hodinové koncentrace a 4. nejvyšší 24hodinové koncentrace), 2022. Přehled koncentrací látek znečišťujících ovzduší, pro které jsou stanoveny imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace, naměřené na stanicích Státní imisní sítě: r22AOT40 – hodnoty expozičního indexu AOT40, průměr za 5 let, 2019–2023 [µg.m-3.h]; r22NOx – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi NOx, 2022; r22SO2zp – Přehled stanic s koncentracemi SO2 (zimní průměr), 2022; r22SO2rp – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi SO2, 2022.
Koncentrace látek znečišťujících ovzduší v gridu 1x1 km, rok 2022. Imisní limity pro ochranu lidského zdraví SO2 – 4. nejvyšší 24hod. koncentrace SO2 [µg.m-3], PM10 – roční průměrná koncentrace [µg.m-3], PM10 – 36. nejvyšší průměrná 24hod. koncentrace [µg.m-3], PM2.5 – roční průměrná koncentrace [µg.m-3], NO2 – roční průměrná koncentrace [µg.m-3], O3 – 26. nejvyšší maximální denní 8hod. klouzavý průměr koncentrace v průměru za 3 roky, 2019–2021 [µg.m-3], As – roční průměrná koncentrace [ng.m-3], Cd – roční průměrná koncentrace [ng.m-3], benzo[a]pyren – roční průměrná koncentrace [ng.m-3], benzen – roční průměrná koncentrace [µg.m-3]. Oblasti s překročením imisních limitů bez zahrnutí O3. Oblasti s překročením imisních limitů se zahrnutím O3. Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace O3 – hodnoty expozičního indexu AOT40, průměr za 5 let, 2018–2022 [µg.m-3], NOx – roční průměrná koncentrace [µg.m-3], SO2 – rok (roční průměr) a zimní období (zimní průměr) [µg.m-3]. Legislativa (zákon 201/2012 Sb. v platném znění) vyžaduje, aby primárním zdrojem hodnocení byly výsledky stacionárních měření. Naměřené koncentrace mohou být při tvorbě map znečisťujících látek doplněny modelováním a indikativním měřením, aby výsledný odhad poskytoval dostatečné informace o prostorovém rozložení koncentrací znečišťujících látek v ovzduší. V ČR je využíván zejména Eulerovský chemický disperzní model CAMx, doplňkově též Gaussovský model SYMOS a evropský Eulerovský model EMEP. Dále jsou to v případě jednotlivých znečišťujících látek např. nadmořská výška či populační hustota.
Vrstva umístění vrtů, které sledují stavy hladin podzemních vod mělkých i hlubinných zvodní. V současné době je většina objektů osazena automatickými stanicemi s místním záznamem nebo přenosem dat, které měří 1x denně. Původně vrty sledovali dobrovolní pozorovatelé s četností měření 1x týdně. Nejvíce nových objektů bylo vybudováno v rámci projektu ISPA a zprovozněno v roce 2007. Data se ukládají do Centrální režimové databáze podzemních vod, kterou spravuje oddělení hydrofondu a bilancí.
Vrstva umístění pramenů se sledováním vydatností. V minulosti všechny prameny pozorovali dobrovolní pozorovatelé s četností měření 1x týdně. V současné době se ještě část pramenů pozoruje tímto způsobem a část je osazena přístroji s četností měření 1x denně. Data se ukládají do Centrální režimové databáze podzemních vod, kterou spravuje oddělení hydrofondu a bilancí.
Vrstva umístění vodoměrných stanic Více než 90% měření se provádí pomocí automatických stanic, a to buď s místním záznamem nebo s dálkovým přenosem. Pozorované vodní stavy se převádějí na průtoky pomocí měrných křivek, které se stanovují na základě hydrometrických měření. Data z těchto stanic se ukládají do Centrální režimové databáze množství povrchových vod, kterou spravuje oddělení hydrofondu a bilancí.