Meteorologická data měřená v intervalu 10 minut (dostupnost dat se liší dle pozorovacího programu stanic), seznam pozorovaných prvků na jednotlivých stanicích je uveden v metadatech stanic. Měřené prvky: teplota vzduchu (°C), maximální teplota vzduchu (°C), minimální teplota vzduchu (°C), přízemní teplota vzduchu (°C), relativní vlhkost vzduchu (%), tlak vzduchu (hPa), trvání slunečního svitu (s), úhrn srážek (mm), výška sněhové pokrývky (cm), vodní hodnota sněhové pokrývky (mm), směr a rychlost větru (stupně, m/s), průměrný směr a rychlost větru (stupně, m/s), maximální náraz větru a jeho směr(m/s, stupně), čas výskytu maximálního nárazu větru (kód), teplota půdy v 5, 10, 20, 50 a 100 cm (°C), průměrná intenzita globálního záření(W/m2), průměrná intenzita rozptýleného záření (W/m2), průměrná intenzita erythemového UV záření (mW/m2). Prvky odvozené z 10minutových měření automatických meteorologických stanic, prvky měřené a pozorované v intervalu 1 hodina a dopočtené charakteristiky v intervalu 1 hodina: tlak vodní páry (hPa), úhrn trvání slunečního svitu (h), úhrn srážek (mm), pokrytí oblohy oblačností (osminy), teplota rosného bodu (°C),, vodorovná dohlednost (kód), tlak vzduchu (hPa), tlak vzduchu přepočtený na hladinu moře (hPa), geopotenciální výška standardní tlakové hladiny 925 hPa (m), geopotenciální výška standardní tlakové hladiny 850 hPa (m), tlaková tendence (hPa), stav počasí v termínu pozorování (kód), průběh počasí (kód).

Rozvodnice dílčích povodí dle vyhlášky 393/2010 Sb. o oblastech povodí. Zdrojové rozvodnice byly odvozeny nad digitálním modelem reliéfu 5. generace (DMR5G) a podklady státního mapového díla ZABAGED.

V souladu se zákonem 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí ČHMÚ zpřístupnil naměřené hodnoty ukazatelů jakosti podzemní vody v objektech podzemních vod ve správě ČHMÚ.

V souladu se zákonem 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí ČHMÚ zpřístupnil hydrologická data vyhodnocená ve vodoměrných stanicích s aktuálním pozorováním ve správě ČHMÚ. Jedná se o průměrné průtoky [m3.s–1]. v hodinovém, denním i měsíčním kroku a o přirozené průměrné měsíční průtoky, hydrologické údaje za referenční období 1991-2020 a 1981-2010, průměrné teploty [°C].v denním a měsíčním kroku. Průměrný hodinový průtok vody je vyhodnocen z pozorovaných vodních stavů na základě vztahu mezi vodním stavem a průtokem (měrná křivka průtoků). Tento vztah je průběžně ověřován a případně upravován prováděním měření průtoku v profilu vodoměrné stanice. Průměrný denní průtok je odvozen z průměrných hodinových průtoků. Průměrný měsíční průtok vody je odvozen z průměrných denních průtoků, za dodržení podmínky jejich úplnosti v daném měsíci. Přirozený průtok představuje průtok ve smyslu vyhlášky MZe č. 252/2013 Sb. „o evidencích“ a vyhlášky MZe č. 431/2001 Sb. „o vodní bilanci“. Jedná se o průtok vyhodnocený (na základě měření) a dále upravený podle dostupných údajů o množství odběrů, vypouštění a dalších údajů o jeho ovlivnění (manipulace na vodních dílech), včetně údajů o odběrech podzemních vod. Referenčním obdobím se rozumí období hydrologických roků daného intervalu. Zpřístupněná data představují základní hydrologické údaje (dlouhodobá průměrná srážka Pa v mm, dlouhodobý průtok Qa v m3·s-1, M-denní průtoky Q30d až Q364d v m3·s-1) a měsíční charakteristiky (průměrný průtok, minimální a maximální průměrný denní průtok v m3·s-1). Základem stanovení M-denních průtoků byl empirický výpočet z hodnot průměrných denních průtoků. Průměrná denní teplota vody je zpracována z naměřených hodnot teplot vody v profilu vodoměrné stanice. Průměrná měsíční teplota vody je odvozena z průměrných denních teplot vody, za dodržení podmínky jejich úplnosti v daném měsíci.

