Bodová lokalizace sídel pracovišť AOPK ČR (ředitelství, regionální pracoviště a jejich detašovaná pracoviště); © AOPK ČR, 2025
Informace pro veřejnost
Mapovací sítě: SitMap_0Rad - základní pole (cca11,1x12 km; středoevropská mapovací síť viz: EHRENDORFER, F.; HAMANN, U. (1965). Vorschläge zu einer floristischen Kartierung von Mitteleuropa. Berichte der Deutschen Botanischen Gesellschaft. 78, 1, s. 35-50.); SitMap_1Rad - pole síťového mapování vzniklé rozdělením základního pole na čtvrtiny (kvadranty; 1/4) - SLAVÍK, B. (1971). Metodika síťového mapování ve vztahu k připravovanému fytogeografickému atlasu ČSR: Methodik der Netzkartierung in bezug auf den eben bearbeiteten phytogeographischen Atlas der Böhmischen sozialistischen Republik (ČSR). Zprávy Československé botanické společnosti. 6, s. 55-62. ISSN 0009-0662.; SitMap_2Rad - pole síťového mapování vzniklé dvojnásobným rozdělením základního pole na čtvrtiny (1/16)- HÄRTEL, H. (1994). Metodika floristického mapování navrhovaného národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, s. 64-69. In: PETŘÍČEK, V.; VESELÝ, M. (eds.). Metodika mapování přírody a krajiny. Praha: Český ústav ochrany přírody. 69 s.; SitMap_3Rad - pole síťového mapování vzniklé trojnásobným rozdělením základního pole na čtvrtiny (1/64) - HÄRTEL, H. (1994). Metodika floristického mapování navrhovaného národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, s. 64-69. In: PETŘÍČEK, V.; VESELÝ, M. (eds.). Metodika mapování přírody a krajiny. Praha: Český ústav ochrany přírody. 69 s.; SitMap_Botanika - pole síťového mapování vzniklé rozdělením kvadrantu základního pole na 5x5 elementárních polí - KOLBEK, J.; MLADÝ, F.; PETŘÍČEK, V. et al. (1999). Květena Chráněné krajinné oblasti a Biosférické rezervace Křivoklátsko: I. Mapy rozšíření cévnatých rostlin.. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. 300 s. ISBN 80-86064-36-0 podklady - Besselův elipsoid, Křovákovo zobrazení, S-JTSK; © AOPK ČR, 2009 EEARefGrid - pole (10x10 km) monitorovací sítě evropsky významných druhů a přírodních stanovišťů; © EEA, 2013
Mapování, monitoring a celkové rozšíření druhů
Hranice území chráněných formou smlouvy s vlastníkem jako alternativní možnost ochrany evropsky významných lokalit případně i dalších území (stromy, návrhy ZCHÚ); vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2024
Evidence chráněných území
Umístění sportovišť a sídel sportovních klubů. V datech jsou zahrnuty všechny sportoviště a kluby, které byly v loňském roce dotované statutárním městem Brnem. Mohou být zahrnuty i některé nedotované sportoviště nebo sportovní kluby, pokud o to požádají prostřednictvím formuláře v aplikaci Kam za sportem v Brně. Součástí dat jsou adresy, webové stránky, kontaktní údaje a příp. stručný popis daného sportoviště nebo sportovního klubu. Dále je součástí dat také seznam sportů, které jsou provozované na daném sportovišti nebo daným sportovním klubem. Tyto informace vyplňují sportovní kluby a provozovatelé sportovišť. U sportovních klubů je také uvedená výše dotace, kterou město Brno daný klub v loňském roce podpořilo. Data jsou zobrazena v mapové aplikaci Kam za sportem v Brně. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
Významnými správci vodních toků v působnosti MZe jsou státní podniky – Povodí Labe, Povodí Vltavy, Povodí Moravy, Povodí Odry, Povodí Ohře a Lesy České republiky. Tito správci zajišťují správu téměř 95 % celkové délky vodních toků v ČR. Zbývajících 5 % délky vodních toků spravují ostatní správci (Ministerstvo obrany, Správy národních parků, obce, ostatní fyzické a právnické osoby).
Polygony správních obvodů hlavního města Prahy s územními identifikacemi a vybranými statistikami území (multi verze).
Polygony správních obvodů hlavního města Prahy s územními identifikacemi (základní verze).
Datová sada obsahující oblasti stání K+R (Kiss and Ride). Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
Datová sada obsahující oblasti obrátkového stání od BKOM. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
Stanovené aktivní zóny záplavových území Jihomoravského kraje
Polygon území České republiky na úrovni NUTS 0 s územními identifikacemi a vybranými statistikami území (multi verze).
Polygon území České republiky na úrovni NUTS 0 s územními identifikacemi (základní verze).
Polygony statistických obvodů s kompletními územními identifikacemi a vybranými statistikami území (multi verze). Nesouvislá území jsou reprezentována jedním multiprvkem (polygonem).
Polygony statistických obvodů s kompletními územními identifikacemi (základní verze).
Polygony území statutárních měst a hlavního města Prahy s územními identifikacemi a vybranými statistikami území (multi verze).
Polygony území statutárních měst a hlavního města Prahy s územními identifikacemi (základní verze).
