Datová sada obsahuje data záplavových území včetně menších přítoků při úrovni povodně Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území města Brna.   Podle Zákona o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. § 66 odst. jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na základě hydrotechnických výpočtů správce dotčeného vodního toku. V zastavěných územích, zastavitelných plochách a dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny stanovuje vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění.   Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od stanoveného záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, zvláštní povodně způsobené porušením vodních děl, ledové jevy apod.   Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z uvedeného vodního toku, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod. Data povodní Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny jsou zobrazeny v aplikaci Voda v Brně. Bližší informace o záplavových územích jsou k dispozici na stránkách „Povodňový plán České republiky“ včetně grafického znázornění v mapové podobě. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada obsahuje data záplavových území včetně menších přítoků při úrovni povodně Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území města Brna.   Podle Zákona o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. § 66 odst. jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na základě hydrotechnických výpočtů správce dotčeného vodního toku. V zastavěných územích, zastavitelných plochách a dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny stanovuje vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění.   Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od stanoveného záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, zvláštní povodně způsobené porušením vodních děl, ledové jevy apod.   Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z uvedeného vodního toku, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod. Data povodní Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny jsou zobrazeny v aplikaci Voda v Brně. Bližší informace o záplavových územích jsou k dispozici na stránkách „Povodňový plán České republiky“ včetně grafického znázornění v mapové podobě. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada obsahuje data záplavových území včetně menších přítoků při úrovni povodně Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území města Brna.   Podle Zákona o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. § 66 odst. jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na základě hydrotechnických výpočtů správce dotčeného vodního toku. V zastavěných územích, zastavitelných plochách a dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny stanovuje vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění.   Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od stanoveného záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, zvláštní povodně způsobené porušením vodních děl, ledové jevy apod.   Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z uvedeného vodního toku, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod. Data povodní Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny jsou zobrazeny v aplikaci Voda v Brně. Bližší informace o záplavových územích jsou k dispozici na stránkách „Povodňový plán České republiky“ včetně grafického znázornění v mapové podobě. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Adresy přiřazené dle spádovosti k jednotlivým základním školám. Data obsahují všechny brněnské adresní body s kódem škol pro přiřazení ke spádovým základním školám. Data byla vytvořena dle přílohy platné vyhlášky o spádovosti základních škol. Data jsou zobrazena v mapové aplikaci Spádovost základních škol a na webu Zápis žáků do základních škol ve městě Brně. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Sídla základních škol, u kterých je zřizovatelem město Brno - dle seznamu Odboru školství, mládeže a tělovýchovy (OŠMT). Seznam neobsahuje církevní a soukromé školy. Součástí dat je kód školy dle Katalogu mateřských škol, základních škol a školních jídelen, název školy a adresa. Data jsou zobrazena v mapové aplikaci Spádovost základních škol a na webu Zápis žáků do základních škol ve městě Brně. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada obsahuje informace o nejvýznamnějších plochách zeleně ve městě Brně.  Jejich vymezení je součástí „Seznamu ploch nejvýznamnější zeleně v městě Brně, jejichž plošný rozsah nesmí být zmenšen“, jež tvoří přílohu obecně závazné vyhlášky č. 15/2007 o ochraně zeleně v městě Brně. Jedná se o plochy nejvýznamnějších městských parků, dále menší parky či zelená veřejná prostranství nebo větší plochy městské zeleně např. izolační nebo sídlištní, které hrají v rámci celého území města zásadní roli. Data obsahují název a číslo plochy, přístupnost a poznámku s popisem a stavem dané plochy. Součástí je samozřejmě plošná výměra jednotlivých ploch a jejich grafické znázornění. V případě, že je nezbytné z důvodu stavební nebo jiné činnosti změnit plošnou výměru plochy, je třeba postupovat dle čl. 3 obecně závazné vyhlášky č. 15/2007 o ochraně zeleně v městě Brně. Žadatelem o výjimku může být odbor MMB, do jehož působnosti příslušná stavba náleží, případně starosta městské části, v jehož katastru se stavba nachází. Projektovou dokumentaci včetně výkazu výměr a zdůvodnění nutnosti zásahu do plochy je třeba předložit k vyjádření OŽP MMB, Oddělení ochrany a tvorby zeleně, dále příslušné městské části, Komisi životního prostředí RMB a dále RMB a ZMB dle postupu předkládání materiálů do Rady města Brna a Zastupitelstva města Brna. Správa dat i prostorové vymezení je v kompetenci Odboru životního prostředí, Oddělení ochrany a tvorby zeleně. Aktualizace výjimek z významné plochy zeleně je zaznamenána, jakmile je dokončen celý proces schvalování i následná realizace. Data jsou zobrazena ve veřejné mapové aplikaci Městská zeleň a v interní mapové aplikaci Tvorba a ochrana zeleně.    Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Data vznikla ve firmě Ageris v 90. letech. Od té doby jsou aktualizována Odborem životního prostředí (OŽP) Magistrátu města Brna. Data jsou vedlejším produktem nařízení evidovat zájmové významné krajinné prvky (VKP) a slouží ke správě VKP a pro činnost při územním a stavebním řízení. Významné krajinné prvky jsou dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Data obsahují pouze tzv. registrované významné krajinné prvky − neobsahují oblasti, které jsou významnými krajinnými prvky ze zákona automaticky (lesy, vodní toky,... ). Registraci schvaluje Zastupitelstvo města Brna, data vytváří OŽP Magistrátu města Brna. Součástí dat jsou důvody ochrany, popis ekotopu, biologická a geologická charakteristika, možné ohrožení, způsob ochrany, plány péče, typ (geologický, zoologický, botanický), popis stanoviště - ekotop, zdůvodnění. Data jsou zobrazena v aplikaci Ochrana přírody. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Volební místnosti zpracované na základě podkladů získaných od příslušných obecních či městských úřadů. Data jsou zobrazena v aplikaci Kam jít volit. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Osy a názvy vodních toků na území statutárního města Brna. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada obsahující plošně znázorněné vjezdové oblasti a podoblasti v centru města Brna. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

English description below. Datová sada obsahující vedení všech linek MHD na území města Brna z roku 2019. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.Dataset consists of public transport lines in the city of Brno (2019). More detailed information are available in documentation. The coordinate system is GCS WGS84.

Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN) je jedním ze čtyř základních registrů České republiky, jeho fungování je upraveno zákonem č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. Plně funkční je od 1. 7. 2012. Správcem RÚIAN je Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK). Je součástí Informačního systému veřejné správy. RÚIAN vede popisné a lokalizační údaje o územních prvcích, územně evidenčních jednotkách, účelových územních prvcích, jejich vazbách a o adresách. Z pohledu veřejné správy je nejdůležitějším referenčním prvkem RÚIAN adresa, na kterou se odkazují ostatní informační systémy veřejné správy. V rámci projektu RÚIAN funguje agendový Informační systém územní identifikace (ISÚI). Prostřednictvím ISÚI dochází k zápisu nových a aktualizaci či rušení existujících záznamů v RÚIAN. Editory územních prvků jsou, vedle správce registru, obce, stavební úřady a ČSÚ. Pro vnitřní potřeby města Brna byla nad rámec RÚIAN vytvořena datová vrstva specifických čísel stavebních objektů (Identifikační bod objekt - IBO). Tato čísla zajišťují jednoznačnou identifikaci a lokalizaci i těch stavebních objektů ve městě, na které se nevztahuje žádná ze stávajících územních identifikací. Jedná se o: Číslo areálové - slouží k podrobné lokalizaci objektů v areálech a je přidělováno budovám, které v nich leží a nemají přiděleno číslo popisné, popřípadě evidenční. Číslo je složeno z čísla popisného hlavní budovy areálu (zpravidla vrátnice, administrativní centrum apod.) a z dodatečného, v rámci areálu jednoznačného, identifikátoru – tzv. přípony. Přípona může nabývat alfabetických, alfanumerických i numerických hodnot. Číslo zástavby umožňuje lokalizaci objektů, které nemají přiděleno žádné standardní číslo územní identifikace (ani číslo areálové) a je přidělováno všem budovám, které byly identifikovány jako stavební objekty (chaty, komíny, kapličky, regulační stanice, drobné stavební objekty, garáže, ...). Tato datová vrstva je udržována v aplikaci Registr územní identifikace   Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada obsahuje data o poloze zrealizovaných městských stojanů na území Brna. Ke každému stojanu je přiložena fotografie z místa realizace. Městské stojany jsou ve správě jednotlivých MČ. Údaje o realizovaných stojanech jsou spravovány v gesci Odboru dopravy. Dále datová sada obsahuje stojany mimo správu města, a to zejména soukromých subjektů. Primárním datovým zdrojem pro ostatní stojany je datová sada OpenStreetMap.   Stojany na kola jsou zobrazeny ve veřejné mapové aplikaci Cyklistická opatření nebo v interní aplikaci Cyklistická opatření interní. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN) je jedním ze čtyř základních registrů České republiky, jeho fungování je upraveno zákonem č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. Plně funkční je od 1. 7. 2012. Správcem RÚIAN je Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK). Je součástí Informačního systému veřejné správy. RÚIAN vede popisné a lokalizační údaje o územních prvcích, územně evidenčních jednotkách, účelových územních prvcích, jejich vazbách a o adresách. Z pohledu veřejné správy je nejdůležitějším referenčním prvkem RÚIAN adresa, na kterou se odkazují ostatní informační systémy veřejné správy. V rámci projektu RÚIAN funguje agendový Informační systém územní identifikace (ISÚI). Prostřednictvím ISÚI dochází k zápisu nových a aktualizaci či rušení existujících záznamů v RÚIAN. Editory územních prvků jsou, vedle správce registru, obce, stavební úřady a ČSÚ. Pro vnitřní potřeby města Brna byla nad rámec RÚIAN vytvořena datová vrstva specifických čísel stavebních objektů (Identifikační bod objekt - IBO). Tato čísla zajišťují jednoznačnou identifikaci a lokalizaci i těch stavebních objektů ve městě, na které se nevztahuje žádná ze stávajících územních identifikací. Jedná se o: Číslo areálové - slouží k podrobné lokalizaci objektů v areálech a je přidělováno budovám, které v nich leží a nemají přiděleno číslo popisné, popřípadě evidenční. Číslo je složeno z čísla popisného hlavní budovy areálu (zpravidla vrátnice, administrativní centrum apod.) a z dodatečného, v rámci areálu jednoznačného, identifikátoru – tzv. přípony. Přípona může nabývat alfabetických, alfanumerických i numerických hodnot. Číslo zástavby umožňuje lokalizaci objektů, které nemají přiděleno žádné standardní číslo územní identifikace (ani číslo areálové) a je přidělováno všem budovám, které byly identifikovány jako stavební objekty (chaty, komíny, kapličky, regulační stanice, drobné stavební objekty, garáže, ...). Tato datová vrstva je udržována v aplikaci Registr územní identifikace   Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada obsahující oblasti obrátkového stání od BKOM. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada obsahující oblasti stání K+R (Kiss and Ride). Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Umístění sportovišť a sídel sportovních klubů. V datech jsou zahrnuty všechny sportoviště a kluby, které byly v loňském roce dotované statutárním městem Brnem. Mohou být zahrnuty i některé nedotované sportoviště nebo sportovní kluby, pokud o to požádají prostřednictvím formuláře v aplikaci Kam za sportem v Brně. Součástí dat jsou adresy, webové stránky, kontaktní údaje a příp. stručný popis daného sportoviště nebo sportovního klubu. Dále je součástí dat také seznam sportů, které jsou provozované na daném sportovišti nebo daným sportovním klubem. Tyto informace vyplňují sportovní kluby a provozovatelé sportovišť. U sportovních klubů je také uvedená výše dotace, kterou město Brno daný klub v loňském roce podpořilo. Data jsou zobrazena v mapové aplikaci Kam za sportem v Brně. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada obsahující pasportní data přechodů ve městě Brně. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Vrstva povodňového rizika byla získána od Povodí Moravy, s. p. Povodňové riziko je stanoveno pomocí matice rizika s využitím povodňového ohrožení a informací o zranitelnosti území.  Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Vrstva povodňového ohrožení byla získána od Povodí Moravy, s. p. Hodnoty povodňového ohrožení vychází z rychlosti proudění a hloubky vody, pomocí nichž se určuje intenzita povodně. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Evidence významných osobností pohřbených na hřbitovech města Brna. V současné době je zpracováván areál Ústředního hřbitova města Brna, postupně budou doplněny další brněnské hřbitovy. Data jsou součástí mapové aplikace Průvodce po hřbitovech, která umožňuje zájemcům podrobně se orientovat v areálu Ústředního hřbitova a seznamovat se s příběhy a osudy zajímavých historických osobností.   Data aplikace byla vytvořena ve spolupráci pracovníků Muzea města Brna a kolektivu autorů Internetové encyklopedie dějin Brna. Data je možné upřesnit nebo doplnit ve spolupráci s autory přes email vachut@spilberk.cz. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada obsahuje komplexní informace o stavu a správě zeleně v městě Brně (včetně inventarizace) a je zpracována a zobrazena v aplikaci Pasport zeleně.   Dá se rozdělit na 2 části – základní plochy zeleně a biologické, technické prvky a doplňky. Základní plochy zeleně jsou ucelené části území (např. park, areál ZŠ, část sídliště, apod.), na kterých jsou umístěny biologické prvky, technické prvky a doplňky. Jsou to spíše evidenční plochy a jsou důležité zejména u městských částí, které nemají zpracovaný pasport zeleně (na úrovni biologických a technických prvků). Jsou odlišné od Významných ploch zeleně a funkčních ploch zeleně, které jsou součástí aplikace Městská zeleň.  Datová sada obsahuje biologické prvky (např. trávník, stromořadí), technické prvky (např. cesty, pískoviště) a doplňky (např. obrubníky). Jsou to podrobnější údaje, které jsou vždy svázané s danou základní plochou zeleně. Součástí dat je i dendrologie - kvantitativní a kvalitativní informace o biologickém prvku (taxon, rozměry, zdravotní stav, atd.).  Obsahem dat je i silniční zeleň. Správcem silniční zeleně je BKOM a jednotlivé MČ mají na starosti údržbu těchto ploch. Vždy k 30. 9. jsou data od BKOM aktualizována v mapovém projektu PZ a MČ si tyto změny do svých dat zapracují. Datová sada rovněž obsahuje pracovní vrstvu ploch, které jsou dle dat Pasportu zeleně duplicitně ve správě jak OSM, tak jednotlivých MČ. Tato data jsou aktuální k dubnu 2023. Správa dat i prostorové vymezení je v kompetenci jednotlivých správců zeleně na území města (úřady městských částí, Veřejná zeleň města Brna, Správa hřbitovů města Brna, Brněnské komunikace) a liší se tedy v rozsahu mapovaných prvků, přesnosti, míře podrobnosti a způsobu aktualizace. Na základě těchto dat dochází k přidělování finančních prostředků z rozpočtu města Brna. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada obsahuje komplexní informace o stavu a správě zeleně v městě Brně (včetně inventarizace) a je zpracována a zobrazena v aplikaci Pasport zeleně.   