Meteorologická data měřená v denním kroku (dostupnost dat se liší dle pozorovacího programu stanic), seznam pozorovaných prvků na jednotlivých stanicích je uveden v metadatech stanic. Měřené prvky: teplota vzduchu (°C), maximální teplota vzduchu (°C), minimální teplota vzduchu (°C), minimální teplota vzduchu za noc (°C), přízemní teplota vzduchu (°C), relativní vlhkost vzduchu (%), tlak vodní páry (hPa), tlak vzduchu (hPa), trvání slunečního svitu (s), úhrn srážek (mm), index předchozích srážek (mm), výška sněhové pokrývky (cm), výška nového sněhu (cm), denní rozdíl celkové výšky sněhu (cm), vodní hodnota sněhové pokrývky (mm), směr a rychlost větru (stupně, m/s), maximální náraz větru a jeho směr (m/s, stupně), čas výskytu maximálního nárazu větru (kód), teplota půdy v 5, 10, 20, 50 a 100 cm (°C), výpar z vodní hladiny (mm), denní sumy globálního záření (kJ/m2), denní sumy rozptýleného záření (kJ/m2), ozon (kód).

Cenomanská vrstva hydrogeologických rajonů

Kvartérní vrstva hydrogeologických rajonů

Základní vrstva hydrogeologických rajonů

Koncentrace naměřené všemi monitorovacími sítěmi jsou ukládány do imisní databáze ISKO. V databázi jsou archivovány údaje již od počátku měření, koncentrace oxidu siřičitého a suspendovaných částic ze staničních sítí ČHMÚ v severních Čechách a v Praze již od roku 1971. S imisními daty jsou do imisní databáze ukládána i doprovodná meteorologická data, která jsou měřena na velké části automatizovaných imisních stanic ČHMÚ a jsou využívána pro hodnocení imisně-meteorologických vztahů. Imisní databáze ISKO zahrnuje kromě výsledků měření ČHMÚ, které zajišťují pracovníci Imisního monitoringu v centru i na pobočkách, i data poskytovaná spolupracujícími institucemi. Jedná se zejména o Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem, Státní zdravotní ústav, ČEZ, a. s., Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., Českou geologickou službu, Hydrobiologický ústav, městské úřady a další přispěvatele. V databázi jsou též zahrnuty informace z příhraničních oblastí Slovenska, Německa, Polska a Rakouska. Přehled koncentrací látek znečišťujících ovzduší, pro které jsou stanoveny imisní limity pro ochranu lidského zdraví, naměřené na staničních sítích sledování kvality venkovního ovzduš: r22As – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi As, 2022; r22BaP – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi benzo[a]pyrenu, 2022; r22BZN – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi benzenu, 2022; r22Cd – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi kadmia, 2022; r22NO2 – Přehled stanic s koncentracemi NO2 (roční průměrné a 19. nejvyšší hodinové koncentrace), 2022; r22O3 – Přehled stanic s hodnotami přízemního ozonu (max. denní 8hod. klouzavý průměr, v průměru za 3 roky), 2022; r22PM10 – Přehled stanic s koncentracemi PM10 (roční průměrné a 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace), 2022; r22PM25 – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi PM2,5, 2022; r22SO2zdr – Přehled stanic s koncentracemi SO2 (25. nejvyšší hodinové koncentrace a 4. nejvyšší 24hodinové koncentrace), 2022. Přehled koncentrací látek znečišťujících ovzduší, pro které jsou stanoveny imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace, naměřené na stanicích Státní imisní sítě: r22AOT40 – hodnoty expozičního indexu AOT40, průměr za 5 let, 2019–2023 [µg.m-3.h]; r22NOx – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi NOx, 2022; r22SO2zp – Přehled stanic s koncentracemi SO2 (zimní průměr), 2022; r22SO2rp – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi SO2, 2022.

