Datová sada obsahuje prostorová data deklarovaných plodin na DPB (dílech půdních bloků) v rozsahu celé České republiky ve formátu SHP (shapefile).

Vymezení ploch s odlišnými způsoby péče o maloplošná zvláště chráněná území podle § 2 odst. 1 písm. j vyhlášky č. 45/2018 Sb. (dílčích ploch). Geografická data s vymezením dílčích ploch jsou povinnou součástí plánů péče. Tato vrstva obsahuje platné vymezení všech dílčích ploch doručených do Ústředního seznamu ochrany přírody po roce 2018. Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2025.

Dílčí plochy jsou součástí plánů péče o maloplošná zvláště chráněná území ukládaných v Ústředním seznamu ochrany přírody a zpřístupňovaných veřejnosti na základě zákona č. 114/1992 Sb. a § 12 odst. 2 písm. g) vyhlášky č. 45/2018 Sb.

Rozdělení rozvodnic 1. řádu na dílčí povodí.

Polygony dílů základních sídelních jednotek s územními identifikacemi a vybranými statistikami území (multi verze). Nesouvislá území jsou reprezentována jedním multiprvkem (polygonem).

Polygony dílů základních sídelních jednotek (základní verze). Nesouvislá území jsou reprezentována příslušným počtem prvků (polygonů).

Souřadnicové sítě čtvercových buněk o délce strany 1 km (kilometrové gridy) s jednoznačnou identifikací a vybranými statistickými údaji za bytové a hospodařící domácnosti ze Sčítání 2021.

Souřadnicové sítě čtvercových buněk o délce strany 1 km (kilometrové gridy) s jednoznačnou identifikací a vybranými statistickými údaji za domovní fond ze Sčítání 2021.

Datová sada obsahuje data EVP (ekologicky významných prvků) v rozsahu celé České republiky ve formátu SHP (shapefile).

Datová sada obsahuje data EVP (ekologicky významných prvků) v rozsahu celé České republiky ve formátu SHP (shapefile).

Datová sada obsahuje data EVP (ekologicky významných prvků) v rozsahu celé České republiky ve formátu SHP (shapefile).

Datová sada obsahuje data EVP (ekologicky významných prvků) v rozsahu celé České republiky ve formátu SHP (shapefile).

Datová sada obsahuje data EVP (ekologicky významných prvků) v rozsahu celé České republiky ve formátu SHP (shapefile).

Datová sada obsahuje data EVP (ekologicky významných prvků) v rozsahu celé České republiky ve formátu SHP (shapefile).

Evidence objektů podle hospodářství evidované na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství. Rozdělují se na trvalé, vodní a ostatní objekty.
Datová sada obsahuje objekty hospodářství v rozsahu celé České republiky ve formátu SHP (shapefile) k 31.12.2022.

Evidence objektů podle hospodářství evidované na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství. Rozdělují se na trvalé, vodní a ostatní objekty.
Datová sada obsahuje objekty hospodářství v rozsahu celé České republiky ve formátu SHP (shapefile) k 31.12.2023.

Evidence objektů podle hospodářství evidované na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství. Rozdělují se na trvalé, vodní a ostatní objekty.
Datová sada obsahuje objekty hospodářství v rozsahu celé České republiky ve formátu SHP (shapefile) k 31.12.2024.

Oblasti s potenciálně významným povodňovým rizikem (Areas of Potential Significant Flood Risk, zkráceno „APSFR“), pro které budou dále zpracovávány mapy povodňového nebezpečí a rizik a plány pro zvládání povodňových rizik, byly identifikovány z pohledu rizika fluviálních povodní. Postup vymezení oblastí s potenciálně významným povodňovým rizikem je podrobně popsán v Návrhu metodiky předběžného vyhodnocení povodňových rizik v České republice (viz příloha č. 1 zprávy Předběžné vyhodnocení povodňových rizik v České republice 2011). Metodika je postavena na možných nepříznivých účincích budoucích povodní (podle čl. 4d Směrnice). Hlavními kritérii výběru byl počet trvale žijících osob a hodnota majetku dotčená teoretickou povodní s pravděpodobností výskytu 5, 20 a 100 let a to pro katastrální území jednotlivých obcí. Kvantitativní vyjádření hledisek předběžného vyhodnocení povodňového rizika bylo založeno na definici rizika, tj. kombinace pravděpodobnosti výskytu nežádoucího jevu (povodně, scénáře nebezpečí) a jeho nepříznivých dopadů na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost. Tento přístup, který zohledňuje více scénářů nebezpečí, umožnil zahrnout do vyhodnocení i přínosy stávajících strukturálních protipovodňových opatření. Výsledné úseky vodních toků, které definují oblasti s potenciálně významným povodňovým rizikem, byly popsány číselným kódem se značkou povodí, říčním kilometrem, slovním vyjádřením vymezení úseku, názvem vodního toku a geografickými souřadnicemi.

Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 2007/60/ES (Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik).

Hodnocení minulých povodní bylo založeno na informacích, které jsou o těchto povodních dostupné, V ČR je současný způsob dokumentace a vyhodnocení povodní upraven §76 vodního zákona. Zprávy o povodních zpracovávají povodňové orgány obcí a správci vodních toků, souhrnnou zprávu za povodí zpracovávají správci povodí a souhrnnou hodnotící zprávu, včetně analýzy rozsahu a výše povodňových škod a účelnosti provedených opatření, zpracovávají povodňové orgány krajů. Evidenci vyhodnocených povodní zajišťují správci povodí. Evidenci povodní z hlediska hydrologického, včetně meteorologických údajů o příčinách přirozených povodní, zajišťuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Významné povodně, které zasáhly rozsáhlá území a způsobily značné škody a ztráty na lidských životech, byly počínaje povodní v roce 1997 vyhodnocovány v rámci komplexních projektů, zpracovaných na základě usnesení vlády ČR a financovaných s podporou státního rozpočtu, Tímto způsobem byly vyhodnoceny povodně v červenci 1997, v srpnu 2002, v březnu až dubnu 2006, přívalové povodně v červnu až červenci 2009, povodně v květnu až červnu 2010 a v srpnu 2010. Zprávy o starších povodních již nejsou úplné a systematicky vedené. Pokud byly zaznamenány ve stanicích pozorovacích sítí ČHMÚ, jsou jejich hydrologické charakteristiky uloženy v databázích ústavu. Zpravidla však již nejsou k dispozici úplné údaje o důsledcích povodní, rozsahu a výši celkových povodňových škod. Zprávy za ucelená povodí jsou uloženy u státních podniků Povodí, většinou i s informacemi o povodňových škodách na tocích a vodohospodářských objektech. Dále jsou pro některé povodně k dispozici zprávy povodňových orgánů územních celků (obcí a krajů).

Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 2007/60/ES (Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik).

Datová sada obsahuje údaje o vymezení rozsahu povodně s dobou opakování 100 let (středně vysoká pravděpodobnost výskytu), formálně upravené pro potřeby reportingu podle směrnice 2007/60/ES (FD). Výchozí datovou sadou jsou rozlivy Q100 I, plánovacího cyklu vytvořené v rámci tvorby map povodňového nebezpečí a povodňových rizik v roce 2013.

Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 2007/60/ES (Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik).

Polygony územní působnosti finančních úřadů s územními identifikacemi a vybranými statistikami území (multi verze). Nesouvislá území jsou reprezentována jedním multiprvkem (polygonem).

Polygony územní působnosti finančních úřadů s územními identifikacemi (základní verze).

Hranice kandidátských, národních a mezinárodních geoparků. Pro účely pořizování ÚAP je poskytováno pouze vymezení národních a mezinárodních geoparků (nejsou poskytovány kandidátské geoparky). Vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2025

Evidence objektů obecné ochrany přírody

Hranice mezinárodně významné části přírody pod patronací UNESCO (Global Geoparks) v České republice; vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2021

