Záplavová území na území Libereckého kraje. V atributu POSKYT_UAP je uvedeno, zda je Krajský úřad Libereckého kraje poskytovatel údaje o území konkrétního záplavového území. Hodnota "A" označuje úseky, kde Liberecký kraj je poskytovatelem údaje o území (oficiální údaj). Hodnota "N" označuje úseky, které byly převzaty na základě spolupráce s příslušnou obcí s rozšířenou působností, jejíž vodoprávní úřad záplavové území stanovil. Uživatelé by si měli ověřit aktuálnost a oficiální status údajů podle tohoto atributu.
Databáze brownfields a greenfields v Libereckém kraji představuje komplexní přehled pozemků a nemovitostí vhodných pro investice, přestavbu nebo rozvoj. Brownfields jsou opuštěné, zanedbané nebo nedostatečně využívané objekty a pozemky, často s průmyslovou, zemědělskou či jinou historickou funkcí, které vyžadují revitalizaci. Naopak greenfields označují nedotčené pozemky, obvykle mimo zastavěné oblasti, které jsou určeny pro nové investiční projekty bez nutnosti předchozí sanace.
Záznamy čidel obsahující data ohledně čistoty ovzduší
Tato data (Q20) byla zpracována jako součást odborných studií, které sloužily ke stanovení záplavového území (Q100). Nejedná se o úředně stanovená záplavová území podle § 66 zákona č. 254/2001 Sb., ale o informativní vrstvy založené na hydrotechnických výpočtech. Rozlišení původu dat je uvedeno v atributu POSKYT_UAP, kde hodnota "A" označuje úseky, kde Liberecký kraj je poskytovatelem údaje o území (oficiální údaj) a „N“ označuje úseky, které byly převzaty na základě spolupráce s příslušnou obcí s rozšířenou působností, jejíž vodoprávní úřad záplavové území stanovil. Uživatelé by si měli ověřit aktuálnost a oficiální status údajů podle tohoto atributu.
Datová sada je součástí dat zaměřujících se na kontaminaci podzemních vod. Tu tvoří hydrogeologické objekty - průzkumné a monitorovací vrty, studny, čerpané vrty (tj. objekty pravidelně čerpané převážně pro technologické účely), sanačně čerpané vrty a vrty zasahující do neogenní zvodně (zasahuje-li vrt do neogenní zvodně a zároveň je jímacím vrtem, je zařazen do vrtů zasahujících do neogenní zvodně). Dále se data zaměřují na zdokumentovaný nebo předpokládaný tranzit kontaminace (ClU a NEL). Součástí dat je název objektu, využití (typ) objektu, příp. oskenovaná vodoprávní rozhodnutí o nakládání s podzemními vodami - povolení k čerpání podzemních vod (rozhodnutí jsou zároveň připojena i k areálům, pro které byla rozhodnutí vydána). Data obsahují dále dokumentaci vrtu (rok vyhloubení, lokalizace, výškové zaměření, údaje o hloubce vrtu a jeho technickém provedení), petrografický popis vrtného jádra a stratigrafie vrtného profilu (u vrtů zasahujících do neogenní zvodně), údaje o hladině podzemní vody a odkazy na zprávy, ze kterých byla data čerpána. Dokumentace vrtu rovněž zahrnuje koncentrace kontaminantů stanovené při posledních třech odběrech podzemní vody, pokud zde byly provedené. Sledovanými kontaminanty jsou ropné látky (uhlovodíky C10 – C40), CIU (chlorované uhlovodíky), BTEX (benzen, toluen, ethylbenzen, xylen), PAU (polycyklické aromaticé uhlovodíky), fenoly, PCB (polychlorované bifenyly) a těžké kovy. U koncentrace jednotlivých kontaminantů je uvedeno porovnání s kritériem znečištění stanoveným MP MŽP v roce 2014. Data jsou součástí pasportu geologie, hydrogeologie a inženýrské geologie (nyní Georizika) města Brna, který byl vytvořen v roce 2004 a je vždy ke konci roku aktualizován externí firmou. Generel byl vytvořen pro pracovníky úřadů, kteří se odborně vyjadřují k investičním akcím, projektové dokumentaci nebo vydávají rozhodnutí dle příslušných zákonů (stavební zákon, vodní zákon). Nyní je využíván i pracovníky příspěvkových organizací (např. KAM) a poskytován jako podklad pro zpracovatele studií zadávaných Statutárním městem Brno (SMB). Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
English description below. Dataset jakosti vody obsahuje seznam bodů odběrových míst. Každý bod obsahuje adresu odběrového místa a sledované ukazatele barva, zákal, železo, ph, celková tvrdost, amonné ionty, dusičnany, dusitany, chloridy, TOC (organický uhlík), volný chlór, koliformní bakterie, escherichia coli. Ke každému ukazateli bude uvedena aktuální a limitní hodnota. Souřadnicový systém GCS WGS 84. The water quality dataset contains a list of consumption points. Each point contains the address of the consumption point and the monitored indicators: color, turbidity, iron, ph, total hardness, ammonium ions, nitrates, nitrites, chlorides, total organic carbon, chlorine, coliform bacteria, escherichia coli. The current and limit value will be indicated for each indicator. Coordinate system GCS WGS 84.