Koncentrace látek znečišťujících ovzduší v gridu 1x1 km, rok 2022. Imisní limity pro ochranu lidského zdraví SO2 – 4. nejvyšší 24hod. koncentrace SO2 [µg.m-3], PM10 – roční průměrná koncentrace [µg.m-3], PM10 – 36. nejvyšší průměrná 24hod. koncentrace [µg.m-3], PM2.5 – roční průměrná koncentrace [µg.m-3], NO2 – roční průměrná koncentrace [µg.m-3], O3 – 26. nejvyšší maximální denní 8hod. klouzavý průměr koncentrace v průměru za 3 roky, 2019–2021 [µg.m-3], As – roční průměrná koncentrace [ng.m-3], Cd – roční průměrná koncentrace [ng.m-3], benzo[a]pyren – roční průměrná koncentrace [ng.m-3], benzen – roční průměrná koncentrace [µg.m-3]. Oblasti s překročením imisních limitů bez zahrnutí O3. Oblasti s překročením imisních limitů se zahrnutím O3. Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace O3 – hodnoty expozičního indexu AOT40, průměr za 5 let, 2018–2022 [µg.m-3], NOx – roční průměrná koncentrace [µg.m-3], SO2 – rok (roční průměr) a zimní období (zimní průměr) [µg.m-3]. Legislativa (zákon 201/2012 Sb. v platném znění) vyžaduje, aby primárním zdrojem hodnocení byly výsledky stacionárních měření. Naměřené koncentrace mohou být při tvorbě map znečisťujících látek doplněny modelováním a indikativním měřením, aby výsledný odhad poskytoval dostatečné informace o prostorovém rozložení koncentrací znečišťujících látek v ovzduší. V ČR je využíván zejména Eulerovský chemický disperzní model CAMx, doplňkově též Gaussovský model SYMOS a evropský Eulerovský model EMEP. Dále jsou to v případě jednotlivých znečišťujících látek např. nadmořská výška či populační hustota.

Vrstva umístění vrtů, které sledují stavy hladin podzemních vod mělkých i hlubinných zvodní. V současné době je většina objektů osazena automatickými stanicemi s místním záznamem nebo přenosem dat, které měří 1x denně. Původně vrty sledovali dobrovolní pozorovatelé s četností měření 1x týdně. Nejvíce nových objektů bylo vybudováno v rámci projektu ISPA a zprovozněno v roce 2007. Data se ukládají do Centrální režimové databáze podzemních vod, kterou spravuje oddělení hydrofondu a bilancí.

Vrstva umístění pramenů se sledováním vydatností. V minulosti všechny prameny pozorovali dobrovolní pozorovatelé s četností měření 1x týdně. V současné době se ještě část pramenů pozoruje tímto způsobem a část je osazena přístroji s četností měření 1x denně. Data se ukládají do Centrální režimové databáze podzemních vod, kterou spravuje oddělení hydrofondu a bilancí.

Vrstva umístění vodoměrných stanic Více než 90% měření se provádí pomocí automatických stanic, a to buď s místním záznamem nebo s dálkovým přenosem. Pozorované vodní stavy se převádějí na průtoky pomocí měrných křivek, které se stanovují na základě hydrometrických měření. Data z těchto stanic se ukládají do Centrální režimové databáze množství povrchových vod, kterou spravuje oddělení hydrofondu a bilancí.

Síť imisních měřicích stanic registrovaných v databázi ISKO v roce 2022. Základem pro hodnocení kvality ovzduší jsou koncentrace naměřené na monitorovacích stanicích. Měřicí síť je nejhustší v oblastech s nejvyššími koncentracemi škodlivin, nicméně pokrývá celou ČR. Páteřní sítí monitorovacích stanic je Státní síť imisního monitoringu (SSIM), kterou provozuje ČHMÚ. Její součástí jsou jak stanice s automatizovaným měřicím programem (AIM), tak i stanice s manuálním měřicím programem (MIM), ze kterých jsou odebrané vzorky analyzovány v laboratořích ČHMÚ. V mnoha případech je na jedné lokalitě znečištění ovzduší sledováno současně automatickými i manuálními metodami. Státní síť imisního monitoringu je doplněna monitorovacími stanicemi dalších organizací, jejichž měření je rovněž využíváno při hodnocení kvality ovzduší.