Dá se rozdělit na 2 části – základní plochy zeleně a biologické, technické prvky a doplňky. Základní plochy zeleně jsou ucelené části území (např. park, areál ZŠ, část sídliště, apod.), na kterých jsou umístěny biologické prvky, technické prvky a doplňky. Jsou to spíše evidenční plochy a jsou důležité zejména u městských částí, které nemají zpracovaný pasport zeleně (na úrovni biologických a technických prvků). Jsou odlišné od Významných ploch zeleně a funkčních ploch zeleně, které jsou součástí aplikace Městská zeleň.  Datová sada obsahuje biologické prvky (např. trávník, stromořadí), technické prvky (např. cesty, pískoviště) a doplňky (např. obrubníky). Jsou to podrobnější údaje, které jsou vždy svázané s danou základní plochou zeleně. Součástí dat je i dendrologie - kvantitativní a kvalitativní informace o biologickém prvku (taxon, rozměry, zdravotní stav, atd.).  Obsahem dat je i silniční zeleň. Správcem silniční zeleně je BKOM a jednotlivé MČ mají na starosti údržbu těchto ploch. Vždy k 30. 9. jsou data od BKOM aktualizována v mapovém projektu PZ a MČ si tyto změny do svých dat zapracují. Datová sada rovněž obsahuje pracovní vrstvu ploch, které jsou dle dat Pasportu zeleně duplicitně ve správě jak OSM, tak jednotlivých MČ. Tato data jsou aktuální k dubnu 2023. Správa dat i prostorové vymezení je v kompetenci jednotlivých správců zeleně na území města (úřady městských částí, Veřejná zeleň města Brna, Správa hřbitovů města Brna, Brněnské komunikace) a liší se tedy v rozsahu mapovaných prvků, přesnosti, míře podrobnosti a způsobu aktualizace. Na základě těchto dat dochází k přidělování finančních prostředků z rozpočtu města Brna. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada obsahuje komplexní informace o stavu a správě zeleně v městě Brně (včetně inventarizace) a je zpracována a zobrazena v aplikaci Pasport zeleně.   Dá se rozdělit na 2 části – základní plochy zeleně a biologické, technické prvky a doplňky. Základní plochy zeleně jsou ucelené části území (např. park, areál ZŠ, část sídliště, apod.), na kterých jsou umístěny biologické prvky, technické prvky a doplňky. Jsou to spíše evidenční plochy a jsou důležité zejména u městských částí, které nemají zpracovaný pasport zeleně (na úrovni biologických a technických prvků). Jsou odlišné od Významných ploch zeleně a funkčních ploch zeleně, které jsou součástí aplikace Městská zeleň.  Datová sada obsahuje biologické prvky (např. trávník, stromořadí), technické prvky (např. cesty, pískoviště) a doplňky (např. obrubníky). Jsou to podrobnější údaje, které jsou vždy svázané s danou základní plochou zeleně. Součástí dat je i dendrologie - kvantitativní a kvalitativní informace o biologickém prvku (taxon, rozměry, zdravotní stav, atd.).  Obsahem dat je i silniční zeleň. Správcem silniční zeleně je BKOM a jednotlivé MČ mají na starosti údržbu těchto ploch. Vždy k 30. 9. jsou data od BKOM aktualizována v mapovém projektu PZ a MČ si tyto změny do svých dat zapracují. Datová sada rovněž obsahuje pracovní vrstvu ploch, které jsou dle dat Pasportu zeleně duplicitně ve správě jak OSM, tak jednotlivých MČ. Tato data jsou aktuální k dubnu 2023. Správa dat i prostorové vymezení je v kompetenci jednotlivých správců zeleně na území města (úřady městských částí, Veřejná zeleň města Brna, Správa hřbitovů města Brna, Brněnské komunikace) a liší se tedy v rozsahu mapovaných prvků, přesnosti, míře podrobnosti a způsobu aktualizace. Na základě těchto dat dochází k přidělování finančních prostředků z rozpočtu města Brna. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Vrstva zobrazující parkovací oblasti v rámci rezidentního parkování na území města Brna. Parkovací oblasti slouží pro vymezení povoleného parkování pro rezidenty. V datové sadě jsou obsažena i historická data, proto je vhodné použít filtr dle atributů "platnost od" a "platnost do". Tyto sloupce značí platnost dle zavádění podle systému květinky. Pro určení data, kdy byly oblasti zavedeny je nutné použít datum uvedené v atributu poznámka. Více na www.parkovanivbrne.cz. Tato data jsou součástí interního pasportního systému iSitInfo společnosti Brněnské komunikace, a.s. (BKOM). Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.