Katastr nemovitostí (KN) tvoří vybrané části Souboru popisných informací (SPI) a Souboru grafických informací (SGI) automatizovaného informačního systému Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ISKN) vyjádřené ve formě digitální katastrální mapy (DKM) a databázových informací. Předmětem zobrazení souboru katastrálního stavu je polohopis a popis. Polohopis obsahuje hranice parcel, kultur a druhů pozemků a jejich vnitřní členění tak, jak je zachyceno v katastru nemovitostí. Popis obsahuje čísla parcel a další doplňující informace převzaté z katastru nemovitostí. DKM (SGI i SPI) spravuje a v aktuálním stavu udržuje Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj (KÚ JMK). Tento úřad předává aktuální informace ke zpracování pro potřeby SMB v pravidelných, smluvně dohodnutých intervalech – vždy k prvnímu každého měsíce. Přesnost DKM na území města Brna je odvozena dle původu katastrální mapy a je charakterizována třídou přesnosti a charakteristikami kvality podrobných bodů. Je doložena rozborem a soustavou kontrolně měřených prvků v rámci obnovy SGI. Za správnost údajů o přesnosti DKM odpovídá její správce ČÚZK. Součástí dat jsou i hranice katastrálních území a názvy těchto území, která jsou k dispozici ke stažení jako open data. Tato data byla vytvořena s využitím dat RÚIAN od Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK), proto je možné užívat a šířit pouze za splnění podmínek ČÚZK. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Mobiliář může obsahovat zahrazovací sloupky, zábradlí, závory apod. Součástí dat může být technický stav a fotografie. Data vznikla na základě potřeb úřadů městských částí vést si a udržovat přehled o městském mobiliáři. Data byla převzata z pasportu zeleně a v některých případech doplněna terénním mapováním. Naplnění a údržba dat je v kompetenci jednotlivých úřadů městských částí a liší se tedy v rozsahu mapovaných prvků, míře podrobnosti a způsobu aktualizace. Některé městské části nejsou zmapovány vůbec. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Mobiliář může obsahovat přístřešky, lavičky a sedátka, stoly, posezení, sušáky na prádlo, klepadla na koberce, drobné stavby, ohniště nebo gril apod. Součástí dat může být použitý materiál, technický stav a fotografie. Data vznikla na základě potřeb úřadů městských částí vést si a udržovat přehled o městském mobiliáři. Data byla převzata z pasportu zeleně a v některých případech doplněna terénním mapováním (ve většině městských částí byly podrobně zmapovány především lavičky). Naplnění a údržba dat je v kompetenci jednotlivých úřadů městských částí a liší se tedy v rozsahu mapovaných prvků, míře podrobnosti a způsobu aktualizace. Některé městské části nejsou zmapovány vůbec. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Parcely dle vlastnických vztahů jsou majetkové selekce grafických, vektorových dat dle požadavků Majetkového odboru a Odboru územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna z dat ISKN. Jsou to prakticky parcelní polygony s vizualizací k příslušné majetkové kategorii. Fyzickou přípravu/aktualizaci dat provádí T-MAPY spol. s r.o.  Data jsou zobrazena v mapové aplikaci Mapa majetku města. Součástí datové sady jsou parcely ve výlučném vlastnictví města Brna, která jsou k dispozici ke stažení formou open dat.  Pozor! Dodatečně generované formáty na data.brno.cz - CSV, Shapefile, File Geodatabase, KML a GeoJSON v souřadnicovém systému WGS jsou dočasně chybové. Pro stažení použijte prosím dodatečně generované formáty, které najdete v dolní části panelu pro stažení dat.   Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Evidence významných osobností pohřbených na hřbitovech města Brna. V současné době je zpracováván areál Ústředního hřbitova města Brna, postupně budou doplněny další brněnské hřbitovy. Data jsou součástí mapové aplikace Průvodce po hřbitovech, která umožňuje zájemcům podrobně se orientovat v areálu Ústředního hřbitova a seznamovat se s příběhy a osudy zajímavých historických osobností.   Data aplikace byla vytvořena ve spolupráci pracovníků Muzea města Brna a kolektivu autorů Internetové encyklopedie dějin Brna. Data je možné upřesnit nebo doplnit ve spolupráci s autory přes email vachut@spilberk.cz. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Vrstva povodňového ohrožení byla získána od Povodí Moravy, s. p. Hodnoty povodňového ohrožení vychází z rychlosti proudění a hloubky vody, pomocí nichž se určuje intenzita povodně. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Vrstva povodňového rizika byla získána od Povodí Moravy, s. p. Povodňové riziko je stanoveno pomocí matice rizika s využitím povodňového ohrožení a informací o zranitelnosti území.  Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Umístění sportovišť a sídel sportovních klubů. V datech jsou zahrnuty všechny sportoviště a kluby, které byly v loňském roce dotované statutárním městem Brnem. Mohou být zahrnuty i některé nedotované sportoviště nebo sportovní kluby, pokud o to požádají prostřednictvím formuláře v aplikaci Kam za sportem v Brně. Součástí dat jsou adresy, webové stránky, kontaktní údaje a příp. stručný popis daného sportoviště nebo sportovního klubu. Dále je součástí dat také seznam sportů, které jsou provozované na daném sportovišti nebo daným sportovním klubem. Tyto informace vyplňují sportovní kluby a provozovatelé sportovišť. U sportovních klubů je také uvedená výše dotace, kterou město Brno daný klub v loňském roce podpořilo. Data jsou zobrazena v mapové aplikaci Kam za sportem v Brně. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

English description below. Datová sada obsahující vedení všech linek MHD na území města Brna z roku 2019. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.Dataset consists of public transport lines in the city of Brno (2019). More detailed information are available in documentation. The coordinate system is GCS WGS84.