Vrstva zón a aglomerací pro hodnocení a řízení kvality ovzduší na území České republiky. Zóny a aglomerace jsou vymezeny na základě legislativních specifikací Směrnice EU 2008/50/EC a zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Zónou je území vymezené MŽP pro účely sledování a řízení kvality ovzduší; aglomerací je sídelní seskupení, v němž žije nejméně 250 000 obyvatel.

Kombinovaný odhad plošných 1hodinových srážkových úhrnů MERGE na území Česka. Plošný odhad 1h srážkových úhrnů vypočtený kombinací radarového odhadu srážek z radarů ČHMÚ Brdy-Praha a Skalky a údajů ze srážkoměrů ČHMÚ a partnerských organizací geostatistickou metodou kriging s externím driftem. Dvourozměrná informace je ukládána v georeferencovaném gridovém poli s prostorovým rozlišením 1x1km v projekci kompatibilní s webovými mapovými podklady OpenStreetMaps/GoogleMaps/Mapy.cz (EPSG:3857). Sloučená informace je vytvářena v časovém kroku 10 minut.

Přehled monitoringu kontaminace pevných matric 2000-2019.

Meteorologická data naměřená v síti meteorologických a klimatologických stanic, která prošla základní kontrolou, v 10minutovém, 1hodinovém a denním kroku. Měřené prvky v intervalu 10 minut: teplota vzduchu (°C), maximální teplota vzduchu (°C), minimální teplota vzduchu (°C), přízemní teplota vzduchu (°C), relativní vlhkost vzduchu (%), tlak vzduchu (hPa), trvání slunečního svitu (s), výška sněhové pokrývky (cm), vodní hodnota sněhové pokrývky (mm), směr a rychlost větru (stupně, m/s), průměrný směr a rychlost větru (stupně, m/s), maximální náraz větru a jeho směr(m/s, stupně), čas výskytu maximálního nárazu větru (kód), teplota půdy v 5, 10, 20, 50 a 100 cm (°C), průměrná intenzita globálního záření(W/m2), průměrná intenzita rozptýleného záření (W/m2), průměrná intenzita erythemového UV záření (mW/m2). Prvky odvozené z 10minutových měření automatických meteorologických stanic, prvky měřené a pozorované v intervalu 1 hodina a dopočtené charakteristiky v intervalu 1 hodina: tlak vodní páry (hPa), úhrn trvání slunečního svitu (h), úhrn srážek (mm), pokrytí oblohy oblačností (osminy), teplota rosného bodu (°C),, vodorovná dohlednost (kód), tlak vzduchu (hPa), tlak vzduchu přepočtený na hladinu moře (hPa), geopotenciální výška standardní tlakové hladiny 925 hPa (m), geopotenciální výška standardní tlakové hladiny 850 hPa (m), tlaková tendence (hPa), stav počasí v termínu pozorování (kód), průběh počasí (kód). Denní charakteristika měřené veličiny je dle charakteru veličiny stanovena jako průměr, maximum, minimum nebo suma dané veličiny. Dostupnost dat se liší dle pozorovacího programu stanic, seznam pozorovaných prvků na jednotlivých stanicích je uveden v metadatech stanic.

V souladu se zákonem 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí ČHMÚ zpřístupnil denní, měsíční a roční klimatologické charakteristiky základních meteorologických prvků naměřených na stanicích ve správě ČHMÚ za období 1961-2023. Zveřejněné charakteristiky: Průměrná teplota vzduchu, maximální a minimální teplota vzduchu, průměrná relativní vlhkost vzduchu, úhrn srážek, výška nového sněhu, celková výška sněhové pokrývky, úhrn doby trvání slunečního svitu, průměrný tlak vzduchu, průměrná a maximální rychlost větru, globální záření.