Tato data (Q5) byla zpracována jako součást odborných studií, které sloužily ke stanovení záplavového území (Q100). Nejedná se o úředně stanovená záplavová území podle § 66 zákona č. 254/2001 Sb., ale o informativní vrstvy založené na hydrotechnických výpočtech. Rozlišení původu dat je uvedeno v atributu POSKYT_UAP, kde hodnota "A" označuje úseky, kde Liberecký kraj je poskytovatelem údaje o území (oficiální údaj) a „N“ označuje úseky, které byly převzaty na základě spolupráce s příslušnou obcí s rozšířenou působností, jejíž vodoprávní úřad záplavové území stanovil. Uživatelé by si měli ověřit aktuálnost a oficiální status údajů podle tohoto atributu.
Tato data (Q500) byla zpracována jako součást odborných studií, které sloužily ke stanovení záplavového území (Q100). Nejedná se o úředně stanovená záplavová území podle § 66 zákona č. 254/2001 Sb., ale o informativní vrstvy založené na hydrotechnických výpočtech. Rozlišení původu dat je uvedeno v atributu POSKYT_UAP, kde hodnota "A" označuje úseky, kde Liberecký kraj je poskytovatelem údaje o území (oficiální údaj) a „N“ označuje úseky, které byly převzaty na základě spolupráce s příslušnou obcí s rozšířenou působností, jejíž vodoprávní úřad záplavové území stanovil. Uživatelé by si měli ověřit aktuálnost a oficiální status údajů podle tohoto atributu.
English description below. Bodová vrstva všech pítek v Brně. Data obsahují také obrázek jednotlivých pítek. Data jsou ve GCS WGS84 a aktualizace probíhají v nepravidelných intervalech.Point layer of all drinking fountains in Brno. The data also contains an image of each fountain. The data is in GCS WGS84 coordinate system and updates take place at irregular intervals.
Datová sada s prostorovou lokalizací na území Libereckého kraje.
Sada otevřených dat přírodních zajímavostí v Libereckém kraji. Sada obsahuje jejich název, adresy, zatřídění, popis, souřadnice, webové stránky, turistickou oblast atd. Přírodní zajímavosti zde zahrnují chráněná území, skály, jeskyně, vodopády, rašeliniště a přírodní památky. Data jsou součástí databáze cestovního ruchu.
Datová sada s prostorovou lokalizací na území Libereckého kraje.
English description below. Teplota povrchu v Brněnské metropolitní oblasti získaná z družice Landsat 8. Snímek je ze dne 9. 9. 2020 (pořízení v 9h 44min). Oblačnost 0,98 %. Původní raster vektorizován. Aktualizace dle dostupných snímků 1x ročně. Souřadnicový systém: GCS WGS 84Surface temperature counted from Landsat 8 satellite. Picture was taken at 09/09/2020 (09:44 AM). Cloud cover = 0,98%. Original file was traced. Updated 1/year. Coordinate system: GCS WGS 84
Osy a názvy vodních toků na území statutárního města Brna. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
Data vznikla ve firmě Ageris v 90. letech. Od té doby jsou aktualizována Odborem životního prostředí (OŽP) Magistrátu města Brna. Data jsou vedlejším produktem nařízení evidovat zájmové významné krajinné prvky (VKP) a slouží ke správě VKP a pro činnost při územním a stavebním řízení. Významné krajinné prvky jsou dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Data obsahují pouze tzv. registrované významné krajinné prvky − neobsahují oblasti, které jsou významnými krajinnými prvky ze zákona automaticky (lesy, vodní toky,... ). Registraci schvaluje Zastupitelstvo města Brna, data vytváří OŽP Magistrátu města Brna. Součástí dat jsou důvody ochrany, popis ekotopu, biologická a geologická charakteristika, možné ohrožení, způsob ochrany, plány péče, typ (geologický, zoologický, botanický), popis stanoviště - ekotop, zdůvodnění. Data jsou zobrazena v aplikaci Ochrana přírody. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
Datová sada obsahuje informace o nejvýznamnějších plochách zeleně ve městě Brně. Jejich vymezení je součástí „Seznamu ploch nejvýznamnější zeleně v městě Brně, jejichž plošný rozsah nesmí být zmenšen“, jež tvoří přílohu obecně závazné vyhlášky č. 15/2007 o ochraně zeleně v městě Brně. Jedná se o plochy nejvýznamnějších městských parků, dále menší parky či zelená veřejná prostranství nebo větší plochy městské zeleně např. izolační nebo sídlištní, které hrají v rámci celého území města zásadní roli. Data obsahují název a číslo plochy, přístupnost a poznámku s popisem a stavem dané plochy. Součástí je samozřejmě plošná výměra jednotlivých ploch a jejich grafické znázornění. V případě, že je nezbytné z důvodu stavební nebo jiné činnosti změnit plošnou výměru plochy, je třeba postupovat dle čl. 3 obecně závazné vyhlášky č. 15/2007 o ochraně zeleně v městě Brně. Žadatelem o výjimku může být odbor MMB, do jehož působnosti příslušná stavba náleží, případně starosta městské části, v jehož katastru se stavba nachází. Projektovou dokumentaci včetně výkazu výměr a zdůvodnění nutnosti zásahu do plochy je třeba předložit k vyjádření OŽP MMB, Oddělení ochrany a tvorby zeleně, dále příslušné městské části, Komisi životního prostředí RMB a dále RMB a ZMB dle postupu předkládání materiálů do Rady města Brna a Zastupitelstva města Brna. Správa dat i prostorové vymezení je v kompetenci Odboru životního prostředí, Oddělení ochrany a tvorby zeleně. Aktualizace výjimek z významné plochy zeleně je zaznamenána, jakmile je dokončen celý proces schvalování i následná realizace. Data jsou zobrazena ve veřejné mapové aplikaci Městská zeleň a v interní mapové aplikaci Tvorba a ochrana zeleně. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
Datová sada obsahuje data záplavových území včetně menších přítoků při úrovni povodně Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území města Brna. Podle Zákona o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. § 66 odst. jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na základě hydrotechnických výpočtů správce dotčeného vodního toku. V zastavěných územích, zastavitelných plochách a dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny stanovuje vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění. Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od stanoveného záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, zvláštní povodně způsobené porušením vodních děl, ledové jevy apod. Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z uvedeného vodního toku, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod. Data povodní Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny jsou zobrazeny v aplikaci Voda v Brně. Bližší informace o záplavových územích jsou k dispozici na stránkách „Povodňový plán České republiky“ včetně grafického znázornění v mapové podobě. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
Datová sada obsahuje data záplavových území včetně menších přítoků při úrovni povodně Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území města Brna. Podle Zákona o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. § 66 odst. jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na základě hydrotechnických výpočtů správce dotčeného vodního toku. V zastavěných územích, zastavitelných plochách a dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny stanovuje vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění. Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od stanoveného záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, zvláštní povodně způsobené porušením vodních děl, ledové jevy apod. Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z uvedeného vodního toku, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod. Data povodní Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny jsou zobrazeny v aplikaci Voda v Brně. Bližší informace o záplavových územích jsou k dispozici na stránkách „Povodňový plán České republiky“ včetně grafického znázornění v mapové podobě. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
Datová sada obsahuje data záplavových území včetně menších přítoků při úrovni povodně Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území města Brna. Podle Zákona o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. § 66 odst. jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na základě hydrotechnických výpočtů správce dotčeného vodního toku. V zastavěných územích, zastavitelných plochách a dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny stanovuje vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění. Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od stanoveného záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, zvláštní povodně způsobené porušením vodních děl, ledové jevy apod. Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z uvedeného vodního toku, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod. Data povodní Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny jsou zobrazeny v aplikaci Voda v Brně. Bližší informace o záplavových územích jsou k dispozici na stránkách „Povodňový plán České republiky“ včetně grafického znázornění v mapové podobě. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
Datová sada s prostorovou lokalizací na území Libereckého kraje. Rozlišení původu dat je uvedeno v atributu POSKYT_UAP, kde hodnota "A" označuje úseky, kde Liberecký kraj je poskytovatelem údaje o území (oficiální údaj) a „N“ označuje úseky, které byly převzaty na základě spolupráce s příslušnou obcí s rozšířenou působností, jejíž vodoprávní úřad záplavové území stanovil. Uživatelé by si měli ověřit aktuálnost a oficiální status údajů podle tohoto atributu.