Data vznikla ve firmě Ageris v 90. letech. Od té doby jsou aktualizována Odborem životního prostředí (OŽP) Magistrátu města Brna. Data jsou vedlejším produktem nařízení evidovat zájmové významné krajinné prvky (VKP) a slouží ke správě VKP a pro činnost při územním a stavebním řízení. Významné krajinné prvky jsou dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Data obsahují pouze tzv. registrované významné krajinné prvky − neobsahují oblasti, které jsou významnými krajinnými prvky ze zákona automaticky (lesy, vodní toky,... ). Registraci schvaluje Zastupitelstvo města Brna, data vytváří OŽP Magistrátu města Brna. Součástí dat jsou důvody ochrany, popis ekotopu, biologická a geologická charakteristika, možné ohrožení, způsob ochrany, plány péče, typ (geologický, zoologický, botanický), popis stanoviště - ekotop, zdůvodnění. Data jsou zobrazena v aplikaci Ochrana přírody. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Sídla základních škol, u kterých je zřizovatelem město Brno - dle seznamu Odboru školství, mládeže a tělovýchovy (OŠMT). Seznam neobsahuje církevní a soukromé školy. Součástí dat je kód školy dle Katalogu mateřských škol, základních škol a školních jídelen, název školy a adresa. Data jsou zobrazena v mapové aplikaci Spádovost základních škol a na webu Zápis žáků do základních škol ve městě Brně. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada obsahuje data záplavových území včetně menších přítoků při úrovni povodně Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území města Brna.   Podle Zákona o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. § 66 odst. jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na základě hydrotechnických výpočtů správce dotčeného vodního toku. V zastavěných územích, zastavitelných plochách a dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny stanovuje vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění.   Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od stanoveného záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, zvláštní povodně způsobené porušením vodních děl, ledové jevy apod.   Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z uvedeného vodního toku, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod. Data povodní Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny jsou zobrazeny v aplikaci Voda v Brně. Bližší informace o záplavových územích jsou k dispozici na stránkách „Povodňový plán České republiky“ včetně grafického znázornění v mapové podobě. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada obsahuje data záplavových území včetně menších přítoků při úrovni povodně Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území města Brna.   Podle Zákona o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. § 66 odst. jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na základě hydrotechnických výpočtů správce dotčeného vodního toku. V zastavěných územích, zastavitelných plochách a dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny stanovuje vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění.   Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od stanoveného záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, zvláštní povodně způsobené porušením vodních děl, ledové jevy apod.   Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z uvedeného vodního toku, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod. Data povodní Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny jsou zobrazeny v aplikaci Voda v Brně. Bližší informace o záplavových územích jsou k dispozici na stránkách „Povodňový plán České republiky“ včetně grafického znázornění v mapové podobě. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada obsahuje data záplavových území včetně menších přítoků při úrovni povodně Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území města Brna.   Podle Zákona o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. § 66 odst. jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na základě hydrotechnických výpočtů správce dotčeného vodního toku. V zastavěných územích, zastavitelných plochách a dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny stanovuje vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění.   Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od stanoveného záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, zvláštní povodně způsobené porušením vodních děl, ledové jevy apod.   Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z uvedeného vodního toku, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod. Data povodní Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny jsou zobrazeny v aplikaci Voda v Brně. Bližší informace o záplavových územích jsou k dispozici na stránkách „Povodňový plán České republiky“ včetně grafického znázornění v mapové podobě. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.