V souladu se zákonem 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí ČHMÚ zpřístupnil denní, měsíční a roční klimatologické charakteristiky základních meteorologických prvků naměřených na stanicích ve správě ČHMÚ za období 1961-2023. Globální záření je dáno součtem vertikální složky přímého slunečního záření a rozptýleného (difuzního) slunečního záření dopadajícího na vodorovnou plochu z prostorového úhlu 2π. Denní suma se udává v kJ/m2.

V souladu se zákonem 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí ČHMÚ zpřístupnil denní, měsíční a roční klimatologické charakteristiky základních meteorologických prvků naměřených na stanicích ve správě ČHMÚ za období 1961-2023.Průměrná denní rychlost větru je počítána jako průměr rychlosti větru v klimatických termínech 7, 14 a 21 h místního středního slunečního času. Udává se v m/s. Maximální rychlost větru je maximum rychlosti větru naměřené v daný den, udává se v m/s. Směr maximální rychlosti větru se udává ve stupních, označuje směr (světovou stranu), ze kterého vítr vane v čase, kdy byla dosažená maximální rychlost větru. Čas dosažení maximální rychlosti větru se udává s přesností na minutu.

V souladu se zákonem 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí ČHMÚ zpřístupnil denní, měsíční a roční klimatologické charakteristiky základních meteorologických prvků naměřených na stanicích ve správě ČHMÚ za období 1961-2023. Denní úhrn doby trvání slunečního svitu je časový interval mezi východem a západem Slunce, během kterého není sluneční kotouč zakrytý oblačností nebo jinými překážkami. Fyzikálně je definován jako doba, kdy je intenzita toku přímého slunečního záření vyšší než 120 W/m2. Udává se v hodinách.

V souladu se zákonem 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí ČHMÚ zpřístupnil denní, měsíční a roční klimatologické charakteristiky základních meteorologických prvků naměřených na stanicích ve správě ČHMÚ za období 1961-2023. Výška nově napadlého sněhu je vrstva sněhu nebo ledu, která přímo nebo nepřímo vznikla v důsledku výskytu tuhých srážek (sníh, kroupy, sněhové krupky, sněhová zrna, zmrzlý déšť, námrazové krupky a náledí nikoli však ledovka), které napadly od termínu 7 h předešlého dne do termínu 7 h dne měření. Celková výška sněhové pokrývky je výška vrstvy sněhu nebo ledu, která vznikla v důsledku výskytu tuhých srážek. Měří se v termínu 7 h ráno. Výška nového sněhu i celková výška sněhová pokrývky se udávají v cm.

V souladu se zákonem 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí ČHMÚ zpřístupnil denní, měsíční a roční klimatologické charakteristiky základních meteorologických prvků naměřených na stanicích ve správě ČHMÚ za období 1961-2023. Průměrná denní teplota vzduchu je počítána jako průměr teplot v klimatických termínech 7, 14 a 21 h místního středního slunečního času, přičemž večerní termín se počítá dvakrát. Maximální denní teplota vzduchu je maximum teploty vzduchu, které bylo dosaženo od 21 h místního středního slunečního času předchozího dne do 21 h místního středního slunečního času dne aktuálního. Minimální denní teplota vzduchu je minimum teploty vzduchu, které bylo dosaženo od 21 h místního středního slunečního času předchozího dne do 21 h místního středního slunečního času dne aktuálního. Charakteristiky teploty vzduchu jsou udávány ve °C.

V souladu se zákonem 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí ČHMÚ zpřístupnil denní, měsíční a roční klimatologické charakteristiky základních meteorologických prvků naměřených na stanicích ve správě ČHMÚ za období 1961-2023. Průměrný denní tlak vzduchu (na stanici) je počítán jako průměr tlaku vzduchu v klimatických termínech 7, 14 a 21 h místního středního slunečního času. Udává se v hPa.