Evidence mezinárodně významných částí přírody

Průmyslové areály, kde v minulosti bylo nebo je nakládáno s látkami škodlivými životnímu prostředí nebo zde byla provozována činnost, při které mohlo dojít k negativnímu ovlivnění životního prostředí. Existuje zde riziko znečištění stavebních konstrukcí, zemin a podzemních vod organickými a anorganickými látkami. Typ potenciální kontaminace závisí na výrobní činnosti provozované v areálu nebo jeho využití. Mezi nejčastější kontaminanty patří ropné látky, chlorované alifatické uhlovodíky (ClU), monocyklické aromatické uhlovodíky (benzen, toluen, ethylbenzen, xyleny, styren, fenoly), polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), polychlorované bifenyly (PCB) a kovy (např. Cd, Cr, Cu, Hg, Pb, Zn). Průmyslový areál může být rovněž zdrojem tranzitní kontaminace, která migruje ve směru proudění podzemních vod i mimo hranice areálu. V současné době je s potencionálními kontaminanty nakládáno podle platných předpisů o ochraně životního prostředí a k úniku těchto látek dochází výjimečně. Prokázané kontaminace jsou především pozůstatkem dřívější výrobní činnosti, jedná se tedy většinou o tzv. staré ekologické zátěže. V případě převodu vlastnictví pozemků v místech těchto areálů, případně připravovaných stavebních prací se zásahem do pozemků, je doporučeno zpracovat průzkum znečištění horninového prostředí nebo rizikovou analýzu. Součástí dat je současný a původní název nebo majitel areálu (aktuálnost negarantujeme), katastrální území, lokalizace (adresa), stručný popis využití areálu v minulosti a v současnosti, bibliografické odkazy na zprávy vztahující se k danému areálu (ekologické audity, rizikové analýzy, zprávy o průzkumu), příp. oskenovaná vodoprávní rozhodnutí o nakládání s podzemními vodami - povolení k čerpání podzemních vod (tato povolení jsou připojena i k hydrogeologickým objektům v datové sadě "Hydrogeologické vrty a studny", pokud bylo možné dokumenty přiřadit ke konkrétním čerpaným objektům), povolení zasakování srážkových odpadních vod do horninového prostředí nebo rozhodnutí o sanačním opatření. Data jsou součástí pasportu geologie, hydrogeologie a inženýrské geologie (nyní Georizika) města Brna, který byl vytvořen v roce 2004 a je vždy ke konci roku aktualizován externí firmou. Generel byl vytvořen pro pracovníky úřadů, kteří se odborně vyjadřují k investičním akcím, projektové dokumentaci nebo vydávají rozhodnutí dle příslušných zákonů (stavební zákon, vodní zákon). Nyní je využíván i pracovníky příspěvkových organizací (např. KAM) a poskytován jako podklad pro zpracovatele studií zadávaných Statutárním městem Brno (SMB). Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada je součástí dat zaměřujících se na kontaminaci podzemních vod. Tu tvoří hydrogeologické objekty - průzkumné a monitorovací vrty, studny, čerpané vrty (tj. objekty pravidelně čerpané převážně pro technologické účely), sanačně čerpané vrty a vrty zasahující do neogenní zvodně (zasahuje-li vrt do neogenní zvodně a zároveň je jímacím vrtem, je zařazen do vrtů zasahujících do neogenní zvodně). Dále se data zaměřují na zdokumentovaný nebo předpokládaný tranzit kontaminace (ClU a NEL). Součástí dat je název objektu, využití (typ) objektu, příp. oskenovaná vodoprávní rozhodnutí o nakládání s podzemními vodami - povolení k čerpání podzemních vod (rozhodnutí jsou zároveň připojena i k areálům, pro které byla rozhodnutí vydána). Data obsahují dále dokumentaci vrtu (rok vyhloubení, lokalizace, výškové zaměření, údaje o hloubce vrtu a jeho technickém provedení), petrografický popis vrtného jádra a stratigrafie vrtného profilu (u vrtů zasahujících do neogenní zvodně), údaje o hladině podzemní vody a odkazy na zprávy, ze kterých byla data čerpána. Dokumentace vrtu rovněž zahrnuje koncentrace kontaminantů stanovené při posledních třech odběrech podzemní vody, pokud zde byly provedené. Sledovanými kontaminanty jsou ropné látky (uhlovodíky C10 – C40), CIU (chlorované uhlovodíky), BTEX (benzen, toluen, ethylbenzen, xylen), PAU (polycyklické aromaticé uhlovodíky), fenoly, PCB (polychlorované bifenyly) a těžké kovy. U koncentrace jednotlivých kontaminantů je uvedeno porovnání s kritériem znečištění stanoveným MP MŽP v roce 2014. Data jsou součástí pasportu geologie, hydrogeologie a inženýrské geologie (nyní Georizika) města Brna, který byl vytvořen v roce 2004 a je vždy ke konci roku aktualizován externí firmou. Generel byl vytvořen pro pracovníky úřadů, kteří se odborně vyjadřují k investičním akcím, projektové dokumentaci nebo vydávají rozhodnutí dle příslušných zákonů (stavební zákon, vodní zákon). Nyní je využíván i pracovníky příspěvkových organizací (např. KAM) a poskytován jako podklad pro zpracovatele studií zadávaných Statutárním městem Brno (SMB). Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.