Vítězné stavby soutěží Dům roku (1994-2016) a Ostravská stavba roku
Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN) je jedním ze čtyř základních registrů České republiky, jeho fungování je upraveno zákonem č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. Plně funkční je od 1. 7. 2012. Správcem RÚIAN je Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK). Je součástí Informačního systému veřejné správy. RÚIAN vede popisné a lokalizační údaje o územních prvcích, územně evidenčních jednotkách, účelových územních prvcích, jejich vazbách a o adresách. Z pohledu veřejné správy je nejdůležitějším referenčním prvkem RÚIAN adresa, na kterou se odkazují ostatní informační systémy veřejné správy. V rámci projektu RÚIAN funguje agendový Informační systém územní identifikace (ISÚI). Prostřednictvím ISÚI dochází k zápisu nových a aktualizaci či rušení existujících záznamů v RÚIAN. Editory územních prvků jsou, vedle správce registru, obce, stavební úřady a ČSÚ. Pro vnitřní potřeby města Brna byla nad rámec RÚIAN vytvořena datová vrstva specifických čísel stavebních objektů (Identifikační bod objekt - IBO). Tato čísla zajišťují jednoznačnou identifikaci a lokalizaci i těch stavebních objektů ve městě, na které se nevztahuje žádná ze stávajících územních identifikací. Jedná se o: Číslo areálové - slouží k podrobné lokalizaci objektů v areálech a je přidělováno budovám, které v nich leží a nemají přiděleno číslo popisné, popřípadě evidenční. Číslo je složeno z čísla popisného hlavní budovy areálu (zpravidla vrátnice, administrativní centrum apod.) a z dodatečného, v rámci areálu jednoznačného, identifikátoru – tzv. přípony. Přípona může nabývat alfabetických, alfanumerických i numerických hodnot. Číslo zástavby umožňuje lokalizaci objektů, které nemají přiděleno žádné standardní číslo územní identifikace (ani číslo areálové) a je přidělováno všem budovám, které byly identifikovány jako stavební objekty (chaty, komíny, kapličky, regulační stanice, drobné stavební objekty, garáže, ...). Tato datová vrstva je udržována v aplikaci Registr územní identifikace Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
Polygony územní působnosti stavebních úřadů s územními identifikacemi a vybranými statistikami území (multi verze).
Polygony územní působnosti stavebních úřadů s územními identifikacemi (základní verze).
Datová sada obsahuje data o poloze zrealizovaných městských stojanů na území Brna. Ke každému stojanu je přiložena fotografie z místa realizace. Městské stojany jsou ve správě jednotlivých MČ. Údaje o realizovaných stojanech jsou spravovány v gesci Odboru dopravy. Dále datová sada obsahuje stojany mimo správu města, a to zejména soukromých subjektů. Primárním datovým zdrojem pro ostatní stojany je datová sada OpenStreetMap. Stojany na kola jsou zobrazeny ve veřejné mapové aplikaci Cyklistická opatření nebo v interní aplikaci Cyklistická opatření interní. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
Vymezení lokalit světového přírodního dědictví UNESCO na území ČR. Součástí datové sady je i vymezení ochranného pásma a pásma péče o krajinu a udržitelného rozvoje. Vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2021
Evidence mezinárodně významných částí přírody
Školská zařízení ve správě statutárního města Hradce Králové
Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN) je jedním ze čtyř základních registrů České republiky, jeho fungování je upraveno zákonem č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. Plně funkční je od 1. 7. 2012. Správcem RÚIAN je Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK). Je součástí Informačního systému veřejné správy. RÚIAN vede popisné a lokalizační údaje o územních prvcích, územně evidenčních jednotkách, účelových územních prvcích, jejich vazbách a o adresách. Z pohledu veřejné správy je nejdůležitějším referenčním prvkem RÚIAN adresa, na kterou se odkazují ostatní informační systémy veřejné správy. V rámci projektu RÚIAN funguje agendový Informační systém územní identifikace (ISÚI). Prostřednictvím ISÚI dochází k zápisu nových a aktualizaci či rušení existujících záznamů v RÚIAN. Editory územních prvků jsou, vedle správce registru, obce, stavební úřady a ČSÚ. Pro vnitřní potřeby města Brna byla nad rámec RÚIAN vytvořena datová vrstva specifických čísel stavebních objektů (Identifikační bod objekt - IBO). Tato čísla zajišťují jednoznačnou identifikaci a lokalizaci i těch stavebních objektů ve městě, na které se nevztahuje žádná ze stávajících územních identifikací. Jedná se o: Číslo areálové - slouží k podrobné lokalizaci objektů v areálech a je přidělováno budovám, které v nich leží a nemají přiděleno číslo popisné, popřípadě evidenční. Číslo je složeno z čísla popisného hlavní budovy areálu (zpravidla vrátnice, administrativní centrum apod.) a z dodatečného, v rámci areálu jednoznačného, identifikátoru – tzv. přípony. Přípona může nabývat alfabetických, alfanumerických i numerických hodnot. Číslo zástavby umožňuje lokalizaci objektů, které nemají přiděleno žádné standardní číslo územní identifikace (ani číslo areálové) a je přidělováno všem budovám, které byly identifikovány jako stavební objekty (chaty, komíny, kapličky, regulační stanice, drobné stavební objekty, garáže, ...). Tato datová vrstva je udržována v aplikaci Registr územní identifikace Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
Liniová kresba ulic a ostatních veřejných prostranství s územními identifikacemi a vybranými statistikami.